Rakovnický přínos literatuře

 

 Jméno: Rakovnický přínos literatuře

 Přidal(a): Malaamalka M

 

 

 

 

Regionální literatura Rakovnicka a její přínos + výčet autorů, kteří se v tomto regionu vyskytli.

 

Ačkoli se povrchnímu čtenáři může na první pohled zdát, že literatury na Rakovnicku se vyskytuje poskrovnu, opak je pravdou. K jejímu rozšíření přispěla a stále přispívá řada jak více, tak méně známých autorů, kteří se na Rakovnicku či v jeho okolí narodili, nebo zde kratší či delší dobu působili. Dali tak vzniku rozsáhlému souboru děl, jejichž námětem se stalo Rakovnicko, jeho lidé a jejich život. Nejstarší literární stopy sahají do doby husitské.

 

Rakovnická regionální literatura se tradičně dělí na 2 kategorie:

a) v širším slova smyslu

  • H. Mácha – navštívil Jivno a Týřov
  • Sabina – matka pocházela z Krušovic
  • Neruda – matka narozena ve Slabcích
  • Čech – sestra žila v Amálině
  • Biebl – vydával v časopise Krakovec
  • Kuděj a Hašek – výlet na Rakovnicko
  • Ivanov a J. Marek – chalupy v Týřovicích
  • Třebízský, Jirásek, Majerová aj. – dílčí motivy v dílech

b) v užším slova smyslu

  • Mikuláš z Rakovníka
  • Jan Hus
  • Jan Augusta
  • rakovničtí humanisté
  • Jan Libertin
  • Jaromír Štembera
  • Václav Kropáček
  • Matěj Rytíř Havelka
  • Winter
  • Jan Renner
  • František Levý
  • Bohuslav Herold
  • Josef Koníček
  • Václav Zykmund
  • Ota Pavel
  • Karel Mejstřík
  • Tomáš Bednařík, Karla Krátká, M. Pokorná, J. Lukáš aj.

 

1) OBDOBÍ HUSITSKÉ

  • Mikuláš z Rakovníka
    • žil v 2. polovině 14. století
    • předchůdce M. Jana Husa v rektorské funkci na Karlově Univerzitě
    • samotným Husem ceněn jako „básník nejpřednější“
  • Mistr Jan Hus
    • na náš okres přichází v červenci r. 1414 na pozvání Jindřicha Lefla z Katan (majitel hradu Krakovec)
      • Hus v této době v papežské klatbě
    • káže zde o poutích, svatbách → získává nové stoupence pro své učení
    • píše zde i spisy:
      • „Obrana neboli Knížky proti knězi kuchmistrovi“
        • polemická obrana psaná na Rakovnicku
        • líčí těžké postavení kněze v klatbě
        • brání se proti křivým nařčením
      • + jeho známé listy
        • českému panstvu na sněm
        • pannám
        • společný život vedoucím
        • betlémským ženám
        • přátelům na rozloučenou
      • 10.1414 – Hus odchází z Krakovce do Kostnice

 

2) HUMANISMUS

Rakovník je v tomto období známým humanistickým střediskem. Důkazem je pochvala Jana Campana Vodňanského: „Jmenovati Rakovník znamená říkat zpěvný.“

  • Jan Augusta
    • biskup jednoty bratrské
    • v 16. století vězněn 16 let na Křivoklátě → zde sestavoval své polemické spisy a písně
    • postoj proti Blahoslavovi – chtěl, aby JB byla prostou církví bez vyššího vzdělání
  • skupina latinských humanistů
    • nejznámější (po nich jména rakovnických ulic či náměstí):
      • Krinitus
      • Grylus
      • Sixt z Ottersdorfu
    • do městských knih zapisovali své latinské verše
      • většinou chvalozpěvy na místní měšťany, radní a funkcionáře
    • → Sixt z Ottersdorfu
      • účastník protihabsburského povstání 1546-7
      • → o něm podrobnou zprávu
        • Akta aneb knihy památné či historie oněch dvou nespokojených let“

 

3) DOBA POBĚLOHORSKÁ

  • Jan Libertin
    • „Rakovnická hra vánoční“
      • Libertin možný autor – neví se, zda ji napsal
      • jméno hry podle nálezu v Rakovníku
      • odráží lidové smýšlení v období baroka
      • děj: spor mezi pastýři a třemi králi
        • Komu se narodil Kristus? Chudým či bohatým?
        • ostře vedený spor, ale konec smírný: Kristus se narodil všem.
      • X. Šaldou hra považována za nejkrásnější báseň českého baroka

 

4) NÁRODNÍ OBROZENÍ

Doba N.O. je na Rakovnicku spojena především se vznikem prvního ochotnického spolku r. 1812

 

  • Drahomír Štembera
    • vlastenecký buditel
    • zasloužil se o rozvoj prvního ochotnického spolku
    • spolu s Františkem Hovorkou založil městskou knihovnu
    • vydal řadu básní
      • „Pověst o velikém zvonu Žebráku rakovnickém“
        • nejznámější, veršovaná
      • úzké vztahy s J.K. Tylem a K.J. Erbenem, který jej několikrát v RA navštívil
    • Karel Hynek Mácha
      • tetralogie „Kat“
        • jediný dokončený díl „Křivoklad“
      • osobně znal zdejší krajinu, zajímal se o ni
      • pěší výlet s přáteli do údolí Berounky a dobrodružství s nerudným hospodským v Týřovicích
    • Karl Egon Bert
      • německý píšící básník
      • přítel Máchův
      • archivář, knihovník a správce na Křivoklátě
      • úzké vztahy s českými vlastenci → česká témata ve svých básních
    • Karel Sabina
      • matka dcera panského správce v Krušovicích
      • narozen tajně v Praze v rodině zedníka Sabiny, který mu propůjčil
        jméno
    • Jan Neruda
      • matka Barbora Leitnrová pocházela ze Slabců → Neruda po dlouhá léta jezdil k příbuzným na Rakovnicko
    • Václav Kropáček (1841-1864)
      • „rakovnický Mácha“
      • student pražské techniky (chemie)
      • zemřel předčasně po krátké nemoci na zápal plic a souchotiny (TBC)
      • básně vydány většinou až posmrtně
        • dokazují cit pro jazyk, vlastenecký cit, cit všeobecně a vliv romantismu K. H. Máchy
      • Matěj Rytíř Havelka
        • právník
        • podpořil zájem obecního výboru vytvořit vedle plánované reálky i nižší gymnázium
        • zastával se toho, aby se některé předměty vyučovaly v češtině
        • „Rakovník“
          • epická báseň o pěti zpěvech
          • zde vysvětlen vznik města Rakovník a pojmenování známého místa Sekyra
        • František Chládek (1829 – 1861)
          • první dělnický básník, předchůdce dělnických básníků 80. let 19. st.
          • z chudé rodiny – bída celý život
          • stává se tkalcem, později se živí i jako lidový řezbář
          • umírá na souchotiny
          • básně vydány většinou až posmrtně
            • v nich využity známé nápěvy národních a lidových písní
            • do nich odlišný text – oslava těžké chmelařské a hornické práce
            • vlastenecké i sociální písně
          • v díle i motivy r. 1848
          • napsal mnoho milostných veršů
          • na Rakovnicku se Chládkovy verše šířily opisy
          • většina básní tiskem po jeho smrti zásluhou O. Mokrého
          • již dříve některé básně přeloženy do němčiny a vydány J. Ignácem Jarošem, rodákem z Petrovic
        • Svatopluk Čech
          • představitel ruchovců
          • sestra žila v Amálině
        • Jaroslav Vrchlický
          • představitel Lumírovců
          • roku 1872 jeho rodiče do Čisté – otec Jakub Frída správcem rolnického akciového mlýna
          • mladý Vrchlický jezdil na Rakovnicko za otcova života, i později dlouhou dobu navštěvoval Rakovník
            • styk se členy studentského vlastenecko-kulturního spolku „Krakovec“
          • v Čisté vznik řady Vrchlického básní + rozepsáno několik novel a povídek
          • toulky místními lesy se odrážejí v přírodně lyrických verších
            • např. 1874 – zde vznik slavné básně „Vánoce“
          • 1872 – 1875 – v Čisté vznik asi 33 básní
            • „Z hlubin“
              • prvotina, obsahuje nejvíce z těchto básní
            • dále obsaženy v celkem 8 dalších sbírkách intimní a přírodní lyriky (Co život dal, Sny o štěstí )
          • Václav Beneš Třebízský
            • v historické próze zachycuje kromě Slánska a Lounska také severní část kraje Rakovnického, zvanou „Podlesí“, která tvoří hranici se Severočeským krajem
            • „Bludné duše“
              • jediný román
              • část děje na rakovnickém jarmarku, v Srbči, Milém Pochválově, Kounově
                • zde žili hrdinové románu
                  • hrdinové ze zobrazované vzpoury za doby vlády Josefa II.
                  • jeden z hlavních vůdců selských vzbouřenců je košíkář Rozhoda z Pochválova
                • název románu
                  • ačkoli páni po povstání ulevili poddaným v robotě, poddaní věřili, že ti, kterým bylo ublíženo a zemřeli v boji a bídě, bloudí po kraji jako bludné dušičky a nikdy nebudou mít pokoj, dokud nebude sedlák zcela svoboden
                • Podlesí zobrazeno v řadě povídek z různých dob národa
                • „Svatá hora“
                  • povídka
                  • v ní zachyceno prostředí Křivoklátska
                • Alois Jirásek
                  • několikrát navštívil Rakovnicko, naposledy v 80. letech se se Z. Wintrem podívali na místa rakovnické bitvy před Bílou horou
                  • ve svém díle zobrazil Křivoklátsko především ve 2 dílech:
                    • „Kolébka“
                      • rozmarná divadení hra
                      • umístěna do srdce křivoklátských lesů
                      • děj se odehrává r. 1377 v Klíčavském údolí v hájovně Markyta a na bývalém loveckém zámku Jivno
                      • mladý král Václav má dost dvorských ceremonií → přijíždí na Jivno a ztrestá nadutost purkrabího Daniela z Mrákotína a jeho hospodyni
                      • přispěje ke štěstí páru chudého studenta Jana a hodné Anny, vnučky poctivého hajného Jíry
                        • železná kolébka, kterou chtěl purkrabí ztrestat Annu za domnělé a smyšlené záletnictví, posloužila k potrestání purkrabího a hospodyně
                      • „Mezi proudy“
                        • křivoklátská krajina v mnoha motivech a scénách
                        • postavy Jana Jíry z Roztok, studenta Jana, hajného Šípa a dalších jsou dějově svázány s historií této doby, králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna
                        • Hajný Šíp bydlící v Městečku v Ohnivém dvoře – královský palič/žhář → na králův rozkaz pálí arcibiskupovy dvory, domy – tím se zároveň mstí za svedení své ženy
                      • další místa dějů jsou Jivno a Křivoklát
                    • Zikmund Winter
                      • spisovatel, profesor rakovnické reálky v letech 1874-1884
                      • pečlivě studoval staré rukopisy
                      • v odborných publikacích podal obraz hospodářských, náboženských, kulturních a sociálních dějin malého města v 16. -17. století
                      • byl duší vlasteneckého a kulturního hnutí města (pořádal zábavné i vlastenecké podniky a výlety, hrál divadlo s místními ochotníky a zpíval v pěveckém spolku)
                      • v různých časopisech se začaly objevovat jeho studie a črty
                      • zpočátku vypráví pouze nevelký děj a fakta podle starých pramenů, ale později nabyly příběhy umělečtějšího rázu – postavy si začaly žít po svém
                      • „Rakovnické obrázky“
                        • děj příběhů většinou v 16. a 17. stol
                        • „Nezbedný bakalář“
                          • patří mezi nejlepší
                          • děj r. 1587
                          • odsuzuje nekulturnost rakovnických občanů (více dbali o pivo, než o školní budovu)
                          • Bakalář Jan Pička marně bojuje proti zaostalosti a za lepší poměr ke školství
                          • nakonec se vzdává, propadá pití a opouští Rakovník a vystavuje město posměchu okolí
                        • „Člověk zmařený
                          • povídka
                          • hlhr sirotek ze mlýna Jiří, který je neprávem zbaven dědictví po otci a je tak dohnán k životu psance
                        • Golgota“
                          • tajná láska ženatého řezníka Mikuláše Sedlčanského k vdově hospodské Anně
                          • → tragický konec (zabití novorozence, soud, mučení, smrt)
                        • „Příšera“
                        • „Jiřík z Kožlan, odpovědník a škůdce zemský“
                          • povídky
                          • různé, ve středověku obvyklé paličské procesy a aféry
                        • „Žena“
                          • psychologická povídka
                          • těžký úděl ženy opilce a děvkaře
                        • většina povídek inspirována záznamy ze soudních procesů
                        • autor se snaží čtenáři přiblížit smýšlení, city a názor dřívějších generací

 

5) DĚLNIČTÍ BÁSNÍCI

  • Skupina básníků 80. a 90. let 19. století, na našem okrese působili 2 autoři.
  • Leopold Kochman
    • rodák z Nového Strašecí
    • z učitelské rodiny, stal se mlynářským dělníkem
    • píše do Dělnických listů a jiných děl. novin básně a děl. písně + překládá je z němčiny
    • poprvé u nás přeložil Manifest KS do češtiny
    • překlad Marxových a Engelsových prací
    • za práci persekvován → do USA (zde zemřel)
  • František Josef Hlaváček
    • pocházel z Řevničova
    • horník, přispíval svými agitačními verši v duchu K. Havlíčka Borovského
    • za pobytu ve vězení přeložil německou dělnickou píseň „Píseň práce“ autora Scheua
    • rovněž emigrace a smrt v USA

 

6) POČÁTEK 20. STOLETÍ

  • Antonín Macek
    • redaktor Rudého práva, významný dělnický básník
    • pobýval poč. 20 let v Karlově vsi (pobýval na víkendy)
    • i zde tvořil své revoluční básně a texty
  • Konstantin Biebl
    • své první básnické pokusy otiskoval v místním časopisu Krakovec
    • „Písně souchotináře“
      • zážitky z 1. světové války
    • Jan Alda
      • bratr básníka Jindřicha Hořejšího
      • učil v Řeřichách a na Zdeslavi na českých menšinových školách
    • Antonín Trýb
      • známý romanopisec
      • rodák z Krakova
      • svoji literární dráhu začal první sbírkou poezie „Křivoklát“
    • Zdeněk Matěj Kuděj
      • „Ve dvou se to lépe táhne“
        • popis Rakovníka a okolí těsně před 1. sv. válkou
      • společně s Jaroslavem Haškem výlet na zdejší okres
      • popisuje Haškův pobyt v Roztokách, Rakovníku a Čisté
        • v Děnickém domě založil Hašek organizaci své proslulé strany mírného pokroku v mezích zákona – výsměch české pivní politice a maloburžoaznímu politikaření
      • Jan Vrba
        • velký autor přírodních próz
        • ve 20. letech zde působil jako myslivecký asistent v křivoklátských lesích
        • za 2SV ve skryjském luhu na Plazích napsal svou knihu Bílý lesmistr“
          • líčí pohromu v lesích způsobenou mniškou
        • Václav Cukropec
          • dělnický básník, lounský rodák, pekařský dělník
          • zemřel v Rakovníku
          • ve 20. a 30. letech psal satirické verše a říkanky na poměry v republice do rakovnického časopisu Trn
          • jeho dílo dosud není vydáno knižně
        • Gustav Jaroš
          • rakovnický rodák
          • vynikající pokrokový publicista v období mezi válkami
          • autor povídek, pohádek, esejí o umění, přispěvatel místních novin a časopis
          • za války vězněn
        • František Kuba
          • „Skýtský jezdec“
          • „Karlštejnské vigilie“
            • dvě knihy povídek
            • mnohé motivy vzaty z Křivoklátu a jeho historie
              • např. „Slavičí stezka“
                • Karel IV. nechal pochytat všechny slavíky kolem Křivoklátu, aby zpívali pouze jemu a jeho snoubence Blance z Valois

 

7) LITERATURA FAKTU

  • na našem území působili/působí 2 přední čeští spisovatelé literatury faktu
  • Miroslav Ivanov
    • známý zajímavými řešeními záhad českých dějin a literatury
    • většinou píše v chalupě v Týřovicích
    • „Důvěrná zpráva o K.H. Máchovi“
      • autor uvádí, že jeho chata byla dříve hospodou, ve které přenocoval K. H. Mácha
    • Václav Sábl
      • populární vykladač historie i současnosti starověkých i novověkých olympijských her
      • zabýval se i regionální historickou prací
      • bydlel v Dřevíči(dále nepatří už k literatuře faktu)
    • Jiří Marek
      • ke konci života na Rakovnicko na víkendy
      • pro své detektivní příběhy ze staré doby („Hříšní lidé města pražského“) materiál i z archivu okresního soudu
      • „Sůl země“
        • poslední autorův román
        • odehrává se z části i v křivoklátských lesích, kde vzniká jakási prehistorie české dělnické třídy
      • Marie Majerová
        • „Siréna“
          • rodné kořeny hlavní rodiny Hudců umístila do naší krajiny
        • Karel Mejstřík (1902-1995)
          • berounský rodák, spisovatel, učitel, vlastivědný pracovník
          • inspirován Rakovnickem k celoživotní tvorbě
          • „Na přílepském bělidle“
            • na základě vyprávění učitele Fišera sleduje historii jeho rodu k poč. 19. stol.
          • život senomatských občanů:
            • „A neuveď nás v pokušení“
              • román
            • „Tvrdá cesta“ a „Blýskýní na časy“
              • divadelní hry
            • „Režná zem“
              • próza psaná po 2.SV věnovaná těžké práci zemědělců Rakovnicka
            • „Smrt a les“
              • prosté hrdinství obyčejných dřevařů, lesníků a vesničanů v boji proti fašistům za okupace
              • alegorický název: smrt=Němci, les=odpor českého lidu
            • pobyt v Branově mezi obyčejnými lidmi – zde poznal hrdiny těchto dvou próz
            • působil ve Skryjích, kde byl svědkem kolektivizace zemědělství
              • „Domov můj“
              • „Těžké kročeje“
              • „Na konci brázdy“
                • těžké chvíle rozhodování zemědělců, chvíle nedůvěry, akce nepřátelství i zrady
                • nové myšlenky, polidštění vztahů na vesnici, nová morálka a vytváření nového poměru k práci a ke společnému vlastnictví
              • Jan Renner
                • učitel, archivář, zakladatel a jednatel Muzejního spolku, správce muzea
                • „Rakovnicko a Křivoklátsko v pověstech“
                • „Popis politického a školského okresu Rakovnického“
                  • publikovaný spis
                  • popis geografie, průmyslu a složení obyvatel na našem okrese
                • knihy s historickou tématikou:
                  • „Nejstarší kronika královského města Rakovníka“
                  • „Bitva u Rakovníka 1620“
                  • „Rakovník 19.st“
                • František Levý
                  • rakovnický rodák
                  • zabýval se dějinami Rakovníka
                  • „Dějiny královského města Rakovníka“
                    • dějiny Rakovníka od počátku do konce 19. století
                  • Bohuslav Herold
                    • člen Muzijního spolku
                    • místopisné knihy o Rakovníku
                  • Josef Koníček
                    • zeť B. Herolda
                    • Zapomenutý básník“
                  • Václav Zykmund
                    • studoval na reálce v Rakovníku
                    • malíř, grafik, výtvarný teoretik → první výstava v Rakovníku
                    • zakladatel skupiny RA
                  • Ota Pavel
                    • nejznámější autor našeho kraje
                    • již od dětství jezdil se svou rodinou do Branova
                    • na břehu Berounky v Luhu žil se svým židovským otcem, matkou, bratry Hugem a Jiřím, později od pol. 50 let se svými třemi syny a ženou Věrou
                    • miloval obyvatele říčního kraje – učarovali ho svojí přímočarostí, duchovní čistotou a blízkostí k přírodě
                    • poznává starého převozníka Proška – stává se mu jakýmsi druhým otcem, rodinu Vlků z Luhu a další obyvatele, včetně naivního malíře Matouška ze skryjského Luhu
                    • „Smrt krásných srnců“
                      • vyjadřuje lásku ke kraji a lidem z něj
                      • lyrickoepický průvodce Pavlovým životem a životem jeho nejbližších
                      • především píše o svém otci – Leu Popperovi – židovském obchodníkovi, rybáři a pytláku, který na břehu zapomínal na svět, který se hroutil kolem světové války
                      • otec měl rád život – bojoval proti všemu, co jeho podstatu ohrožovalo, velmi specifickým způsobem
                      • Pavel v knize spojil upřímný projev s vynikající vědomou stylizací
                      • „Jak jsem potkal ryby“
                        • poslední posmrtně vydaná povídková kniha
                        • plná optimismu, ačkoli autor věděl, že jeho život končí nevyléčitelnou chorobou
                        • novodobé evangelium lásky k přírodě, lidem a životu vůbec
                        • psána s humorem statečného člověka, jenž se dokáže povznést nad smrt a útrapy
                        • kniha má 3 díly:
                          • Dětství
                          • Odvážný mladý muž
                          • Návraty
                        • kvůli vážné duševní poruše (zjevně maniodepresivní psychóze) musel často pobývat v psychiatrických léčebnách
                        • zemřel předčasně na srdeční infarkt

 

AUTOŘI SOUČASNOSTI  

  • Tomáš Bednařík
    • vystudoval GZW, publicista, prozaik, záhadolog, cestovatel
    • „Křivoklátsko“
      • průvodce do kapsy
    • Je to jenom rock and roll“
      • historie rocku na Rakovnicku s exkurzí do oblasti folku a country
    • Krvavá hraběnka“
      • příběh o čachtické paní Alžbětě Bathoryové
    • „Stav nouze!“
      • svědectví o povodni na Rakovnicku
    • Jan Lukáš
      • biolog, učitel, autor aforismů, učil na GZW, žije v Lužné
      • „Vznik názvu města Rakovník“
        • snaží se odhalit pravé příčiny pojmenování města
      • Monika Pokorná (Horníková)
        • fejetonistka z Rakovníka
        • „Náměstí na dlani“ (2001)
        • „Fejetony“ (2002)
        • Ztráty a ztráty (2007)
          Na bloumání koncesi (2007)
          Když se v Rakovníku řekne… – 1. díl (2008)
          Knedlíky už sem nikdy nepřijedou (2010)
          Když se v Rakovníku řekne… – 2. díl (2010)
          Přepitomělá nálada (2013)
          Náměstí na dlani (nové upravené vydání) (2014)
          Čí jméno nese naše ulice (nové souborné vydání) (2015)
      • Karla Krátká
        • učila na GZW
        • básnířka
        • překlady ruské a anglické poezie
        • „Už dávno nelétám vysoko“
          • prvotina






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————