Skladby a díly Karla Havlíčka Borovského

 

Jméno: Skladby a díly Karla Havlíčka Borovského

Zařazení: Literatura, Spisovatelé

Přidal(a): klafle

 

Charakteristika doby: Počátky českého realismu

• Období mezi končícím romantismem a rozvíjejícím se realismem
  • Vliv romantismu: buřičství, rebelství
  • Vliv realismu: snaha poukázat na skutečné problémy společnosti

Autoři:

• Božena Němcová
  • Nekonvenční vzdělaná spisovatelka
  • Babička – zidealizovaný návrat do dětství autorky na venkově
  • Obrazy z okolí domažlického – feminismus
  • Národní báchorky a pověsti – sbírka lidové slovesnosti; např.: Pyšná princezna
• Karel Sabina
  • Omilostněný buřič pokládaný za spolupracovníka tajné policie
  • Na poušti – autobiografický román
  • Oživené hroby – zážitky z vězení
  • Text k Smetanově Prodané nevěstě
• Josef Václav Frič
  • Rebel donucený k exilu tajnou policií
  • Paměti – zážitky z vězení
  • Písně z bašty – poezie
• Karel Havlíček Borovský

 

O autorovi: Karel Havlíček Borovský

• Žil v 19. století
• PRVNÍ moderní český novinář; mimo jiné rebel, básník, satirik
• Studoval v Havlíčkově Brodě → pak Filosofickou fakultu → teologii
  • Chtěl zlepšit svět, ale byl zklamán nedostatkem svobodného projevu v církvi
  • → Zůstal tedy věřícím, ale kritizoval církev jakožto instituci
• Odjel do Ruska pracovat jako vychovatel a byl zklamán absolutismem
• Jeho dílo dělíme do tří skupin: kritika, poezie a skladby
• Pro režim (Bachovský absolutismus) byl velice nepohodlný buřič → čelil množství žalob, ale soudní procesy si užíval
• → byl vyhnán z Prahy do Kutné Hory, kde začal vydávat časopis Slovan
• → vláda z něj byla zoufalá a marně se ho pokoušela uplatit → byl odvlečen do Brixenu, kde se měl docela dobře, ale nesměl se vrátit
• Krátce před smrtí na tuberu mu byl umožněn návrat → jeho pohřeb se stal demonstrací proti Rakousku

 

Kritika

• Obrazy z Rus
  • článek v časopisu Včela
  • obsah: lid dobrý, vláda špatná → revoluce nebude

• Kritika Posledního Čecha od Tyla
•      dílo má být nejen vlastenecké, nýbrž i kvalitní
• Kapitola o kritice
  • Jak se správně kritizuje
  • Kritika má být pozitivní i negativní
  • Kritika je umělecký útvar a nemusí být podepsána
  • Kritik nemusí být spisovatel, důležité je, aby tomu rozuměl
• Publikoval v: Česká včela, Pražské noviny, Národní noviny → příloha Šotek
  • psal sem epigramy

Poezie

• Smíšené básně – reakce na novou ústavu
• Epigramy
  • = krátké satirické básně s poučnou pointou
  • rozděleny dle adresáta: církvi, králi, vlasti, múzám, světu

Skladby

• Tyrolské elegie – o odvlečení do Brixenu
• Křest sv. Vladimíra – kritika Rakouska a církve
• Král Lávra – pohádka kritizující absolutismus

 

Skladby

Tyrolské elegie

• Inspirace: antický básník Ovidius, který byl také vyhnán (na rozdíl od něj ale používá Borovský ironii)
• Ironické vyprávění podle skutečných událostí násilné deportaci autora do Brixenu
• Básnická satirická skladba
• Děj
  • Provokoval Rakousko → policie ho uprostřed noci sebrala
    • Ironie: „malá návštěva, milý pan Bach, nadýchat se čerstvého vzduchu“
    • Jediný smutný moment – loučení s rodinou
  • Cesta
    • Neví, kam jede, bojí se vězení, která míjí
    • Koně se v Alpách splašili → policie v hrůze utekla, on jede jako by nic dál (nebojí se – nemá co ztratit)
      • Alegorie: splašený kočár = Rakousko
    • Dojel do Brixenu sám, v hospodě se navečeřel a počkal na neschopnou policii

 

Křest svatého Vladimíra

• Inspirace: Ruský Nestorův rukopis o přijetí křesťanství
• Jazyk: vulgarismy, hovorová čeština, vojenský slang
• Děj
  • Bůh Perun si stěžuje na svůj božský život (Autor poukazuje na to, že by si lidé měli svoje problémy řešit sami) → odmítne carovo přání spustit hromy na jeho počest. Je tedy vláčen po ulicích a posléze utopen v Dněpru, stejně jako jeden novinář (popularita je nestálá)
  • Po utopení Peruna je vše jako dřív až na to, že církev přišla o živobytí. Protože církev spolupracuje s carem, uprosí ho, ať zařídí nového boha.
  • Vláda tedy vyhlašuje v novinách konkurz na nového boha
    • O tuto pozici je enormní zájem, všichni se snaží urvat moc a vliv, přísun peněz a možnost manipulovat
    • Větší vliv než vláda mají mocenské skupiny v pozadí
  • zpěv je psaný makarónským veršem = střídání latiny a češtiny
    • Skandální spojení modliteb a hanlivých průpovídek o církvi
  • Zpěv vypráví o sporech v rámci náboženství:
    • katolictví vs. pravoslaví vs. judaismus vs. islám
    • nedokončené
  • poselství: Absolutismus je zlo zneužívající víru ke svému prospěchu

 

Král Lávra

• Nejmírnější ze tří skladeb
• Děj
  • V jádru dobrý irský král milovaný svým lidem, se styděl za své oslí uši, a proto to úzkostlivě před všemi tajil. Dával se holit jen jednou do roka a pak dal holiče oběsit. Mezi holiči se vždy metal los, kdo má krále holit.
  • Jednou padl los na Kukulína. Kukulín krále oholil, ale pak byl ušetřen kruté odměny za službu králi. Král se totiž ustrnul nad chudou Kukulínovou matkou, ale Kukulín musel přísahat, že nikomu neprozradí, co viděl, když krále holil. Tak se stal Kukulín dvorním královým holičem a od té doby přestal mezi holiči strach, na koho z nich padne los, aby krále oholil.
  • Ale Kukulína tak trápilo tajemství, že se z toho roznemohl. Starý poustevník mu poradil, že se mu uleví, jestliže tajemství našeptá do vrby. Kukulín učinil podle jeho rady a uzdravil se.
  • Tajemství bylo vyzrazeno, když král pořádal bál. Dostal se něj totiž proutek z vrby, který posloužil jako kolíček basy, jež na bále hrála. Basa bručela lidským hlasem tak, jak to Kukulín do vrby našeptal: „Král Lávra má dlouhé oslí uši!“
  • Z toho vzniklo zděšení, král muzikanty vyhodil, ale bylo už pozdě něco udělat. Tajemství bylo venku, ale lid si brzy na oslí uši svého krále zvykl a Kukulín zůstal holičem ušatého krále dál.
• Kritika absolutismu – král popravoval, protože si to mohl dovolit