Kniha: Sophiina volba
Autor: William Styron
Přidal(a): Nunenka
1) Popsat společensko-historické pozadí vzniku díla a určit,jak se dílo vztahuje k dobové problematice.
- Reakce na válku – nejkrvavější konflikt i následky, protest proti krutosti války, oslava hrdinství a statečnosti, vlastenectví a přátelství (rozdíl mezi prvními reakcemi na válku východních a západních spisovatelů)
- Časté pocity ohrožení, úzkosti, odcizení, deziluze
- Hledání jistot v jiné než moderní civilizaci
- Literatura ovlivňuje zjištění, že racionální přístup ke světu nestačí k jeho pochopení
- Situace ve světě vede až ke katastrofickým představám
- Témata: sexuální problematika, drogy, násilí a brutalita
- Dochází k velkému rozmachu literatury dobře řemeslně zvládnuté, ale bez větších nároků uměleckých a myšlenkových
- Objevují se formální experimenty – např. próza „proudu vědomí“ (vnitřní monolog – co probíhá v mysli) bez úprav, stylistických zásahů, cenzury myšlenek (jakoby setkání přímo s vypravěčem) nebo prolínání významových rovin, stylů, žánrů, forem.
Východní pohled na válku
- Sovětský pohled na válku
- Panuje zde násilný patos – přehnaná oslava sovětského vítězství
- Válečná vyprávění se soustředí na vrcholné a pompézní scény
- Hrdinové jsou černobílí
Západní pohled na válku
- Střízlivé nepatetické líčení válečných scén
- Hrdinové jsou ukázání i ve svých nejnižších živočišných pudech
- Je ukázán člověk degradovaný z hrůz války
- Je rozebírána psychika jednotlivce, tzv.: pohled zdola
2) Zasaď dílo a autora do kontextu příslušného literárního období a toto období blíže charakterizuj.Znaky,kterými dílo spadá do příslušného období, dolož na zvoleném výňatku.
William Styron – literatura 2. poloviny 20. století
Atmosféra doby:
- – 1945 – konec 2. světové války (bojovalo v ní přes 100 milionů vojáků z 61 států) – lidé se snaží vyrovnat s tím, co prožili (koncentrační tábory, boje na frontě, problémy v zázemí, židovská problematika)
- – politickými velmocemi se stávají USA a SSSR – rozdělují si Evropu na sféry vlivu – USA – Západ, SSSR – Východ – vznik „železné opony“
- – USA – Marshallův plán pomoci evropským zemím – odmítnut # studená válka (zbrojení)
- – Západ – kapitalismus, demokracie, vliv USA, rozvoj
- – Východ – centrálně řízené hospodářství řízené z Moskvy, totalita, komunismus, vliv SSSR
- – počátek 90. let 20. století – rozpad sovětského bloku, pád komunistických režimů
- – USA – dominantní postavení ve světové ekonomice
- – rozvoj vědy a techniky, kosmonautiky, jaderné fyziky, informační technologie (PC, internet)
- globalizace – propojování světa, vznik a rozšiřování EU, multikulturní společnost
- problémy: ekologie, rasismus, terorismu
3) Zásadní informace ze života autora.
Narodil se roku 1925 a je to anglický prozaik a esejista. Je představitelem jižanské prózy. Styronovým nejvýznamnějším dílem je složitě komponovaný psychologický román Sophiina volba, za který získal r.1968 laureát Pulitzerovy ceny. Další ocenění např. Američan Book Award nebo National Magazine Award. Styron pochází z Virginie a po absolvování univerzity se věnuje už jen literatuře.
4) Jak se autorův život promítal do jeho tvorby?
Otec byl typický Jižan, matka však pocházela ze Severu. Téma Jihu hraje ve Styronových dílech důležitou roli. V roce 1947 začal pracovat jako editor v nakladatelství McGraw-Hill v New Yorku, což později zobrazil i v Sophiině volbě. Jeho kniha byla částečně autobiografická.
5) Zasaď dílo do kontextu autorovy tvorby.
- Ulehni v temnotách (1951)
- Zapal ten dům (1960)
- Sophiina volba (1979) – Styronovo nejvýznamnější dílo
- Viditelná temnota: Memoáry šílenství (1990)
6) Obecná charakteristika tvorby autora.
William Styron byl významný americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy.
Jeho romány se zabývají otázkami trestu a viny, čímž jako by navazoval na tvorbu F. M. Dostojevského, jeho přístup k jižanskému prostředí je ovlivněn dílem W. Faulknera. Dalším stěžejním tématem jeho děl je rasismus, který se ukazuje ve zcela nečekaných a v té době i šokujících souvislostech. Autor ve svých dílech hledá odpovědi – často kontroverzní – na nezodpovězené otázky holokaustu nebo otroctví, nabízí kritický pohled na válku či náboženský fundamentalismus.V Styronově románu se bohatě střídají jazyky, styly a roviny vyprávění. Stingo je vyprávěčem zprvu lehkovážným, své zážitky popisuje s humorem. Jeho styl kontrastuje s vyprávěním Sophie, která se projevuje jako nespolehlivý vypravěč – její příběhy jsou sice věrohodné, ale leckteré informace (například o svých dětech) vynechává. Ty se čtenář i vypravěč dozví až v průběhu románu. Sophie ve svém jazykovém projevu dělá četné chyby, které mají poukázat na její cizí původ.
7) Charakterizuj zvláštnosti autorova autorského stylu, tvrzení dolož na vybraném výňatku.
William Styron byl významný americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy. Proslul především románem Sophiina volba. Jeho romány se zabývají otázkami trestu a viny, čímž jako by navazoval na tvorbu F. M. Dostojevského, jeho přístup k jižanskému prostředí je ovlivněn dílem W. Faulknera. Dalším stěžejním tématem jeho děl je rasismus, který se ukazuje ve zcela nečekaných a v té době i šokujících souvislostech. Většina jeho prací je postavena na autobiografických zkušenostech.
8) Vliv díla/ autora na další vývoj literatury.
Kniha Sophiina volba byla velmi známá a oblíbená, ale nijak zvlášť neovlivnila další vývoj literatury.
9) Popiš soudobé přijetí díla a posuď jeho význam v dnešní době.
Sophiina volba či Jméno růže mohou být považovány za opravdu mezinárodní bestsellery
10) Vliv díla na vznik jiných uměleckých děl
Sophiina volba – romantické drama režiséra Alana J. Pakuly z roku 1982, v hlavních rolích Meryl Streepová,(za roli Sophie získala Oscara a Zlatý glóbus) , Kevin Kline a Peter MacNicol.
Sophiina volba (opera) – na námět románu napsaná Nicholasem Mawem
11) Urči literární druh a výrazovou formu díla, tvrzení zdůvodni
Literární druh:Epika
Výrazová forma:Próza
Literární žánr:psychologický román
12) Charakterizuj co nejpodrobněji žánr díla a dolož jeho typické znaky na konkrétních příkladech z vybraného úryvku z díla.
Psychologický román je typ románové tvorby, ve které je hlavním tématem vniterný (psychologický) stav ústředních postav. Ty jsou obvykle velmi složité, ale čtenář se z příběhu postupně dozvídá příčiny jejich myšlenek i chování a na konci je obvykle odhalení nebo osvobození od nějaké duševní trýzně.
13) Popiš téma příslušného díla
Život obětí fašismu počas vojny a po něm
14) Popiš hlavní myšlenku díla
Hlavní myšlenka díla – osud rozvrácený německým nacismem, ukázka zla fašismu a odpovědnosti za zločiny během války.
15) Charakterizuj jazykové prostředky příslušnného díla, tvrzení dolož na příkladech z vlastního výňatku
Autor často přeskakuje z jedné linie do druhé a nedrží se ani žádné vymezené chronologické přímky. Zvládne mistrně přesídlit z předválečného Krakova do skutečné doby v níž píše Sophiinu volbu nebo porovnat paradox chvil, kdy Sophie prožívá osvětimské peklo a on si užívá života. Stále udržuje čtenáře ve střehu. Dokáže svými metaforami a vhodně volenými slovy přiblížit děsivost holocaustu a přivést čtenáře až do dusivé a beznadějné atmosféry koncentračního tábora. Používá především dlouhá složená souvětí a často popisné a úvahové texty bez zřejmého dějového kontextu. Z větší části je dílo psáno hovorovým jazykem do něhož vstupují cízí slova (Das Land des Lächelns, la mer á lómbre…), vulgarismy (kurva, děvka…) a básničky:
Všechno, čeho si člověk váží
přetrvá den, nebo jen chvíli…
Poslů křik, krok vojáků
odčerpá jeho slávu i sílu,
i plamen, co vyzařuje do noci
z mužova bohatého srdce.
V knize převládá postup vyprávěcí, ale najdeme zde i postup úvahový a popisný, především dynamický popis.
Otázky pro epiku a drama:
1) Charakterizuj typ vypravěče, tvrzení dolož. (Pouze epika)
V knize se prolíná několik časových rovin, z toho dvě nejdůležitější. Sophiino vyprávění o životě v koncentračním táboře , psané v er – formě a Stingův život v Americe, psané ich – formě.
2) Stručně přibliž děj díla.
Děj románu se odehrává v roce 1947 v jednom brooklynském pensionu zvaném Růžový palác, kde se setkávají hlavní postavy: polská emigrantka Sophie, její žárlivý milenec Nathan a začínající jižanský spisovatel Stingo, který se do penzionu přistěhuje a tam se s podivnou dvojicí seznámí. Je svědkem jejich bouřlivého vztahu poznamenaného určitými patologickými rysy, protože Nathan je narkoman a schizofrenik a Sophie ho bezmezně omlouvá a miluje. Stingo se postupně s nimi více a více seznamuje, tráví spolu hodně času a od Sophie se nakonec dovídá její životní příběh. Od šťastného dětství a mládí v Polsku až do doby jejího zatčení a uvěznění v koncentračním táboře Osvětim. Odtud si dovezla své trauma, když se hned po příjezdu musela rozhodnout, které z jejích dvou dětí přežije a které bude posláno do plynové komory.Dále se Stingo dozvídá o její snaze zachránit alespoň jejího syna, kdy se podbízí jednomu z velitelů, ale i tento pokus zůstane bezúspěšný. Dovídá se o jejím propuštění a cestědo Ameriky, kde chodila na kurzy angličtiny a když se jednou zhroutila vyčerpáním, zachránil ji Nathan.
Nathan je zprvu líčen jako nesmírně inteligentní mladý muž s nečekanými změnami nálady, v pozdějších kapitolách knihy Sophie vypovídá o jeho agresivním a neomluvitelném chování k ní a v závěru knihy vyjde najevo Nathanova choroba a závislost na drogách, díky nimž se stává nezvladatelným a nebezpečným. Sophie se Stingem od něho utečou, ale Sophie se stále nedokáže vyrovnat s otázkou, proč musela přežít a vrací se zpět k Nathanovi, kde spolu spáchají sebevraždu.
3) Pojmenuj kompoziční postup užitý v díle.
Román je rozčleněn do jednotlivých kapitol.
Částečně autobiografický (na začátku románu se dozvídáme Stingovy pokusy o psaní a práci ve vydavatelství).
Složitě komponovaný, rozsáhlý román.
Vypravěč Stingo.
Otevřeně erotické motivy.
Kompozice díla je rámcová, skládá se z jednotlivých příběhů, které mapují Sophiin život v koncentračním táboře.
4) Jmenuj důležité postavy díla a charakterizuj je.
Sophie: Polka, árijské rysy, mluví posly, německy, francouzsky, rusky, anglicky, miluje vážnou hudbu, ničím se neprovinila, ideál krásy, přesto v koncentračním táboře, postupuje různé volby
Stingo: vypravěč, mladík, spisovatel, bez sexuálních zkušeností (v knize je hodně otevřené téma sexu), naslouchá, zamiluje se do Sophie
Nathan: Sophie ho miluje, on bere drogy, má stavy kdy je hodný, ale také kdy chce Sophii zabít, z vyšší vrstvy, zachránil Sophii
5) Kdy a kde se dílo odehrává?
Děj románu se odehrává v roce 1947 v jednom brooklynském pensionu zvaném Růžový palác.
Úryvek
„Není to tak hrozné – když je přesvědčíte, aby přestěhovali postel. Udělají to – tedy přistrčí postel ke zdi -‚ a pak už to rajtování skoro neuslyšíte. Postel totiž potom bude nad koupelnou. Donutil jsem je k tomu. Přesněji řečeno, jeho. Musel postel přešoupnout, i když je to její pokoj. Prostě jsem se nedal. Řekl jsem mu, že je Yetta oba vyhodí, když neposlechnou, takže nakonec souhlasil. Teď postel zřejmě zase šoupl zpátky k oknu. Povídal totiž něco v tom smyslu, že je tam chladněji.“ Odmlčel se a vzal si zatím cigaretu, kterou jsem mu nabídl. „Měl byste ho především požádat, aby postel zase přistrčil ke stěně.“
„To přece nemůžu udělat,“ vyhrkl jsem. „Nemůžu jít jen tak za nějakým chlapem, úplně neznámým, a říct mu – však víte, co bych mu musel říct. Byl by to hrozný trapas. To bych nemohl. A kdo jsou to vlastně?“
„Kdybyste chtěl, řeknu mu to sám,“ navrhl Morris se sebejistotou, která mi byla sympatická. „Já ho k tomu donutím. Yetta nesnáší, aby si lidi tady něčím šli na nervy. Ten Landau je skutečně divný člověk a možná s ním budou i potíže, ale postel přesune, s tím si nedělejte starosti. Nebude se chtít nechat vyhodit.“
Takže to byl Nathan Landau, první v mém seznamu, ten tedy je hlavní osobou v tomhle spolku; kdo je ale jeho partnerka v tom povykování, hříchu a zmatkování? „A to děvče?“ zeptal jsem se. „To je slečna Grossmanová?“
„Ne. Grossmanka je čuně. Je to ta polská holka, Sophie. Říkám jí Sophie Z. Její příjmení se nedá vyslovit. Ale ta je teda kus, ta Sophie.“
Znovu jsem si uvědomil ticho v domě, ten tajemný pocit, že jsem v nějakém obydlí daleko od městských ulic, v místě odlehlém, zapadlém, téměř bukolickém. Z parku přes cestu se sem neslo volání dětí a slyšel jsem, jak kolem pomalu, beze spěchu a v klidu projíždí jedno jediné auto. Prostě jsem nevěřil, že bydlím v Brooklynu. „Kde jsou všichni?“ zeptal jsem se.
„Já vám něco povím,“ odpověděl Morris. „Možná s výjimkou Nathana nemá nikdo v tomhle baráku dost peněz, aby vůbec něco podnikl. Třeba že by jel do New Yorku, zatancovat si v Rainbow Room anebo podnikl něco na úrovni. A tak v sobotu odpoledne odtud všichni vypadnou. Všichni prostě někam zmizí. No třeba to čuně Grossmanovo – člověče, to je teda lehna jenta – takže Grossmanka jede na návštěvu k mámě do Islipu. Astrid taky. To je Astrid Weinsteinová, ta bydlí přes chodbu přímo naproti vám. Dělá sestru ve špitále, Kings County Hospital, jako Grossmanka, jenomže není čuně. Žába docela ujde, ale zas nic moc. Taková obyčejná. Řekl bych něco jako pejsek. Ale čuně není.“
Napětí ve mně povolilo. „A to jezdí na návštěvu za matkou?“ zeptal jsem se s nevelkým zájmem.
„Ano, za matkou, jenomže tady v New Yorku. Vidím, že vy nejste Žid, takže vám o Židech musím něco povědět. Židé jezdí za mámou hodně. Už to mají v povaze.“
„Aha,“ řekl jsem. „A ti ostatní? Kam odjeli?“
„Muskatblit – však ho uvidíte, je to vazba a trochu tlusťoch, studuje na rabína – Moishe jezdí za mámou a za tátou někam do New Jersey. Jenom nemůže cestovat o šábesu, takže odjíždí už v pátek večer. Je fanda na biograf a celou neděli bývá v New Yorku a zvládne až čtyři pět filmů. Pak se sem v neděli pozdě večer vrací, napůl osleplý od koukání.“
„A, hm – Sophie a Nathan? Kam ti jezdí? A co vlastně dělají, kromě toho, že…“ už už jsem chtěl udělat vtip, ale držel jsem jazyk za zuby; ostatně to stejně nemělo cenu, protože Morris, upovídaný a tak nenuceně a bez zábran sdělný, už dávno vytušil, co mi vrtá hlavou, a ihned mě zásobil patřičnými informacemi.
