Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Student
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE
- Nakladatelství Primus, vydáno roku 1990 v Praze a z německého originálu Die Verwandlung (1915) přeložil Zbyněk Sekal. Kniha má 79 stran.
O AUTOROVI: Franz Kafka (*03.07.1883 – †03.06.1924)
- německy píšící spisovatel pocházející z Prahy
- židovského původu
- neměl v plánu stát se spisovatelem, před smrtí poručil svému příteli Maxovi Brodovi, aby jeho dílo zničil, ten neposlechl a díky němu byla část díla zachována
- narodil se na Starém městě v Praze, jeho rodiče vlastnili obchod, oba do Prahy přišli z venkova, jeho tatínek byl velmi prozíravý, Kafka si s ním moc nerozuměl – odcizení
- v rodině měli český personál, měl 3 mladší sestry, nejlépe vycházel s Ottlou
- studoval gymnázium, navštěvoval nepovinné hodiny češtiny, posléze vystudoval práva, ale na advokáta neměl povahu, byl moc uzavřený
- stal se zaměstnancem dělnické úrazové pojišťovny, to ale bylo moc náročné, pořád musel cestovat, do penze proto odešel ve čtyřiceti letech = s přítelem M. Brodem se dohodli, že nebudou dělat nic, co je omezuje
- měl několik lásek, s jednou se před smrtí oženil; nejznámější: Felície Bauerová, byl s ní 2x zasnouben a 2x zásnuby zrušil (v jeho době to bylo přímo skandální, tehdy se bralo skoro jako povinnost být ženatý a mít děti)
- měl odpor ke vztahu se ženou = toužil po samotě, ale věděl, že je to špatně = zemřel na tuberkulózu, pochován v Olšanech
- díla jsou absurdní a plna zamyšlení nad životem, odporu k byrokracii a existencionalismu
DÍLO:
dopisy:
- Dopisy Ottle
- Dopisy otci
- Dopisy Mileně
- Dopisy Felicii
povídky
- Ortel
- Proměna
- Venkovský lékař
romány:
- Proces (není zachován celý, pouze 10 kapitol, hlavní postava Josef K. se v noci probudí a zjistí, že je obviněn a dokonce se nedozví z čeho, dochází stále k soudu, má touhu se hájit, končí to jeho popravou)
- Zámek (hrdinou je zeměměřič K., který byl povolán na zámek a celé dílo se snaži dostat přes byrokracii, ale až do konce není schopen se dovnitř dostat)
- Nezvěstný (Amerika)
Moderní = Experimentální román
- patří k moderním uměleckým směrům světové literatury v 1. pol. 19. stol.
- autoři považují realistický román za uzavřenou kapitolu
- objevuje se proud vědomí = vypsáno vše, co autorovi prolétá hlavou
- často eliminován čas a místo
AUTOŘI:
- Marcel Proust – Hledání ztraceného času
- James Joyce – Román Odysseus, Plačky nad Fenneghamem
- Virginie Woolfová – Paní Dolowayová, Orlando, K majáku
- William Faulkner – Absolone, Absolone!, Sartoris, Divoké palmy
- Franz Kafka – Ortel, Proměna, Zámek, Proces, Nezvěstný
Rozbor díla: Proměna
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA
- Žánr: experimentální povídka
- Čas děje: neudán
- Místo děje: v bytě rodiny s finančními problémy
- Základní motiv: Sugestivní fantaskní povídka, kdy se hlavní hrdina, jenž se odcizil sám sobě a smyslu svého života, proměnil v odporného brouka.
HLAVNÍ POSTAVY
Řehoř Samsa
- cestující obchodník, který ochotně nosí výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí
- otec, matka a sestra Markétka nepracují a jejich existence je závislá na Řehořovi.
- jednou ráno se promění ve hmyz; zajímavé je, že tuto skutečnost lehce přijme; nechce dělat rodině problémy
- nakonec se smiřuje se svým osudem a umírá, jelikož nechce být pro rodinu přítěží
VEDLEJŠÍ POSTAVY
Markétka
- Řehořova sedmnáctiletá sestra, hudebně nadaná, svého bratra má velice ráda
- jediná z rodiny, která Řehoře lituje a stará se o něj, snaží se před ním překonávat svůj odpor
- kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, její charakter se mění, bratrův stav jí začíná být lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží
matka
- Řehoře lituje, myslí si, že jeho stav je pouze přechodný a čeká, že se jí vrátí zpět „jejich starý Řehoř“
- při přímé konfrontaci se svým potomkem se však příšerně vyděsí a má z něj hrůzu
- musí si najít zaměstnání a syn se pro ni, stejně jako pro ostatní, stává jen nenáviděným břemenem
otec
- vyhýbá se kontaktu se synem, při setkání po něm hází jablka, aby ho odehnal
- Řehoř je mu odporný.
nájemníci, pan prokurátor
DĚJ
Jednoho rána se Řehoř Samsa probudí a zjistí, že se proměnil v obrovského brouka. První, oč se začíná starat, je, jak se dostane do práce, když je z něj brouk. Protože zmeškal ranní vlak do práce, šéf poslal pana prokuristu, aby zjistil, proč Řehoř nedorazil. Maminka, otec, sestra i pan prokurista se snaží k Řehořovi dostat, ale dveře do jeho pokoje byly zamčené. Klepali na dveře, volali na něj a on jim odpovídal – ještě stále lidským hlasem. Když se mu konečně podařilo dostat z postele a s vynaložením velkého úsilí otevřít dveře, prokurista se vyděsil, matka omdlela a otec se rozplakal. Řehoř byl jediný, kdo zachoval klid a snažil se pana prokuristu přesvědčit, že se hned převleče a půjde do práce, avšak prokurista zhnuseně odchází. Řehoř se ho snažil zastavit, nicméně jeho pokus měl spíše opačný efekt. Otec ho zahnal zpátky do pokoje a zavřel. Tou dobou už Řehořův hlas dočista proměnil ve zvířecí, ačkoli lidské řeči stále rozuměl.
Když se druhý den ráno probudil, zjistil, že je stále brouk a že mu sestra dala do pokoje misku s mlékem a kousek chleba, které míval tak rád. Chtěl se pustit do jídla, ale zklamaně zjistil, že mu vůbec nechutná. Celý den pak strávil tím, že lezl po pokoji sem a tam. Zvykl si spát pod pohovkou, aby případné návštěvníky neznepokojoval svým vzhledem. Markétka zjistila, že mu mléko nechutná, a tak mu přinesla zbytky z kuchyně, aby si vybral něco k jídlu. Byla jediná, kdo do jeho pokoje chodil, ačkoli kdykoli ho spatřila, polekala se a utekla. Řehoř si dělal starosti, jak se rodina uživí, protože byl jediný, kdo vydělával peníze.
Matka, otec i sestra nastoupili do práce a Řehoř trávil několik dalších dní tím, že si to vyčítal. Markétka se snažila předstírat, že je všechno v pořádku, uklízela Řehořovi v pokoji a snažila se vyhovět jeho potřebám (otevřít mu okno, aby měl lepší vzduch atd.). Během dne se bavil tím, že lezl po podlaze, po stěnách a po stropě a zanechával za sebou stopy lepkavé látky. Markétka si jeho nové zábavy povšimla a rozhodla se, že s matkou vyklidí všechen nábytek kromě nezbytné pohovky, aby se mu lépe lezlo. Řehořovo hmyzí já bylo spokojené, neboť bude mít prostor k lezení, avšak jeho lidské já bylo nešťastné, protože měl dojem, že ztrácí poslední konexe s lidským životem. Jediné, čeho se nechtěl vzdát, byl obraz na zdi, a tak vylezl zpod pohovky a na obraz na stěně si sedl. Když sestra s matkou přišly do pokoje, matka omdlela. Markétce se podařilo zachovat klid a snažila se matku vzkřísit. Řehoř chtěl také pomoci, a tak začal pobíhat po bytě, když přišel otec z práce. Vida, co se stalo, začal po Řehořovi házet jablka, aby ho zahnal zpátky do jeho pokoje. Řehoř se hned stáhl, ale jedno jablko ho trefilo do zad a začalo hnít.
Rodina žila v tichosti, ačkoli nechávali dveře do Řehořova pokoje otevřené, aby mohl poslouchat, co se v domácnosti děje. O něj se nestarali víc, než bylo nutné, uskrovňovali se ve výdajích a ze služebnictva si ponechali jen starou služku, která ráno a večer uklízela. Sestra už neuvažovala o tom, jak by se mu zavděčila, jen občas zametla a přistrčila mu něco k jídlu. Posluhovačka byla otrlá a Řehoře se nebála a ani jí nevadilo se na něj dívat. Rodina se rozhodla, že bude pronajímat jeden pokoj třem pánům nájemníkům, aby vydělala nějaké peníze. Všichni se jim snažili zavděčit, aby u nich vydrželi, a dveře k Řehořovi už se přivíraly. Jednou Markétka hrála nájemníkům na housle, což Řehoře zaujalo. Vždycky chtěl ušetřit dost peněz na to, aby ji poslal na konzervatoř, a tak, nedbaje přítomnosti nájemníků, se vysoukal z pokoje. Nájemníci si ho všimli, rozlítili se a bez zaplacení odešli. Sestra se rozzlobila a prohlásila, že je načase se toho zvířete zbavit, protože už kvůli němu trpěli dost. Řehoř se vrátil zpět do svého pokoje a sestra za ním zamkla. Protože mu rána v zádech hnisala a poslední dobou už moc nejedl, v noci zahynul. Celé rodině se ulevilo, když to posluhovačka ráno hlásila, a jejich život se pomalu vrátil do starých kolejí, jako by se nic nestalo…
KOMPOZICE
- Forma: příběh je v er-formě
- příběh je členěn nikoli na kapitoly, nýbrž pouze na odstavce
- objevuje se i přímá řeč a je často využíván vnitřní monolog
- kontroverzní děj je vyprávěn s naprostou samozřejmostí, bez pozastavení se nad absurditou situací, což způsobuje provokaci čtenářovy logiky a zaběhnutých životních řádů a principů.
JAZYK DÍLA
- autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů
- text je dobře srozumitelný i pro dnešního čtenáře, jelikož se zde prakticky nevyskytují archaismy
- jazyk je spíše prostý, metafory a květnaté věty se vyskytují zřídka
MYŠLENKY DÍLA
Hlavním námětem povídky je přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření. Podtext knihy autor specificky nedefinuje, každý čtenář ho může vnímat úplně jinak. Dle mého názoru by tento příběh mohl být narážkou na lidskou nevšímavost, chladnost vzájemných vztahů, odcizení, závislost na penězích a podřizování se svému okolí. Nevíme, čím se hrdina provinil – jeho proměna je trest, netušíme však za co. Za to že ráno zaspal do práce? Nebo za to že rezignoval na vlastní pocit uspokojení ze života kvůli svým blízkým? Každého napadne jiné vysvětlení, pokud vůbec nějaké je, a to se mi na tomto příběhu líbí.
UKÁZKA
„Brzy zjistil, že se teď už vůbec nemůže ani hnout. Nedivil se tomu, spíš mu připadalo nepřirozené, že se na těch tenkých nožičkách mohl opravdu až dosud pohybovat. Jinak se cítil poměrně dobře. Bolelo ho sice celé tělo, ale měl pocit, že bolesti budou asi zvolna slábnout a nakonec úplně pominou. Sotva už cítil shnilé jablko v zádech i zanícené místo okolo, úplně pokryté měkkým prachem. Na rodinu vzpomínal s dojetím a láskou. O tom, že musí zmizet, byl přesvědčen pokud možno ještě pevněji než sestra. V tomto stavu prázdného a pokojného rozjímání setrval až do chvíle, kdy na věži odbila třetí hodina ranní. Když všude venku za oknem počalo svítat, byl ještě naživu. Pak mu hlava sama od sebe docela poklesla a z chřípí mu slabě unikl poslední dech.“
MOŽNÉ INTERPRETACE:
- Řehořova snová nerealistická vize
- absurdní groteska, proměna v brouka zdrojem humoru
- symbolické zobrazení osamělosti a bezradnosti před vlastním údělem
- měšťanská strnulost a povrchní morálka
- dochází ke dvojí proměně – Řehoř zaujal místo živitele, po proměně místo vůdce rodiny zaujme opět otec a syna smrtelně zraní v souboji jablky
KAFKOVSKÉ RYSY:
- izolovanost: Řehoř se promění v brouka, je izolován od ostatních, nemůže s nimi komunikovat
- bezmocnost: Řehoř nemůže se svým osudem nijak bojovat, nemůže se proměnit zpátky
- absurdita, náznakovost: brouk není detailně popsán, musíme si ho domyslet sami, sama proměna je absurdní a nereálná
- pesimismus: od začátku proměny se všechno jen zhoršuje, žádné vyhlídky na zlepšení, končí smrtí
- odcizení: Řehoř se postupně odcizuje od rodiny, Markétka se o něj zprvu starala, ale i ona nakonec přestává a štítí se ho
- autorova záliba v ponižování: Řehoř jako brouk je ponižován (smrtelný úder jablkem), lidé se ho štítí, nadávají mu, opovrhují jím
