Prázdninový zážitek – povídka

 

Jméno práce: Prázdninový zážitek

Slohový útvar: Povídka

Přidal(a): Petra

 

 

 

Prázdninový zážitek

Kluci ze školy mě dlouho přemlouvali ať s nimi o letních prázdninách vyrazím na tramp. Dlouho jsem se bránil jejích nabídce, až jsem jednoho dne podlehl.  Pořád dokola mluvili o tom, jak to bude skvělé jen, tak vzít si baťoch a toulat se po krásách naší matičky vlasti. A usínat pod hvězdami, že je ten nejkrásnější zážitek. V duchu jsem si říkal „no to bude paráda“, ale po pravdě jsem byl sám zvědavý, co na nás v tom světe čeká.

Podle seznamu co mi Mirek napsal, jsem se sbalil, pobral jsem pár konzerv s jídlem a nějaké to víno na dlouhé večery pod hvězdami a vydal jsem se na nádraží, kde už na mě kluci čekali. Za nedlouho přijel vlak a my se vydali na cestu nevšedních zážitku.

Jeden nám začal už ve vlaku. Když přišel průvodčí a my s údivem zjistili, že jsem si nekoupili lístky. Průvodčí hned spustil, že jsme darebáci a chtěl nám dát pokutu. Na konec jsme to s ním skouleli na vyhazov z vlaku v nejbližší stanici.

Po pravdě ani nevím, jak se ta obec jmenovala. Byl to úplný zapadákov. Měli tam jen jeden malinký obchod, hospodu a pár chaloupek kde žili starousedlíci.

Kráčeli jsme po cestě jak čtyři stateční, Tomáš, Mirek, Radek a já. Až jsme došli k opuštěnému statku, který se nacházel na okraji lesa. Tomáš s Radkem rozhodli, že je to dobré místo k noclehu kdyby začalo pršet.  Začali jsme sbírat dřevo na oheň, když jsme narazili na houbaře. Který hned zhurta pustil, že bychom se měli sbalit a odejít ze statku. Že prý nás tu nic dobrého nečeká.  „Taková hloupost“ začali jsem se smát. Chlapík jen pokrčil rameny a pokračoval v houbaření dál.

Rozdělali jsme oheň a udělali si něco k jídlu. Ani jsme si nevšimli, že se už setmělo. Radek navrhl, že bychom si mohli dát lahvinku ať se nám lépe usíná. Z jedné láhve najednou byly tři. Trošku přiopilí jsme si ve spacácích polehali kolem ohně. Po prvním zívnutí jsem usnul.

V noci mě probudila strašlivá zima. Tak jsem stanul a přiložil jsem polínko do ohně. Najednou jsem zahledl postavu. „Kdo je to“ ale postava jen stála a začala ukazovat něco rukou. Začal jsem budit kluky. Jediný, který se probral byl Mirek. „Co je, co tu řveš.““ Podívej, tam někdo stojí.“ Mirek se podíval směrem, který jsem ukazoval a řekl, že je to nejspíš ten chlápek z lesa. Beztak se přišel podívat co tu provádíme. Kašli na něho a pojď spát. „Mirku to není on a podívej něco ukazuje, pojď půjdeme k němu asi něco chce. Mirek se postavil a vydali jsme se k postavě. Čím jsme byli k němu blížili postava se vzdalovala. Až jsme došli do chlívu a chlápek najednou zmizel. Kde je zeptal se mě Mirek. „Nevím.“ Najednou jsem postavu zahledl nahoře na trámu. Začal jsem volat „co chcete.“ Chlápek mlčel ale pobízel nás ať vylezeme za ním. Tak jsme začali šplhat po trámech za ním. Když jsme vylezli nahoru tak chlápek byl pryč.  Mirek celý naštvaný začal řvát, že je to blbá sranda. „Kašlu na to ať je to, kdo je to, já jdu spát. „Pojď Petře jdeme zpátky.“ Otočil jsme se na místě a uslyšel zapraskáni. Trám pod mojí váhou nevydržel. Padal jsem volným pádem asi pět metru.

Probral jsem se na zemi ze strašlivou bolesti nohy. A u mě stál ten podivný chlápek a jen se škodolibě usmíval a potom zmizel. Začal jsem řvát bolesti jak pavián. Mirek seskočil dolu a začal mi pomáhat na nohy, ale nešlo to. Nohu jsem měl zlomenou.

Můj řev probudil i kluky u ohně. Vběhli do chlívu. „Co tu sakra děláte.“ Na nic se neptejte a pojde mi s ním pomoc, zavolal Mirek. Kluci mě donesli zpátky k ohni a zavolali záchranku. Než sanitka přijela Mirek klukům řekl, co jsme viděli.

Odpoledne za mnou do nemocnice přišli kluci a přinesli mi batoh. „To asi pro tebe výprava končí“ pousmál se Radek, když mě viděl se sádrou na noze. Kluci si posedali po pokoji a začali vyprávět.

Ráno se na statku zastavil ten houbař, kterého jsme viděli. Tak mu Mirek řekl, co se ti v noci stalo a co jste viděli.“ A co jste se dozvěděli?“ Že nejsme jediní, kdo ten přízrak viděl. Prý je to duch sedláka, který statek hlídá. A my jsme byli nezvaní hosté, které chtěl asi postrašit odvětil jsem. Anebo jsme vypili moc vína a viděli přízraky. Řekl Mirek. Na to jsme se začali všichni smát.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

  • Elvíra – povídka