Kniha: Piková dáma
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Přidal(a): LucieZ
Piková dáma (1834)
1) Literární druh: epika
2) Literární forma: próza
3) Literární žánr: novela
(střední epika, podobná povídce, překvapivý závěr)
4) Zařazení do období: ruský romantismus
(ostatní: Michail JurjevičLermontov, Ivan Alexandrovič Gončarov)
5) Informace o životě autora:
Alexandr Sergejevič Puškin(1799 – 1837)
– pocházel ze šlechtického rodu
– básník, prozaik, dramatik, kritik, publicista, historik
– odpůrce nevolnictví
– část života pobýval ve vyhnanství (pro své verše)
– oženil se s moskevskou krasavicí Natalií Gončarovou
– zemřel v souboji se švagrem
6) Zařazení do kontextu: téměř na konci tvorby
7) Ostatní tvorba autora:
A) poémy: Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni, Ruslan a Ludmila
B) román ve verších: Evžen Oněgin
C) historická novela: Kapitánská dcerka
D) historické drama: Boris Godunov
8) Typ vypravěče: er-forma
9) Autorský styl:
– líčení ruské společnosti bez příkras
– tragické konflikty
– salónní nuda šlechty
– myšlenkový kvas doby
10) Charakteristika hlavních postav:
– Heřman (syn poruštěného Němce a voják, touží po bohatství, vypočítavý a sobecký člověk, na okolí působí zprvu kladně)
– Lizaveta Ivanovna (schovanka staré hraběnky, milá a ohleduplná)
– Anna Fedotovna (hraběnka, hrdá, má smysl pro hazardní hry)
– Tomskij (hraběnčin vnuk, voják)
– Narumov (voják)
– Čekalinský (hazardní hráč)
11) Stručný děj:
– Heřman poslouchá vyprávění o hraběnce při kartách (sám nehraje), která kdysi někomu pomohla tím, že mu poradila tři výherní karty
– Heřman stojí každý večer před hraběnčiným domem a snaží se zapůsobit na Lizavetu
– Lizaveta odmítá, poté se zamiluje a dopisují si
– Lizaveta pozve Heřmana do domu, ten toho zneužije
– Heřman vyhledá hraběnku, prosí ji o výherní čísla karet
– hraběnka nic neříká, Herman vytáhne pistoli, hraběnka se lekne a zemře
– Heřman vše vysvětlí Lizavetě, ta je znechucená, Heřman odchází
– hraběnčin pohřeb, přijde i Heřman
– v noci se hraběnka Heřmanovi zjevuje a prozrazuje mu tři čísla, podmínkou je sňatek s Lizavetou
– Heřman kašle na Lizavetu, jede s Narumovem do Moskvy a jde sázet u Čekalinského
– dvakrát Heřman vyhraje, potřetí se mu zjeví piková dáma jako hraběnka a Heřman vše prohraje
– Heřman se zblázní
– Lizaveta se šťastně provdá, ožení se i Tomský s kněžnou Polinou
12) Jazykové prostředky:
– metafory(co ji slina na jazyk přinesla; jeho smělost ji plnila hrůzou)
– přirovnání(Heřman se chvěl jako tygr)
– personifikace (srdce trpělo také)
– archaismy (katafalek, baldachýn)
13) Kompozice (výstavba textu): na začátku kapitoly vždy báseň
14) Kapitoly, odstavce, verše, dějství, scénické poznámky, apod.: 6 kapitol, závěr
15) Doba a místo děje: Rusko, 1. polovina 19. století
16) Společensko–historické pozadí:
– v Rusku tuhý absolutistický režim (samoděržaví), car Alexandr I. (umírá 1825) a Mikuláš I., nevolnictví
– zakládání tajných spolků (proti carovi)
– povstání Děkabristů (1825, podle ruského prosince – děkabr, důstojníci petrohradských pluků, povstání poraženo a tvrdě potrestáno)
17) Téma celého díla a téma výňatku: touha za bohatstvím, která vede k morálnímu pádu a porušování zákonů, v závěru i k pádu člověka, který sešel z cesty
18) Hlavní myšlenka: kritické hodnocení tehdejší společnosti, zlo je potrestáno
19) Inspirace pro další autory:
– částečná podobnost s dílem Zločin a trest (Fjodor Michajlovič Dostojevskij)
– Petr Iljič Čajkovskij složil operu Piková dáma (1890)
– nespočet filmových adaptací
