Paní Dallowayová – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Paní Dallowayová

Autor: Virginia Woolfová

Přidal(a): NanaHakova

 

 

OKOLNOSTI VYDÁNÍ LITERÁRNÍHO DÍLA

Kniha Paní Dallowayová vychází v období meziválečném, konkrétně v roce 1925. Tato kniha, ale i jiná její díla, jsou silně ovlivněna intelektuálním prostředím, ve kterém žila. Vyrůstala v době panování královny Viktorie a byla vychovávána přísným až puritánským otcem. Toto všechno jsou důležité aspekty  odrážející se na její nespokojenosti s postavením ženy ve společnosti, které je velmi znát napříč celým jejím dílem.

Další záležitost, která velmi ovlivnila její tvorbu a  neměla by být opomíjena je její špatná psychika, poznamenaná údajným znásilňováním jejími bratry a poté smrtí matky v roce 1895, smrtí otce v roce 1904 a bratra dva roky poté. Sama se kolem roku 1906 poprvé pokouší o sebevraždu.

Velkou podporou v její literární činnosti je pro ní poté její manžel, s nímž se seznámila ve skupině intelektuálů a umělců Bloomsbury, kteří stáli v opozici proti tradičním hodnotám a typickým rysům a názorům z Viktoriánské éry, na témata jako je náboženství, sex či feminismus a vybočovali ze zaběhlého konceptu realismu.

 

ŽÁNR A FORMA LITERÁRNÍHO DÍLA

Paní Dallowayová je impresionistický a psychologický román, v němž Virginia Woolfová uplatňuje tzv.proud vědomí neboli volné asociace, který je však proložen chronologickými událostmi dějícími se v reálném světě.  Děj zde ustupuje do pozadí před pocity a nestálými impresionistickými náladami a myšlenkami. Její próza se neodvíjí lineárně, ale vyzařuje ze středu a sdružuje se kolem centrálního motivu. Virginia Woolfová zde také nevstupuje do děje, celá kniha je psána v er-formě a autorka zde volně přechází z myšlenek jedné postavy ke druhé.

 

TÉMA A POSTAVY LITERÁRNÍHO DÍLA

Celkové téma je průběh jednoho červnového dne v Londýně, zakončený večírkem, který pořádá hlavní postava Clarissa Dallowayová.

Clarissa Dallowayová je padesátiletá dáma z anglické vyšší střední vrstvy, do značné míry omezená na jistý druh myšlení, jenže je daný především jejím životním stylem. Přestože se může zdát, že má všechno nač si vzpomene, řeší dilema, zda si vybrala správnou životní cestu a zda je způsob jejího žití správný. Miluje život, přítomnost, dokáže se radovat z maličkostí a ráda dělá lidem radost. Je velmi nerozhodná a také citlivá.

Další postavou, jejíž příběh se paralelně odvíjí s tím Clarrisiným, je Septimus Warren Smith, bývalý voják z 1.sv.v. , kterou je hluboce poznamenaná především kvůli tomu, že zde ztratil nejlepšího přítele. Pohybuje se na hranici šílenství. Nenávidí konvenčnost a způsob jakým lidé nahlížejí na život. Má pocit, že jen právě on pochopil správně svět a čas a při svých záchvatech se snaží své názory vysvětlit (hlavně své manželce Lukrecii a doktorům). Vždy však dojde jen ke střetu bláznivé mysli a té zdánlivě normální, která ho zkrátka nedokáže pochopit.

Peter Walsh je další s hlavních postav. Je to muž pocházející z prostředí vyšší střední anglické vrstvy, ale na rozdíl od Clarissy se s povrchním a pokryteckým způsobem života anglické smetánky nedokáže ztotožnit.  Neusadil se tak jako ona a cestoval. Tím se však odcizil téměř všem známým v Anglii a je pro ně tak trochu podivínem. Je to inteligentní, ale také velmi přecitlivělý muž a dalo by se říct, e je to jedna z mála postav, která neprošla jistým životním posunem, či přerodem. Duševně nezestárl, je pořád stejný jako ve vzpomínkách Clarissy na dobu, když se jí dvořil. Nepodlehl konvenci.

Richard Dalloway je manžel Clarissy, rozumný a solidní gentleman zastávající celkem významný post. Miluje svou manželku a pečlivě se o ní stará. Je to velmi vážená osoba, přesto ale velmi všední.

Elisabeth Dallowayová je dcera Richarda a Clarissy. Je velmi nábožensky založená (hlavně kvůli své soukromé učitelce) Řekla bych, že je velmi podobná Clarisse a stojí na podobném rozcestí jako ona před lety. Má možnost studovat, může být čímkoliv chce, ale může se stát, stejně jako její matka, ženou zaměřenou velmi úzce, žijící jen pro běžné a všední věci týkající se života v anglické smetánce.

Sally Setonová je bývalá přítelkyně Clarissy. Bývala velmi spontánní, otevřená, živá a bezprostřední. Vysmívala se seriózní strojenosti a pro Clarissu byla do jisté doby symbolem svobodné mysli a volnosti a toho, že je možné žít a být sama sebou. I u ní však, jak se dozvídáme na večírku, zvítězil rozum před srdcem a i ona se stejně jako Clarissa provdá za jistého seriózního lorda a žije velmi podobný nudný a všední život.

Lucrezia Smith je manželka Septima Smithe, mladá krásná Italka, která se do Septima zamilovala a odstěhovala se s ním z její rodné země do VB.  Její mladá a naivní duše v soužití se šíleným Septimem trpí, ale přesto ho stále miluje. Respektive stále miluje jeho staré já, které se čas od času mezi jeho záchvaty vynoří na povrch.

Atmosféru knihy dokresluje ještě pár vedlejších postav jako např. lady Brutonová, Hugh Whitebread či slečna Kilmanová.

 

KLÍČOVÉ MOTIVY A JEJICH SMYSL

Řekla bych, že hlavním motivem knihy jsou především květiny, které vnášejí do knihy jistou poetickou stránku a dokreslují její atmosféru.

Za další motiv považuji čas, který pomocí symbolů (např.Big Ben) vrací události do reálna a dává knize strukturu a řád.

Neopomenutelnými motivy je neustálé polemizování nad životem a smrtí, které je patrné téměř v každém myšlenkovém monologu postav.

 

INTERPRETACE LITERÁRNÍHO DÍLA

Dle mého názoru má kniha hlubší záměr než jen kritiku společnosti a života anglické smetánky, i když podotýkám, že je to jistě jeden z mnoha způsobů interpretace. Já však knihu vnímám jako pohled na různé způsoby vnímání života. Neukazuje nám jak je život dobrý, či špatný, ale spíše to jak je zajímavý, spletitý a na to, že v tom tkví jeho krása.  Tuto knihu považuji jako pohled až do úplného nitra lidské duše.

 

FILMOVÉ ZPRACOVÁNÍ

Tento film byl natočený roku 2002 režisérem Stephanem Daldrym, dle stejnojmenné knihy spisovatele Mechela Cunninghama.

Celý film pojednává o příběhu tří žen, které v různé době a každá žije do jisté míry odlišným způsobem. Spojujujícím prvkem mezi těmito ženami je Paní Dallowayová.

Základní děj se odehrává roku 1923 a týká se Virginie Woolfové, anglické spisovatelky, pro ní v nejkomplikovanější době, a to v době, kdy píše svůj román Paní Dallowayová.

Druhý příběh probíhá o 28 let později, kdy si právě četbou knihy léčí své těžké psychické deprese těhotná žena v domácnosti Laura Brownová.

Třetí příběh probíhá v roce 2001, kde můžeme vidět newyorskou nakladatelku Clarissu Vaughnovou, která právě chystá oslavu pro milovaného muže a básníka Richarda, jenž ale umírá na AIDS.

Všechny tři příběhy končí tragicky. Virginia Woolfová nakonec spáchá sebevraždu – utopí se. Laura Brownová po porodu dítěte nakonec opustí navždy svého muže i své děti a nemocný básník Richard vyskočí těsně před oslavou z okna vysoko nad zemí a spáchá sebevraždu. Druhý a třetí příběh se   před koncem filmu vzájemně propojí a ukáže se, že nemocný básník Richard byl vlastně syn Laury Brownové, kterého opustila.

 

PARALELY KNIHA A FILM

Film Hodiny je natočen podle stejnojmenné knihy, která byla podle románu paní Dallowayová napsána a proto jsou si hlavní témata a motivy podobné.

Film má především velmi blízko ke stylu psaní Virginie Woolfové – principu toku vědomí. Hlavní postavy filmu jsou každá z části podobná hlavní hrdince knihy, ale také samotné autorce a jejich příběhy jsou do jisté míry podobné.

Hlavní paralelou je celkové téma, a to večírek, který se odehrává během jednoho dne. Poté motiv květin, který se objevuje u obou děl. Společné jsou pak také hlavní motivy jako je feminismus a homosexualita, která je v knize spíše skrytá (vztah Clarissy a Sally)

 

SYMBOLY

Napříč knihou jsem vybrala čtyři symboly, jež mi utkvěly v mysli.

Prvním symbolem jsou květiny, já si konkrétně vybrala puget červených a bílých růží, věnovaný Richardem Dallowayem Clarisse . Vykládám si je jako důkaz jeho upřímné lásky pana Dallowaye ke Clarisse. Tyto květiny jsou jasnou známko toho, jaký k ní chová vřelý cit, ačkoliv jí to nebyl schopen říci.

Druhým symbolem je náhrdelník, jež chtěl pan Dalloway koupit své ženě jako důkaz lásky. Je to symbol bohatství, komfortu a a pohodlí, které je schopné jí nabídnout.

Třetím symbolem je okno, ze kterého Septimus skočí. Okno vnímám jako únik z konvenčního prostředí (tj.domu).

Poslední symbol z knihy, kterž jsem vybrala je kapesní nůž Petera Walshe. Všimla jsem si, že se objevuje především v situacích, když je nervózní a neví, co si má počít. Většinou si s ním hraje a řekla bych, že je to jeho způsob obrany. Nůž znázorňuje jakýsi vyhraněný názor, jenž má Peter například k anglické smetánce a jejímu chování.

 

CHARAKTERISTIKA ZVOLENÉ POVAHY

Pro charakteristiku postavy jsem si vybrala postavu slečny Kilmanové, protože ačkoliv se jí v knize příliš nevěnují (snad jen na začátku), považuji ji za jednu z velmi důležitých.  V jejím myšlení a chování se totiž odráží velmi kritický pohled na soudobou anglickou společnost. Především na vyšší střední vrstvu.  Je z ní cítit skoro hmatatelný pocit závisti, zloby a zášti, kterou k životu paní Dallowayové a jiných chová. Ona sama své negativní smýšlení vůči těmto lidem argumentuje vírou v Boha, ale ze všech těch falešných slov o Bohu a o tom, že prožít život takovým nedbalým způsobem, je téměř hřích, je znát hlavní důvod toho všeho, a tím je závist. Na jednu stranu je pro ní Bůh útěcha, na stranu druhou si myslím, že je z jejího názoru cítit, jak je její víra falešná a přesto všechno, co hlásá je sžírána právě onou již zmiňovanou závistí. Tato postava mě zaujala snad ze všech nejvíce, byla pro mě dokonalým popisem, který se mi téměř zjevil před očima. I když mi její postava nebyla sympatická, zaujal mě její osud a to, jak se s ním vyrovnává.

 

VLASTNÍ NÁHLED

Musím říct, že film a kniha se podle mého názoru nedají moc srovnávat. Každé z děl přináší úplně jiný umělecký prožitek. Mohu ale s jistotou říct, že se mi mnohem více líbila kniha. Styl psaní Virginie Woolfové je mi velmi blízký, hlavně kvůli tomu, že se mi v hlavě honí myšlenky velmi podobně, zmateně a nesrozumitelně. Líbí se mi způsob, jakým se vyjadřuje a jak dokáže vykreslit jednotlivé postavy. Kniha ve mně zanechala hluboký dojem.





Další podobné materiály na webu: