Revizor – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Revizor

Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol

Přidal(a): Melman

 

 

Autor: Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809 – 1852)

• spisovatel, geniální satirik, nelítostný kritik nevolnického řádu
• psal na přechodu romantismu a realismu!
• jeho tvorba mocně ovlivnila vývoj ruské společnosti
• narodil se v městečku Soročince na Ukrajině
• ukrajinský venkov ho do značné míry ovlivnil
• v dílech používá groteskní pohled spojený se satirickou hyperbolou
• vystudoval gymnázium a pak odjel studovat do Petrohradu (tam trpěl hmotnou nouzí)
• začal proto zpracovávat vyprávění, která slýchával jako chlapec na ukrajinském venkově → Večery na dědince nedaleko Dikaňky – dílo bylo nadšeně přijato a Gogol se stává známým
• poté získává místo na univerzitě
• později opouští Rusko a žije v zahraničí, převážně v Itálii
• poslední roky života tráví opět v Rusku – u svých přátel v Moskvě, kde i umírá
• Doba: Realismus -> Ruský realismus

 

Další tvorba:

• Povídky: Večery na dědince nedaleko Dikaňky, Petrohradské povídky, Taras Bulba – romantické povídky
• Román: Mrtvé duše  -podává otřesné svědectví o nevolnickém Rusku
• Drama: Ženitba – mravoučná komedie

 

Charakteristika realismu:

• 2. polovina 19. století
• od slova realis= pravdivý, skutečný
• je založen na kritickém poznávání reality
• v této době značný rozvoj techniky a přírodních věd
• kritika nedostatků společnosti (kritický realismus)

 

Znaky literatury:

• podává pravdivý obraz skutečnosti
• hlavní hrdina se vyvíjí
• někdy je hlavní postava nahrazena kolektivem
• nové výrazové prostředky (hovorová řeč, nářečí, archaismy…)
• typickými žánry jsou větší prozaické útvary (např. román, ale i povídky a novely)
• v poezii převažuje epika a v dramatu společenská drama

 

Kritický realismus = odvětví realismu

• umělecký směr, jehož cílem je poukázat na nedostatky společnosti
• vzniká ve Francii
• základním rysem je také objektivní přístup autora – nezasahuje do děje
• hrdinové jsou ovlivněni dobou, ve které žijí;snaží se změnit společenské nešvary

 

Naturalismus = krajní směr realismu

• člověk je vnímán na základě své biologické podstaty
• má se jednat o fotografické zvěčnění skutečnosti
• autoři se vyžívají v nechutných scénách

 

Hlavní představitelé doby:

Anglický realismus:

• Charles Dickens:  Kronika Pickwickova klubu, Oliver Twist, David Copperfield

Francouzský realismus:

• Honoré de Balzac:  Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Ztracená iluze
• Gustav Flaubert:  Paní Bovaryová

Francouzský naturalismus:

• Emil Zola:  Zabiják, Nana, Germinal
• Guy de Maupassant:  Miláček, Kulička

Ruský realismus:

• Lev Nikolajevič Tolstoj:  Vojna a mír, Anna Karenina
• Nikolaj Vasiljevič Gogol:  Mrtvé duše, Revizor, Fjodor Michajlovič Dostojevský:  Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Idiot

Americký realismus:

• Mark Twain:  Dobrodružství Toma Sawyera
• Český realismus: přechod mezi romantismem a realismem: K. H. Borovský :Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra
• Božena Němcová:  Babička, V zámku a v podzámčí, Divá Bára

 

Ostatní autoři realistické prózy:

• Antal Stašek
• Tereza Nováková
• Karel Václav Rais:  Kalibův zločin
• Alois Jirásek (Temno, F.L. Věk),
• bratři Mrštíkové:  Maryša
• (v té době byli u nás Májovci – Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Adolf Hejduk a Jakub Arbes) – ale nejsou to realističtí autoři!!!)

 

Ruský realismus:

• úplně jiné podmínky
• literatur přináší obraz nevolnictví
• touha po svobodě
• sociální konflikty

 

Rozbor díla: Revizor

• Literární druh: drama
• Literární žánr: satirická komedie (5 dějství)

 

Téma:

• Kritizuje nedostatky ve společnosti.
• Motiv záměny (falešný revizor).
• Hlavním tématem je očekávaný příjezd revizora z Petrohradu.
• Reakce na nevzdělanost, tupost a zkaženost úředníků (podlézavost, úplatkářství).

 

Hlavní myšlenka díla

• Upozornit na nedostatky ve společnosti (úplatkářství, byrokratismus) a na charaktery lidí ovlivněné penězi a mocí.

 

Jazyk:

• v dialozích je použita hovorová čeština
• objevují se jak slova stylově neutrální, tak slova zabarvená, jako např. „husa“ nebo „křupan“

 

Doba a místo děje:

• odehrává se v malém ruském městečku na počátku 30. let 19. století, v prvních letech vlády cara Mikuláše I.

Prostředí:

• skutečné, místně neurčité (jedná se o okresní město, název se nedozvíme) a je zachyceno spíše stručně
• autor není vypravěčem (jedná se o divadelní hru)

Charakteristika postav:

• Chlestakov– bezvýznamný úředníček z Petrohradu, kterému na cestě do saratovské gubernie došli peníze (rozhazoval a prohrával v kartách) a bydlí a jí v hostinci na dluh. Člověk, který nikdy nic pořádného nedokázal, si díky nové pozornosti obyvatel města může začít hrát na mocného. Do své nové role státníka se vžije velmi rychle a náležitě si ji užívá, přičemž si ani neuvědomuje všechnu tu snůšku lží. Od všech si půjčí peníze.
• Anton Antonovič (městský hejtman) – má snahu zmocnit se všeho, co mu přijde pod ruku. Nenechá si ujít žádný zisk. Věří, že je pevný ve své víře v Boha. Ohlášený příjezd revizora se tak pro něj stává tragickou zprávou.Bojí se, že přijde na to, že bere úplatky. Všemi možnými prostředky se pak falešného revizora snaží dostat na svou stranu. Nechce, aby se odhalilo, jaký je ve městě chaos a nepořádek.
• Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin (sudí) – jeho vášní je úplatkářství. Zcela zaujat sám sebou. Když mluví, pozoruje, co jeho slova vzbuzují u ostatních.
• Zemljanika(dozorce dobročinných ústavů)– tlustý a mazaný, rád lidem lichotí. Intriky (i bez ohledu na přátelství) jsou jeho denním chlebem, pokud může zachránit vlastní kůži.
• Lukič Chlopov  (školní dozorce) – člověk, který se bojí snad všech revizí a kontrol. Příchodu revizora se velmi obává.
• Ivan Kuzmič Špekin (poštmistr) – ze zvědavosti rád otvírá doručované dopisy. Prostoduchý až naivní.
• Bobčinskij a Dobčinskij jsou něco jako staré drbny (roznášejí klepy po městě), mají strach, že je někdo při vypravování přeruší. Sami si při tom skáčou navzájem do řeči. Jsou malí a sobě podobní.
• Osip (nebo Josef) – Chletakův sluha, se svým pánem jedná hrubě, protože vycítil, že jeho pán není nic víc než nula. Mazaný, chytá se nabízených příležitostí.

• Expozice – Hrdinové příběhu získávají informaci o příchodu revizora. Začíná debata na téma, jak si má každý uklidit na svém písečku.
• Kolize – Zjištění, že revizor je již delší dobu ve městě, neklid, snaha získat si revizora.
• Krize – Vyvrcholením hry je ve své podstatě zvrat děje na konci hry.
• Peripetie – Z dopisu, který údajný revizor poslal známému se hrdinové dovídají jeho pravou identitu. Chvíli na to je jim ohlášen příchod skutečného revizora.
• Katastrofa – V závěru se již žádné dovysvětlení nevyskytuje. V posledním výstupu oznamuje četník příjezd úředníka na zvláštní rozkaz z Petěrburgu. Z pohledu postav by se mohlo jednat o konec tragický, nicméně tohle jsou už pouze nejpravděpodobnější spekulace, protože hra v tento moment končí.

 

Obsah:

• děj začíná v domě městského hejtmana Antona Antonoviče, který se k sobě svolá všechny významnější osoby ve městě na „poradu“
• dostal list od přítele Ondřeje IvánovičeČmychova s varovnou zprávou, že k nim přijede revizor
• hejtman nařizuje, aby nemocní dostali čisté noční čepičky, ze soudní budovy zmizely husy s housaty a aby učitelé nedělali ošklivé posunky
• všichni se revizora bojí, protože každý z nich má nějaký ten hříšek a bojí se, že by moli přijít o své výnosné úřady
• náhle vběhnou do místnosti dva statkáři – Bobčinský a Dobčinský se zprávou, že v hostinci je divný úředníček z Petrohradu s bystrýma očima, je tu už druhý týden a neplatí
• všichni si myslí, že jde o revizora a hejtman se vydá za ním
• mezitím hostinský hrozí Chlestakovi, že když nezaplatí, pošle na něj městského hejtmana
• když se hejtman náhle objeví ve dveřích, Chlestakov se bojí, že ho chtějí zatknout, křičí a na všechno si stěžuje
• hejtman je vystrašený a půjčuje mu peníze
• pak mu nabízí, aby se ubytoval u něj doma – vzkáže po Dobčinském ženě, aby nachystala ten nejlepší pokoj
• provede Chlestakova po městě a ukazuje mu dobročinné ústavy, kde mu nabídne dobré jídlo a opije ho
• opilý Chlestakov pak začne fantazírovat a vypráví, jak se zná s nejvýznamnějšími osobnostmi, jak je každý den na plese, jí ty nejvyhlášenější jídla a připisuje si i významná díla (např. tvrdí, že napsal Robinsona Crusoa)
• společensky unavený Chlestakov si jde lehnout a hejtman si zavolá dva strážníky, aby hlídali, aby Ch. nikdo nerušil
• když se Ch. probere, vchází k němu sudí, který měl v úmyslu ho podplatit, ale nervozitou mu vypadli peníze z ruky
• Ch. si od něj tyto peníze půjčí s tím, že mu je brzy pošle zpět z dědiny
• takto si půjčí i od poštmistra 300 rublů a od ostatních, jen od statkářů po 65 rublech (více neměli)
• Ch. si libuje a píše dopis svému příteli Trjapičkinovi o tom, co se mu přihodilo
• sluha ho prosí, aby ihned odjeli, protože ho všichni považují za někoho jiného
• Ch. mu slíbí, že pojedou a pošle ho s listem na poštu
• zanedlouho s „revizorem“ chtějí mluvit i kupci a prostí obyvatelé města
• stěžují si na hejtmana, jak jen bere a oni kvůli němu strádají
• nabízí Ch. jako pozornost cukr a košíček s vínem, ale on tvrdí, že úplatky nebere a nechá si od nich půjčit 500 rublů
• když ho lidé omrzí, nechá je vyvést
• za chvilku přijde Marie Antonovna s tím, že hledá svou matku, Ch. jí lichotí a obtěžuje jí
• Marii je to nepříjemné a chce odejít, Ch. ji zadržuje, padá na kolena a vymlouvá se na lásku
• v tom vstoupí její matka Anna Andrejevna a dceru z pokoje vyžene
• Ch. najednou otočí a začne vyznávat lásku Anně
• v tom vběhne Marie a je z toho všeho zmatena
• Ch. nakonec bere Marii za ruku a žádá Annu o požehnání
• pak vejde sluha a oznamuje pánovi, že je všechno nachystáno k odjezdu
• Ch. všechny uklidňuje, že odjíždí jen na chvilku ke strýci a zítra se vrátí
• hejtman mu do kočáru nechá přinést i perský koberec, aby se mu lépe cestovalo
• s manželkou už si plánují růžovou budoucnost v Petrohradě
• hejtman si nechá zavolat kupce a vyhrožuje jim za jejich žalování
• zpráva o zasnoubení Marie Antonovny se šíří městem a všichni jdou gratulovat, ale ze srdce tuto čest hejtmanovi nepřejí a mají dost jeho povýšenosti
• náhle vběhne poštmistr s šokující novinou – Chlestakov není revizor
• všem nahlas předčítá list, který Ch. poslal svému příteli
• jsou šokováni
• Ch. v listu uráží měšťany (o hejtmanovi prohlásí, že je hloupý jako sivý valach a o jeho ženě, že je hned ke všem službám)
• hejtman vaří zlostí; přítomní sesypou vinu na Dobčinského a Bobčinského
• ty se obviňují navzájem mezi sebou
• hádku přeruší příchod četníka se zprávou, že přijel úředník z Petrohradu a žádá si hejtmana ihned k sobě