Kniha: Povídky a satiry
Autor: František Gellner
Přidal(a): Cermus
Rok a místo (nakladatel) prvního definitivního vydání díla
Tato sbírka obsahuje méně známou Gellnerovu povídkou a satirickou tvorbu, publikovanou v novinách a časopisech. Vychází v letech 1926-1928 v nakladatelství F. Borového.
Moje vydání: GELLNER, František. Povídky a satiry. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel,2010. Obálka Milan Jaroš. 365 s.
Obálka knihy je černá s žlutými karikatury postav, zřejmě knězů.
Geneze díla
Ve sbírce jsou básně napsané v roce 1912-1913. V době, kdy Gellner putoval po světě.
Místo díla v kontextu autorovy tvorby
Sbírka je vydána až po autorově smrti. Zachycuje Gellnerovu méně známou povídkovou a satirickou tvorbu.
Postavení díla v dobovém českém a světovém literárním kontextu
Gellner byl a dosud je básníkem mladých (duchem). Revolta proti špatnému systému a nezdravých lidských vlastnostech je součástí nekonvenčního životu. Spolu s přáteli – buřiči – ovlivnili několik generací. Gellnerovy politické názory se blížícím koncem jeho života vtiskly do básních, kritizujících společenské poměry.
Satirické povídky zesměšňují malost měšťáků a poukazují na negativní vlastnosti člověka.
Analýza díla spolu s jeho interpretací
Sbírka má dvě části. První má název Cesta do hor a jiné povídky, druhý oddíl Povídky a satiry.
Tématem povídek jsou životní příběhy chudých lidí. Často se opakuje motiv pijáctví, alkoholu a lásky.
V povídkách často užívá nomen omen. (Sport a zdraví – pan Kuželka, Štika – inspektor Karel Drak)
Komentované výpisky z četby
Cesta do hor
… Pozorujeme-li naši mluvu, shledáme i beze vší vědecké průpravy, že sloveso píti je stejného kmene jako pivo, kdežto podstatné jméno voda se svrchu uvedeným slovesem v žádném jazykovém vztahu není. Z čehož následuje, že již staří Slované pivo za určené k pití považovali, vodě jiné obory zužitkování poukazujíce.
– Humorně podaná hypotéza a hraní si se slovy. Jazyk připomíná starou češtinu. Tématem je opět pivo a pijáctví.
Smysl života
… K výčitkám svědomí se přidružil ještě žal nešťastné lásky a Ferdáčkovi se zdálo, že je se svým životem u konce. Cítil se churavým a zdálo se mu protimyslným příliš se namáhat pro několik let nebo snad jen měsíců, které bude mu ještě mezi živými stráviti. Taky se domníval, že není příliš účelným starat se o tak hříšného a bídného člověka, jakým sám se cítil. …
– Po smrti matky, která se o něj starala po celý život (byl mamánek) hlavního hrdinu navíc opustila i láska. Ocitá se sám bez peněz a ztrácí i smysl života, který nalézal na dně sklenice.
… Stojí to za to zaměstnávat se malichernostmi, když duše chápe tíhu věcí velikých? …
– Tato filozofická otázka krásně vystihuje nejen závěr této povídky, ale odkazuje i k životu F. Gellnera. Hlavní hrdina Ferdáček se penězi po dědictví rozhodl cestovat. Když mu peníze došly, pomyslel na sebevraždu, ale tuto myšlenku zavrhl ještě v zárodku:
„ Ale pak si řekl s povzdechem, že čekati na vykoupení tohoto druhu bylo by marným… A sebevražda pro peníze se mu zdála nedůstojnou inteligentního člověka se sklonem k filozofickému hloubání.“
Vlastní emocionální postoj k danému dílu, jeho zdůvodnění
Na tuto sbírku jsem před několika lety narazil v Levných knihách. Věděl jsem, že známý poeta psal nějaké povídky, ale že jich bylo tolik, že tvoří tak hodnotnou sbírku jsem netušil. Gellnerovy povídky a satiry jsou vlastně „zprózované básně“. Témata, které používá do svých básní použil i do prózy. Většinou jde o intelektuála, který se ocitl ve finanční tísni.
Literatura
GELLNER, František. Povídky a satiry. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel,2010. Obálka Milan Jaroš. 365 s..
