Povídky malostranské – rozbor díla k maturitě (9)

rozbor-díla

 

Kniha: Povídky malostranské

Autor: Jan Neruda

Přidal(a): Lucy, Karel Stonoška

 

Jan Neruda 

  • Byl významný český básník a novinář, člen skupiny Májovců.
  • Pocházel z Malé Strany, z domu U Dvou slunců, kde prožil celý život. Jako novinář začínal v Národních listech, později působil v časopisech Obrazy domova a Čas. Přispíval i do časopisu Květy a s V. Hálkem vydával časopis Lumír. Neruda je zakladatelem českého fejetonu. Jeho básnické dílo je plné skepse a pesimismu, jazyk je bohatý, používá archaismy, zastaralé gramatické tvary, často převrací slovosled, zdůraznění děje provádí opakováním výrazů, příslovce dává na konec věty, zkracuje tvary přídavných jmen. Nerudovo básnické dílo bylo pro svůj pesimismus nepochopeno a jeho kvality začaly být uznávány až zhruba dvacet let po jeho smrti.

 

Další díla:

  • Sbírky:
    • Hřbitovní kvítí
    • Písně kosmické
    • Balady a romance
  • Próza:
    • Arabesky
    • Povídky malostranské

 

Literárně historický kontext

Májovci – 2. pol. 19 stol.

  • součást české realistické literatury, cíl: přiblížit se ke světové literatuře, vydán almanach Máj, líbila se jim nespoutanost, neomezenost, dokonalost básnického jazyka, proti historismu, lidovost, realismus (pravdivý obraz společnosti), Národní listy – nejprestižnější noviny

 

Další autoři tohoto období:

  • Vítězslav Hálek
    • básně:
    • Alfred
    • Pohádky z naší vesnice
    • Večerní písně
  • próza:
    • Na vejminku
    • Muzikantská Liduška
    • Na statku a v chaloupce

 

 

  • Jakub Arbes
    • Newtonův mozek
    • Svatý Xaverius

 

Rozbor díla: Povídky malostranské

  • 1878
  • Odeon
  • Počet stra: 295
  • 13 povídek
  • Próza

 

Literární žánr:

 

Téma:

  • přiblížení života v Praze na Malé straně v 19. století a vztahy mezi lidmi, kteří tam žili

 

Kompozice:

  • Vypravěč: er-forma (sám Neruda)
  • Kompozice: chronologická
  • Členění textu: 14 povídek

 

Jazyk:

  • prostý, lidový, nespisovný
  • Použity archaismy, kontakty se čtenářem, německá a latinská slova, krátké věty, pomlky, přímé řeči, formy dopisu, deníku, zápisníku.

 

Umělecké prostředky:

  • personifikace – …Podobalo se, že jeho myšlenky nejsou v něm, že
  • jdou uctivě asi krok za ním…
  • metafora, metonymie, přirovnání – …hlava jeho vypadala jako
  • několik jitrnic vypocujících sádlo…
  • ironie – …Ze všech byla nejrozumnější a nejkrásnější a
  • hospodářství nerozuměla žádná jako ona…

 

Postavy:

  • pan Ryšánek – obchodník s kanafasem, starší než pan Schlegl asi o 10 let
  • pan Schlegl – obchodník se železným zbožím, vzal si ženu, kterou miloval pan Ryšánek
  • pan Vojtíšek – poctivý žebrák na Malé straně, všichni ho měli rádi a dávali mu jídlo i peníze do té doby, než ho pomluvila baba Miliónová
  • baba Miliónová – žebračka, která žebrala u kostela, chtěla si vzít pana Vojtíška, který ji nechtěl
  • paní Ruska, doktor Heribert, pan Rybář, pan Vorel

 

Děj:

Pan Ryšánek a pan Schlegl

Příběh se odehrává se v hostinci U Štajniců, kde se odedávna schází společnost vyšších úředníků a každý zde má své místo. U jedné lavice proti sobě sedávali pan Ryšánek a pan Schlegl. Nikdy na sebe ale nepromluvili, nepodívali se stejným směrem. Nenáviděli se, protože dříve byli soky v lásce. Jednoho dne ale prodavač železného zboží – pan Schlegl onemocněl. Když zase po dlouhé době přišel ke Štajnicům, shledal se opět s panem Ryšánkem – obchodníkem s kanafasem.

Překonali nenávist a zjistili, že nemá cenu se nenávidět.

 

Přivedla žebráka na mizinu

Příběh žebráka – pana Vojtíška, který dostával z přátelství od lidí peníze na jídlo. Nebyl ale jediný žebrák. Žebračka od kostela „baba Miliónová“ se do něj zamilovala, ale on ji nechtěl. Proto žebračka všem rozhlásila, že pan Vojtíšek je ve skutečnosti milionář, ale že mu to nestačí, tak chodí ještě žebrat. Od té doby mu nikdo nic nedal a pan Vojtíšek zanedlouho zemřel.

 

O měkkém srdci paní Rusky

Paní Ruska, vdova, se zúčastňovala všech pohřbů, které na Malé Straně byly. Vždy nebožtíka pomluvila, a proto nesměla na pohřby chodit. Proto se přestěhovala k bráně, kterou každý pohřeb musel projít.

 

 

Doktor Kazisvět

Doktor Kazisvět byla přezdívka pro lékaře Heriberta, který však své povolání nevykonával. Lidé jej pro jeho uzavřenost neměli rádi. Při jednom slavném pohřbu rady Schepelera sjela rakev z nosítek a Heribert poznal, že „mrtvý“ muž žije. Stal se tak sice slavným, ale to nic nezměnilo a Heribert byl doktor Kazisvět neboť zkazil radost dědiců a vdovy.

 

Hastrman

Pan Rybář patřil k nejváženějším občanům. Jeho oblíbené „moře“, které všem ukazoval, a zelený fráček mu vysloužily přezdívku Hastrman. Vyprávělo se, že vlastní velké bohatství – sbírku diamantů. Snad si to i myslel on sám, ale jeho kameny neměly žádnou cenu. Rodina ho měla však i

přesto ráda.

 

Jak si pan Vorel nakouřil Pěnovku

Pan Vorel si otevřel krámek U Zeleného anděla. Lidé si však na nový obchůdek nechtěli zvyknout, a tak si pan Vorel krátil čas při čekání na zákazníky kouřením dýmky. Když přišla první zákaznice, bylo vše tak zakouřené, že se rozneslo, že vše z jeho krámu je vyuzené kouřem. Pan Vorel stále čekal a nakonec se ze zoufalství oběsil.

 

Týden v tichém domě

Jedná se o první také nejdelší (nejrozsáhlejší) povídku, odehrává se jako příběh měšťanského domu. Několik rodin prožívá život dohromady. Příběh rodin: domácí Eber a jeho rodina, hokynářská rodina Bavorova, starý mládenec dr. Loukota. Svatba Jozefínky a strojmistra Bavorka a pohřeb staré paní Žanynky z prvního patra o kterou se starala Jozefínka, z patra druhého.

 

Svatováclavská mše

Mladý chlapec se nechal zavřít v kostele, protože se říkalo, že o půl noci tam vždy slouží sám svatý Václav. Ale byla mu zima, usnul a probudil se až ráno. Uviděl plakající maminku, která ho hledala.

 

Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné z poledne, Rakousko nebylo rozbořeno. 

Autor a tři další čtrnácti letí kluci naplánovali revoluci a svrhnutí Rakouska. Revoluce měla započnout dobitím citadely na Mariánských hradbách a zakončí to ve Vídni. Koupili si bambitky a šest zlatých dostane hokynář za střelný prach. V den revoluce se sešli na domluveném místě a čekali, kdy se ukáže pohárek s prachem, když se kluci dozvěděli, že ho zatkla policie tak se rozutekli. Jenže ho zatkla, protože se opil.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.