Kniha: Růže pro Algernon
Autor: Daniel Keyes
Přidal(a): Kač-R
Daniel Keyes
americký spisovatel
* 9.srpen 1927, New York (Brooklyn)
+ 15.červen 2014, na zápal plic
univerzita v Brooklynu (Brooklyn College)- bakalář – psychologie
17 let – americká námořní služba
práce – obchodní lodě – lodní pokladník
nakladatelský redaktor
učitel na střední škole – Ohijská univerzita – tvůrčí psaní a angličtina
Růže pro Algernon (1959 – povídka; 1966 – román)
jedna z nejlepších povídek všech dob (i román)
přeložena do 27 jazyků, prodalo se přes pět milionů kusů
dostal prestižní ocenění Hugo (1960, Hugo Award for Best Short Story)
vyšla v antologii Hugo Story (1955-1961)
později – Nebula (1966, Nebula Award for Best Novel) za románovou podobu povídky
filmové a divadelní podoba, i na rozhlasových stanicích
** úspěch měla i hra, pražské Divadlo v Celetné s Janem Potměšilem v hlavní roli odehrálo už více než sedm set repríz
Keyes je autorem tří dalších románů a tří knih literatury faktu
Jazyk
nespisovný i spisovný
nesrozumitelné věty
věděcké – odborné názvy
nejsou barvité jazykové prostředky (není umělecké)
Doba a místo děje
3. březen až 21. listopad blíže neurčeného roku, New York
Postavy
Charlie Gordon – zpočátku není příliš inteligentní, ale je dobrosrdečný, milý, přátelský, nezištný a nezkažený. Inteligence mu dodává sebevědomí, ale zároveň ho obírá o lidskost. Někdy se chová trochu krutě, ale vlastně jen oplácí lidem to, jací k němu byli. IQ 68 – IQ 180
matka Rose – žena, které velice záleží na tom, jak působí na druhé a co si o ní myslí. Touží, aby její obraz v očích ostatních lidí byl perfektní. Charlieho má ráda, ale nezapadá do její vize dokonalé rodiny, a proto mu to časem začne dávat najevo.
otec Matt – laskavý, rozumný. Vidí, že manželčiny snahy o zařazení Charlieho mezi „normální lidi“ jsou marné, a proto by syna rád přestal trápit všemožnými vyšetřeními. Nedokáže se ale své ženě vzepřít a zastavit ji.
Charlieho sestra Norma – jako dítě si neuvědomuje, že Charliemu ubližuje a chová se k němu ošklivě. Dojde jí to až v dospělosti.
Alice Kinnianová – inteligentní a citlivá žena, která dovede naslouchat. Není si ale úplně jistá, co od života vlastně chce.
Hlavní myšlenka
I mentálně postižení lidé jsou citlivé osobnosti, a proto si nezaslouží posměch, ale naopak naši podporu a lásku.
Prožíváme díky inteligenci lepší život?
Děj
Třiceti sedmi-letý Charlie Gordon pracuje jako uklízeč v továrně. Má velmi nízké IQ a mozovou poruchu, která mu neumožňuje zapamatovat si věci, které se naučí. Jelikož ale chce být chytrý, chodí každý den do večerní školy pro dospělé, do třídy slečny Kinianové. Ta ho pro jeho snahu doporučí pro pokusnou operaci, do té doby prováděnou pouze na laboratorních myších, která by zvýšila až trojnásobně jeho IQ doktorům Straussovi a Nemurovi. Musí psát vývojové zprávy a dělat nejrůznější zkoušky, aby zjistili, zda ho mohou užít. Při první zkoušce dostane za úkol poznat ve skvrně obrázek. Charlie se snažil, ale neviděl nic než inkoustovou skvrnu. Při jiné zase musel závodit s bílou myší Algernon, která už operaci podstoupila, v bludišti. Algernon v krabici, Charlie na papíře. Algernon ale vždy vyhrála. Nakonec se Charlieho rozhodnou pro operaci užít. Po operaci dělá další zkoušky a nejdříve nepociťuje žádnou změnu. Po týdnu jde zpět do práce, ovšem má zakázáno o operaci mluvit. Každý večer chodí na hodinu do nemocnice. Zjistí, že Algernon také byla na operaci a že proto ho vždy porazí, že to bude trvat ještě dlouho než se jeho inteligence zvýší. Doktor Strauss dal Charliemu něco jako televizi, kterou má pouštět vždy když jde spát – pomůže mu se učit. Asi po čtrnácti dnech od operace Charlie porazí Algernon.
Jeho IQ se rapidně zvyšuje. Pochopil, že jeho „přátelé“ v továrně si z něj dělali legraci, protože byl hloupý. Oba doktoři se postupně v jeho přítomnosti začnou cítit nepříjemně, protože jeho znalosti široce přesahují ty jejich. Vyhodí ho z práce kvůli petici. Není schopen navázat konverzaci, protože normální lidé mu nerozumí.
Algernon se začíná chovat nezvykle. Nežere a je méně kooperativní. Charlie začne zkoumat příčiny a zjistí, že totéž se stane i v jeho případě. Dojde k závěru, že uměle zvýšená inteligence se sníží v době přímo úměrné nárůstu. Algernon zemře. Při pitvě se zjistí, že Charlieho předpověd je správná. Pochová ji na zahradě v krabičce od sýra. Postupně ztrácí nabyté vědomosti. Nosí růže na Algernin hrob. Vrátí se na své staré místo uklízeče. Nakonec se rozhodne odejít z New Yorku, zapomene číst a psát.
Úryvek
Vívojová správa 1, 5. březen 1965
Doktor Strauss řiká abich psal co myslím a každou věc co se stane odteďka. Nevím proč ale říká že je to důležitý tak že budou vidět jestli mně mužou užít. Snad mužou. Slečna Kinianová říká že snad mě udělaj chitrý. Chci být chitrý menuju se Charlie Gordon. Sem 37 let starý a před 2 tejdny sem mněl narozeniny. Nemam co psát tak toho teď nechám.
Vívojová správa 3, 7. březen
Pak nějak lidi v bílejch kabátech mně vzali do jiný části nemocnice a dali mně zahrát hru. To bilo jako závod s bílou miší. Voni jí řikali Algernon. Algernon bila v krabici. Bilo tam moc koutů a zatáček a moc takovejch zdí a voni mně dali tušku a papír s namalovanejma čárama a moc krabicema. Na jedný straně bilo napsáno start na druhým bilo napsáno cíl. Voni řekli že to je bludižště a že Algernon a já máme projít stejným bludižštěm. Já sem neviděl jak můžete mít stejný bludižště dyž Algernon má krabici a já papír ale neřek sem nic. Taki nebyl čas protože závod začal. Jeden muž mněl hodinky a snažil se to skovat abich to neviděl tak se skoušel se nedívat a to mně snervóznilo. Ale ta skouška bila nejzlejší neš všechny vostatní protože sme to dělali 10 x s různými bludižštěmi a Algernon dycky vyhrála. Nevěděl sem že miši sou tak chytrý. Možná že je to proto že Algernon je bílá miš. Možná bílí miši sou víc chitrý než jiný miši.
Algernon už začíná být neklidná, nežere, ztrácí inteligenci…
29.května
Dostal jsem vlastní laboratoř a zároveň povolení pokračovat s výzkumem. Na něco jsem narazil. Pracuji ve dne v noci. Dal jsem si do laboratoře přinést skládací lehátko. Většinu času vyhrazeného na psaní zabírají poznámky, které třídím do několika šuplíků, ale čas od času pocítím ze zvyku potřebu zapsat své myšlenky a dojmy.
Shledávám, že počítání inteligence je fascinující studium. Mohu zde aplikovat všechny vědomosti, které jsem si osvojil. V jistém smyslu je to problém, o který jsem se zajímal celý život.
Poslední…
28.července
Dneska sem udělal hloupost zapoměl sem že už nejsem ve třídě slečny Kinianový jak sem byl. Přišel sem tam a sed sem si na moje starý místo vzadu a ona se na mě divně dívala a řekla Charlesi. Nepamatuju si že by mě říkala takhle vždycky předtím jenom Charlie a tak sem řekl nazdar slečno Kinianová přišel sem na hodinu jenom sem ale stratil ten slabikář co sme zněj četli. Ona se rozplakala a vybjehla ze třídy a každej se namě díval a já viděl že to nejsou ty samý žácí co byli vmojí třídě.
Pak sem si najednou vzpomněl na voperaci a řek sem to sem tenkrát byl jinej Charlie Gordon a odešel sem než přišla spátky. Proto odejdu nafurt z New yorku. Nechci nic takovýho udělat znova. Nechci aby mně slečna Kinianová litovala. Všichni ve fabryce mně litujou a to já nechci a tak pudu někam kde nevěděj že Charlie Gordon byl jednou génijus teď nemůže ani číst knihu a neumí pořádně ani psát.
Beru si sebou nějaký knihy i když je neumím číst budu hodně cvičit a je možný že budu chitřejší než sem byl před voperací. Taky mám zaječí tlapku a štastnej desetník možná že mně pomůžou.
Esli to někdy budete číst slečno Kinianová nelitujte mně sem rád že sem dostal příležitost bejt chitrý poňvadž sem se naučil móc novejch věcí vo kterejch sem nevěděl že byly na tomdle svjetě a sem rád že sem je trošku poznal. Nevím co sem dělal nebo proč sem zase hloupí možná poňvadž sem se dost nesnažil. Ale je možný že když se budu snažit budu trošku chitřejší a zase najdu ty slova. Trošku si pamatuju jak mě bylo príma dyž sem čet tu knihu co má natrženou vobálku. Proto se budu hodně snažit abich mněl ten pocit znovu. Je to dobrej pocit vědět věci a bejt chitrý. Dybych teď byl chitrí hned bych si sednul a znovu to přečet. Stejně si mislím že sem první hloupí člověk na svjetě co udělal něco pro vědu. Pamatuju se že sem něco takovýho udělal ale nepamatuju se co. Tak mislím že sem to udělal pro všechny hloupí lidi jako já.
Zbohem slečno Kinianová a doktore Straussi a všichni. A P.S. prosím řekněte doktorovi Nemurovi ať se tak narozčiluje dyž si lidi z něho dělaj legraci nebo nebude mít žádný přátele. Je to lehký mít přátelle dyž jim dovolíte aby si zvás dělaly legraci. Tam co du budu mít přátelů.
P.P.S. Esli budete mít příležitost dejte nějaký kytky tam co má Algernon hrob na dvorku…
