Jméno práce: Popis místa
Slohový útvar: Popis
Přidal(a): Katy
Blíží se večer. Pomalu zapadalo slunce, i když nebylo vidět za vysokými korunami stromů, byla jsem si tím jistá, kvůli stále zvětšujícímu se šeru. Ještě před pár hodinami byl tento les plný života. Na každém kroku byl slyšet zpěv ptáků radujících se ze života, vítr nesl s sebou vůni květin, plodů i svěžest vody tekoucí nedaleko odtud, a když bylo štěstí, byla vidět i vysoká zvěř pasoucí se na jedné z mnoha luk.
Ale teď všechna zvěř ulehla ke spánku, bylo slyšet jenom vlastního dechu. Pod tíhou mého těla praskaly větvičky spadlé na zemi, každá ta rána mi pohnula srdcem. S padající tmou přicházel i chlad, který mi prostupoval tělem, až se mi rozdrkotaly zuby. Šla jsem dál v naději, že brzy narazím na cestu, která mě vyvede ven.
Nemohla uběhnout víc jak hodina, a přesto už vládla hluboká tma. Noc ráda přebírá moc nad světem, když už tak brzy po ulehnutí jejího bratra ke spánku je vidět práce jejích věrných služebníků. Nebylo vidět na špičku nosu, ale musela jsem pokračovat.
Krok za krokem jsem postupovala vstříc neznámému. Teplota kolem musela klesnout pod bod mrazu, s každým výdechem mi šla pára z úst. Pára se začínala hromadit kolem mě, až mě obklopila úplně, čímž vytvořila neprostupnou bariéru, skrz kterou nešlo proniknout.
V dálce se ozvalo zavytí vlků. Nedokázala jsem určit, odkud to přišlo, ale jedno jsem věděla jistě. Musím pryč. Rozeběhla jsem se nejvyšší rychlostí, kterou jsem byla schopna vyvinout, abych utekla blížícímu se nebezpečí. Vytí se ozývá se ze všech stran, a za mnou je slyšet rychlých kroků vlka, skoro cítím na krku jeho dech.
Snad se mi to zdá, ale mlha začala řídnout. Kromě mého splašeného dechu plného strachu a dusotu tlap vlků, se jedna věc změnila. Již jsem neběžela po spadaném listí, nýbrž po kamenném dláždění. Z mlhy se přede mnou zjevila obrovská železná brána.
Otevřela jsem ji a hned za sebou zavřela. Jen o setinu později do ní narazil první z vlků a protáhl hlavu mříží, aby mě mohl kousnout. Stačila jsem se vyhnout jeho zubům úskokem. Ve stejný okamžik zazněl hrom a doprovodil ho blesk, který osvětlil temnou oblohu. K zemi se začal snášet déšť, nebesa pláčou.
Otočila jsem se zády k zuřivým vlkům a podívala se před sebe. Po pár krocích vpřed smyl mlhu déšť a přede mnou vyrostl obrovský, temný hrad, ozářený bleskem.
Hodnocení: 1 = výborně
