Proces – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Smíšek

 

Franz Kafka

• Byl pražský, německy píšící autor židovského původu a jeden z literárně nejvlivnějších autorů 20. století. Narodil se v Praze do rodiny židovského velkoobchodníka s galanterií. Měl dva bratry, kteří zemřeli v dětství a tři sestry, které se později staly oběťmi nacismu a zemřely v koncentračních táborech.
• Měl komplikovaný vztah s otcem, nevycházeli spolu dobře, na rozdíl od otce měl jemné až zženštilé způsoby. To ovlivnilo jeho dětství i jeho tvorbu. Používal metodu nadsázky (hyperboly) i co se týká otce – popisoval ho jako tyrana.
• Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a francouzsky. Studoval práva na německé části Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde se setkal s Maxem Brodem, který zde rovněž vystudoval a jejich přátelství trvalo až do Kafkovy smrti. Pracoval v některých pojišťovnách, byl oblíben jak spolupracovníky tak nadřízenými a dosáhl i jistého kariérního úspěchu. K tomuto zaměstnání měl ovšem poněkud odpor, protože byl přesvědčen, že jeho posláním je literatura.
• Franz Kafka měl některé psychické nemoci, byl to neurotik. Byl ovlivněn i nedostatkem spánku. Psal asi 3 hodiny denně, protože většinu noci spal. Měl problém rozlišovat mezi snem a realitou, míval noční můry a drastické představy. Z toho důvodu byl permanentně unavený. Míval pocity, že je slabý, často se něčeho bál, byl chorobným pesimistou, trpěl nechutenstvím. Měl velmi komplikovaný vztah se ženami.
• Byl velmi plachý a neuměl s nimi komunikovat. Několikrát se zasnoubil, ale všechna zasnoubení zrušil. Se ženou chtěl pouze vést korespondenci.
• Pro Kafku mělo psaní tzv. sanitární funkci, což znamená, že psal proto, aby se vnitřně očistil. Považoval psaní za jedinou formu jeho existence, za něco nezbytného. Necítil se ovšem býti umělcem, nevytvářel umění z estetických důvodů.
• Psal již od střední školy. Zajímal se o názory druhých, protože měl nízké sebevědomí.
• Kafka své postavy považoval skoro za mrtvé. Postavy nemají pud sebezáchovy, ve smrti nacházejí úlevu. Kafka využíval tzv. materializaci metafory, což znamená, že psal o nereálných věcech realistickým a úředním způsobem.
• Kafka nepsal chronologicky a jeho díla jsou často nedokončená. Po jeho díla jsou typické univerzálnost a modelovost, což znamená, že psal o obecně lidských situacích, které mohou být prožity kýmkoli a kdekoli – po druhé světové válce ho lidé považovali za vizionáře. Pracoval s náznaky a mezerami v kontextu. Jeho díly mají i znaky grotesknosti, byl i považován za humoristického autora. V dílech využíval motiv labyrintu (bludiště) – naznačuje existenci jedené správně cesty vedoucí k východu, ovšem tu cestu někdo zazdí, takže člověk se snaží dostat ven, myslí si, že má naději, jenže se ve skutečnosti nachází v bezvýchodné situaci. Používal také estetiku odpornosti, úplnou negaci všeho krásného a popisování odporných věcí. Hrdinové bývají buď zcela neutrální, kdy toho o nich moc nevíme, nebo jsou popsaní jako odporní bytosti (např. ošklivé ženy, které přesto muže přitahují, nebo slabí a nesympatičtí muži). Popisované prostředí bývá nebarevné, neútulné, časté ošklivé počasí, místnosti plné prachu. V díle je rovněž patrná Kafkova fobie ze sexuálního kontaktu se ženami (to bylo v kontrastu s tím, že o ženy měl jinak intenzivní zájem).
• Mezi jeho další díla patří např. román Zámek – jeho nejrozsáhlejší dílo, které nestihl dokončit. Příběh tohoto románu je o muži, zeměměřiči, který přijde do vesnice, aby provedl nějaká měření na zámku. Nikdo s ním ovšem nepočítal, takže ho nikdo nechce na zámek vpustit. Před smrtí Kafka prozradil, jak chtěl román dokončit. Hlavní hrdina měl zemřít, ale těsně před svou smrtí, se měl dozvědět, že ho tedy nakonec na ten zámek pustí.
• Další jeho román se nazývá Nezvěstný, neboli Amerika a z jeho děl je nejpřesněji lokalizován. I toto dílo je nedokončené.
• Kafka napsal povídku o muži s tuberkulózou a krátce na to začal kašlat krev. Ovšem nevěřil, že má tuberkulózu, myslel si, že je v tom něco magického a duchovního. Na tuberkulózu nakonec zemřel. Před smrtí mu jeho kamarád Max Brod slíbil, že jeho díla zničí, ale svůj slib nesplnil a po jeho smrti je začal vydávat.

 

Další tvorba:

• Proměna (Novela), Zámek (román), Amerika (román)

 

Literárně-historický kontext

Kontext tvorby autora:

• Ovlivněn expresionismem, existencialismem, absurdní literaturou, předzvěst postmoderny, vypořádával se se svým původem (německý Žid v Praze), osamělostí, vyvržeností, je experimentálním román…
• Román Proces byl vydán až po Kafkově smrti (autor zemřel roku 1924) a z dochovaných útržků, zápisků a jednotlivých kapitol jej navzdory autorově vůli sestavil a vydal Kafkův blízký přítel Max Brod. Kniha se proto dělí na dvě části – samotný román Proces a Fragmenty, což je oddíl knihy obsahující nedokončené nebo nedochované kapitoly.
• Nesmyslný proces, který je veden proti člověku, který se v podstatě provinil pouze tím, že se snažil dosáhnout dobrého postavení v bance a často využíval moci, kterou měl vůči níže postaveným zaměstnancům.

 

Kontext literárního vývoje:

• Německy psaná literatura v českých zemích na počátku 20. století, mezi válkami.

 

Filosofický a aktuální rozměr:

• Memento: nepodlehnout stereotypu života, nestát se otrokem času a vlastního osudu, nepodlehnout zmechanizování, osamělosti… kritika byrokratického aparátu a bezmocnost člověka, který s ním má jednat
• Ovlivnil: Postmodernisty, Nový román, neorealisty, existencionalismus, absurdní literaturu( drama)…

 

Německy psaná literatura u nás:

• Gustav Meyrink – Golem
• Rainer Rilke – Sonety Orfeovi
• Franz Werfel – Hvězda nenarozených
• Egon Kirsh – Zuřivý reportér

 

Expresionismus:

• Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha, Vteřina je věčnost
• Josef Váchal – Krvavý román
• Richard Weiner – Lazebník, Škleb
  Pražský kruh
• Autoři německého původu, kteří prožili celý život nebo část života v Praze, byli Prahou fascinováni, vyskytovala se v jejich tvorbě
• Hledání identity – Němci X Češi X Židé, psali německy
• Antisemitismus – židům bránil v zaměstnáních státní služby, židé byli dobří obchodníci a byli vzdělaní
• Autoři světového věhlasu – např. Egon Erwin Kisch (Pasák), Gustav Meyrink (Golem)

 

Rozbor díla: Proces

Proces je román, který byl napsán německy roku 1914 a byl vydán rok po autorově smrti. Tento román vydal Kafkův dlouholetý známý Max Brod. Rukopis byl bez názvu, titul Proces dal Románu Brod podle poznámek v Kafkově deníku, kde se název Proces objevuje. Max Brod sestavil knihu z dochovaných útržků, zápisků a jednotlivých kapitol. Kniha se proto dělí na dvě části – samotný román Proces a Fragmenty, což je oddíl knihy obsahují nedokončené kapitoly. Proces má deset kapitol. V díle bychom mohli objevit autobiografické prvky.

Proces je prodchnutý náladou strachu, pocitu viny ale i bezmocností, která pramení z neúprosně pracující mašinérie úředníků. Stává se tak existenciální metaforou – Josef K., obyčejný úředníček, který je spokojený ve své práci, vede však nerovnoměrný boj se záhadným soudem a složitým soudním systémem, kterému – jak se zdá – nerozumí ve skutečnosti ani sami lidé, kteří pro soud pracují. Josef K. se tak stává symbolem zoufalého člověka, který se snaží porozumět neznámému a nepřátelskému světu, kterým je obklopen. Proces je experimentálním románem, který nás udivuje svou absurditou, neexistujícím prostředím a nesmyslným procesem. Kniha je napsána v er-formě. Postavy nejsou příliš charakterizovány – nedozvídáme se ani celé jméno hlavního hrdiny. Autor v díle používá spisovnou češtinu jak v případě vypravěče, tak postav. Proces je v podstatě nedokončená kniha. Sice logicky začíná i končí, ale chybí některé kapitoly uprostřed knihy.

 

Název:

• Probíhající nesmyslný proces kvůli něčemu, o čem si Josef K. není vědom, že to spáchal

 

 

Časté prvky a motivy:

• Absurdita, fantasknost, jevy odporující logice, nejneuvěřitelnější situace prezentovány jako samozřejmost, líčení nejbanálnějších detailů, ale důležité věci zatajeny (=> znepokojivost), odcizení člověka v moderním světě, zmechanizovanou života, unesení a podlehnutí stereotypu, bezvýchodnost, bezradnost, strach, pocit viny, pesimismus, halucinace, bloudění v kruhu, absolutní nepřítomnost zásadní otázky „PROČ“(Josef K. ji nikdy nepoloží).

 

Kompozice:

• 10 kapitol, kompozice nejasná, zařazení kapitol pravděpodobně není chronologické.
• Román není dokončen, prostředí je skutečné, neoznačené a popsané jen stručně, dílo končí tragicky.

 

Jazyk:

• spisovný, jednoduchý, snadno pochopitelný a čitelný, lehký, ale kultivovaný, přímá pojmenování zcela převládají, občasná přirovnání. Jasný, prostý, strohý a zcela oproštěný sebemenších projevů citlivosti

 

Syntax:

• Souvětí rozvitá, poměrně krátká, většinou podřadná, slovní pořádek standardní, občasné apoziopeze, málo častá oslovení (ve vnitřních monolozích).

 

Styl:

• Postup převládá vyprávěcí a úvahový, řeč převládá nepřímá, občasné dialogy a přímá řeč uvozena standardně.

 

Vypravěč:

• Er-forma
• Objektivní sledování situací, nenapovídá nic navíc, nic dopředu, jen suchý popis z úhlu pohledu Josefa K. + jeho myšlenkové pochody. (Stejného principu vyprávění užívá později Orwell u 1984)

 

Čas a prostor:

• Neurčité, nepřesné, není řečeno. Snad v Praze mezi světovými válkami, imaginární soud se odehrává na zaprášené půdě činžáku.

 

Postavy

• Hlavní hrdina
  • Josef K. = obyčejný zaměstnanec banky, racionální, relativně spokojený, vyrovnaný. Po obvinění: nejprve lhostejný, považuje za chybu, nesmysl, žert, přesvědčen o své nevině, postupem času rezignuje, bez vysvětlení, bez objasnění se podvoluje vykonstruovanému, nesmyslnému procesu, podléhá procesu, přijímá svůj úděl smířeně, vyrovnané, aniž by se pokoušel bránit, aniž by se hájil, aniž by pátral po příčině či účelu. ALE je to chyba Josefa K., protože neprojevil dostatek vůle, neschopnost, nemožnost, nezájem se bránit. Nevíme jaký je, záliby, koníčky, vzhled, postoje, názory, minulost, co dělá, dokonce ani celé jeho jméno.
• Vedlejší postavy:
  • Titorelli – malíř, který procesy maluje, radí panu K., promlouvá s ním, zdá se, že Titorelli je sám Kafka
  • Strýc pana K. – má o pana K. větší strach než cítí sám pan Josef K.
  • Block – také obviněný oním soudem, jeho proces se táhne už roky, zcela závislý na advokátovi
  • p. Grubachová – jeho bytná
  • slečna Elza – jedna z milenek, dívek pana K., obyčejná číšnice
  • s. Bürstnerová – další z milenek, slečna pravděpodobně z vyšší vrstvy
  • Willem a Franz – dva hlídači, kteří byli pana K. zatknout (zmrskáni v komoře)
  • s. Leni – milenka radící panu K., aby se přiznal
  • Huld – advokát

 

Obsah (děj)

Děj se odehrává ve 20. století v blíže neurčeném prostředí. Kniha vypráví o prokuristovi banky, Josefu K., který je v podvečer svých 30. narozenin zatčen dvěma úředníky, aniž by mu byl udán důvod obžaloby, je však ponechán na svobodě. V neděli je pozván k výslechu. Soudní síň se ovšem nachází v činžáku ne v klasické budově soudu. I vyslýchání obžalovaného probíhá dosti netypickým způsobem. Do domu se znovu později vrací a zjišťuje, že na jeho půdě je mnoho kanceláří, kde pracují soudní úředníci. Josef K. není nikdy přítomen standardnímu soudnímu procesu, jen z doslechu od starého advokáta, se dozvídá nejasné zprávy o vývoji. Vše se děje bez možnosti jeho obhajoby, bez šance do procesu přímo vstoupit. Josef K. usoudí, že služby starého advokáta k ničemu nevedou a sděluje mu, aby ho nadále nezastupoval. Poté, co dostane od ředitele banky za úkol provést pražským chrámem hosta (Itala), zjišťuje, že se Ital do chrámu nedostavil. Rozhodne se z chrámu odejít, ale zarazí ho knězovo oslovení: „Josefe K.!“. Zamíří za farářem a dozví se, že je seznámen s průběhem jeho procesu. Dozví se od něj, že jeho proces probíhá špatně a špatně asi taky skončí. V předvečer svých 31. narozenin je opět zatčen ve svém bytě dvěma úředníky, kteří ho odvedou do kamenolomu na kraji města. Jeden z mužů Josefa K. drží pod krkem a druhý muž mu vrazí nůž do srdce. Dokonale zmanipulovaný Josef K. uznává svou vinu i přesto, že stále netuší, z čeho je obviněn a umírá víceméně dobrovolně. Je tak zabit, podle toho jak rozhodnul soud a bylo to navléknuto tak, že úmrtí vypadalo jako sebevražda.