Romeo, Julie a tma – rozbor díla (5)

 

Kniha: Romeo, Julie a tma

Autor: Jan Otčenášek

Přidal(a): ter

 

 

 

 

  1. TÉMATIKA

I. Celková charakteristika

a)      Literární druh – próza

b)      Literární žánr – milostná novela

c)      Stručně o tématu

– námět – Shakespearova nešťastná láska

– hlavní témata – něžný a milostný vztah uprostřed hrůz 2. světové války

– vedlejší témata – odvlečení Židů do koncentračních táborů

– motivy – láska s tragickým koncem, období 2.světové války, oddanost, shakespearovský příběh tragické lásky

 

d)   Obsah

Student Pavel potká v parku na lavičce židovskou dívku Ester, se kterou se seznámí. Ester dostala povolávací lístek do Terezína, ale na transport (byl už večer a ona se měla dostaví ráno). Pavel se rozhodne ji ukrýt. Jedná se o místnost za krejčovskou dílnou, kde pracoval jeho otec. Začal za ní tajně chodit, nosit jí jídlo. Později se do sebe zamilovali. Po atentátu na Hendricha přijeli do Prahy němci. O to, že Pavel uchovává Ester se dozví Pavlův otec, který se jim snaží pomoci. Rejsek, který je ve spojení s němci začíná také něco tušit. Když byl opilý, tak se dobýval do pokoje, kde byla Ester ukrytá. Při prohlídce němců Ester na poslední chvíli zachraňuje Krejčí Čepek. Ester zanedlouho vybíhá z domu, celé město je obsazeno, Ester utíká, chce za rodiči. Kniha končí zastřelením Ester.

 

II. Postavy

a)      Hlavní postavy

  • Pavel – student posledního ročníku gymnázia, statečný, nenápadný, citlivý, snaží se pomoci Ester v nouzi
  • Ester – židovská dívka, která nenastoupí na transport do Terezína, pro Petra by udělala cokoliv, citlivá, skromná, ohleduplná

b)      Vedlejší postavy

  • Pavlovi rodiče – starostliví, stateční, obětaví
  • Tovaryš Čepek – pomocník v krejčovské dílně
  • Němci
  • Vojta –nejlepší kamarád Pavla a jeho spolužák
  • Malíř

c)      Charakteristika

– charakteristika je přímá, pestrá a obsáhlá

 

III. Prostředí

– prostředí je zachyceno detailně, popisuje pokoje, ulice, prostředí ve kterém se hlavní i vedlejší hrdinové objevují

– místo a čas děje: Praha, období 2. sv. v. (květen – červen 1942, heydrichiáda)

 

  1. KOMPOZICE

– chronologická, paralelní a jednoduchá, retrospekce

– tragicky laděná novela s tragickým závěrem

– úvod, 13 kapitol, závěr

– psáno v er – formě, autor = vypravěč v ich – formě

– ilustrace – Rostislav Vaněk

– dílo končí otevřeným koncem

– rámcová kompozice

– volné spojení témat

– vypravováno hlavní postavou studentem Petrem

– na začátku a na konci se objevuje stejná přímá řeč „Staré domy jsou jako staří lide: plny vzpomínek.“

 

  1. JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

I.   Jazykové prostředky

– převažuje spisovný jazyk v autorově řeči

– německé věty

– studentský slang, nespisovná mluva

– hovorová čeština

– vlastní jména, oslovení, epiteton, apoziopeze, archaismy

– lyrizace prózy

II.  Stylové rozvrstvení

– slova stylově neutrální, citově zabarvená

– symbol fašišmu à tma

III. Lexikální prostředky

                        – metonymie – tvář ztratila výraz, měsíc nahlíží oknem

– přirovnání – srdce jako pumpa, staří lidé jsou jako staré domy

– personifikace – co viděly zdi?, co slyšely?, smutné ulice

– citově zabarvená slova- miláček, Pavlíček, blázínek , hlupáček

– kontrasty – odvaha x strach, povaha hlavních hrdinů, v charakterech lidí

IV. Syntaktické prostředky

–          věty rozkazovací (povely němců), tázací, oznamovací

–          souvětí

V. Textové prostředky

– využití vnitřního monologu

– dialogy, kde se objevuje nespisovný jazyk a studentský slang

– úvahy

– retrospekce

– přímá řeč, vnitřní monolog

 

  1. OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA
  1. I.        Společenské historický kontext

– 1956 vzniká dílo

– období uvolnění se v literatuře

– uplatňují formální i jazykové experimenty

– částečně se stávají rozdíly mezi oficiální a neoficiální literaturou

– 1945 – osvobození republiky, oslava mírového života, vzpomínky na válku, zájem o světovou literaturu

X

– únor 1948 – „vítězný únor“ = znárodňování

– v čele K.Gottwald

– nastolení schematizmu, cenzury => emigrace, pronásledování, vznikají díla různé umělecké kvality

– rozvíjí se knihovny, galerie, otevření mnoha památníků a muzeí

– konec 50. let – uvolnění napětí ( úmrtí Stalina 1956), požadavek umělecké svobody

– vydávání nových časopisů, novin

– překlad světových děl

– 2. pol. 60. let – snaha o reformu komunismu (socialismus s lidskou tváří à Pražské jaro à 21. 8. 1968 à vstup okupačních vojsk Varšavské smlouvy na naše území => období normalizace (do r. 1989) = je dána norma = život v sovětském svazu)

  1. II.     Literární kontext

– toto dílo bych zařadila do prózy literatury po roce 1945 => obraz po 2. sv. v.

– autoři tvoří ve 3 proudech: oficiální, exilový a samizdatový

 

další autoři:

  • Jan Drda – Městečko na dlani (vyprávění o české vesnici), Živá voda, Putování Petra Sedmilháře, Němá barikáda ( kniha o lidech v době protektorátu, povídková kniha – Vyšší princip, Pancířová pěst, Němá barikáda, Včelař, Třetí fronta, Hlídač dynamitu), novinářská činnost (reportáže a fejetony)
  • Ladislav FuksPan Theodor Mundstock (židovský pražský úředník, díky svému původu pod psychickým tlakem, vytvoří si dvojníka, doma si vytvořil vlastní koncentrační tábor, jako přípravu na opravdový, na konci díla umírá pod transportem na který šel), Mí černovlasí bratři, Spalovač mrtvol (popisuje, jak pod vlivem nacismu se mění relativně obyčejný člověk ve zrůdu, která je ochotna vraždit svou ženu a děti), Příběh kriminálního rady (otec řeší několikanásobné vraždy a pokládá si otázky zda za tím nestojí jeho syn)
  • Ota Pavel – sportovní tématika: Dukla mezi mrakodrapy, Pohár od pána boha, Pohádka o Raškovi, povídky: Smrt krásných srnců, Zlatí úhoři
  • Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky (vzpoura proti fašismu), Postřižiny
  • Norbert Frýd – Krabice živých ( muž pracuje v koncentračním táboře, jako úředník, zaměňuje lístky živých za mrtvé à práce mna černo)
  • Josef Škvorecký – Zbabělci(otevřená kritika dospělých – nazývá je zbabělci), Babylonský příběh (židovská tématika), Ze života lepší společnosti
  • Arnošt LustigDita Saxová (židovka, přežila koncentrační tábor, na konci knihy si vzala život kvůli svým psychickým problémům z konc. tábora), Motlitba pro Kateřinu Horowitzovou (příběh židovské dívky, kterás e v poslední chvíli odhodlala postavit nacistům)

III.   Život a díla autora

– autorem společenských realistických próz a scenárista

– narodil se v Praze v rodině truhláře

– vystudoval obchodní akademii, maturoval v roce 1943

– krátce nasazen na práce v Německu, v letech 1944 – 45 pracoval v továrně Avia Letňany, kde byl činný v ilegální skupině mládeže Předvoj.

– po 2. světové válce začal Jan Otčenášek studovat estetiku na FF UK, ale z rodinných důvodů nemohl studia dokončit

– v letech 1947 – 51 pracoval ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu jako exportní úředník

– od roku 1952 působil v sekretariátě Svazu československých spisovatelů, později jako první tajemník

– v roce 1960 se rozhodl pro svobodné povolání jako spisovatel

– v roce 1973 začal pracovat jako dramaturg Filmového studia Barrandov

 

Tvorba:

a) Okupace – Romeo Julie a Tma, Kulhavý Orfeus

b) Budovatelské tématika – Plným krokem,

c) Milostná tématika – když v ráji pršelo

 

  1. VLIV DÍLA

– tato kniha byla dvakrát zfilmována

– dílo přeloženo do mnoha cizích jazyků





Další podobné materiály na webu: