Piková dáma – rozbor díla k maturitě (5)

 

Kniha: Piková dáma

Autor: Alexandr Sergejevič Puškin

Přidal(a): Jesika

 

 

 

 

 

Autor:

Alexandr Sergejevič Puškin ( 1799 – 1837)

–          poeta, prozaik, dramatik, publicista a historik

–          odpůrce nevolnictví

–          poslán do vyhnanství

–          Mikuláš I. po porážce děkabristického hnutí, udělil Puškinovi milost, stává se však jeho cenzorem nejen oficiálních spisů, ale i jeho osobní korespondence

–          Oženil se s kráskou Natálií Gončarovovou ( líbila se i carovi) à dvorské intriky v předčasné smrti, zemřel v souboji se svým švagrem Dantesem

–          Dílo:

Kavkazský zajatec, Cikáni, Evžen Oněgin ( postava zbytečného člověka), Boris Godunov

 

Literární druh: Epika

Literární žánr: novela

Téma: Touha po bohatství – odhalení tajemství tří vyhrávajících karet

Doba vzniku: 1. polovina 19. století

 

Literární směr:  romantismus (rysy romantismu: city, jedinec, bizarnost, motiv lásky, subjektivita, individualita a odlišnost hlavního hrdiny, je X klacisismu, kolébkou Anglie)

Hlavní myšlenka celého díla:  nenasytnost člověka

Kdy a kde se děj odehrává: Děj se odehrává v Rusku v I. polovině 19. století

 

Hlavní postavy:

1)      Heřman

– chce se zmocnit tří vyhrávajících karet

–          je posedlý výhrou – stupňuje se to až v šílenství

–           pro odhalení tajemství – šáhne i k násilí

2)      Anna Fedotovna ( hraběnka)

–          zná tajemství tří karet

–          vypočítavá, tvrdohlavá, zhýčkaná a rozmazlená

3)      Jelizaveta  Ivanovna

–          schovanka hraběnky, důvěřivá a trpělivá

 

Jazykové prostředky:

Symbolika: magické číslo 3 = tři karty, které zajistí výhru a bohatství

Epiteton: ohnivá přání ,  kráska s orlím nosem

Přímá řeč

 

Objevuje se i retrospektivní čas ( když vypráví o babičce)

 

Obsah:

Příběh začíná u jízdního gardisty Narumova. Hráli se zde karty a jeden z hráčů vypráví o své babičce hraběnce Anně Fedotovně, která jednou prohrála hodně peněz a chtěla si půjčit od hraběte Saint Germania. Ten jí však místo půjčky dal radu, jak peníze vyhrát. Celý příběh vyslech i inženýr Heřman. Po vyslechnutí této historky se rozhodl, že tajemství tří karet musí získat. Začal vymýšlet, jak se dostat k hraběnce. Nakonec vymyslel, že nejlepší to bude přes její schovanku – Jelizavetu Ivanovnu. Začne si s ní dopisovat do doby, kdy Jelizaveta uvěří, že jeho psaní plná krásných vyznání jsou pravdivá. V jednom z dopisů tedy Jelizaveta Heřmanovi popíše cestu do svého pokoje. Cesta však vede přes kabinet hraběnky. Heřman toho využije, čeká až hraběnka se svojí schovankou odejdou. Po jejich odjezdu se vydal do domu. Místo,aby šel do komnaty Jelizavety, zůstal v kabinetu hraběnky a čekal než přijde. Když se hraběnka večer vrátila, převlékla se a posadila se k oknu. V tu chvíli vyšel Heřman z úkrytu a na hraběnce se dožadoval,aby mu řekla tajemství tří karet. Hraběnka pochopitelně odmítla. Heřman vytáhl pistoli a zamířil na hraběnku, ta se lekla a umřela.

Jelizaveta byla zraněná a zklamaná,  že Heřmanovi uvěřil, ale i tak mu dala klíče od tajného schodiště, aby se dostal pryč. Heřman se za pár dní zúčastnil pohřbu hraběnky,když se před jejím tělem poklonil, zdálo se mu, jakoby na něj mrkla. Tím to ale nekončí. Heřmanovi se totiž v noci zjeví duch hraběnky a vyzrazuje mu tajemství. Ty zázračné tři karty byly: trojka, sedma a eso. Hraběnka měla podmínky. Heřman se musí oženit s její schovankou a hlavně každý den může vsadit pouze na jednu kartu a po výhře v 3. den už nikdy v životě nesázet a hrát.  Další den do města přijede Čekalinskij, což byl dobrý karetní hráč. Heřman toho využije a jde hrát. První den vše vsadí na trojku a vyhraje. Druhý den na eso a opět vyhraje. A třetí den za velké účasti sází opět na eso. A eso vskutku vyhrálo. Heřman se začal radovat, ale když s podíval na kartu, smích ho přešel. Místo esa držel v ruce pikovou dámu, která byla velmi podobná zesnulé hraběnce. Piková dáma se škodolibě na Heřmana ušklíbla, ten hned pochopil, že to byl duch hraběnky. Heřman prohrál všechny své peníze. Heřman se zbláznil a skončil v blázinci, kde si pořád dokola opakuje ty tři karty.

 

Historické souvislosti:

Rusko

A.S. Puškin – Evžen Oněgin (román ve verších)

Evžen Oněgin je mladý petrohradský švihák, unuděný životem a lehkomyslným a tráví veškerý čas na plesích. Po smrti svého strýce se usazuje na venkově, kde poznává dcery statkářky – Olgu  a Taťánu.  Taťána se do Oněgina zamiluje, píše mu milostné dopisy. Oněgin city neopětuje.  Naopak vzbudí žárlivost u přítele Lenského, kterého zabíjí. Oněgin po tom odchází do ciziny. Po letech se vrací, zamilován do Taťány – ta je však už vdaná.

 

Michail Jurjevič Lermontov – Hrdina naší doby ( hlavní hrdina Pečorin)

Ivan Alexandrevič Gončarov – Oblomov

Francie: Victor Hugo – Chrám Matky Boží v Paříži, Ubožáci ( Bídníci)

Anglie: Walter Scott – Ivanhoe, Percy Bysshe Shelley – Odpoutaný Prométheus

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.