Kniha: Slezské písně
Autor: Petr Bezruč
Přidal(a): Muninka
O autorovi: (1867-1958)
-vlastním jménem Vladimír Vašek
-narodil se v Opavě, kde se také nalézá jeho busta, památník a zde i pohřben
-Bezruč studoval gymnázium v Brně, pak práva v Praze, ale ta nedokončil. Stal se úředníkem na poště v Brně, Místku a zase v Brně. Na konci 20.let odešel do penze a žil v Brně a Kostelci na Hané.
Kontext autorovy tvorby:
- Sociální symbolismus
- Impresionismus
- Obraz hluboké zaostalosti země
- Anarchismus, buřičství
Další díla: Stužkonoska modrá
Rok vydání: 1985
Nakladatelství: Československý spisovatel
Jazyk: ironie, nářečí (robit, baba), vliv polštiny
Žánr: sbírka epických a lyrických básní
Forma: poezie
Námět: utiskování slezského lidu
Literární druh: sociální, vlastenecká, intimní lyrika
Literární žánr: básně
Verš: nepravidelný
Rým: nepravidelný
Doba děje: konec 19. století (stejné pro všechny „písně“)
Místo děje: území Slezska (také stejné pro všechny „písně“) 2.polovina 19. století
Kompozice:
- dílo obsahuje 54 básní
- můžeme je rozdělit do tří tematických celků:
- Intimní lyrika (Červený květ, Jen jedenkrát, Labutinka aj.)
- Sociální lyrika (70 000, Ostrava, Opava, Slezské lesy, Polská Ostrava aj.)
- Vlastenecká lyrika (Kyjov, Ptení, Plumlov, I-II aj.)
> dále zde najdeme i básně, které se formě úplně vymykají a zpracovávají témata antické kultury:
>>Leonidas
>> Caesarova smrt
Jazyk:
- ich-forma
- slezské nářečí (objevuje se ve všech)
- slova z dialektů >> baba = žena, hrubý = vysoké postavy, roba = žena
- hovorové výrazy
- bohatá slovní zásoba
- místy užití polštiny
- tázací věty
- ironie
Charakteristika období: generace anarchistických buřičů (ostře kritické názory), ovlivněn českou modernou, symbolismem, obraz hluboké zaostalosti země
Děj:
Červený květ
-na kaktusu vykvetl červený květ, neznámý básník ale květ odsoudí a místo toho obdivuje růže
-tím porovnává dvě skupiny rozdílných lidí, ty co jsou na povrchu hezcí, a ty kteří si na vzhledu nepotrpí, ale svou krásu ukrývají uvnitř, v životě už si prošli svoje a jsou dobří v jádru
Jen jedenkrát
-Paralelismus- 2 příběhy vyprávěny nezávisle na sobě
-zobrazena promarněná šance, už je pozdě litovat
Kantor Halfar
-národnostní tématika
-sociální balada
-Halfar je učitel, učí na polské škole, ale česky, je vzpurný
-v životě neumí najít své místo, je paradoxem, že ho najde v rohu hřbitova po tom co spáchá sebevraždu
Maryčka Magdonova
-sociální balada
-dívce zemřou oba dva rodiče, je nucena krást aby uživila své sourozence, zatknou ji
-Maryčka spáchá sebevraždu, je pohřbena v části hřbitova, kde leží sebevrazi, u zdi ,bez kříže
Bernard Žár
-vede normální život, ale stydí se za svou rodnou řeč, pak se stydí i za matku, která stále mluví česky
– onemocní a pak umře, na pohřbu a až všichni odejdou se za něj matka modlí česky, ale potichu aby svého syna nevzbudila
Ostrava
-horník mluví jménem všech vykořisťovaných dělníků
-úvaha o vzpouře
-nakonec slibuje pomstu
Labutinka
-nešťastná láska
-muž se zamiluje do dívky, která nemá věno, ale protože ji miluje, tak je mu to jedno, chce jen aby ona na něj počkala než se vrátí z cest
-vrátí se a dozví se, že jeho Labutinka, se vodí s kým se jí zlíbí
-zlomí mu to srdce
Charakteristika postav:
Halfar– učitel, stojí si za svým, prosazuje češtinu, je mu to osudným
Maryčka Magdonova– umřeli jí oba dva rodiče a Maryčce na krku zůstávají mladší sourozenci, o které se musí starat, přirozeně je toho na mladou dívku příliš velká zodpovědnost a moc starostí, spáchá sebevraždu
Bernard Žár– stydí se za svůj rodný jazyk, je zlý ke své matce kvůli toho jak mluví
Česká literatura od přelomu 19. a 20. století do konce 1. světové války
- Literatura konce19. apočátku 20.století
- Rozvoj průmyslu v českých zemí, migrace obyvatel do měst
- Anarchističtí buřiči (řadí se zde pouze podle období, ne podle tvorby)
- Pohrdají společností
Další autoři: Viktor Dyk (Krysař, A porta inferi), Karel Toman (Pohádky krve, Měsíce), Fráňa Šrámek (Modrý a rudý, Měsíc nad řekou), František Gellner (Po nás ať přijde potopa)
