Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): LNeubauerka
Literární forma: próza
Literární druh: drama, divadelní hra
Literární žánr: vědeckofantastické antiutopické drama
- Antiutopie = literární žánr, který na rozdíl od utopie nepopisuje ideální stát, aby tímto popisem kritizoval
reálnou společnost, ale naopak varuje před nebezpečím vývoje společnosti k totalitě.
Doba a místo děje:
- blíže nespecifikovaný ostrov, budoucnost
Doba vzniku:
- 1920, divadelní premiéra v roce 1921 (Klicperovo dovadlo v Hradci Králové)
- dílo bylo přeloženo do více než třiceti jazyků, včetně esperanta
Název díla:
- RUR je zkratka z názvu firmy Rossums Universal Robots. Pan Rossum byl vynálezcem Robotů. Jeho
jméno je odvozeno z českého slova rozum.
Kompozice díla:
– předehra + 3 dějství
– poměrně dlouhá předehra – uvádí diváka do děje. Ten musí přijmout fakt, že lidstvo dokázalo vytvořit roboty, kteří za něj a na něj pracují. Dozvídá se to zcela nenásilně z rozhovoru Harryho Domina s Helenou Gloriovou, které je princip robotů vysvětlován.
– dialogy – postavy říkají filozofické myšlenky, které se v normální řeči běžně nepoužívají. I když se tyto věty
hodí spíše do esejů, plyne konverzace velmi lehce a působí přirozeně
Hlavní myšlenka díla:
- varování před možnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Čapek je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (zažil ničivou 1. světovou válku, ve které byla v tak hojné míře zneužita technika proti lidstvu).
Nejdůležitější motiv:
- lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem, práce zušlechťuje duši člověka
Vyznění závěru:
- optimismus, naděje -> lidé byli sice vyhubeni, ale zrodila se láska mezi roboty -> život bude pokračovat
Jazyk:
– Převážně spisovný, srozumitelný
– Nespisovnou češtinou mluví služka Nána, jakožto zástupkyně prostého, nevzdělaného lidu
– Svižné, rychlé dialogy (kromě Alquistova monologu na konci) ® posunují děj dopředu
– Odborná terminologie – především z lékařského prostředí – katalyzátory, enzymy, hormony, koloidální rosol, protoplazma…
– Poprvé použito slovo robot (Čapkovi ho poradil bratr Josef) ® ve své době neologismus (= česky novotvar -nově utvořené nebo přejaté slovo. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, např. vynálezů nebo myšlenek, a postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby.)
– Čapkovi roboti nejsou roboty v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové stvoření stejným způsobem jako třeba Frankenstein (autorka Mary Shelley). Jsou zázrakem biologických a chemických dovedností člověka. Čapek je nechápal jako pouhé stroje, a proto psal vždy slovo Robot s velkým písmenem.
– Roboti jsou zároveň i alegorií lidstva, které ztratilo svoji lidskost, chová se jako tupé, nemyslící stádo, poslušné těch nejnesmyslnějších rozkazů (lidé se mechanicky, bez vlastní vůle jako stroje zabíjejí ve válkách)
Podrobná charakteristika postav
– Zajímavá jsou jména postav, většinou mají nějaký skrytý význam a pocházejí z různých jazyků
– Čapek nechtěl totiž výrobu robotů spojovat s žádnou konkrétní zemí a i ostrov, kde jsou roboti vyráběni, zůstává anonymní.
- Harry Domin [dominus = lat. pán] – ředitel R.U.R.; má svou velkou a snad i vznešenou myšlenku: osvobodit člověka od každodenní práce, aby se mohl zabývat jen duchovnem a uměním. A tuto svou myšlenku chce prosadit za každou cenu. Jeho postoj k přírodě i ostatním lidem je útočný a dobyvatelský. Chce ovládat svět a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu. Čapek však Domina zcela nezavrhuje, na touze vytvořit nový svět, jako zázrakem vše změnit, je i něco pozitivního, chvályhodného
- Alquist [Alkyoné byla podle bájí královna, proměněná po smrti se svým manželem v ledňáčky, a alkyónské dny znamenají blažený a klidný čas] – nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem změnit celý svět. V R.U.R. je šéfem staveb. Když se cítí smutný nebo má strach, jde klidně pracovat jako řadový zedník na lešení. Váží si práce a lidský život staví na ten nejvyšší stupínek hodnot. Má plno dobrých vlastností, divákovi je od počátku sympatický. Dokonce se dozvídáme, že miluje květiny. Je zjevné, že jeho ústy mluví samotný autor. Alquist je jediný člověk, kterého roboti ušetří. Potřebují totiž někoho, kdo by jim znovuobjevil tajemství jejich výroby a rozhodnou se pro Alquista, protože pracuje jako oni, rukama. Jeho profese má i symbolický význam – tvořit. Lidé vždy pracovali, tak proč se najednou práce zříkají? Alquist je představitelem starých hodnot.
- Helena – je ve svém vnímání života podobná Alquistovi. Je ztělesněním ženského, citového a laskavého přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat. Na rozdíl od Nány nebo Alquista se však neomezuje jen na pasivní odpor. Když vidí, že lidstvo hyne, zničí recept na výrobu robotů. Je to gesto ženy, která sama nemůže mít děti, ale přesto brání svůj rod. Právě proto, že si uvědomuje situaci, že lidstvo vyhyne i kvůli ní, je asi nejtragičtější postavou hry.
- Jméno Helena je již od dob Heleny trojské symbolem ženské krásy a ženy, pro kterou jsou muži ochotni zemřít. Bylo tomu tak u trojské Heleny, je tomu tak i u hrdinky RUR. Umírá se zde také kvůli jejímu nerozvážnému činu. Ve hře je spíše symbolem – symbolem ostatních žen po celém světě – krásných, ale neplodných. Zbytečných, odsuzujících lidstvo k zániku.
- Dr. Gall – vedoucí fyziologického a výzkumného oddělení R.U.R. Jeho jméno je odvozeno od stejného člověka, jako jméno hlavního hrdiny Bílé nemoci – Dr. Galéna, totiž od starověkého řeckého lékaře Galléna z Pergamu. Jeho úkolem je starat se o tělesnou stránku robotů, aby byli technicky co nejdokonalejší.
- Ing. Fabry [faber = lat. Kovář, člověk obrábějící nějakou hmotu] – generální technický ředitel R.U.R., vše posuzuje z pohledu technika; nejde mu o zisk, ale jen o pokrok; člověka považuje za nevýkonného a příliš drahého na to, aby mohl konkurovat robotům; „Člověk byl málo výkonný. Moderní technice už nemohl stačit. A za druhé– za druhé– je to veliký pokrok, že…. pardon. Prosím za odpuštění. Je to veliký pokrok rodit strojem. Je to pohodlnější a rychlejší. Každé zrychlení je pokrok, slečno. Příroda neměla ponětí o moderním tempu práce. Celé dětství je technicky vzato holý nesmysl. Prostě ztracený čas. Neudržitelné mrháni časem, slečno Gloryová.“
- doktor Busman – jeho jméno pravděpodobně pochází z anglického slova businessman; finanční ředitel R.U.R., krátkozraký obtloustlý žid fascinovaný světem čísel; v Robotech vidí jen stroje, výhodný prodejní artikl; zachová se jako opravdový kamarád, když chce sebe i ostatní vykoupit penězi;
- Dr. Hallemeier [hell = něm. světlý, jasný] – zabývá se psychologií a výchovou robotů; na Helenino přání vypěstuje u pár vybraných robotů i rozumové a citové schopnosti.
- Služka Nána – je zástupcem prostých lidí, nechápe mnoho, ale má strach s přílišné troufalosti člověka. Nejlépe ji charakterizuje Helenina věta: „Z Nány mluví tisíc let a z vás všech jenom dnešek.“
Podrobný obsah:
- Předehra: V kanceláři firmy Rossum´s Universal Robots sedí ředitel Harry Domin. Na návštěvu přichází prezidentova dcera Helena Gloryová (za Ligu Humanity), zajímá se o výrobu a existenci Robotů. Helena nepozná, že Dominova sekretářka je Robotka, naopak pokládá za Roboty šéfy a vědce Fabryho, Galla, Hallemeiera a stavitele Alquista. Všichni jí vysvětlují, že Roboti přispějí k všeobecnému dobru lidstva, neboť zastanou práci, vše se zlevní a lidé se budou moci soustřeďovat na své štěstí a zdokonalování. Helena je zmatena. Když ostatní odejdou připravovat slavnostní snídani pro hosta (Roboti příliš nezastanou vaření – nemají chuť), Domin požádá Helenu o ruku, neb se do ní během návštěvy zamiloval. Ta nakonec souhlasí.
- Dějství první: Do Helenina salónu tiše přicházejí všichni výše jmenovaní a přináší květiny. Je na den deset let poté, co k nim Helena připlula. Všichni jsou však z něčeho nervózní a i Helena cítí úzkost. Již týden nepřišla pošta a nepřiplula loď, Helena v posledních novinách objevuje (krom zpráv o válkách, v nichž se používají jako vojáci Roboti), že se přestaly rodit děti, její služka Nána tvrdí, že jde o boží trest. Zoufalá Helena si zavolá Alquista, i ten jí říká, že pokrok přinesl pouze zkázu. Lidé jsou bez námahy a strastí, muži jsou v tomto ráji zbyteční a takovým ženy nerodí děti. Lidstvo se stalo hluchým květem a tak vyhyne. Poté Helena v jakémsi oblouznění z toho, co Roboti způsobili (a jak říká Gall, lidstvo už si je nedá vzít, neboť je zbavili jakékoliv námahy), spálí v krbu štos papírů z manželovy pracovny.
Přichází muži v dobré náladě – je ono výročí a zrovna se doslechli, že k nim opět pluje loď – známka, že
světová revolta Robotů skončila. Helena však naléhá, aby i tak zavřeli továrnu a odjeli někam pryč.
Přichází Fabry: poštu z lodi tvoří jen letáky vyzývající Roboty k vyvraždění lidstva. A na lodi, kterou by mohli odplout, jsou už také Roboti. Přítomní zjišťují, že jsou obklíčeni. Začíná útok Robotů.
- Dějství druhé: Hrdinové sledují situaci a pustí do plotu elektřinu, Robotů venku přibývá. Loď „Ultimus“, Dominův dárek Heleně, na ně obrátí děla. Všichni přemýšlí, co bylo špatně, co se zvrtlo. Busman zmíní Rossumův rukopis s tajemstvím výroby Robotů a možnost vykoupit se jím, nebo jej zničit – pak by se Roboti nemohli vyrábět a „vymřeli“ by. Helena přizná, že papíry zničila. Busman běží ven, chce vykoupit jejich životy penězi (půl miliardy), po kontaktu s mříží je zabit proudem.
Večer zhasne světlo – elektrárna už je také v moci Robotů. Hrdinové se rozdělí, aby každý bránil nějaký vchod. Všichni jsou pobiti, kromě Alqista, který nestřílel. Je vyhlášena vláda Robotů.
- Dějství třetí: výzkumná laboratoř, Alquist marně dumá nad tajemstvím výroby Robotů. Příchozí Roboti mu hlásí, že hledali lidi, jak je poslal, ale nikoho nenašli. Žádní lidé už nejsou. Tajemství výroby je ztraceno, Robot Damon (vůdce revolty) naléhá, aby Alquist tedy dělal pokusy na živých Robotech. Alquist vybírá jeho, ovšem nedokáže ho rozřezat, prohlíží si krvavé ruce. Damon, ač šel dobrovolně, nyní poraněn poznává, že lépe je žít.
Alquist unaven usne, laboratoř si prohlíží Roboti Primus a Helena, povídají si; oba si uvědomují a cítí podivné věci. Když Alquist slyší Helenin smích, procitne, myslí, že jde o lidi, chce si ji prohlédnout, Primus ji brání.
Alquist ji pošle pryč a oznamuje Primovi, že ji bude pitvat – ten místo ní nabízí sebe. Helena se chce naopak
obětovat za Prima. Alquist otevírá dveře a oba zamilované propouští, aby si byli mužem a ženou. Život bude existovat dál.
Karel Čapek
- Narodil se roku 1890 v Malých Svatoňovicích. Vyrůstal se dvěma sourozenci v rodině venkovského lékaře. Vystudoval Gymnázium v Hradci Králové, poté začal studovat filosofii v Praze – zájem o filosofický pragmatismus – měřítko pravdy je v užitečnosti hodnotného díla konaného s dobrým úmyslem.
- Stal se literárním kritikem i rektorem Lidových novin, záliba v cestování, práci na zahradě, měl velmi kladný vztah ke zvířatům.
- Karel Čapek jako jeden z mála českých autorů získal mezinárodní uznání a byl navržen na Nobelovu cenu. Byl to relativista, věřil v lidský rozum, ale nabádal lidi ke skromnosti a toleranci. Můžeme o něm mluvit také jako o humanistovi, měl krásný vztah k lidem, k životu a přírodě. Ve svých dílech upozorňoval na to, co člověka může zničit.
- Mnichovská dohoda a po ní následující kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Po abdikaci prezidenta Beneše se stal předním symbolem republiky a snažil se národ sjednotit. Proto byl také urážen, chodily mu výhružné dopisy a objevil se na seznamu Gestapa.
- 25. prosince 1938 umírá v Praze.
- Slovo ROBOT – dnes mezinárodní – Čapkův novotvar
PŘÍNOS AUTORA:
-Byl to demokrat, humanista, filosofický spisovatel světové úrovně.
-Rozmanitost žánrová, stylistické mistrovství (sklon k hovornosti), myšlenková závažnost děl, vytříbený bohatý jazyk
-novinář – tvůrce sloupku = kratší text v pravém sloupci 1 str. novin, aktuální, vtipné zpracování, tištěn kurzívou
– psal fejetony – Měl jsem psa a kočku – soubor fejetonů, Zahradníkův rok, Obrázky z Holandska, Výlet do Španěl
–Anglické listy – fejetony – dojmy z cest, charaktery národů
–povídky – Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – detektivní, kriminální tématika. Motiv: hledání nové pravdy, spravedlnost
– postavami jsou obyčejní lidé, jemný a láskyplný humor
-romány – Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s mloky
-divadelní hry – Ze života hmyzu, R. U. R.
-Noetická trilogie – noetika – nauka o poznání – 3 romány – řešení, poznání člověka, jak je možné poznat pravdu
