Kniha: Svět podle Garpa
Autor: Jacques Prévert
Přidal(a): Kareska
Téma: vtipné verše francouzskému šansonu
Motiv: výsměch měšťáctví , svoboda (Pták)
Časoprostor: neurčený
Místo: Paříž (Francie)
Kompoziční výstavba: v některých básních chronologický, jiné bez dějové linie, 95 básní, písní a básní v próze
Lit. Druh a žánr: druh- epika i lyriky, žánr: lyricko-epický(balada, báseň)
Vypravěč/Lyrický subjekt: Er-forma (všeobecný vypravěč)
Postavy: mění se s každou básní ( někdy lidé jindy zvířata)
Vypravovací způsoby: přímá ,nepřímá i polopřímá řeč (rozhovory postav př:Slavnostní večeře hlav v Paříži-Francie)
Typy promluv: monology (promluvy a zamyšlení postav)
Veršová výstavba: v knize převažuje volný verš, ale najdeme zde i:
– střídavý (kytice, Parist at night)
– sdružený (Neděle)
Jazykové prostředky: spisovní čeština, anglické a francouzské výrazy (př: noukoment, Rosa-la-Rosa)
– v knize použita ironie ,paradoxy, nečekané zvraty ,pointy, …
– slova citově zabarvená (holčičko x dívenko)
Tropy:
Personifikace (Podzim : listy a slunce se zachvějí chladem)
Epiteton (Paris at night: husté šero)
Hyperbola (Zahrada: tisíce a tisíce dlouhých let)
Ironie, Oxymorón
Figury:
Anafora (Slavnostní večeře hlav..: Ti kteří…)
Epifora (Snídaně: Nalil Kávu, do šálku, přilil mléko , do šálku s kávou,…)
Kontext autorovy tvorby:
Jacques Prévert (4. února 1900 Neuilly-sur-Seine – 11. dubna 1977 Omonville-la-Petite)
Francouzský básník, scenárista a výtvarník.
Stal se scenáristou a autorem dialogů mnoha velkých francouzských filmů čtyřicátých let. V roce 1932 začal psát texty k písním (převážně k chansonům), které od roku 1933 zhudebňoval geniální Joseph Kosma (např. Mrtvé listí – Des feuilles mortes). Prévert byl rovněž autorem mnoha divadelních her.
V roce 1948 vypadl z francouzského okna (na místě, kde byl dříve instalován kulomet). Ocitl se na několik dní v těžkém kómatu. Zranění Prévertovi způsobilo vážné neurologické následky.
Zemřel na následky rakoviny plic. Neodmyslitelná cigareta se mu tak stala osudnou.
Lit. Díla:
- Slova(Paroles), 1946 vtipné verše francouzskému šansonu.
- Příběhy, 1946
- Déšť a pohoda, 1955
- Haraburdí, 1965
- Věci a jiné, 1972
Filmy:
Směšné drama,Nábřeží mlh,Děti ráje,Milenci z Verony,Zvoník od Matky Boží,Návštěva z temnot,Brány noci
Slova
Jednotlivé texty se značně odlišují svou délkou, nemají nějakou jednotící formu. Nacházíme zde např. jen několikaveršové básně (Paris at night) stejně jako mohutné dlouhé skladby (Pokus o popis hostiny hlav v Paříži, Francie).
Pokud jde o tematické rozčlenění, najdeme zde básně milostné (Pro tebe, má lásko), básně ukazující na každodenní všední život (Snídaně), několik básní s politickým podtextem (Poselství) nebo zhuštěná drobná dramata (U květinářky).
Prévert býval někdy osočován z přílišné sdílnosti, nazývali ho „lidovým existencialistou“, „bardem vulgarity a sarkasmu“. Ne všem se totiž zamlouvalo jeho úsilí o nový, neotřelý pohled na zdánlivou banalitu všedního života.
Jedním ze základních rysů jeho básní je útržkovitost. Báseň jako mozaika vzniká z malých jednotlivých střípků
Dalším rysem sbírky je zřetelná nenávist vůči měšťákům. Jejich svět, plný přetvářky a honby za dobrou pověstí, satiricky znázorňuje báseň Velké prádlo.
Dalším motivem pro Prévertova Slova typickým je motiv ptáka jako symbolu svobody – Ptáčníkova píseň, Jak namalovat ptáka aj.
Básnická sbírka Slova se stala nejčtenější básnickou sbírkou ve Francii v době po druhé světové válce.“
