Kniha: Prima sezóna
Autor: Josef Škvorecký
Přidal(a): Andelka
– Toto dílo se řadí do České prózy 2. pol. 20. století
Znaky
- druhá světová válka v próze, próza v duchu komunismu
- ČSR je izolováno, pod absolutní nadvládou sovětského svazu
- persekuce=pronásledování politicky nepohodlných osob
- období politických procesů; nucení k emigraci
- tématika se rozděluje na dvě vlny
- ihned po ukončení války (Jan Drda, Škvorecký)
- 60. léta (Arnošt Lustig, Ladislav Fuks) – židovská tématika
Dílo
– Román
– Kompozice: dílo s podtitulem Text o nejdůležitějších věcech života je rozděleno na 6 kapitol, které mají svůj název a podtitul a jsou uvedeny jednou nebo dvěma strofa, které napsal Josef Krátký, postava z knihy, žák septimy B. Celá kniha je uvedena verši Jaroslava Seiferta, Miloše Formana a dalších.
Každá kapitola je členěna na dějové body.
1) Prima sezóna začíná: Zimní Příhoda
2) Prima sezóna pokračuje: Májová Kouzelníci
3) Prima sezóna málem skončí: Zamřížovaný Charleston
4) Prima sezóna vrcholí: Vyhlídka z věže
5) Prima sezóna se chýlí ke konci: Hotel pro sourozence
6) Prima sezóna končí: Smutné podzimní blues
– V knize je také poznámka k obrazu na obálce (Buddy Beiderbecke: Benno `s big band blues).
Jazyk
V textu je velké množství postav uvedených celými jmény. Jazyk je hovorový, využívá se zde slang, někdy i vulgarismy, žargon, studentské věty typu: Lež jako věž. Čeština v dialozích není spisovná (dialekt). V textu se objevují latinské a německé věty a názvy bez překladu a texty písní v angličtině, vnitřní monology, filozofické a náboženské úvahy. Ve druhé části se objevují prvky absurdního dialogu. V jednom odstavci nebo i jedné větě se střídá vnitřní řeč, která vysvětluje situaci nebo komentuje něco zcela odlišné, spolu s vnějším děním bez jakéhokoliv oddělení. Texty písní jsou vsuvky do vět popisujících dění, pokud píseň zněla zároveň. Jsou zde odbočení, jiné příběhy. Objevují se zde vtipné jména, jako např. důstojný pan Meloun, profesor Starec. Objevuje se zde symbolika: městečko Kostelec, jako symbol křesťanské víry a morálky, i když jen navenek. Autor nevstupuje do děje, vše komentuje Danny svým chápáním, jejich-forma. Hodně dialogů, popisy řízení a jeho příčin, vysvětlování, popisy pocitů a situací, ale popisy prostředí jen do nutné míry.
Konflikt rozpor mezi křesťanskou vírou a láskou k dívkám
Hlavní postava
- Danny Smiřický – septimán na Kosteleckém gymnáziu. Ne velmi dobrý žák, ale výborný ministrant, vnímavý, citlivý, s dobrými úmysly, mladý, dospívající, milující dívky, hudbu a Boha. Je dobrý v teologii, hraje v kapele na tenor – saxofon. V Kostelci nemá dobrou pověst, ale ve skutečnosti takový není. Chtěl by dívku, ale vždy mu do toho něco přijde, buď jejich překvapí dívčin otec, dívka ho opije, je nepřístupná, nebo musí pomoci panu Meloun, aby ho ochránil před říšskými inspektory. Dívky ho mají rády, ale Danny je známý svým „seznamem“ 24 dívek, o které se pokoušel. I tak kromě „nějakých těch doteků“, jak to sám nazýval, nic vážně nebylo. Snažil se vždy hříchy, které se mu ale zdály přirozené a tím pádem nespravedlivě považováno za hříchy, omluvit nebo vysvětlit před Bohem. Je zde vykreslena nespravedlnost křesťanského učení, ale i nečestnost křesťanů.
Děj
Děj se odehrává v protektorátu Čech a Moravy před 2. světovou válkou – tyto motivy se objevují iv textu. Autor se nesnaží ani křesťanství, ani válku a fašismus kritizovat, podává toto téma tak, aby čtenář neměl mít pocit kritiky. Téma je zde ale vykreslena tak logicky, že autor poukazuje na nedostatky bez vlastního komentáře.
V textu je mnoho postav, obyvatelé Kostelce, kteří přímo souvisejí s dějem, ale i ti, o kterých Danny hovoří v odbočení, „jeho“ dívky, spolužáci, profesoři, členové kapely. Celým textem prochází téma lásek Dannyho na jemném pozadí války a bezstarostného života studentů. Téměř vůbec se nemluví o jeho rodičích, nemá s nimi problémy, jeho máma vystupuje v jejích pár replikátu jako velmi dobrá a chápavá.
Bezstarostné užívání si mládí zničí jedna jediná zpráva: Lexův otec je mrtvý.
„Všechno to končí… touto válkou všechno končí … už jejich začínají střílet … naše mládí …“
Dívky: Irena, Marie Dreslerová, Alena, sestry Weberová, Krista …
Josef Škvorecký
Narodil se 27. 9. 1924 v Náchodě, s nímž je spojena valná část jeho značně autobiografických próz. Zde v roce 1943 maturoval. Po válce vystudoval na UK angličtinu a filosofii a pak se učil na školách blízko rodiště. Později pracoval jako redaktor Světové literatury a v nakladatelství SNKL (dnešní Odeon). Překládal americkou prózu. Od roku 1969 působil jako profesor univerzity v Torontu, kde kromě toho vedl nakladatelství Sixty-Eight-Publishers. Škvoreckého prvotinou se stal román Zbabělci (1958), kde byl hlavním hrdinou, všem známý, Danny Smiřický. V roce 1964 vyšlo druhé vydání, jen velmi mírně textově upraveno. Nadšeně byla přivítána i novela Legenda Emöke (1963). Škvorecký napsal mnoho dalších knih, např.: Sedmiramenný svícen (1964), Babylónský příběh a jiné povídky (1967), Lvíče (1969). Svůj kombinační talent prokázal v knihách Smutek poručíka Borůvky (1966), Konec poručíka Borůvky (1975) a Návrat poručíky Borůvky (1981). K Dannyho světu se Škvorecký vrátil v novele Konec nylonového věku (1967), Tankový prapor (1969). V emigraci Škvorecký dopsal a vydal Prima sezónu (Toronto 1975). V Torontu napsal i několik dalších knih: Mirákl (1972), Příběh inženýra lidských duší (1977). Škvorecký nepsal jen prózu, ale také romány: Scherzo capriccioso a Veselý sen o Dvořákovi (1984). Vydal i básnické sbírky: Nezoufejte (1979), Dívka z Chicaga (1980); napsal divadelní frašku Bůh do domu (1980). Podle jeho scénářů byli natočeny filmy Farářův konec, Zločin v dívčí škole a Zločin v šantánu. Napsal také komentář k filmu Jana Němce o Pražském jaru.
