Počátky novočeské prózy – knížky lidového čtení

 

 Jméno: Počátky novočeské prózy – knížky lidového čtení

 Přidal(a): luciuss 03

 

KRAMERIUS, V. M. aj. Zazděná slečna a jiné příhody pro vyražení. (Zazděná slečna –  Boženka, veselého Kubíčka manželka, Železná košile) Praha: Československý spisovatel, 1980.

 

Dobové pozadí:

• Jedná se o I. Období novočeské prózy (80.léta 18.století – počátky 19. století)
• Ústřední osobnosti: M. V. Kramerius, P. Šedivý, A. J. Zíma, J. Rulík, J. Hýbl, J. a V. Nejedlí, J. l. Ziegler ad.
• Žánry: rytíčský román a povídka, čarodějnická a fantastická povídka, povídka mravoučná, poučná a obveselující
• Roste snaha probudit zájem o českou knihu, pomocí tzv. českého čtenářstvá àvznik čtenářských společností, knihkupecké půjčovny knih, veřejnosti je zpřístupněna dnešní Univerzitní knihovna, jsou k dispozici časopisy mezi lidmi – v restauracích a kavárnách
• Jsou vydávány zábavné knížky pro lid – po celém území (Jindřichův Hradec, Kutná Hora, Olomouc, Praha)
• M. Kramerius + Šedivý + Rulík a další à Česká expedice (1790) Cíl: obnova řeské zábavné prózy pro lid
• Zatím primitivní literatura obsahou i úpravou, určeno lidu, ale za to správnost gramatická (korekce Kramerius)

 

Knížky lidového čtení obecně:

• Laciná a primitivní úprava, přinášely dobrodružné či morálně naučné příběhy pozdního středověku (Popelka, Grizelda a Brizelda) podáváno triviálními literárními prostředky
• Na začátku NO jediný žánr, který měl pevné základy, velké množství čtenářů
• Pro náročnější tvorbu chyběl vhodný jazyk

 

Obecně žánr: publikační typ zaměřený k širokým čtenářským vrstvám, příznačný pro 16.-18. století

• Tisky zábavného i poučného zaměření – patří zde i kalendáře, pranostiky, proroctví, hospodářské či zdravotnické návody
• Laciná úprava – tzn. Malý formát, krátký rozsah, levný papír, brožovaná forma
• Masové šíření, neživé postavy – bez přímé řeči
• Pro lidové vrstvy a měšťanstvo
• Vypjatá dějovost, fantastika, obecný časoprostor, jednoduché a spádné vyprávění, většinou šťastný konec, spíše než vyprávění –strohý popis
• Různorodé postavy – některé se rozvíjí a jiné zase ne
• Náhlé zvraty děje, velké extrémy zlo x dobro
• Zábavnost: rytířská próza psaná německými autory, kde byla objevena česká tématika à čeština je schopná tvořit a sepsat svou historii, vybízí člověka k odvaze
• Přebírání z vysoké dvorské literatury, přepsáno do jednoduchého jazyka
• Pohádkovost, četba působí kladně – umí rozptýlit
• Komplikovanost vztahů v rytířské povídce – Zazděná slečna
• Nebyli schopni popsat psychologii postav

 

P. Šedivý – Zazděná slečna
J. Rulík – Boženka, veselého Kubíčka manželka
P. Šedivý – Maran a Onyra
F. Zamyš – Krátké opsání života Ludvíka šťastného
A. J. Zíma – Karel Devienzo z Londonu a slečna Amália florentýnská
V. M. Kramerius – Dobrá rada v potřebě
V. R. Kramerius – Železná košile

 

Prokop Šedivý – Zazděná slečna

• Narozen 1764, zemřel 1810, český dramatik, prozaik a básník
• Nevíme mnoho o životě, překladatel – Moliére, Shakespeare, Schiller
• Představitelem lokální frašky – hra Masné krámy aneb sázení do loterie, Praští sládci aneb Kubíček dostane za vyučenou
• Próza: České amazonky aneb Dívčí boj v Čechách pod správou rekyně Vlasty (1792)
• Další: Krásná Olivie aneb Strašidlo v Bílé věži

 

Zazděná slečna aneb Podivné příbody Marie z Hohenturu:

• Závist a bezdůvodná zášť, která má ničivé důsledky – otcovská láska a zároveň nesmířitelný hněv, jestliže dítě nesplní očekávání – dané sliby a jejich nedodržení – láska a křesťanství, ve kterém je možno mnohé odpustit

 

Jan Rulík – Boženka, veselého Kubíčka manželka

• Narozen 1744 – 1812, chrámový hudebník, skladatel i redaktor
• Podílel se na Pětidílném kalendáři historickém

 

Veselý Kubíček aneb v horách kašparských zakletý dudák

• jedná z mála próz, které se povedly a staly se oblíbenými
• „prototyp“ českého pikareskního románu

 

Boženka Veselého Kubíčka Manželka

• Pokračování Veselého Kubíčka, nyní už propadák (už se nejedná o povídku, ale o příčku pro dívky)
• Boženka jako velmi mladá dívka přišla o matku a vychovávala ji její kmotra. Po letech manžel její kmotry zemřel, a tak se musela vrátit k chudému tatínkovi. Otec jí ale rovněž brzy odchází a dává nad ní dozor poručníkovi. Boženka jde za družičku rychtářově dceři a tam se zalíbí dudákovi Kubíčkovi.
  Kubíček se nemůže dostat k Božence přímo, protože ji její paní přísně hlídá, proto jí pošle dopis o tom, jak moc ji miluje. Ale ona mu neodpovídá. Podplatí tedy Starou Bětu, jež platila za zbožnou ženu, aby za něj v té záležitosti jednala. Ona se do toho pustila – dokonce Božence i karty vyložila, že Kubíček jediný je pro ni pravý, až ji dočista zmátla.
  K Boženčinu poručníkovi se dostal Kubíčkův dopis, a proto si vzal Boženku k sobě a zkoušel jí tuto nešťastnou lásku rozmluvit. Ale ona nechtěla povolit. Sám farář pak s Boženkou mluvil, a když mu vše vypověděla (i o Staré Bětě), kázal napřed kartářku z obce vyhnat a pak si zavolal Kubíčka, aby mu promluvil do duše.
  Boženčin poručník zemřel a do dvou měsíců se slavila její a Kubíčkova svatba. Dva roky spolu žili šťastně, pak se ale Kubíček vrátil k pití, a tak Boženku mořil, až zemřela.
• Znaky: celou povídku doprovázejí mravoučné pasáže, které komentují děj a buď jej dávají za příklad hodný následování, anebo naopak odstrašující. Naučení se vztahují hlavně na děvčata, ale některé části i na všechny děti. Spíše dojemná povídka než napínavá.
• Kubíček: mazaný, prolhaný, dělá si – co chce a ze všeho legraci, chová se zle, je sirotkem, trávil celé dětství v lese, často v rodinách kradl, uměl hrát na hudební nástroj – předchůdce dud, nezavděčoval se ani za střechu nad hlavou, rozmazlenec i bez rodičů, uměl se ze všeho vymluvit
• Logika místa: Nacházíme Šumavu, Kašperské hory!!!

 

Václav Rodomil Kramerius – Železná košile

• 1792 – 1861
• Pokračoval v tradici svého otce, neúspěšně vedl Českou expedici, vydával časopisy – Dobrozvěst, Čechoslav, Večerní vyražení à soustřeďoval spisovatelskou elitu
• Povídková tvorba – spíše překlady, málo původních, adaptace německé lidové tvorby
• Navázal na německý rytířský, dobrodružný a strašidelný román, těžil z oblíbené měšťanské sentimentální prózy s historickými a soudobými náměty, inspirace skutečnými událostmi
• Napínavý děj, tajemnne vztahy mezi postavami, konflikt řešený pomocí deus ex machina, redukce popisnosti, moralistní tendence
• Chrabrého Vivenccia zajal v boji proradný kníže Tolfi a odvezl ho na svůj hrad. Tam ho nechal vsadit do zvláštního vězení, které se každým dnem zmenšovalo. Původně tam bylo 5 oken, avšak každý den jedno zmizelo, kobka byla tmavší a menší.
  Vivenccio objevil dopis, jenž tam zanechal stavitel kobky – Ludvík Sforza. Důmyslně ji vymyslel pro knížete za velkou odměnu, ale nakonec se stal první obětí své vlastní práce. Dny se krátí a Vivenccio občas zaslechne střelbu. Síly mu však ubývají a v kobce už se ani nemůže volně narovnat. Najednou to kolem něj začne praskat a Vivenccio omdlí.
  Probere se na lůžku mezi přáteli. Ti mu osvětlí, že poté, co byl zajat, začali se probojovávat k hradu, aby ho osvobodili. Ve chvíli, kdy pronikli do hradu, chtěl Tolfi dokončit své dílo a Vivenccia v kobce rozmačkat, ale přeťal špatný provaz a naopak stěny uvolnil, takže se rozšířily. Sám při pokusu o útěk skončil rozdrcen v hlubinách svého hradu. Přátelé odnesli Vivenccia z hradu pryč, aby se zotavil.
  Vivenccio se opravdu uzdravil, ale už nikdy nebyl tak bezstarostný jako dříve. Tolfiho hrad nakázal rozbořit, aby po něm nezůstalo ani stopy.
• Znaky – povídka svým námětem trochu připomíná dílo E. A. Poa – Jáma a kyvadlo. Na jedné straně je tu lidská krutost, která si libuje v pomalém mučení své oběti a na druhé člověk, který chce zoufale žít, anebo alespoň ukončit svůj život rychle. Hlavní rozdíl tkví ve formě – Er x Ich – prožívání x pozorování utrpení

 

• + Další poznámky:
• Hrad Toffi nad propastí Scylou, Výhled na Sicilii, Vivenccio – ozdoba Neapole – byl vězněn Tolfisův, 1. den – 5 oken, ale ty postupně mizí
• Železná stěna nad lůžkem s textem – Ludvíkovo sforza
• Bez naděje se vzbudí a diví se, byl to sen?
• Starý Kavallo – Vivencciův spolodruh, vyhrál v bitvě nad Toffim
• Tolfiho spojenci: Grimaldi, Toldo, Banieri – vzdali se
• Pak napadli Tolfiho hrad
• Železná košile je vězení od Tolffiho
• Zúžující stěny, Tolfi přeřeže špatné závaží – stěny se roztáhli
• Vivenccio nařídí zbourat hrad i vězení a všechny vězně vypustí na svobodu

 

• Poe patrně dostal nápad s myšlenkou smršťující se místnosti ve své povídce „Jáma a kyvadlo“ poté, co Mudfordova povídka byla publikována v Blackwood’s Magazine, pro který Poe také své hororové povídky psal.
• Již roku 1831 vydal český spisovatel Václav Rodomil Kramerius povídku Železná košile, jejímž námětem je rovněž pomalé mučení odsouzence v železné kobce, která se pomalu smršťuje. Pravděpodobně byla inspirována také Murdfordovou povídkou, jisté to však není. Vzhledem k tomu, že nebyla v 19. stol. přeložena do angličtiny, nemohla být pro Poea inspirací.
• Murdorfova povídka je úplně to stejné. Italský hrdina je uvězněn v místnosti, která se zmenšuje a změnšuje.
• Obě povídky mají stejný děj, kdy je hlavní hrdina uvězněný v žaláři za účelem pomalého mučení a trýznění. Jeden z hlavních rozdílů je, že v povídce Jáma a Kyvadlo, je hlavní hrdina odsouzen za kacířství kdežto v povídce Železná košile je hlavní hrdina zajatý knížetem bezdůvodně.
• Hrdina v žaláři přemítá nad vším a snaží se uniknout. Odprošuje, zuří, naříká, prožívá pocity zoufalství. Emoce a pocity jsou v obou povídkách detailně popsané. V obou dílech je obětem ve vězení poskytnuto jídlo a pití, za účelem toho, že je nečeká smrt hladem či žízní, ale smrt daleko horší.
• Konec je v obou případech šťastný. V prvním případě je hlavní hrdina zachráněn francouzským generálem, úplně jako bych řekla za 5 minut 12 a to stejné v druhém případě. Za 5 minut dvanáct je hlavní hrdina zachráněn svými přáteli.