Kniha: Pes Baskervillský
Autor: Sir Arthur Conan Doyle
Přidal(a): Šáris
Sir Arthur Conan Doyle
- britský spisovatel, lékař, válečný zpravodaj a politik, uznávaný mezinárodní spisovatel
- narozen 22.5.1859 v Edinburgu, zemřel 7.7.1930
- studoval lékařství v Endinburgu
- stal se lékařem na lodi, která plula kolem západního afrického pobřeží
- po návratu se mu nepodařilo rozjet lékařskou praxi, začal se zajímat o literaturu
- ovlivněn tvorbou Allana Poea, soustředěn na detektivní tvorbu
- vytvořil postavu geniální Sherlocka Holmese (Udivujícího brilántní dedukcí i hrou na housle, a jeho přítele, spolupracovníka a obdivovatele dr. Watsona. Inspirací pro postavu Sherlocka Holmese byl dr. Joseph Bell, jeden z profesorů, kterého Doyle potkal při svých studiích medicíny.)
- zajímal se o zahraniční politiku (chtěl zlepšit situaci v Kongu, varoval před hrůzama 1. světové války, byl zastáncem stavby tunelu pod Lamanšským kanálem)
Další díla:
-
- Doyle napsal 4 romány a 56 povídek, ve kterých se vyskytuje Sherlock Holmes.
- Sci-fi: Ztracený svět, Jedovatý pás
- Historické romány a povídky: Bílá společnost
- Romány a povídky: Kapitán polární hvězdy
- Spiritismus (Nové zjevení)
Literárně-historický kontext:
- literatura konce 19. a začátku 20. století
- individualismus, vyjímečnost, bohemství (provokace), oslava zla a satana, tvůrčí svoboda, výlučnost elity nadřazené ostatním, odpor k poměrům doby, protest proti měšťácké morálce
- nové umělecké směry (impresionismus/malířství, literatura – sdělení subjektivního dojmu, potlačení rozumové části, v popředí lyrika, symbolismus – nepřímé vyjádření citů, symboly, abstrakce (Březina, Sova) dekadence – individualismus, odpor k měšťanství, provokace erotikou, Satanem atd. (Hlaváček), civilismus – obdiv k technickým vymoženostem moderní doby, k civilizaci (Whitman)
Rozbor díla: Pes Baskervillský (1902)
- Literární druh: velká epika (napsané v próze)
- Literární žánr: detektivní román
- Doba a místo vzniku díla: 1902, Anglie
Hlavní myšlenka:
- Vše je možné logicky vysvětlit.
Motivy:
- Vražda, urozenost, vyšetřování, případ, dedukce
Kompozice:
- chronologická
Stylistická charakteristika textu:
- zajímavé, propracované a vysoce inteligentní dialogy; výborné navození tajemné atmosféry (zámek, vřesoviště, blata a bažiny)
Jazykové prostředky:
- ich forma (vypráví Dr. Watson)
- popisné pasáže pro hutnou a napínavou atmosféru
- spisovný jazyk (vznešený až knižní),bohatá slovní zásoba, zastaralejší výrazy, zastaralý slovosled ve větách
- V ději se objevují popisné pasáže, které mají navodit hutnou a napínavou atmosféru.
Charakteristika díla Pes Baskervillský:
- Ve svých detektivkách vykresluje atmosféru ustupující tradice viktoriánské Anglie, obavy z možného budoucího chaosu, a zároveň dobový obdiv k vědeckým objevům promítající se do dedukcí detektiva
- Detektivní román s napínavou a hrůzostrašnou atmosférou a hororovým příběhem. Napětí roste s postupujícím dějem.
- Je to třetí ze čtyř románů se Sherlockem Holmesem. Další příběhy byly povídkové.
Postavy:
- Sherlock Holmes – je soukromý detektiv, který velmi dlouho a tvrdě pracuje. Má vůdčí povahu, miluje záhady, líbí se mu, když má nad Watsonem navrch, když ho může poučovat a má velkou radost, když Watson nemá pravdu. Každého se snaží předbíhat v otázce i v odpovědi, někdy je trochu urážlivý ( např. dr. Mortimer ho nazval 2. nejlepším odborníkem v Evropě a Sherlock byl poté mírně nepříjemný), je ctižádostivý, snaží se vyřešit každou záhadu, hraje na housle a zajímá se o umění, je starostlivý ( bojí se o Watsona, o jeho život, když se rozhodl poslat Watsona na Devonské hrabství „ samotného“ ) , je však také přísný, chladný, ironický a uzavřený, málokdy se směje.
- John H. Watson ( Dr. Watson) – doktor, starostlivý a věrný přítel Holmesův, z důvodu detektivské praxe je k cizím lidem nedůvěřivý a diskrétní, jeho kladnou vlastností je zdravý lidský rozum, je dobrosrdečný a hodný ( např. utěšoval dr. Mortimera kvůli jeho ztracenému psovi – kokršpanělovi), je také starostlivý ( strachuje se o sira Henryho, aby se mu něco nestalo)
- doktor Jakub Mortimer – venkovský lékař, bývalý chirurg, přítel Charlese Baskervilla
- Hugo Baskervill – dávný předek z období Anglické občanské války, bezbožný, násilnický, měl nekalé a nemravné úmysly, unesl mladou pannu
- Charles Baskervill – byl vdovec a jeho povaha byla spíše podivínská, přes své bohatství žil velmi skromně a na zámku měl jen 2 služebné, manžele Barrymorovi. Charles byl nemocný na srdce, tomu přitakal i jeho lékař a přítel dr. Mortimer.
- Henry Baskervill – synovec Charlese Baskervilla, před příjezdem do Anglie, byl farmář v Kanadě, znamenitý po všech stránkách, nevysoký, čilý třicátník, má statnou postavu, tmavé oči a husté černé vlasy, hrdý, vzdělaný, odvážný a silný, někdy úzkostlivý a skleslý ( vylekal se tajemného zvuku – psího vytí), je však hodný a laskavý ( jak se zachoval k manželům Berrymorovým)
- manželé Barrymorovi – služebníci rodu Baskervillů
- pan Frankland – soused Baskervillů, otec Laury Lyousové
- John Stapleton (vlastním jménem Rodger Baskervill) – přírodopisec a preparátor, drobná a útlá postava, plavovlasý, hubené tváře, kolem 40 let, má „ sestru“ Beryl Stapletonovou – ve skutečnosti jeho manželka, velice chytrý a mazaný ( v Londýně obelhal a vysmíval se i samotnému Holemsovi), dotěrný ( vyzvídal od Watsona informace), výřečný a vychloubačný, opatrný a prohnaný člověk, troufalý, nebezpečný a drzý, žárlivý na svoji manželku Beryl
- Beryl Stapletonová – sestra ( ve skutečnosti manželka) Stapletona, proto tolik vyváděl, když se jí Henry dvořil. Provdala se za svého muže v Jižní Americe, byla poslušná a oddaná. Jenže když prokoukla manželovy záměry a navíc když jí řekl, že má milenku, rázem se z ní stala manželka se značným odporem. Byla také velmi odvážná ( když svým dopisem varovala Henryho, a když se vzepřela manželovi ze spolupachatelství na Charlesově vraždě), měla hrozný život se svým mužem – tyranem
- Laura Lyousová – dcera Franklanda z Coome Tracey, měla intimní vztah s Stapletonem, myslela si, že se stane paní Stapletonovou, ale to nevěděla, že je ženatý.
- Jakub Reskond – nejbližší dědic ze zákona, byl starý a laskavý člověk, ten nepatřil mezi podezřelé.
- Selden – trestanec a příbuzný Barrymorových, byl zabit Stapletonem pomocí jeho psa
Časoprostor
- Místo děje: Anglie/Londýn/ zámek v Dvonshiru (pochmurná vřesovištní krajina, blata)
- Doba děje: kolem roku 1890
Obsah díla
Dr.Watson, spolupracovník detektiva Sharlocka Holmese a vypravěč příběhu, odjíždí se sirem Henrym Baskervillem na dědičný zámek do Devonského hrabství. Místní lékař Mortimer seznámil totiž Holmese v jeho londýnském bytě na Baker Street se starým rukopisem pojednávajícím o staré kletbě rodu Baskervillů, hrůzyplném psu-zabijákovi, a požádá ho o pomoc při objasnění smrti sira Charlese Baskervilla, u jehož mrtvoly se objevily velké psí stopy.
Zámek obklopuje atmosféra tajemství a děsu – příšerné psí vytí, světelné signály z blat a tajemný cizinec. Vyjde najevo, že cizincem je Holmes, který inkognito usiluje přijít záhadě na stopu.
Tajemné a nadpřirozené jevy jsou postupně racionálně vysvětleny. Zdánlivě nadpřirozený příběh je příběhem důmyslně připravené vraždy. Vrahem se ukáže být etymolog Stepleton, levoboček rodu Baskervillů, který se rozhodl využít legendy.
Při Holmesově připravené léčce je pes chovaný Stepletonem na ostrůvku v bažinách zabit a jeho pán při útěku utone v bahně.
Inspirace a význam:
- Sherlock Holmes se stal inspirací pro Hercule Poirota Agathy Christie nebo pro další detektivy, kteří řeší případy pomocí své dedukce (Colombo, Monk, Dr. House..)
- Povídky s Sherlockem Holmesem psali posléze i další spisovatelé
- Sherlock Holmes byl mnohokrát zfilmován a uveden v divadelních hrách a byly mu věnovány i časopisy
- Sci-fi Ztracený svět zfilmováno, inspirace pro Jurský park
Ukázka
Vyskočil jsem svíraje v bezvládné ruce revolver, ale má mysl byla ochrnuta děsivým zjevem, jenž se na nás vyřítil ze stínu mlhy. Byl to pes, pravda, byl to obrovský pes, černý jako uhel, ale nebyl to pes, jakého kdy spatřily oči smrtelníka. Oheň mu sršel z otevřené tlamy, oči mu žhnuly řeřavou září, jeho morda a srst na krku a hruď byly lemovány plápolajícím ohněm. V žádném deliriu nemohl si žádný halucinacemi mořený, nemocný mozek představit něco děsnějšího, hrůznějšího, pekelnějšího, než byl temný netvor s dravou maskou, který se na nás vyřítil z hráze mlhy.
