Petr Bezruč – životopis

 

 Jméno: Petr Bezruč

 Přidal(a): Caterine

 

PETR BEZRUČ (1867 – 1958)

Petr Bezruč byl český básník, je řazen do doby generace anarchistických buřičů, s jejich názory se ovšem neztotožňoval. Na jeho dílo měla největší vliv symbolika a česká moderna.

 

ŽIVOT

Petr Bezruč se narodil v Opavě. Jeho otec byl učitel, filolog a slezský buditel. Jako jeden z prvních odmítl uznat pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Vypracoval o tom filologickou práci. Jeho matka pocházela z bohaté rodiny. Díky otcově pročeské aktivitě byla celá rodina nucena přestěhovat se do Brna, každé léto však trávil Bezruč v Háji u Opavy. Jeho dětství zůstalo poznamenáno jak častými neshodami mezi rodiči, tak zlými útoky proti otcově filologické práci ohledně Rukopisů. Jeho otec zemřel na tuberkulózu, matka tedy zůstala se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci.

Studoval na brněnském gymnáziu, kde měl problémy s němčinou, matematikou
a zpěvem. Naopak vynikal v češtině. Již v této době psal první verše, které se ale nezachovaly. Často obsahovaly ironii namířenou proti profesorům. Vliv na něj měla četba například Vrchlického, Nerudy nebo Čecha, hned po té, co se ve čtrnácti naučil rusky, četl také Puškina a Lermontova (v originále). Po gymnáziu zvažoval vstup do kláštera, nakonec začal studovat klasickou filologii v Praze.

Studium nedokončil, ale zalíbila se mu během něj antika a etymologie. Vedl bujarý večerní život po kavárnách a hospodách, zde se také setkal s významnými osobnostmi, se kterými diskutoval o literatuře, začal ovšem upadat do melancholie a uzavírat se do sebe. Neúčastnil se žádných politických ani národních aktivit.

Po návratu do Brna byla jeho matka zadlužená, on nejevil snahu jí nijak pomoci, žil v nezájmu. Pomáhal mu pouze alkohol a cigarety. Nakonec dostal místo písaře zemského výboru, později pracoval na poště.

Projevila se u něj tuberkulóza, usadil se v Kostelci na Hané, a tam již zůstal až do konce svého života.

 

DÍLO

Soustředil se převážně na národnostní a sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí. Ztotožnil se s utiskovanými, mluvil dokonce jejich jazykem. Kritizuje pseudovlasteneckou měšťanskou společnost. Jeho básně dodávají víru ve vítězství. Používal výhružné apostrofy (zvolání), hyberboly, sarkasmus, záměrně porušoval rytmus. Byl naprosto ojedinělý spisovatel a dodnes nejsou vyjasněny některé teorie o jeho díle a životě.

SLEZSKÉ PÍSNĚ – básně, národní, sociální i milostná tematika, původní název Slezské číslo, s každým dalším vydáním se sbírka rozšiřovala a obsahuje 31 básní

  • básně: Maryčka Magdonová, Kantor Haflas, Ondráš, 70000, Ostrava, Leonidas, Smrt Casanova, Hlučín, Jen jedenkrát, Kdo na moje místo

STUŽKONOSKA MODRÁ – samostatná báseň, stužkonoska modrá je druh vzácné můry, symbolizuje básníkův smutný osud a zklamání z poměrů v novém státě, vzpomíná na své mládí

PŘÁTELŮM A NEPŘÁTELŮM – vydáno posmrtně, milostná lyrika, verše přemýšlející o smyslu života

PARALIPOMERA I a PARALIPOMERA II – stejně jako předchozí básně po vydání Slezských písní přestal Bezruč umělecky tvořit a své verše, které napsal, posílal jen přátelům a známým

 

PRÓZA

  • vycházela jen výjimečně
  • MORAVSKÁ ZEM A MORAVSKÁ ŘEČ, STUDIE Z CAFÉ LUSTIG, LOLO A DRUHOVÉ, MLÁĎÁTKO, JE NÁS ŠEST, POVÍDKY ZE ŽIVOTA

 

ZAJÍMAVOSTI

  • existují spekulace, že autorem všech básní ze sbírky Slezské písně ve skutečnosti není on, ale jeho kamarád Ondřej Boleslav Petr
  • na škole měl přezdívku Anton (ein Ton), protože mu nešel zpěv a vše prý zpíval v jednom tónu
  • jedním z jeho učitelů byl Tomáš. G. Masaryk






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————