Kniha: Pán much

Autor: William  Golding

Přidal(a): Torty

 

 

 

 

Nakladatelství: MAŤA, Praha 2
Rok vydání: 2003 (182. publikace)

Počet stran: 267

Ilustrace: Andrej Sujetov Kostič

Překlad: Heda Kovályová

Literární žánr: alegorický román

 

Charakteristika hlavních postav:

• Ralph – náčelník chlapců, spravedlivý a hodný chlapec; brání slabé; vystupuje jako hlavní postava (představuje dobro); jeho cílem je udržet oheň, dostat se z ostrova a udržet mezi chlapci alespoň nějaká pravidla; je symbolem demokracie
• Čuňas – rozumný kluk s dobrými nápady; je mírně při těle a to slouží k posměchu ostatními; díky jeho brýlím je možno mít na ostrově oheň; je symbolem chytrosti, vědy
• Jack – chlapec, který je posedlý absolutní moci, diktátorstvím; potřebuje někomu vládnout; později používá s chlapci, které strhne na svoji stranu, pokreslení těla àvětší pocit anonymity; je symbolem totality
• Roger – stává se Jackovým spojencem; díky masce, kterou nosí, nemá pocit viny při špatných činech; Jack jej plně ovládá
• Simon – zvláštní chlapec s bohatou fantazií, jako první se stává obětí ostrova
• Dvojčata Sam a Eric – neudělají bez sebe ani krok, nejdříve jsou přikloněni ,,k dobré straně“, později se bojí Jacka a tak ze strachu přejdou do jeho týmu; mají přezdívku ,,Sameric“

 

Rozbor:

• autor ztrácí ideály o společnosti;  dílo se zabývá konfliktem mezi lidským přirozeným barbarstvím a civilizovaností
• autor předkládá varovný obraz budoucnosti, klade důraz na morální dilema
• autor cítí averzi vůči představě neposkvrněného a neohroženého ,,mladého Brita“
• Pán much = hnijící prasečí hlava, na kterou se slétá mnoho hmyzu
• ústředním motivem díla je zlo a jeho podoby, otázky zneužití moci
• dílo obsahuje mnoho symbolů, které nejsou jednoznačně pochopitelné
• za začátku se děj knihy rozbíhá jako robinsonovsky laděná hra na dospělé, později se však projevují různé lidské povahy a soužití chlapců se mění v boj o přežití
• odehrává se v blíže neurčené době, kdy nad Británií vybuchne atomová puma
• dílo je psáno prózou
• kniha je rozdělena do 12 kapitol (Zvučící mušle, Oheň na hoře, Chatrče na pláži, Pomalované tváře a dlouhé vlasy, Obluda z moře, Obluda ze vzduchu, Stíny a vysoké stromy, Dar temnotám, Vyhlídka na smrt, Mušle a brýle, Skalní hrad, Lovecký pokřik), které na sebe chronologicky navazují; dějovou linii porušují pouze vzpomínky chlapců na jejich minulost

 

Obsah:

Začátek děje je situován do blíže neurčeného místa a času, kdy havaruje letadlo evakuující žáky anglických soukromých škol po atomovém náletu. Letadlo havaruje nad mořem, nad opuštěným ostrovem. Mezi stromy se prodírají dva chlapci – Ralph a tlouštík s přezdívkou Čuňas. V moři najdou lasturu a rozhodnou se, že na ni zkusí zatroubit a případně svolat další chlapce. Po chvíli se z pralesa opravdu jeden po druhém courají chlapci různého věku, od šestiletých dětí po dospívající chlapce. Ralph je na jejich prvním shromáždění zvolen náčelníkem a jeho starostí je tedy dbát na pořádek a řád na ostrově.

Druhá hlavní postava, chlapec Jack, reprezentuje lovce. Tato skupina chlapců však nechce dodržovat společná pravidla. Náčelník Ralph se snaží zorganizovat společný život na ostrově, mezi nutnosti, které musejí chlapci zajistit, je postavit přístřeší, sehnat potravu a především udržovat signální oheň, který – pokud jej nějaká loď zahlédne – může chlapce dostat z ostrova domů. Jack většinu Ralphových snah bojkotuje a na společné práci se nepodílí. Jack má rád lov, rád se baví a je velmi dominantní osobností, rád by byl novým vůdcem skupiny a dělá pro to maximum.

Rozdíly mezi chlapci, především mezi Ralphem a Jackem, který na svoji stranu získává čím dál větší počet příznivců, velmi gradují a vedou k rozpadu jejich společenství. Co je ještě sbližuje je strach z obludy, která pronásleduje mladší chlapce ve snech. Chlapci se obludy bojí, a tak nacházejí sympatie spíše v Jackovi, který by mohl obludu zastrašit a zabít.
Jack už o lovu pouze nemluví, postupně se stává čím dál agresivnějším a podaří se mu zabíjet malá prasátka. V jednom lovu zabije prasnici, jejíž hlavu napíchne na kůl, aby si tak naklonil neznámou obludu. Simon trpěl halucinacemi a když narazil na hlavu mrtvé prasnice, kolem které létaly mouchy, představoval si, že k němu hlava mluví. Hlava se mu představila jako Pán much. V jednom z rituálních tanců dojde k nešťastné náhodě (nebo to byl snad záměr?), kdy chlapci ubijí Simona, který jim přišel říct, že obávanou příšerou je padák s mrtvým parašutistou.

Agresivita mezi chlapci stále víc a víc graduje, na straně lovců je každým dnem víc chlapců a stoupá míra násilí mezi nimi. Čuňas je pro skupinu důležitý tím, že má brýle, a tak je pro chlapce hračka rozdělat s jejich pomocí oheň. Čuňas ale patří k Ralphnvě skupině, a protože Jack neumí vyjednávat, rozhodne se Ralphovu skupinu napadnout a Čuňasovi brýle ukrást. Ralphova skupina se však snaží s lovci vyjednávat a jednoho večera podniknou výpravu k Jackově partě. Chlapci se ale mezi sebou nepohodnou a Roger svrhne na Čuňase ze skály kámen a Čuňas se následně ze skály zřítil. S Čuňasem „umírá“ i lastura – symbol společenství a komunikace mezi chlapci.
Sam a Erik, další dva členové Ralphovy party, jsou zajati, Ralphovi samotnému se však podaří utéct a skrývá se. Při honu, který na něj Jack uspořádá, vypukne požár; prchající Ralph na pláži narazí na námořního důstojníka, jehož loď byla přilákána dýmem a který je situací na ostrově zděšen. Rozhodne se odvézt chlapce do jejich domovů.

 

Výpisek:

kapitola č.12

Důstojník se sklonil a podíval se na Ralpha zblízka.

,,Cože? Dva zabití?“

Ralph znovu přikývl. Za jeho zády se celý ostrov otřásal v plamenech. Důstojník zpravidla poznal, kdy lidé mluví pravdu. Tiše hvízdl.

Teď se objevovali další chlapci, mezi nimi i mrňaví prckové, opálení a s naduřelými bříšky jako malí divoši. Jeden z nich popošel až k důstojníkovi a vzhlédl k němu.

,,Já jsem, já jsem -“

Ale dál už nepřišlo nic. Percival Wemys Madison se zoufale snažil rozpomenout na své zaklínadlo, ale to mu nadobro vymizelo z paměti.

Důstojník se zase obrátil na Ralpha.

,,Odvezeme vás pryč. Kolik vás tu je?“

Ralph zavrtěl hlavou. Důstojník se podíval za něho na skupinu pomalovaných chlapců.

,,Kdo je tady vedoucím?“

,,Já,“ řekl Ralph hlasitě.

Chlapec, který měl na zrzavých vlasech rozedrané zbytky podivné čepice a za pasem zavěšeny rozbité brýle, pokročil kupředu, ale pak si to rozmyslel a zůstal stát.

,,Viděli jsme váš kouř. A vy vážně nevíte, kolik vás tu je?“

,,Ne, pane.“

,,Člověk by myslel,“ řekl důstojník a představil si, co všechno se asi ještě dozví, ,,člověk by si myslel, že smečka britských chlapců – a vy jste přece všichni Britové, že ano? – se ukáže z lepší stránky – víte -“

,,Ze začátku to tak bylo,“ řekl Ralph, ,,ale pak se všechno -“

Zarazil se.

,,To jsme ještě táhli za jeden provaz – “

Důstojník povzbudivě kývl.

,,Já vím. To musela být nádhera. Něco jako Korálový ostrov.“

Ralph na něho němě zíral. Na prchlavý okamžik mu vytanulo před očima to podivné kouzlo, které kdysi stápělo břehy ostrova. Ale teď ostrov shořel jak suché chrastí – a Simon je mrtev a Jack… Z očí mu vyhrkly slzy a celý se roztřásl vzlykotem. Poprvé na ostrově se poddal tomu nesmírnému, drtivému zármutku, který mu lomcoval tělem jako křeč. Jeho nářek stoupal k černému příkrovu kouře před hořícími troskami ostrova; a nakaženi jeho pohnutím, začali se i ostatní chlapci chvět a vzlykat. A uprostřed nich Ralph s usmoleným tělem, rozcuchanými vlasy a mokrým nosem oplakával konec nevinnosti, temnotu v srdci člověka a propastný pár věrného, moudrého přítele, kterému se říkalo Čuňas.

Důstojník, obklopený vším tím hlukem, byl sám dojat a trochu v rozpacích. Otočil se k chlapcům zády, aby jim poskytl čas k zotavení; a zatímco čekal, jeho oči s úlevou spočívaly na tom půvabném křižníku v dálce.

 

 

Vlastní hodnocení: Tato kniha mě velmi zaujala. I když jsem znala předem její konec, její četba na mě působila zajímavě. Zaujala mě postupná gradace děje, rozdíly mezi chlapci (které se postupně vyostřovaly) a také to, že navzdory své civilizovanosti a minulosti, na opuštěném ostrově jednal každý chlapec sám za sebe, každý musel bojovat o své místo v tomto společenském systému. Vyústění díla, kdy jsou chlapci zachráněni, na mě působí spíše negativně, protože i když už se mohou děti vrátit zpět ke svým rodinám a do svých domovů, přišli o to nejdůležitější – o své dětství. Během života na ostrově se totiž museli naučit žít jinak a tak pro ně návrat do „normálního života“ určitě nebyl jednoduchý.