Kniha: Pan Kaplan má třídu rád
Autor: Leo Rosten
Přidal(a): Klára Hašlerová
Umělecký text
Třída se s nadšením oddala té hře. Slečna Mitnicková poskytla „tmavý, tmavší, nejtmavší“; Mr.Szymczak, „tlustý, tlustší, nejtlustší“.
„Z tohoto obecného pravidla jsou však některé výjimky,“ pokračoval Mr. Parkhill. Třída, jěž se už dávno naučila chovat v bázlivé úctě tu uličnici zvanou Výjimka z pravidla, nábožně přikývla. „Neříkáme například ,dobrý, dobřejší, nejdobřejší‘, není-liž pravda?“
„Nežíkáme, pan profésor!“ bujaře zvolal pan Kaplan. „Tak nikdo nesmí žíkávat. Totál konfús tfár! Žíkáme ,dobrý, lepčí, nejlepčejší‘. Ha! Že mám prvadu, pan profésor?“
„Říkáme, že například pan Červený je dobrý. Pan Bílý je pak –?“ Mr. Parkhill tázavě povznesl jedno obočí.
„Pan Píly je lepčí!“ děl pan Kaplan.
„Ano, lepší! A pan zelený je pak ještě víc, totiž –?“
„Pan Seleny je pervočídní fojstklás!“
Obočí Mr. Parkhilla se naráz sneslo na normální místo. „Nikoliv,“ děl zklamán o jednu naději.
„Né pervočídní?“ optal se pan Kaplan nedůvěřivě. Pro něho nebylo na světě superlativu nad „pervočídní“ a „fojstklás“.
„Zajisté že ne, pane Kaplane. Říkáme ,nejlepší‘.
Neumělecký text
Pan Kaplan má třídu rád
Leo Rosten
Oblíbená kniha o záludnostech vyučování cizí řeči v originálním jevištním provedení plném písní, tance a půvabného humoru.
Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta. Jedinečný slovní humor se tu střídá se steskem po domově a vše je doplněno řadou písniček z celého světa. Inscenaci připravil pro Divadlo ABC tým pod vedením Miroslava Hanuše, který má na kontě veleúspěšný činoherní muzikál Šakalí léta. Tato inscenace získala ocenění Komedie roku 2009 a cenu odborné poroty na GRAND Festivalu smíchu v Pardubicích.
pátek 22.6.2012 od 19hodin
DIVADLO ABC Praha
Cena : ??? 290,- nebo 390,-
Odjezd autobusem v 16.15 z želečské návsi, ostatní zastávky dle dohody
Cena dopravy : 100,-Kč
Pokud budete mít zájem o představení, přihlaste se nejpozději
do 25.5.2012 na adrese:
o.s. Želečským dětem.
e-mail: osdetem@volny.cz
Telefon: 777 114431, 776 081633
www.obeczelec.cz/www/…/Pan%20Kaplan%20má%20třídu%20rád.doc
Umělecký text:
Leo Rosten
Leo Rosten pocházel z polské židovské rodiny, která se přestěhovala do New Yorku. Od dětství tak byl vychováván ve dvou jazykových kulturách, což později uplatnil ve své literární práci. Přivydělával si jako učitel angličtiny ve večerní škole pro přistěhovalce. Tehdy také začal psát humoristické povídky.
V roce 1935 se oženil s Priscillou Ann „Pam“ Meadovou (1911-1959), sestrou antropoložky Margaret Meadové.
Současní autoři:
Anglie (George Orwell – Farma zvířat)
Francie (Romain Rolland – Petr a Lucie; Antoin de Saint-Exupéry – Malý princ)
Rusko (Michail Bulgakov – Mistr a Markétka)
Německo aneb německy píšící spisovatelé (Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid)
Čechy (Franz Kafka – Proměna)
Situace ve světě:
V Americe se od 20. let 20. století psalo hodně na téma přistěhovalectví, snech o zbohatnutí, ale i o rasové nenávisti a lidské tragédii. V roce 1929 byl krach na newyorské burze a lidem se zhroutil sen o zbohatnutí. Rosenovi současníci tedy byli američtí spisovatelé – Francis Scott Fitzgerald (Velký Gatsby), Ernest Hemingway (Nobelova cena 1954, Stařec a moře), John Steinbeck (Nobelova cena 1962, O myších a lidech).
Děj:
Úryvek se nachází téměř na začátku knihy. Děj se odehrává v New Yorku ve večerní škole pro dospělé, kde se přistěhovalci učí cizímu jazyku – angličtině (v překladu samozřejmě češtině). Jedním z lidí, kteří se chtějí tento jazyk naučit je pan Kaplan. Chodí do třídy pana Parkhilla, který je z něj většinou naprosto zoufalý. Pan Kaplan je totiž velmi nadšený, citlivý a pracovitý student, ale svým způsobem, jakým přemýšlí, naprosto překračuje všechny meze v pravidlech jazyka. Z toho můžeme jen usoudit, že je buď úplně hloupý, nebo až moc inteligentní (to můžeme pozorovat v jeho dvousmyslných větách „Au, ten krajáč je ostrej jak bžitva.“ – kráječ na chleba nebo krajáč na mléko?). Ve třídě má pan Kaplan své zastánce ale i své odpůrce. Jeho odpůrci jsou z jazykového hlediska téměř vždycky v právu, avšak pan Kaplan je dobrý řečník a dokáže je přechytračit, obhájit se a za svou logiku by se klidně byl i popral.
Postavy:
sebevědomý Hyman Kaplan, téměř vynikající Róza Mitnicková, profesor Parkhill, vedlejší postavy jsou další žáci např. Casimir Scymczak, Norman Bloom a další.
Druh: próza
Žánr: Humoristický román napsaný v 1. polovina 20. století (The Education of Hyman Kaplan, Londýn 1937; přeložil Pavel Eisner 1946).
(Pavel Eisner, též Paul Eisner, někdy vystupující pod pseudonymem Jan Ort, výjimečně též (za okupace) Vincy Schwarze, (16. ledna 1889 Praha – 8. července 1958 Praha) byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník. Pocházel z pražské židovské rodiny. Odmalička byl bilingvní. Studoval slavistiku, germanistiku a romanistiku na pražské německé univerzitě, kterou dokončil roku 1918. Od roku 1914 působil jako překladatel v České obchodní a živnostenské komoře. Souběžně pracoval i jako redaktor pražského německého deníku Prager Presse. Kromě toho přispíval i do řady kulturních časopisů. Po německé okupaci roku 1938 byl jako příslušník židovského národa perzekvován. Jeho deportaci do Terezína zbrzdil fakt, že měl německou manželku a nebyl praktikujícím židem. Eisner je jeden z nejvýznamnějších českých překladatelů, ovládal 12 jazyků – angličtinu, francouzštinu, islandštinu, italštinu, maďarštinu, němčinu, norštinu, perštinu, ruštinu, srbochorvatštinu, španělštinu a s jazykovou pomocí odborníků překládal i z tibetštiny. )
Jazykové prostředky – slovní hříčky, nová slova/zkomoleniny, přímá řeč, odborné výrazy (superlativ), knižní výrazy (děl pan Kaplan)
Další díla:
Známé je také Rostenovo dílo The Joys of Yiddish (česky Jidiš pro radost, 1998) a New joys of Yiddish (Jidiš pro ještě větší radost, 2004), průvodce po jazyku jidiš a židovské kultuře (a také zdroj židovských historek a humoru). Byl také úspěšný scenárista, napsal příběh k filmu The Dark Corner.
Neumělecký text:
Pozvánka na představení zprostředkované občanský sdružením pro děti v dané vesnici. Je to prostě sdělovací styl s kratičkou recenzí o divadelním představení. Slova typická pro tento styl – inscenace, činoherní, muzikál, komedie, festival, místo, datum čas…
Autor nám poskytuje možnost zúčastnit se levně kulturní akce.
