Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Lada, Frotas
Franz Kafka (1883 – 1924)
- Pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století. U nás byl v době totality Kafka potlačován jak ve školách, tak v myslích lidí.
- Narodil se na Starém Městě, Praha je s ním celý život spjata. Prožil osamělé dětství. Jeho otec Hermann Kafka byl velkoobchodník s galanterií, byl hřmotný a plný energie – Franz se spíše podobal matce Julii, byl nesmělý, citlivý a nespokojený se světem. S otcem měl velmi komplikovaný vztah – miloval a uznával ho, obdivoval jeho rozhodnost, otec ho však odmítal (nebyl jeho „synem snů“). Vystudoval gymnázium na Malé Straně a práva, následně pracoval jako úředník v pojišťovně, práci nesnášel. Přesto dosáhl úspěchu a byl za ni chválen. V té době se už věnoval psaní a považoval to za svůj životní úkol. V roce 1902 navázal přátelství s Maxem Brodem. V roce 1908 začal vydávat první texty (mnichovský časopis Hyperion, almanach Arkaria), četl je i veřejně. Třikrát se zasnoubil, nikdy se však neoženil. Sex považoval za nečistou věc a za „trest za lásku“. V roce 1917 onemocněl tuberkulózou a v roce 1922 odchází se zaměstnání. Ke svému dílu byl neuvěřitelně kritický, jen malou část vydal. Psal ne pro čtenáře, ale hlavně pro sebe. V závěti prosil Maxe Broda, aby jeho neuveřejněná díla beze čtení zničil, ten je však vydal. Za života téměř neznámé dílo, po smrti tedy proslul. Jeho nejdůležitější českou překladatelkou je Milena Jesenská, která s ním i celý život udržovala korespondenci. Dalším jeho překladatelem je například Pavel Eisner. Kafkova literatura ovlivnila například Bohumila Hrabala či Alberta Camuse.
- Kafka se často cítil jako jeho hrdinové: nesebevědomý, depresivní, nešťastný, nenápadný, slabý – tělesně i fyzicky, duševně rozpolcený, izolovaný; propojení jeho a jeho literárních postav je zásadní – zaujetí mocí, výkonem moci a jejím příjmem poddanými (absurdita moci). Měl zálibu v ponižování, styl líčení byl podivně humorný, konce bývají tragické a bezvýchodné (odrážel svůj stav a v románovém světě pocity přeháněl a dováděl do temných důsledků.)
Dílo vydané za života:
- Rozjímání 1913, Ortel 1913, Proměna 1915, V kárném táboře 1919, Venkovský lékař 1918, Umělec v hladovění 1922
Dílo vydané posmrtně:
- soukromá korespondence, soukromý deník 1902 – 1924, Popis jednoho zápasu 1905, Svatební přípravy na venkově 1907, Dopis otci 1918, Sup 1920, Proces 1925, Zámek 1926 – kritika společnosti, která spojí proti jedinci, Amerika 1927 (dříve Nezvěstný)
Kontextu světové literatury
- Začátek 20.století, pražská německá literatura
- Pražští Němci – Němci žijící v Praze, píšou německy, většinou židovského původu a inspiraci hledají v židovské Praze a pražském ghetu
Současníci
- Reiner Maria Rilke (1857 – 1926)
- impresionismus, dekadence, symbolismus, mystika, smysl a těžkosti života, odcizený jedinec, téma putování a hledání Boha
- německý básník, spisovatel, dramatik
- „Mág sensibility“ „básník smrti“ – tajemné, spirituální básně; beznaděj, smrt, záhrobí
- narodil se v Čechách(Praha), zde žil prvních 20 let svého života; to poznamenalo jeho tvorbu (česká, židovská, německá kultura, maloměšťáctví, atmosféra města – historie, legendy)
- 1910 se seznámil s kněžnou Marií Thurn und Taxis-Hohenlohe (doživotní obdivovatelka, dala mu k dispozici svůj palác v Benátkách i zámek v Loučeni)
- Dílo: Obětina Lárům 1896 – obdiv Prahy, Dvě pražské historky 1899, Sonety Orfeovy
- Gustav Meyrink (1868 – 1932)
- Max Brod (1884 – 1968)
- spisovatel, překladatel, skladatel, člen Pražského kruhu, šířil českou kulturu v zahraničí, posmrtně vydal Kafkovo dílo, zdramatizoval Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka, expresionismus
- Dílo: Boj za pravdu, Galilei ve vězení
- Egon Erwin Kisch (1885 – 1948)
- novinář, reportáže, investigativní žurnalista, přezdívka „zuřivý reportér“ – touha být u všeho, pokaždé „při tom“ a vše vyzkoušet
- Dílo: Dobrodružství na pěti kontinentech, Z pražských ulic a nocí, Pasák 1914 – prostředí prostituce, Vojákem pražského sboru – popis války + protiválečné popisy, Pražský pitaval, Zuřivý reportér 1924 – pátrání po Golemovi, jako reportáž
- Franz Werfel (1883 – 1945)
Rozbor díla: Proměna
Literární žánr
- Povídka – krátké vyprávění s jednoduchou sevřenou dějovou zápletkou, vystupuje zde málo postav, které se během díla nevyvíjí. Často konec s pointou.
Literární druh
- Epika – vychází z děje, vypráví příběh s postavami, prostředím
Literární forma
- Próza
Tematická výstavba
- Hlavní Kafkovi hrdinové jsou často bezmocní vůči absurdním překážkám (dějí se věci, které odporují logice, nikdo je ale nezpochybňuje – jako ve snu, vše je ale popisováno velmi detailně, jakoby pod zvětšovacím sklem, až úřednický, chladně věcný styl) a všudypřítomné byrokracii (absurdita moci). Je zde pocit bezmoci, bezvýchodnost, izolovanost, odcizenosti, duševní rozpolcenosti, hl. hrdinové bloudí a nedokážou se dorozumět s ostatními a vše je pojaté nadčasově, mimo určitý prostor. (→Možnost aplikace na nejrůznější společenské systémy.) Cítil se nepochopený, uzavřený, nešťastný, měl pocity viny, nemohoucnosti a ztroskotance, to vše se odráží v jeho postavách.
- Téma: vývoj vztahů v rodině, proměna
Dílo v kontextu tvorby F. Kafky
- Proměna je povídka, jedna z jeho prvních knih – objevuje se zde ještě celé jméno hl. postavy, poté jen jméno a iniciála (Zámek) → jen iniciála ( Proces)
- Poté Zámek, Proces
Co se v celé knize proměňuje?
- Samsa v brouka
- Vztah rodiny k Samsovi – nejprve vylekaní, poté se o něj starají→ postupem času je pro ně přítěž a berou ho už jen jako hmyz, ne syna a bratra → přejí si, aby „to chcíplo“, aby už měli konečně klid a mohli dál normálně žít
Porovnání Proměny s pohádkovým žánrem.
- Samsa se jednou ráno probudí proměněný v brouka = pohádkový motiv, proměnil se v příšeru kvůli svému způsobu života = potrestání (viz char. postav)
- Sestra Samsy ze začátku připomíná pohádkovou princeznu (jako jediná se nebojí a necítí odpor k „příšeře“, oddaně se o ni stará, uklízí atd. (např. Kráska a zvíře)
Charakteristika vypravěče
- Vypravěč – nezaujatý, er forma, jen stroze popisuje děj z pohledu Řehoře
Časoprostor
- Celý příběh (až na poslední část) se odehrává v domě rodiny hlavního hrdiny Řehoře Samsy. Město není nijak přiblíženo.
Charakteristika postav
- Řehoř Samsa – cestující obchodník, který ochotně nosí svoji výplatu domů, kde je přijímána se samozřejmostí. Řehoř si uvědomuje, že existence jeho rodiny závisí na něm a nevadí mu to, chce, aby si jeho rodina žila dobře a nechce jim působit žádné starosti. Je poctivý, hodný, pracovitý, pečlivý, zodpovědný, bere svoji proměnu jako fakt a necítí se ukřivděn nebo ublížen.
- sestra Markéta – sedmnáctiletá, obětavá, hraje výborně na housle a je hudebně nadaná, má svého bratra velice ráda. O Řehoře se dlouho stará, nicméně poté, co musí začít pracovat kvůli nedostatku finančních prostředků se změní. Bratrův stav jí začne býti lhostejný a nenávidí ho za to, že je rodině přítěží.
- Řehořův otec – praktický, tvrdý, přísný, po proměně musel začít pracovat. Řehoř mu je odporný, vyhýbá se kontaktu se synem, je ztělesněním nerozvážné síly a prchlivosti
- Řehořova matka – starostlivá, opatrná, důvěřivá, odpor k broukovi v sobě přemáhala, litovala ho a neustále doufala, že se její starý Řehoř vrátí. Při přímé konfrontaci (uklízení nábytku z pokoje, Řehoř bránil svůj oblíbený obraz) se svým potomkem se však příšerně vyděsí, omdlí a má z něj hrůzu. Musí si najít zaměstnání a syn se pro ni stává jen nenáviděným břemenem.
- Gréta – posluhovačka, Řehořem opovrhovala, nenazývala ho jménem, pouze „to“
- Samsovi nejsou schopni postarat se o syna, když to nejvíce potřebuje a sobecky myslí pouze na sebe, navzdory tomu, že je Řehoř po celá dlouhá léta díky pilné práci a odříkání finančně zajišťoval. Jeho smrt pak berou jako zázrak a milosrdenství, jako vysvobození z bezvýchodné situace.
Výstavba textu
- Chronologická
- Nejprve Kafka shrne, proč otci píše, poté se ospravedlňuje, proč mu to píše formou dopisu → v druhém odstavci popisuje, co si myslí, že si otec myslel → popisuje, co dělal, místo toho, aby byl otci vděčný (ironie)
Jazyk (Lexikální prostředky užité v textu)
- Jednoduchý, striktně spisovný, slova slohově neutrální, hovorová čeština (pečení holubi lítali do huby) se nevyskytuje ani v přímé řeči („ Řehoři, není ti dobře? Potřebuješ něco?“)
- Žádná odborná slova, Subjektivně zabarvená slova (tatínku)
- pro porozumění textu stačí tak střední vzdělání, dokonce se nevyskytují ani při popisu brouka („ Ležel na hřbětě tvrdém jako pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak, že ještě úplně nesklouzla dolů“)
- Strohý, téměř žádná charakteristika postav (což je pro Kafku typické )
Děj (obsah)
Na začátku díla se Řehoř probudí se své posteli a zjišťuje, že se z něho stal obří hmyz. Snaží se skrýt svou indispozici před rodinou, nicméně je odhalen. Vyděšení rodiče a sestra se rozhodnou ho zavřít do pokoje, aby jim nedělal ostudu (už takhle vyplašil zástupce z firmy, kde dosud Řehoř pracoval). Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně a s chladnou hlavou (jeho první starostí je, jak půjde do práce). Nadále rozumí lidské řeči, i když sám už mluvit nedokáže.
Situace v rodině se horší – strádají finančně i psychicky. Otec se navrací do zaměstnání jako sluha, Markéta prodává v obchodě a učí se francouzsky. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj Markéta, nicméně Řehoř musí být vždy schovaný pod postelí. Jednou se Markéta a matka rozhodnou z pokoje vystěhovat všechen nábytek, aby se mu lépe lezlo po stropě, i když se matka obává, že by si to mohl vysvětlit tak, že ho zavrhují. Řehoř se tím vskutku baví, ale jakmile si uvědomí, že přijde i o svůj oblíbený obraz, jde ho hned bránit. Matka upadne do mdlob a vyhrocenou situaci řeší otec tak, že po Řehořovi hází jablka, až ho smrtelně zraní.
Řehořův stav se zhoršuje, stejně jako atmosféra v rodině. Markéta navrhuje Řehoře odstranit. Rodina si do bytu nastěhuje nájemníky, kteří o Řehořovi nevědí, později ho ale spatří, když Řehoř vyleze ven, aby mohl poslouchat Markétinu hru na housle. Nájemníci byt opouštějí a téže noci Řehoř umírá. Druhý den uspořádají Samsovi výlet z města, viditelně se jim ulevilo – probírají nadějné plány do budoucna, například koupi nového bytu.
Možný vliv neuměleckého textu (dopis Kafky otci) na přijetí uměleckého textu čtenářem
- Proměna se dá vyložit různě, třeba i humorně -> když si přečteme dopis Kafky otci, budeme v knize hledat spíše autobiografické prvky – beznaděj, žádné východisko ze situace, špatné vztahy s otcem, smutek…
- Dopis Franze Kafky otci o tom, proč z něj má strach a i obecně o vztahu mezi nimi, jak to cítí autor – souvislost: autobiografické prvky: Samsův otec bezcitný, přísný
- Píše, že před ním utíkal, schovával se…ke knihám, k výstředním myšlenkám -> opět autobiografické prvky (brouk Samsa se schovává, protože se bojí, jak na něj rodina nahlíží a že je jim odporný)
Vlastní názor
- Dílo mnou otřáslo. Těžko říct, jak se v takové situaci chovat, ale smrt Řehoře, která se nakonec jeví jako vysvobození pro rodinu než tragédie, je úděsná. Dobře znázorňuje nevděčnost mnohých lidí a dokazuje, jak snadno druhého zavrhnou, když už ho nemůžou využít.
