Kniha: Spalovač mrtvol
Autor: Ladislav Fuks
Přidal(a): Anie
Žánr:novela
Místo a doba děje: 1937-1938, Praha
Obsah:Celý příběh se odehrává v Praze v době před druhou světovou válkou. Hlavní postava pan Karl Kopfrkingl je zaměstnancem krematoria. Má ženu Marii(v knize ji oslovuje často jako Lakmé)a má také dvě děti dceru Zinu a syna Miliho, který je o dva roky mladší než Zina. V pražském bytě žijí krásný rodinný život. V knize časo vystupuje mnoho jejich přátelé.Mezi ně patřil například p. Wiliam Reinke a jeho žena . Villi je čistého germánského původu a člen německé strany NSDAP. Při každém jejich setkání se snaží p. Kopfrkingla přesvědčit ke vstupu. Pan Kopfrkgl, ale vždy odmítá, protože nenávidí násilí. Během několika setkání s Vilim si začíná Karl uvědomovat, že v jeho žilách koluje německá krev, proto se rozhodne vstoupit do jejich strany a stát se plnohodnotným členem. Při rozhovoru s Vilim si uvědomí,že jeho milovaná žena Lakmé je židovka a tedy jejich děti jsou židé druhého stupně. Po tomto zjištění se rozhodne oběsit svou ženu v koupelně.A to se mu také povede. Když svého syna zatáhne do krematoria pod záminkou exkurze,umlátí ho železnou tyčí a zatluče k německému důstojníkovi do rakve. Stejným způsobem se pokusí usmrtit i svou dceru, která ale uteče. Po těchto činech se mu začne zatemňovat mysl a zjevuje se mu Tibeťan, který ho uzná za Dalajlámu. Jakmile se zbaví celé své rodiny, začne udávat všechny své přátele židy pod záminkou osvobození jejich duší a získání ředitelského místa v krematoriu. Když toto místo získá přislíbí také pomoc při stavbě obrovských plynných komor. Závěrem knihy se vrací a z okýnka sanitního vlaku uvidí své známé přátele židy v koncentračním táboru.
Hlavní postavy:
Hlavní postava je Karl Kopfrkingl. Je to pracovník krematoria a později člen německé strany v. Byl to nekuřák a abstinent,ale někdy si ze slušnosti omočil rty. Na začátku knihy se vykresloval jako citlivý člověk a romantik. Velmi oddaný své ženě,krematoriu a později i německé straně. V jídelně má vystavený jízdní řád smrti(cedulka s rozpisem obřadů na kremaci). A často cituje z knihy o Tibetu,kterou si také často pročítá i když jí zná na paměť. S tímto motivem je také spojen Tibeťan, který se mu začal zjevovat když se mu zatemnila mysl.
Další postava, které se zde objevuje je Karlova oddaná manželka Lakmé. Je židovka a vlastním jménem Marie. Je velmi oddaná svému manželovi. V knize se ovšem nějak neprojevuje. Jedna z hlavních postav je také Willi Reineke. V knize velmi ovlivňuje Karla.Díky němu si také uvědomí,že je jeho manželka židovka a, že musí zmizet.Má velkou zásluhu na vstupu Karla do německé strany. Jeho postava vykresluje fanatického nacistu, který je rozhodnut, že „spasí“ židy. Židy označoval za staré a sklerotické.
Historické okolnosti: Celý příběh se odehrává v období před 2. sv. válkou.V knize se objevují informace o zabrání Sudet, které proběhlo 29. září 1938 na základě Mnichovské dohody(podepsal Hitler, Chamberlain Daladier a Mussolini) ,která měla za vznik 2.republiky jež byla do 16.března 1939.Tento den byl také vyhlášen protektorát Čechy a Moravy. Také se zde objevuje datum 1.září 1939,kdy Německo zaútočilo na Polsko čímž oficiálně začala 2.světová válka v Evropě.
Autor: Ladislav Fuks (1923 v Praze – 1994 v Praze) byl významným autorem psychologické prózy týkající se lidí ohrožovaných fašismem. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří debut Pan Theodor Mundstock (1963) a Spalovač mrtvol (1967), které jsou až groteskně laděné, avšak vyjadřují hlubokou úzkost lidí žijících za druhé světové války. Ve svém díle se hodně zabývá osudy Židů.
Část jeho tvorby směřuje skoro k socialistické próze, např. Návrat z žitného pole (1974) nebo Křišťálový pantoflíček (1978), zabývající se dětstvím J. Fučíka. V těchto letech byl Fuchs členem Svazu českých spisovatelů, složeného především z komunistických dogmatiků, nicméně jeho tvorba zůstala na úrovni. Jeho posledním dílem je román Vévodkyně a kuchařka (1983), založený na kontrastech postav i prostředí, sahající hluboko do našich dějin. Fuks je ve svém díle též mistrem masky, jinotajů a náznaků, k čemuž byl jako homosexuál přirozeně donucen dobou, v níž žil a tvořil. Ve svých knihách se také často dopouští jen těžko odhalitelných žertů a se svými čtenáři nejednou hraje rafinovanou hru, která mnohým z nich zůstane neodhalena.
Záměr:Myslím si,že autor chtěl hlavně ukázat,jak člověk je snadno ovlivnitelný a jak ho může válka změnit. S tématem úzkosti člověka ohrožovaného nesvobodou a násilím. Jako symbol tohoto tématu si pak zvolil druhou světovou válku a holokaust. Většina jeho díla je autobiografická, často skrytě – téměř všemi jeho knihami prochází figura senzitivního, slabého hocha, žijícího ve svém vnitřním světě a toužícího po citovém přátelství. Právě tato stále se vracející postava trpícího a mučeného chlapce má silnou míru autobiografičnosti.
Jazyk: Celý text je psaný spisovnou češtinou,ve které je často použitá přímá řeč. V textu jsou použity některé německé hesla či věty a na konci knihy je uveden jejich překlad.
Kompoziční prostředky: Celý příběh je rozdělený do patnácti kapitol. Každá kapitola popisuje určitou událost a jsou na sebe myšlenkově návazné. Například v druhé kapitole se vydávají do panoptika a jsou zde voskové figuríny různě zavražděny a pan Kopfrkingl se pak zbavil své rodiny stejným způsobem. Protože židovství brali tak jako nemoc a chtěli se jí zbavovat, jak moru.
Filmové zpracování: Podle tohoto románu byl roku 1968 natočen stejnojmenný film v režii Juraje Herze. Za zmínku také stojí kamera Stanislava Miloty a výborný střih Jaromíra Janáčka. Hlavní úlohu nepřekonatelně ztvárnil Rudolf Hrušínský a ve vedlejších rolích se představili Vlasta Chramostová jako Lakmé a Ilja Prachař jako Willi Reinke.
Období:
Autoři oficiálně vydávané prózy
( i v období normalizace)
Historická próza
- 60. léta 20. století
- historie chápána jako klíč k budoucnosti
- do děl jsou vsouvány násilně aktuální témata a převládají politicko-výchovné momenty
- Zpočátku se próza orientuje zejména na příběhy z revolučních bojů, z dějin dělnického hnutí
- Prosazuje se forma kronikářského vyprávění, do něhož jsou vkládány dokumenty, svědectví pamětníku ap.
- Brzy se objevuje další téma – selské bouře v období feudalismu, husitství, dějiny buržoazie, pád římské říše… ( např. J.Toman, F. Kubka, M.V. Kratochvíl, V. Kaplický, V. Neff…).
- Objevují se pokusy zachytit dějiny co nejšířeji – románové cykly.
- Autoři: Ota Pavel: Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, syn celerového krále, Pohádka o Raškovi, smrt krásných srnců, Jak jsem potkal vaše ryby, Zlatí úhoři, Bohumil Hrabal: Perlička na dně, Pábité, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Morytáty a legendy, Něžný barbar, Slavnosti sněženek, Příliš hlučná samota, Postřižiny, Krasosmutnění, Harlekýnovy milióny, Městečko u vody, Městečko, ve kterém se zastavil čas, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet; Kluby poezie, Vita nuova, Proluky, Vladimír Neff: Srpnovští páni, sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj, Trampoty pana Humbla, Královy nemají nohy, Prsten Borgiů, Krásná čarodějka, Roucho pana de Balzac, Filozofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, Václav Kaplický: Hon na čarodějnice, František Kožík: Největší z Pierotů, Josef Mánes, Světlo v temnotách, Pouta věrnosti, Miláček národa, Na křídlech větrného mlýna, Fanfáry pro krále, Kronika života a vlády Karla IV.
Miloš Václav Kratochvíl: Osamělý rváč, Král obléká halenu, Mistr Jan, dobrá kočka, která nemlsá, Matyášův meč, Evropa tančila valčík, Evropav zákopech, Život Jana Amose, Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela, Objevitelé a dobyvatelé, Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo, Kuře na rožni, svatý na most, Osmnáct Jeruzalémů, Vladimír Körner: Adelheid, Zánik samoty Berhof, Údolí včel, slepé rameno, Písečná kosa, Zrození horského pramene, Lékař umírajícího času, Psí kůže, Smrt svatého Vojtěcha, Věra Sládková: Poslední vlak z Frývaldova, Pluky zla, Dítě svoboděnky, Malý muž a velká žena, Jarmila Loukotková: Není římského lidu, Spartakus, Navzdory básník zpívá, pod maskou smíchu, Doma lidé umírají
Osobní reflexe:Hlavní myšlenka celé knihy je způsob, jak na prosté lidi působila fašistická ideologie. Jak bylo jednoduché ovlivnit člověka a donutit ho zabít svou manželku a děti a ještě toto zlo obhájit. Jak pohlíželi na židy. Jak dokázali svoji rasu povznést výš, a zároveň ničit tak masově lidi i když to byli přátelé a rodina. Když v roce 1968 vyšel stejnojmenný film tak dokázal dokonale vykreslit knihu. Všechny hlavní okamžiky vykreslil a dokázal je zachytit aniž by musel poupravit skutečná fakta z knihy. Ve filmu bylo zřejmé již od začátku, jaký je p. Koprfrkingl, ale v knize byl na začátku vykreslen jako skvělý manžel i otec a pouze okolnosti ho změnili. Je zde také vidět pohled na válku ze strany zla prezentovaného jako pomoc lidskému štěstí.
