Přehled uměleckých směrů – literatura

 

 Jméno: Přehled uměleckých směrů

 Přidal(a): autosuperb

 

 

 

 

A) Přehled uměleckých směrů

 

RENESANCE  (počátky 13. – 14. stol. V Itálii):

je to umělecká směr, který se inspiroval antickým uměním, zejména sochařstvím – objevil krásu lidského těla. Dochází k rozkvětu v obchodu, umění, vědě. Bohatí měšťané zdůrazňují právo na plné, svobodné, ničím neomezené rozvinutí lidské existence. Vzniká nová měšťanská společnost, která se postavila proti autoritě církve a na druhé straně, která podporuje rozvoj vědy a umění.

 

Centra vzniku nového životního stylu: Benátky, Florencie, Janov, Miláno.

 

Představitelé

Italská:

– Dante Alighieri (1265-1321), básník, patřil mezi stoupence proti papežské strany. Žil ve Veroně a Raveně. Jeho dílo nejvíce ovlivnilo milostné zklamání. Napsal Božskou komedii.

 

– Francesco Petrarca (1304-1374), filozof, diplomat a básník, osobní přítel Karla IV., 2 roky žil na pražské hradě. Dílo: Sonety Lauře (sbírka milostných veršů – lásku vnímá jako utrpení).

 

– Giovanni Boccaccio (1313-1375), pochází z Florencie. Jeho nejslavnější dílo Dekameron jedná se o sbírku 100 novel, které postupně vypráví 7 dívek a 3 chlapci, kteří uprchli z Florencie před morem. Většina historek je zábavných, některé mají romantický podtext.

 

– Michelangelo Buonaroti (1504-1563), sochař, malíř a představitel. Vyzdobil věže baziliky sv. Petra v Římě (výška 131 m) .

 

– Leonardo Da Vinci (1452-1519) – malíř, sochař, architekt, přírodovědec, spisovatel, vynálezce a konstruktér, hudebník.

 

Francouzská a Španělská:

– Francois Villon (1431-1468) žil bohémským životem, stal se zlodějem a tulákem, kumpánem dobrodruhů pařížského podsvětí. Díky vlivným přátelům byl zachráněn před trestem smrti, byl vyhoštěn na 10 let. Napsal 2 básnické sbírky (Velký testament, Závěť – básník se zamýšlí nad svým životem, své hříchy omlouvá krutým osudem. Malý testament –  díle se loučí se svými přáteli, většina básní je ironických a satirických).

 

– Miguel de Cervantes (1567-1616). žil dobrodružným životem, v námořní bitvě byl zraněn, padl do tureckého zajetí jak otrok do Alžíru, rodinou vykoupen až po 10 letech. Napsal román důmyslný rytíř Don Quijote. 2 – dílný román, v tomto díle autor vytvořil literární typ snílka, který se naprosto vědomě pouští do předem prohraného boje, který se pro něj stává smyslem života.

 

Renesance a humanismus v Čechách

 

Představitelé:

 

– Bohuslav Haslštejnský z Lobkovic, Viktorin Karel ze Všehrad, Jan Jesenský, Kryštof Harant.

 

BAROKO

je umělecký styl od 20.let 17.století (bitva na Bílé hoře) až do 70.let 18.století.

Baroko se vyznačuje touhou po poznání, ale zároveň nevěrou v člověka – ve smyslu pozemského života. Převládá pocit pomíjivosti a marnosti. Umělci ve svých dílech zobrazují lidské utrpení.

 

Představitelé:

Michelangelo Merisi patřil mezi přední malířské osobnosti

 

Rembrand van Rijn – tvůrce obrazů, grafik, měl zálibu v dobrodružství, smyslnosti a víře. Mistrovsky zacházel s barvami.

 

 

BAROKO V ČESKÉ LITERATUŘE

Po 30.leté válce dochází k roztříštěnosti rozvoje českého písemnictví, polovina obyvatel zemřela, lidé přicházeli o majetek. 1627 – dědické právo Habsburků na český trůn, nastává období germanizace. Kdo s tím nesouhlasí, musí se odstěhovat a jeho majetek je zabaven.

Literatura se dělí na domácí a emigrantskou tvorbu.

 

Domácí tvorba:

Brídel Bedřich – žil v 17.století, byl básník, překladatel a misionář. Napsal básnickou sbírku Co bůh? Člověk? Člověka zde vystihuje jako přízemního a pomíjivého, na druhé straně boha jako symbol věčnosti a dokonalosti. Napsal sbírku koled Jesličky (Narodil se Kristus Pán).

 

Adam Michna z Otradovic – žil v 17.století, byl učitel, skladatel a varhaník v Jindřichově Hradci. Dílo: Česká Mariánská muzika, Chtíc aby spal.

 

Balbín Bohuslav – historik, básník a vlastenec, je považován za zakladatele folkloristiky. Proslavil se jako zastánce českého jazyka. Dílo: Obrana jazyka slovanského, zvláště českého.

 

Emigrantská tvorba:

Jan Ámos Komenský – 1592 – 1670, studoval na církevních školách v Čechách i v Německu, byl knězem Jednoty bratrské, 1627 byl zakázán. Žil většinu života ve vyhnanství (Francie, Británie, Holandsko, Polsko, Švédsko).

Komenský stanovil 4 stupně vzdělávání 4 až 6 let. Usiloval o povinnou školní docházku do 12 let. Vzdělání má být všestranné=, má rozvíjet ne jen rozum, ale i smysly, ducha a tělo. Vzdělání má být přiměřené žákovým schopnostem. Výuka má vést od snažšího ke složitějšímu

 

Dílo:   a) filozofické – Labyrint světa a ráj srdce,

  1. b) náboženské – Kšaft, Pastýřský list,
  2. c) pedagogické – Didaktika velká

 

rozbor Labyrint světa a ráj srdce:

první díl – hl. Postavou je poutník (sám Komenský), který bloudí světem (symbolizuje celý svět) a jeho cílem je poznat pravou podstatu věci. Poutníka doprovázejí dvě postavy – Všudybud a Mámení. Tyto dvě postavy mu brání v poznání podstaty věci. Postupně se poutník zbaví úzdy i brýlí a dostává se do cíle na hrad královny moudrosti. Je však zklamaný, protože v ní poznává marnost.

Druhý díl – Poutník se ze zoufalství nad marností celého života zachraňuje návratem do vlastního srdce.

 

KLASICISMUS

je umělecký směr, který vznikl na francouzském dvoře Ludvíka XIV. (1643-1715), navazuje na antické umění. Literaturu dělí na žánry vysoké a nízké. Vysoké jsou tragédie, epos a óda (oslavná báseň) a nízké jsou komedie, satira a bajka.

 

Klasicisté se snaží vytvořit dokonalou literární formu, obsah je na druhém místě.

 

Představitelé:

 

  1. Corneille, dramatik, tvůrce moderní tragédie. Dílo Cid, tragédie o lásce

 

Wolfgang Amadeus Mozart,

 

Jean Racin, dílo Faidr – o lásce nevlastní matky.

 

Jean Babtiste  Poquelin (1622-1673), ve svých dílech zesměšňoval vše co se mu nelíbilo, npř. Pokrytectví, přetvářku. Psal komedie a frašky.

 

OSVÍCENSTVÍ

je filozofický směr 18. století, je charakterizován optimismem, za pomoci rozumu (rácia) se člověk chtěl osvobodit od všeho svazujícího (nespravedlnost, bída, strach, nemoci, válka).

 

Josef II.

 

Denis Diderot – filozof, literát. Dílo: Jakub fatalista a jeho pán. Autor v díle řeší problém zda má člověk svobodu rozhodování.

 

Daniel Defoe – Robinson Crusoe.

 

PREROMANTISMUS

  1. – 19. století. Citové hodnoty na úkor rozumových, největší bohatstvím jsou svoboda, láska a rozvíjející se poezie. Autoři se často zapojují do boje proti nespravedlnosti, obdivují myšlenky velké francouzské revoluce.

 

– Jean Jacques Rousseau, francouzský filozof, největší zlo mezi lidmi považuje soukromé vlastnictví. Pedagogický román.

 

– J. W Goethe, dílo Román v dopisech – Utrpení mladého Werthera. Werther se zamiluje do ženy svého přítele, aby zapomněl rok cestuje, ale nezapomene, poté páchá sebevraždu.

 

Dílo Faust – pověst o učeném doktoru Faustovi, který v touze za poznáním zaprodal duši ďáblu a je odsouzen k věčnému zatracení.

 

ROMANTISMUS

umělecký směr první poloviny 19. stol.. Romantická lit. Má zálibu v minulosti, oslavuje především středověk. Hlavně ideály rytířství (svobodu a spravedlnost). Hlásá myšlenky národní svobody jako nejvyšší hodnoty. Autor nezobrazuje celou skutečnost, ale jen jevy jemu blízké. Usiluje o harmonii protikladů.

 

Romantický hrdina – je vyhraněný individualista, osamocený, nepochopený, dostává se do konfliktu se svým okolím, touží po lásce, která zůstává nenaplněná, často splývá se samotným autorem

 

Anglický romantismus

 

– George Gorden Byron (1788-1824)

pocházel z aristokratické rodiny, žil dlouho v Itálii, zemřel na mor v boji proti turkům, vytvořil typ revolučního hrdiny.

dílo – epos – Childe Haroldova pouť

 

P.B. Shelley (1792-1822)

dílo – Odpoutaný Prometheus – čerpal z řeckého mítu

 

Walter Scott (1771-1832)

zakladatel historické prózy

dílo – Ivanhoe

 

Francouzský romantismus

 

Henri Beyle Stendhal (1783-1842)

stoupenec revoluce a Napoleona (1812 tažení do ruska) po pánu Napoleona odešel do Itálie, konec života strávil ve francii pod policejním dohledem

dílo – Červený a Černý

 

Ruský romantismus

 

Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837)

pocházel ze šlechtické rodiny, sympatizoval s ruskými revolucionáři. Musel odejít do vyhnanství od roku 1827 žil v Petrohradě pod policejním dohledem.

Dílo – román ve verších – Evžen Oněgin – vytvořil zde typ zbytečného člověka. Román o lásce.

 

Michail Jurjevič Lermontov (1814 – 1841)

básník, důstojník ruské armády, zemřel v souboji.

Dílo – básnická poéma – Démon – filosoficky zaměřené dílo.

 

Český romantismus

 

Karel Hynek Mácha (1810-1836)

básník narozen v Praze. První básně vydal v němčině. Česky začal psát až pod vlivem profesora Josefa Jungmanna. Studoval filosofii a práva. Byl vlastenec, člen tzv. Kajetánského divadla

Dílo – epická skladba Máj – vydáno 1836

psal také povídky – vydány ve sbírce Obrazy ze života mého

 

 

Karel Jaromír Erben (1811-1870)

narodil se v Miletíne v podkrkonší v řemeslnické rodině. Vystudoval poezii a práva. Působil jako soudní úředník od r. 1851 byl archivář města prahy. Žil samotářsky. Přikládal velký význam ústní lidové slovesnosti. Sbíral lidovou poezii.

Dílo – Prostonárodní české písně a říkadla – obsahuje 2200 různých děl. Jednotlivé texty roztřídil a okomentoval.

– pohádky – Zlatovláska, Pták ohnivák a liška Ryška, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Tři vlasy děda vševěda

– sbírka básní Kytice 1853, obsahuje 13 básní, jednu úvodní a dvanáct balad

 

Božena Němcová (Barbora Panklová) (1820-1862)

narozena ve vídni jako nemanželské dítě české služky Terezie Novotné a panského kočího Johana Pankla. V dětství se přestěhovala do Ratibořic kde rodiče pracovali ve službách vévodkyně Zámořické. Na její výchovu měla velký vliv babička Magdalena Novotná. V 17 letech se provdala za Josefa Němce se kterým si nerozuměla. Po roce 1848 se musela často stěhovat, trpěla nouzí.

Dílo – pohádky – Sůl nad zlato

– povídky – Vesnický člověk, Dobrý člověk, Divá Bára

– sociální novela – V zámku a podzámčí

Babička

 

Josef Kajetán Tyl (1808-1856)

dramatik a divadelník, psal básně a prózu. Přední organizátor českého vlasteneckého života. Po roce 1848 musel odejít z prahy. Zemřel v Plzni.

Dílo – divadelní hry – Paličova dcera, Strakonický dukák, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka

 

Karel Havlíček borovský (1821-1856)

básník, novinář a politik. Od roku 1848 žil pod policejním dozorem. 1851 internován do Rakouzska . Zemřel na souchotiny a pohřeb se stal velkou vládní demonstrací

dílo – Epigramy

 

Victor Hugo (1802-1885)

syn generála, kritizoval francouzské poměry a žil 20 let ve vyhnanství.

Dílo – básnický cyklus Legenda věků – je v něm zachycen vývoj lidstva, vrcholem je velká   francouzská revoluce

– román Ubožáci (Bídníci) – hl. Postavy – Jean Val Jean a Cosseta

 

REALISMUS

Autoři se zaměřují na přesný popis a na všestranný popis života. Snahou autora je zpodobnit průměrného člověka. Klade důraz na popis sociálního prostředí hrdinů. Hrdina je vždy zachycen ve vývoji, jeho charakter formuje doba a okolí. Autor přistupuje k láce objektivně, snaží se zůstat nad věcí. Není v díle přímo účasten. Autoři se zaměřují na témata současnosti.

 

Anglický realismus

Charles Dickens (1812-1870)

syn vládního úředníka. Od 12 let žil se sourozenci na ulici. Pracoval jako písař v advokátní kanceláři. Cestoval po Anglii a na přednáškách vyprávěl své příběhy. Ve svých dílech se zaměřuje na dětské hrdiny.

Dílo – román Oliver Tvist

 

Francouzský realismus

Honore de Balzac (1799-1850)

pocházel z měšťanské rodiny, vystudoval práva. Jeho cílem bylo podat literární svědectví o stavu francouzské společnosti.

Dílo – cyklus Lidová komedie (obsahuje přibližně 90 románů) jádro tvoří trilogie – otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán

 

Gustave Flaubert (1821-1880)

pocházel z rodiny lékaře, nedostudoval práva.

Dílo – román paní Bovariová – vyvolal skandál Flaubert se musel hájit u soudu

 

Ruský realismus

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)

pocházel ze šlechtické rodiny. Působil v ruské armádě. Zakládal školy pro své poddané. Zemřel v osamění.

Dílo – román Vojna a mír, román Anna Kareninová

 

Fyodor Michaljevič Dostojevský (1821-1881)

spisovatel a filosof. Pocházel z rodiny lékaře. Vystudoval vojenský institut, sympatizoval s ruskými revolucionáři. Pro své názory zatčen a odsouzen k smrti. Trest zmírnili na 10 let na Sibiři. Hlásal návrat k ruským tradicím. Je považován za zakladatele psychologického románu.

Dílo – romány Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovi

 

NATURALISMUS

je umělecký směr na přelomu 19. a 20. století, navazuje na realismus. Člověk je vnímán jako pouhá část přírody, jako živočich, který je zbaven svobodné vůle. Témata bída, alkoholismus, prostituce, těžké sociální podmínky, nemoci, rozklad člověka, hodnot a smrt (sociální podmínky předurčující život člověka).

 

Emil Zola (1840-1902). Zabiják.  Autor poukazuje na to, jak alkohol = zabiják ničí člověka a varuje před ním obraz úpadku a zmaru lidských životů v prostředí bídy a alkohol kritika životních podmínek nejnižších vrstev.

 

  1. B) Struktura národního jazyka

 

Čeština se člení na:

– spisovnou

– nespisovnou

 

Spisovné útvary:

  1. a) spisovná čeština – reprezentativní útvar národního jazyka

– je jednotná na celém území čr

– řídí se pravidly (jazyková norma)

 

  1. b) hovorová čeština – mluvená podoba spisovné češtiny

– užívá se v běžném osobním styku, je pro ni typická volnější větná stavba a

citově zabarvené výrazy

 

Nespisovné útvary

  1. Dialekt (nářečí) – je regionální mluva. Dříve hrály dialekty velkou roli, dnes se nářeční rozdíly (hlavně vliv HSP) stírají – nářečí – existují značné nářeční rozdíly mezi Čechy a Moravou. Obecně platí, že nářečí se nejvíce dochovaly v okrajových oblastech ČR.

 

  1. a) Střední Morava, centrum Olomouc – hanácké nářečí,
  2. b) Jihovýchodní Morava – nářečí moravsko slovenská,
  3. c) Jih Moravy – nářečí slovácké,
  4. d) Uherské Hradiště, Kyjov, Mikulov, Východní Morava, Zlín – valašské nářečí,
  5. e) Severní Morava – lašské nářečí (podobné polštině – přízvuk na předposlední slabice).

Brno a brněnské nářečí patří k nářečím hanáckým.

 

  1. Nadnářečí – interdialekt – obecná čeština, má značné množství společných nářečních znaků. Jejím základem je nářečí Středních Čech (Praha). Obecná čeština vytváří velký tlak na spisovnou češtinu.

 

III. Profesní mluva, jedná se o nespisovné výrazy, které využívají různé povolání. Např. Mluva zdravotnická (ležák, srdcař).

 

  1. Slang, mluva zájmových skupin. Zvláštním příkladem slangu je brněnský hantec nebo slang studentský. Hantec vznikl na počátku 20. století. Šlo o mluvu nižších společenských vrstev. Zdroje byly němčina, jidiš, romština a hanácké nářečí.

 

  1. Argot, mluva společensky deklarovaných skupin.

 

  1. C) Slovanské jazyky, jejich společný základ je praslovanština (2000 před n.l.).

 

Západní sl. Jazyky jsou poláci, češi, slováci.

Jižní sl. Jazyky jsou srbové, chorvati, slovinci, makedonci a bulhaři.

Východní sl. Jazyky jsou rusové, bělorusové, ukrajinci.

Zvláštností mezi slovanskými jazyky je staroslověnština byl to jazyk uměle vytvořeným filozofem Konstatinem pro kulturní a náboženské potřeby Slovanů. Jeho základ byl také v praslovanštině. Proto byl pro všechny Slovany srozumitelný. Jednotlivé slovanské jazyky se vyvinuly z různých praslov. Nářečí. Např. Čeština se začala vyvíjet v 10. stol. Její vývoj byl dokončen na konci 13. stol., Kdy se stává spisovných jazykem.

 

  1. D) William Shakespeare – Romeo a Julie

 

Zápis z četby Romeo a Julie

 

  • Největší anglický dramatik, který výrazně obohatil světové divadlo, významný básník a herec. Narodil se 23. 4. 1564 ve Stratfordu nad Avonou jako syn rukavičkáře. Roku 1597 se úspěšný herec a spisovatel stává podílníkem divadelní společnosti lorda komořího. Těsně po sňatku své dcery umírá 23. 4. 1616 ve Stratfordu.

 

  • Jedná se o nejslavnější zpracování tématu tragédie lásky. Hra je oslavou renesanční individuality proti středověké závislosti na kolektivu. Člověk sám je strůjce svého osudu. Žánr: divadelní hra tragédie

Námět: příběh nešťastné lásky dvou mladých lidí

 

  • Hlavní postavy:

– Romeo – syn Monteka

– Julie – dcera Kapuletova

– Montek, Kapulet – hlavy dvou znepřátelených rodů, hrdí

– Tybalt – bratranec Julie, bojovný, útočný, provokativní

– M-erkucio – Romeův přítel, bojovný, agresivní

– Benvolio – přítel Romeův, rozumný, mírný, čestný, spravedlivý

– otec Vavřinec – moudrý, vzdělaný, ochotný pomoci, čestný

– chůva – nerozumná, spolehlivá, důvěryhodná, milovala a pomáhala Julii

– Paris – nápadník Julie, vytrvalý, upřímný

 

  • Drama je rozděleno do 5 jednání, děj probíhá v chronologickém uspořádání. Jazyk je knižní, často užívaná neznámá slova z oboru bojování, např. šaršoun (dlouhý bojový meč), passado (výpad krokem dopředu nebo na stranu) aj.

 

  • Hra je stylisticky poměrně pestrá. Střídají se zde verše s prózou, blankvers. Nacházíme zde mnohé metafory a stylistické figury. Častý inverzní slovosled.

 

  • Autor poukazuje na to, aby mladí lidé – stejně jako Romeo a Julie – bojovali o své právo na lásku, štěstí a právo rozhodovat o vlastním osudu i přes jeho nepřízeň. Láska je silnější než nenávist dokonce než smrt.

 

  • Vznik díla: bylo napsáno roku 1595-6. Vliv tragédie Romeo a Julie se projevuje napříč celými nejen literárními dějinami. V česku je to například dílo Romeo, Julie a TMA od J. Otčenáška. V Německu například Romeo a Julie NA VSI od G. Kellera

 

  • K díle jsem byl původně předpojatý. Z důvodu žánru a době, ve které jej spisovatel vytvořil však nečekaně upoutalo mou pozornost.





—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————