Jméno práce: Pod střechami Paříže
Slohový útvar: Recenze
Přidal(a): petula
Pod střechami Paříže
Extrémní, neslýchané a nevídané dílo… Autorem knihy Pod střechami Paříže je Henry Miller a je psána roku 1941. Jedná se o erotický román, který ovšem překračuje veškeré konvence. Miller se v knize snaží odtabuizovat pornografii, takže slovo „mrdat“ v knize zní jako běžné slovo. V díle se veškeré sny a nevyslovitelné představy stávají realitou a jsou na denním pořádku. A autor provokován hranicemi zůstává neomezen ničím.
Kniha byla psána na objednávku losangeleského knihkupce za dolar za stránku. Což má i velký dopad na celou knihu, kde děj budete hledat marně. Jde pouze o popis jakýchsi událostí, které jsou nad rámec všech neobvyklých mínění o erotice. Pomyslete si, že jste zapnuli to nejvíce výstřední a kuriózní erotické video a přepsali každou vteřinu do knihy. To je dílo Henryho Millera.
Musím ocenit Henryho talent psát o sexu tak poutavě, otevřeně a pravdivě, aniž by to působilo nechutně. Často jsem se při čtení upřímně zasmála, takže humor v knize opravdu postrádat nebudete. Značně mě například pobavila jména, která spisovatel vymyslel pro pohlavní úd. Když přeskočím všechny ty neslušné a vulgární pojmy, stojí za zmínku například „Honza Čtvrtek“ nebo ve francouzštině „Jean Jeudi“. Oceňuji jeho slovní zásobu v této oblasti, protože vše zvládal výstižně popsat, aniž by se opakoval.
Domnívám se, že dílo je geniální ukázkou nadčasového umění. Kniha 50 odstínů šedi od E.L. James je v porovnání s tímto dílem, dle mého názoru, „pohádka“.
Soudím, že byste měli vědět co od knihy očekávat, takže vám trochu přiblížím, co dílo Pod střechami Paříže obsahuje. Hned na začátku knihy, je popisován incest otce s dcerou, která ani není plnoletá, takže se nenechte odradit prvními stránkami. Zdají se vám homosexuálové, lesbický či skupinový sex nechutný a tabu? Knihu radši ani neotvírejte. A jestli vás to láká, připravte se na opravdu excelentní a detailní popis sexu takzvaně řečeno „na milion způsobů“.
Téma erotiky a její podání v knižní podobě mě zajímá, takže jsem se na toto dílo velice těšila. První stránky jsem četla s otevřenou pusou a nevěřila jsem, kam až autor dokázal zajít. Ovšem při čtení druhé půlky knihy jsem si již jako čtenář zvykla a pochopila jsem, o jak moc extrémní dílo se jedná. Jenže i přesto, mě dokázal nadále ohromit.
Jediné, co bych autorovi vytkla, je jeho pohled na ženy. Zdá se mi, že o ženách mluví jedině jako o objektu svého sexuálního zájmu. Málokdy narazíte na část, kde by Henry Miller popisoval nějaký osobní vztah s ženou. Pokud tu část zrovna najdete, jedná se o malý náznak přátelství. Přátelství, které je ovšem založeno opět jen na sexu. Zdali nemáte rády muže, pro které jsme my ženy dobré jen v posteli k uspokojení potřeb, Henry Miller nebude váš oblíbený spisovatel. Většinou o každé ženě mluví jako o „děvce“, která si ve výsledku nechá všechno líbit.
Pod střechami Paříže je krajní a vulgární dílo, které samozřejmě není pro každého, ale mohu ji doporučit těm, pro které sex není tabu. Po přečtení této knihy, se mé obzory a také slovní zásoba v tomto odvětí velmi rozšířily. A mám pocit, že už mne nic nepřekvapí.
Hodnocení: neuvedeno
