Po nás ať přijde potopa! – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Po nás ať přijde potopa!

Autor:  František Gellner

Přidal(a): MaestroM

 

 

 

 

LITERÁRNÍ DRUH, ŽÁNR, SMĚR/SLOH:

Osobní lyrika – poezie – básně, popěvky

Díla vycházejí na přelomu 19. a 20.st.

generace tzv. anarchistických buřičů


ORG.JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ:

Básně se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu.

Verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíži se prozaickému sdělení. Jsou napsány formou popěvku nebo písně. Používá banální rýmy, nepoetická slova, častá je u něho i nemetaforičnost (na rozdíl od symbolistů). Svými verši chce vědomě šokovat poklidné měšťanstvo, užívá vulgarismy. Ve své básnické tvorbě hojně využívá dobových forem lidové zábavy (kuplety, šansony).

Slovní zásoba obsahuje hovorové prvky, prvky obecné češtiny, vulgarismy, „jazyk ulice – jazyk hospod a kaváren“

 

TÉMATICKÁ VÝSTAVBA:
Lyrickým subjektem je sám autor,Otevřenost sdělení je až šokující. Zdánlivě autor sám sebe v očích čtenářů snižuje. Píše o sobě kriticky a s cynismem, ale cynikem není, pouze se pokouší sám sebe moralizovat. Na dně však hluboká touha po opravdovém citu – tzv. „něžný cynik“.

Oprošťuje od „veškerých zbytečných poetismů“ a píše poezii velice přímou s minimem složitých obrazů, důležité je vyjádřit myšlenku, přesně a nezkresleně.

Motivem je šokovat, provokovat. Obrovská nechuť povrchnímu a pokryteckému mešťáckému způsobu(stylu) života.

 

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Vyjadřuje skeptický postoj ke společnosti, hořkost nad životem, zklamání nad dobou. Cynizace svého života a svého životního postoje. Život zde dne na den, ironizace vyšších ideálů.

Myšlenky anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka a odmítání autority státu), antimilitarismu(odmítání války) a vitalismu (oslava života a přírody).

Zobrazil pocity mladé předválečné generace.

 

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ:

Život v období Rakousko-Uherské monarchie ztěžoval českým umělcům život. Veškerá protimonarchistické tendence v dílech zakázány,trestány nebo cenzurovány. Řešení politiky císaře či nesouhlas s jakkoukoliv činností monarchie na veřejnosti nepřípustný. Toto vše navíc s pokleslou morálkou měšťnastva, jež žije porchním, maloduchým a pokryteckým životem, dává za vznik skupině lidí nazvaných “anarchističí buřiči”, kteří se začali objevovat na přelomu 19. a 20.století. Mimo Gellnera mezi ně patřil také Viktor Dyk, Fráňa Šrámek, Karel Toman či S.K.Neumann.


AUTOR:

František Gellner se narodil roku 1881 v Mladé Boleslavi. Byl to básník, prozaik, kreslíř a karikaturista. Vystudoval gymnázium, nadále studoval techniku ve Vídni, poté malířství v Mnichově, Paříži a Drážďanech. Žil bohémským životem.

Usadil se v Brně a jako karikaturista a fejetonista Lidových novin se také angažoval v politice. R. 1914 byl odveden do války. A poslán na haličskou frontu. V září 1914 prohlášen za nezvěstného, přesné datum a místo jeho úmrtí neznámo.

Básnické sbírky:

Radosti života (1903)

Nové verše (1919)

Don Juan (1924)

Potulná národ (1926)

 

LITERÁRNÍ KRITIKA:

Dobové kritiky Gellnera odsoudily s odmítavostí a podrážděností. Poukazovaly na nemorálnost, nízkost, vulgaritu a monotematičnost jeho prvotiny. Nadšení sklidil poze u blízkého okruhu přátel z básnický a uměleckých kruhů. Přijetí širší veřejností přišlo až spo jeho smrti s nástupem další a další generace čtenářů.


ODKAZ:

Dnes je již Gelner uznáván jako jeden z nejv.básníků české poezie 20.st. Jeho dílo bylo zhudebněno mnoha umělci: Jaromír Nohavica, Visací zámek, Pepa Nos, Vladimír Mišík, Katapult, Volant atd.

 


 





Další podobné materiály na webu: