Rozmarné léto – rozbor díla k maturitě (7)

rozbor-díla
  Kniha: Rozmarné léto

  Autor: Vladislav Vančura

  Přidal(a): lary

 

 

Vladislav Vančura (1891-1942) 

Narodil se v Háji u Opavy, dětství trávil v Praze. Po různých peripetiích absolvoval gymnasium (Praha, Benešov) a poté vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Profesní praxi vykonával jen několik let na Zbraslavi, pak se věnoval jen a jen literatuře. Stal se prvním předsedou uměleckého sdružení Devětsil (jehož vznik spolu s dalšími umělci inicioval), roku 1929 opustil po roztržce s vedením strany řady komunistů. Od roku 1936 stál v čele Československé filmové společnosti. Za okupace působil v odboji, pracoval jako předseda spisovatelské sekce Výboru inteligence (součást Národního revolučního výboru spisovatelů). Za stanného práva byl 12.5.1942 zatčen gestapem a 1.6.1942 zastřelen v Kobylisích.

Byl to jeden z největších českých spisovatelů, prozaik, publicista, režisér a dramatik. Zapsal se do historie především jako tvůrce jazykově experimentálních poetických próz s náměty ze současnosti i minulosti. Je považován za jednoho z nejvýraznějších režisérů předválečného období.

 

Další díla:

  • Pole orná a válečná (1925)
    • Odehrává se ve středních Čechách v době před 1 SV a pak na válečných frontách. Hlavní hrdina zemědělský dělník František Řeka, se dopustí loupeže a vraždy nikdo o tom ale neví. Poté je povolán do války, padne, je pochován s poctami jako neznámý vojín.
    • Absurdnost války, hrůzy, zmar, špínaarozklad.
    • Kompozice je ovlivněna poetismem  polytematicky rozvíjený děj
  • Pekař Jan Marhoul (1924)
    • Jeho první román
    • Pekař je dobrák, neumí obchodovat, nedává pozor, kdo zaplatil a kdo ne, nakonec i půjčuje peníze. O své pekařství přijde a jde pracovat jako dělník do pekárny, která mu kdysi patřila.
    • Tragická historie obyčejného člověka, hodného, lidského. Žije bezstarostně.
  • Markéta Lazarová (1931)
  • dcera šlechtického lupiče Lazara z Obořiště se zamiluje do rváče Mikuláše z nepřátelské rodiny Kozlíků z tvrze Roháčku. Unesena zbojníky prožívá Markéta s nimi boje, lásku, nenávist, až se nakonec stane sama kořistí vražedného a milostného běsnění.
  • Promyšlená kompozice, historický román ze středověku, vytříbený jazyk, složité větné stavby.

 

Jeho současníci:

Poezie:

Próza

 

DOBA:

Vladislava Vančuru řadíme do české meziválečné prózy. Prózu této doby ovlivnila hlavně 1.SV a vznik Československé republiky. Padla cenzura, což způsobilo velký rozmach v literatuře. Této době se říká „zlatý věk české literatury“. Literatura už se nehodnotila podle toho, jak vychovává, nenutila do češství. Nepsalo se jen pro posílení národního sebevědomí. Příchod komunismu měl také vliv. Vznikal směr známý jako socialistický realismus. Ve 30. letech strach z 2. SV, občas varování před fašismem (hlavně od Čapka). ČSR – mnohonárodnostní stát, sociální tematika, průmyslový rozvoj. V této době zaznamenáváme na našem území několik literárních proudů.

 

PROUDY:

  • 1. Legionářský
  • 2. Demokratický
  • 3. Psychologický
  • 4. Imaginativní
  • 5. Levicový
  • 6. Katolický

 

Imaginativní proud:

  • Vladislav Vančura je hlavním představitelem imaginativní prózy. Proud se vyznačuje potlačením dějové složky (děj se zpomaluje, není důležitý), do popředí jde lyrika, nálada, pocity, zachycení okamžiku. Básnická próza, hra s fantazií. POETISMUS V PRÓZE. Využívá metafory, metonymie a obrazná pojmenování.
  • Metafora – obrazné pojmenování založené na vnější podobnosti. Např.: moře světel v dáli.
  • Metonymie – obrazné pojmenování založené na vnitřní podobnosti či věcné souvislosti. Např.: holandské město Eidam označuje druh sýru, který odtud pochází.)

 

Rozbor díla: Rozmarné léto: (1926)

  • Literární druh: epika
  • Literární směr: poetismus
  • Literární žánr: humoristická novela (děj potlačen, málo psychologie postav)
  • Téma: rozpor mezi ideálem a realitou. Kritika maloměšťáctví, pokrytectví
  • Motiv cirkusu (exotika)

 

Jazyk:

  • Vladislav Vančura používá vznešený spisovný jazyk, poetismus v próze.
  • Setkáváme se se slovy z 19. století. Inspiroval ho humanistický jazyk.
  • Kombinace archaismů, knižních výrazů s vulgarismy a lidovým jazykem působí až dráždivě a překvapivě.
  • Hlavní postavy se baví archaickou, vznešenou mluvou o nicotnostech.
  • Vynikající metaforika. (M. Kundera, český spisovatel žijící ve Francii, o Vančurovi napsal, že kdyby si otevřel krámek s metaforami, mohl by jimi zásobovat několik generací básníků.)
  • Složité větné konstrukce humanistické češtiny (experimentoval s větnou stavbou – v té době neobvyklé – v porovnání s Čapkem, který vytváří texty přirozeně s co největší mírou sdělnosti.

 

Kompozice a vypravěč

  • chronologická, členění na kapitoly
  • er-forma

 

Časoprostor:

  • červnové dny

 

Postavy:

  • Antonín Důra – majitel plovárny (říčních lázní), povrchní, lehce narcisní, již nemiluje svou ženu
  • Kateřina Důrová – jeho nehezká a nešťastná manželka
  • kanovník (kněz) Roch – vzdělanec, který dbá na morální zásady, ale sám se nechá okouzlit dívkou Annou
  • major Hugo – slušně vychovaný vysloužilý voják
  • Arnoštek – potulný kouzelník a provazochodec
  • Anna – krásná  schovanka Arnoštka a jeho pomocnice při kouzelnických představení

 

Děj:

Příběh se odehrává v malém městečku Krokovy Vary. Antonín Důra je majitelem říčních lázní. Léto je studené a tak má Antonín špatné výdělky. Přijde k němu kanovník Roch, aby mu četl ze své knihy a dokazuje mu správnost svých tvrzení. Poté přijde i další jejich kamarád major Hugo. Všichni tři jsou právě v rozhovoru, když na plovárnu přijde Kateřina, která jim nese oběd. Nato na plovárnu dorazí kouzelník Arnoštek a chce se tam vykoupat. Kateřině se hned zalíbí, protože je kadeřavý a vypadá inteligentněji než její muž. Kouzelník je pozve na své představení. Všichni jsou neočekávanou událostí tak překvapeni, že si ani neuvědomí, že kouzelník nezaplatil vstupné. Večer všichni 3 muži přicházejí shlédnout kouzelníkův výkon, dostaví se i Kateřina. Tam je uchvátí asistentka Anna, která vybírá peníze. Všichni se do ní zamilují. Po představení jdou všichni domů, ale Antonín své ženě doma řekne, ať jde klidně spát, on však půjde hlídat plovárnu. Zamknul za sebou dveře, což však nebylo jeho zvykem, a když to Kateřina zjistila, pojala podezření, že její manžel nehlídá plovárnu, ale užívá si s jinou ženou. Vydala se tedy na plovárnu, aby stav zkontrolovala. Našla ho v jeho kabině spolu se schovankou Annou.

 

Kontext díla

Napsáno v období mezi dvěma světovými válkami, období klidu, ve kterém se lidé zotavovali z hrůz, které prožili. Do svých děl často zasazují vzpomínky z války i začlenění do běžného života, kterému poté čelili..

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.