Postřižiny – rozbor díla k maturitě (4)

 

Kniha: Postřižiny

Autor: Bohumil Hrabal

Přidal(a): Dallas

 

Postřižiny jsou součástí trilogie Městečko u vody (vzpomínková próza) ve které jsou kromě Postřižin také Krasosmutnění a Harlekýnovy milióny. Tuhle knihu vydal Československý spisovatel v Praze roku 1982. Kniha byla ilustrována Josefem Jírou.

 

Obsah celé knihy

Celý příběh se točí kolem manželky správce pivovaru Maryši. Maryša je velmi sebejistá a energická žena, kterou mají všichni v okolí rádi a všichni na ni obdivují její krásné dlouhé vlasy. Jednou pořádá Maryša zabíjačku a pozve na ni celou správní radu pivovaru, které je odpovědný její manžel – Francin.Ten zabíjačky nesnáší a má nejraději bílou kávu a chléb. Jeho žena je však pravým opakem, ráda pije pivo a jí maso. Její libůstkou je projíždět se na kole a ukazovat všem své dlouhé vlasy. O ty jí pečuje kadeřník Bóďa. Jednoho dne navštíví pivovar francinův bratr Pepin, který je trochu blázen. Pepin je krutě upřímný a říká vše velmi nahlas. Maryša si ho velmi oblíbí a užívá si s ním spoustu legrace.Naopak Francin Pepina nemá příliš v oblibě protože se často stává terčem jeho útoků a stále narušuje jednání správní rady pivovaru. Jednoho dne Pepin ukazuje Maryše na kusu klacku z jakých částí se skládá vojenská puška, jenže vysvětluje tak hlasitě, že opět z kanceláře vyběhne Francin a ptá se co v zahradě dělají. Na Pepinovu otázku: „Kam si mají jít jako hrát?“ rozzuřeně odpoví – třeba na komín! A tak Pepin s Maryšou vylezou na komín (viz ukázka). Do městečka se dostane novinka – rádio. Maryše se na něm obzvlášť líbí, že zkrátí vzdálenost mezi Prahou a jejím městečkem. Myšlenka zkracování se jí zalíbí natolik, že si zkrátí sukni ke kolenům, uřízne nohy u stolu a židlí a dokonce usekne psovi ocásek. Poté jí napadne další zkracovací nápad a tak jede za Bóďou a nechá si ostříhat své vlasy. Tomu se to vůbec nelíbí, ale nemá na vybranou a vlasy jí ostříhá. Při cestě zpátky do pivovaru má Maryša ustřižené vlasy spletené do copů a přivázané ke kolu. Všichni na ni udiveně zírají a hlavně její manžel Francin. Dojde mu trpělivost a přede všemi jí naplácá pumpičkou (na kolo) na zadek.

 

Charakteristika hlavních postav celého díla

  • Maryša manželka správce pivovaru. Je oblíbená a všichni obdivují její krásné dlouhé vlasy. Má bláznivé nápady (jako například v ukázce)
  • Francin– velice pracovitý muž, který je správcem pivovaru. Vlastnostmi je úplný opak své manželky Maryši. Jeho manželka ho stále překvapuje až udivuje
  • Pepin– Francinův bratr. Má přemíru energie (je to strůjce všeho hluku, rámusu a vylomenin, které tropí s Maryšou)

 

Vedlejší postavy

  • · Bóďa – kadeřník pečující o Maryšiny vlasy, vždy jí je češe a drží jí je při rozjíždění na kole, aby se jí nezamotaly do řetězu
  • · doktor Gruntorád– předseda správní rady pivovaru a také léčí Maryše nohu když si jí poraní

 

Slovní zásoba

Cizí slova: Direkción (jdeme pryč, měníme směr)

Vulgarismy: – Hovno – zařval strýc Pepin – mě dávali všem za vzor.

Nářečí: Jede na dovolenó, já vojákem nebodó,

Zdrobněliny: Vlasy zachycené jen modrými mašličkami.

 

Vyprávění

Celý román je psaný v ich-formě a jak je u Bohumila Hrabala typické používá hodně dlouhá souvětí, někdy i na stránku a více. Vyprávějícím je Maryša (maminka Bohumila Hrabala). Vyprávění je barvité občas má prudký dějový spád s nečekanými zvraty. Jazyk je spisovný i nespisovný (každá postava mluví jinak), objevuje se zde i typické nářečí a vulgární výrazy, které používá převážně strýc Pepin. Některé scény jsou popsány velice podrobně, například když Maryša prochází dlouhou chodbou, kde je silný průvan.

 

Vlastní hodnocení díla

Kniha se mi nečetla příliš dobře, protože kapitoly na sebe zcela nenavazují a v knize se hodně objevují zastaralé výrazy, které používá hlavně strýc Pepin (občas jsem jim nerozuměl), ale i přes to se mi kniha poměrně líbila a velice hezká je také zfilmovaná podoba tohoto románu. Tento film bych určitě doporučil shlédnout.

 

Zařazení díla, autor díla

Dílo patří do doby 20. století a bylo vydáno roku 1982

Tento známý český román napsal Bohumil Hrabal a kniha byla již zfilmovaná režisérem Jiřím Menzelem roku 1980.

 

Bohumil Hrabal – (1914 Brno – 1997 Praha)

Byl český prozaik, jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století. Stal se nejpřekládanějším českým autorem 20. století.

 

Jeho svobodná matka (Maryša) se provdala za Františka Hrabala (Francina) a rodina se odstěhovala do Polné. Zde Francin pracoval jako účetní v pivovaru. Rok po svatbě (1917) se Maryšce a Francinovi narodil Bohumilův nevlastní bratr Slávek. V roce 1919 přijímá Francin místo      v pivovaru v Nymburce a tak se rodina opět stěhuje. A právě v Nymburce Bohumil vystudoval základní školu a později i reálné gymnázium. Nutno řict,  že Bohumil nebyl zrovna ideální žák. Škola ho příliš nezajímala      a tak na gymnáziu krom zhoršených známek z chování i dvakrát propadnul.

 

Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963. V roce 1965 se stal členem Svazu československých spisovatelů a redakční rady Literárních novin.  V roce 1973 se přestěhoval ze staré Libně do družstevního bytu

v panelovém domě v Kobylisích. Řada jeho děl vycházela v nakladatelství Pražská imaginace. Totéž nakladatelství vydalo pod editorským dohledem Václava Kadlece v letech 1991–1997 Sebrané spisy Bohumila Hrabala v 19 svazcích.

 

Díla:        

Perlička na dně (1963)

Pábitelé (1964)

Obsluhoval jsem anglického krále

Ostře sledované vlaky

Postřižiny (1976)





Další podobné materiály na webu: