Proces - rozbor díla k maturitě (6)

Kniha: Proces

Přidal(a): VendulaUrbanova

*Román byl vydán po smrti Franze Kafky jeho přítelem Maxem Brodem v roce 1925.

Franz Kafka 1883 -1924

Pražský německy píšící prozaik židovského původu. Pracoval jako úředník.Ve svém díle zachycoval pocit osobní izolovanosti a odcizení , on sám byl plachý, nevyléčitelně nemocný a žil v rodině,kde vládl despotický otec.

Jeho dílo je přiřazováno k expresionismu, existencionalismu a absurdnímu románu .

Za života vyšly jen některé povídky, romány ,po jeho smrti, vydal jeho kamarád Max Brot. Miloval Milenu Jesenskou.

Obecné rysy Kafkova díla:

Absurdita, fantasknost (neuvěřitelné situace prezentovány chladně ,jako samozřejmost), groteskní pojetí reality, detailní popis okolí, pesimismus – marná touha zachránit člověka, nenávist v byrokracii.

Díla:

Proces – román

Zámek – zeměměřič K chce být přijat do služeb zámku ,aby se mohl stát právoplatným občanem,ale dříve,než je jeho občanství stvrzeno úředně, umírá.

Amerika– Nezvěstný – 16.ti letý chlapec je za trest odeslán do Ameriky,kde hledá své místo v životě.

Proměna – hrůzně groteskní povídka o proměně člověka ve hmyz.

Kompoziční plán:

10kapitol ( některé nedokončené )
- 2 části:
  - 1.samotný román Proces
  - 2. fragmenty ( dodatky obsahují nedokončené kapitoly + místa škrtnutá autorem)
Jednotlivé kapitoly na sebe chronologicky navazují
Dějový spád až na samotném konci knihy
Smysl díla: kritika byrokratických institucí.
Námět: čerpal ze své vlastní blízké minulosti a současnosti.
Téma díla: soudní proces Josefa K . a jeho marný boj s nejasnými praktikami soudu.
Atmosféra: temná,surová,děsivá ,strach z nevědomosti
Autorův záměr: varovat před byrokracií, varování před ideologickými režimy. Kafka chtěl upozornit na lidskou ubohost a neschopnost zastavit činnost soudů

Děj:

Josef K., prokurista banky v nejmenovaném městě (ale s jistými pražskými znaky), je v den svých 30. narozenin zatčen. Nikdo mu nesdělí důvod zatčení ani obvinění, které je zřejmě vážné, a které proti němu vznesl neznámý soud. Zatím je ponechán na svobodě a jen občas je předvolán k podrobnému vyšetřování, jež se koná na zaprášené půdě odlehlého činžáku. Josef K. zpočátku považuje obžalobu (jíž sám nezná) za nesmyslnou, cítí se nevinen a snaží se zlehčovat svůj případ. Později se snaží různými prostředky soudní řízení ovlivnit. Vyhledává pomoc u advokáta, obchodníka, …. a malíře, který má styky se soudem. Dozvídá se, že soud je vlastně široce rozvětvená neprůhledná organizace,která neuznává hmatatelné důvody neviny.Vždy je přesvědčen o vině obžalovaného a žádá doznání. Při náhodné návštěvě v chrámu se Josef K. setkává s knězem, který mu vykládá příběh o člověku, který po celý život čekal před dveřmi zákona, aniž by vstoupil. Josef K. nikdy nespatří své soudce, ani neslyší rozsudek, náhle se ocitá v postavení člověka osaměle a beznadějně bloudícího v labyrintu. V předvečer svých 31. narozenin ho dva muži odvádějí z bytu a v opuštěném lomu nad ním vykonají ortel ranou nožem do srdce. Umírá „jako pes“.

Děj se odehrává v nejmenovaném městě ( znaky Prahy ) .Během příběhu se ocitáme na soudě, v bance, v bytě soudce, ve velechrámu a v pokojích penzionu. Prostředí i postavy jsou jen mlhavě charakterizovány. Otřesné situace jsou líčeny nevzrušeně, chladně registrujícím monotónním stylem. V knize je popsáno období jednoho roku, tedy čas trvání procesu. Dílo se nejspíše odehrává v době autorova života,tedy 20.století.

Dílo představuje válku v době míru – válku člověka se sebou samým a především s odlidštěnými byrokratickými institucemi, které jsou hluché k problémům obyčejného člověka.

Hlavní postavy:

Josef K. – hlavní postava , prokurista (*zmocněnec firmy disponující plnou mocí)nejmenované banky, je s ním veden soudní proces z neznámého důvodu, o soudním procesu se dozvídá na základě zatčení, které proběhne hned v úvodu knihy. Po dobu trvání procesu se snaží zjistit proč se něco tak absurdního děje. Svým počínáním si ničí kariéru i celý život. Během pátrání po bližších informacích týkajících se jeho procesu poznává nové lidi a pomalu proniká do systému soudnictví. Nakonec svůj boj vzdává a nechává se dobrovolně popravit dvěma muži od soudu.
Paní Grubachová – bytná, pana K. si jako nájemníka velice váží. Roznáší jídlo všem nájemníkům.
Slečna Brüstnerová – bydlí ve stejném penzionu jako hlavní hrdina . V její m pokoji dojde k zatčení Josefa K. Josef K je do slečny zamilován.
Strýc – K-ův strýc z vesnice , zavede K k advokátovi.
Advokát Hulda– jediný advokát ,kterého K má. Na konci s ním K odmítne spolupráci.
Továrník, MalířTitorelli, Obchodník Block, Leni, Studentova žena, obchodník ve velechrámu – postavy, které odhalují K-ovi zvyklosti a pravidla soudu.

Pásmo vypravěče:

Proces je psán v er-formě. Události jsou však představovány z perspektivy hlavního hrdiny.

Jazyk díla:

Spisovný jazyk, postavy promlouvají přímou řečí, ale probíhají i vnitřní monology hlavního hrdiny Josefa K. Využíván je styl prostě sdělovací a popisný. Autor používá slohově bezpříznakových slov. Vyprávění je jakoby nezaujaté a vypravěč je k osudům Josefa K. lhostejný. Používá historismy,anarchismy, metaforu a úřední mluvu.

Literární směr

Dílo je podobenstvím ( paralerou ) o anonymní stálé síle, která ničí lidi.
Literární druh: próza – epika
Literární žánr: psychologický román ( má velmi blízko k expresionismu )

Literárně historický kontext:

Literatura po roce 1900

V letech 1914–1918 proběhla první světová válka jejímž výsledkem byl i rozpad Rakouska-Uherska a vznik československé republiky. Roku 1939 vypukla druhá světová válka, která trvala až do r. 1945.Nastal rozvoj demokracie, ale zároveň se začala postupně prosazovat i totalitní hnutí.Hospodářská krize ve 30. letech, nástup fašismu a později samozřejmě 2. světová válka.

V tomto období vzniklo (popř. se rozšířilo) několik filosofických proudů, které ovlivnily literaturu:

Pragmatismus: Zdůrazňuje princip užitečnosti, svět může být spasen pouze lidskými skutky. Zdůrazňuje individualismus a popírá rozumové poznání světa – chápe člověka nikoli jako myslící, teoretickou bytost, nýbrž především jako bytost jednající – staví do popředí lidské jednání – pravdivá tvrzení jsou ta, která se osvědčila. (např. Karel Čapek)

Existencialismus: Vznikl od slova existovat – být. Tento směr neguje vědu, pravdu a poznání považuje za subjektivní akt. Z toho vyplývá popírání rozumového poznání světa. Přichází uvědomění si smrti jako nutného konce, z toho vyplývá úzkost a vědomí osamělosti.

Marxismus – Leninismus

Fašismus

Nihilismus

Inspirace:

Film:

Proces, Velká Británie, 1993, režie:David Hugh Jones

Proces, Francie/ Itálie , 1962, režie: OrsonWelles

Ukázka z knihy:

,,Jako světelný záblesk rozletěla se tam křídla jednoho okna, nějaký člověk, slabý a útlý v té délce a výšce, se rázem vyklonil daleko z okna a ještě dál rozpřáhl paže. Kdo to je? Dobrý člověk? Někdo, kdo s ním cítí? Někdo, kdo chce pomoci? Je to jednotlivec? Jsou to všichni lidé? Je ještě pomoc? Jsou námitky, na které se zapomnělo? Jistě že jsou. Logika je sice nezvratná, ale člověku, který chce žít, neodolá. Kde je ten soudce, kterého nikdy nespatřil? Zvedl ruce a roztáhl všechny prsty.

Ale jeden z pánů přiložil ruce k jeho hrdlu a druhý mu zatím vrazil do srdce nůž a dvakrát jím tam otočil. Hasnoucíma očima ještě spatřil, jak pánové, opřeni o sebe, tvář vedle tváře před jeho obličejem, zblízka pozorují, co bylo rozhodnuto. „Jako pes,“ pravil, bylo to, jako by stud ho měl přežít.“