Srdce bestie – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Srdce bestie

Autor: Herta Müllerová

Přidal(a): MrLuciprd

 

 

 

 

 

GYMNÁZIUM A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA

CIHELNÍ 410

FRÝDEK – MÍSTEK

                                                                                  Vypracovala: Lucie Pavlásková, 4.D

 

 

 

 

OBSAH

ÚVOD

HERTA MŰLLEROVÁ

SRDCE BESTIE

RADKA DENEMARKOVÁ

NICOLAE CEAUSESCU

ZÁVĚR

POUŽITÁ LITERATURA

 

 

ÚVOD

Toto téma jsem si vybrala čirou náhodou. V naší třídě koloval seznam témat seminárních prací, a jelikož jsem „neználek“ v literárním dění  v současné době, vybrala jsem si, co se mi na pohled zalíbilo. Jméno Herta Müllerová mi jen říkalo, že bude německá spisovatelka, ale její dílo Srdce bestie jsem slyšela prvně. Tudíž bylo mým úkolem dohnat mé neznalosti a zpracovat je v této seminární práci.

 

 

HERTA MŰLLEROVÁ

Narodila se roku 1953 v Rumunsku v rodině silně poznamenané německým fašismem. Její otec sloužil, za 2.světové války, u elitních bojových jednotek nacistického Německa- SS[1]. Matka byla po válce deportována[2] do pracovního tábora v Sovětském  svazu (SSSR).

Vystudovala germanistiku a rumunistiku (německou a rumunskou literaturu) na univerzitě v Temešváru, poté se živila jako učitelka němčiny a překladatelka v továrně na traktory. Stala se členkou skupiny Aktionsgruppe Bannat, která sdružovala rumunské a německé autory žijící v Transylvánii a usilovala o svobodu projevu za vlády Ceausescuova režimu. V domovské zemi byla pronásledována, odmítala spolupracovat s rumunskou tajnou službou a díky tomuto konfliktu přišla o místo učitelky. Spolu s tehdejším manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, emigrovala v roce 1987 do Německa, kde žije doposud.

Od té doby napsala dvacet knih, zejména románů, ale také esejů, koláží nebo kratších próz. V jejích knihách se často objevuje život v diktatuře. Texty vynikají jak svou kompozicí, tak i  jazykovým a tematickým plánem. Jsou charakteristické hledáním výrazu pro poválečný totalitarismus a popisem různých utlačovacích metod jednotlivce v nedemokratických režimech. Používá mnoho srozumitelných symbolů a metafor.V knihách se výrazně promítají její výrazně emocionální myšlenkové pochody.

„Jazyk Herty Müller je čistá poezie – každá její věta je báseň nebo obraz.“[3]

V roce 1994 získala, jednu z nejprestižnějších německých literárních ocenění, Kleistovu cenu. Zavítala i k nám v roce 1999 do hlavního města České republiky na Festival spisovatelů Praha. Herta Müllerová obdržela v roce 2009 Nobelovu cenu za literaturu.

Z jejích děl zatím známe v české verzi 3 knihy vydané Mladou frontou díky překladu od Radky Denemarkové. Z roku 2010 Cestovní pas a Rozhoupaný dech a z roku 2011 Srdce bestie. Spojuje je jen téma o osudu německé menšiny v Rumunsku po 2.světové válce. V každé knize se na toto téma shlíží z jiného úhlu. Jednou to je pohled chlapce odvlečeného do Sovětského svazu na nucené práce. Podruhé můžeme cítit ponížení a bezmoc rodiny, která žádá o cestovní pas, aby se mohla legálně vystěhovat do Německa.

„Mlčení může být právě tak silné jako vyprávění. Každý musí mít možnost, určit si sám jestli svou oporu nachází spíše v mlčení nebo ve vyprávění.“[4]

 

 

SRDCE BESTIE

Začíná vypravěččiným sdělením, které shrnuje princip totalit: „Budeme mlčet, a ztrapníme se, promluvíme, a budou nás mít za blázny.“[5]

Bezejmenná vypravěčka se svým kamarádem Edgarem odjeli z totalitního Rumunska do Západního Německa. Jako jediné dvě důležité postavy románu přežívají. Smrt ostatních si s sebou vypravěčka nese jako břímě na rameni, jehož základ vypráví příběh o zlu totality nejen v Rumunsku.

První mrtvou je Lola, vypravěččina spolubydlící z vysoké školy, která spáchá sebevraždu. Její smrt spojí dohromady ústřední postavy románu – vypravěčku, Edgara, Kurta a Georga. Všichni pocházejí z německé menšiny a jejich otcové bojovali v jednotkách SS. Jsou tedy nepřátelé režimu. Po dokončení studií se rozprchnou do různých zaměstnání a komunikují spolu především skrze dopisy.

Vypravěččin otec nalezl po návratu z válečných řad SS klid duše v zahradnictví, zastrkoval „špatné svědomí do nejtupějších rostlin“[6]. Ona si v rámci budování brnění vůči šedi každodennosti pojmenovává objekty reality podle rozmanitých zástupců rostlin. Nádor tak například nazývá ořechem.

Srdce bestie je již třetí kniha, kterou si můžeme koupit na našem českém trhu. Má silně autobiografické rysy. Kniha není členěna do kapitol, ale do krátkých fragmentů[7], tudíž tam nenajdeme lineárně plynoucí příběh. Je vyprávěn retrospektivně[8] a vyznačuje se specifickým způsobem vyprávění. Autorčin styl je osobitý a nezaměnitelný. Příběh, který hodlá sdělit, nepopisuje slovy,ale věty. Vše vytváří obrazy, které si čtenář v hlavě spojí a za pomocí fantazie oživí a vypráví.

Symboly, které pro hrdinku knihy představují atributy smrti – pásek, oprátka, ořech a okno, vypadají ze začátku tajemně, ale postupně se vyjasňují a spojují do logického celku. Stávají se základem jiného jazyka, dorozumívacího prostředku mezi čtenářem a autorkou, vybudovaného nad běžnou řečí, umožňujícího hovořit se ve zkratkách. Některá téma ukazují na zoufale neutěšený stav tehdejší rumunské společnosti, který formuje představy lidí o životě:

„Muž, který něco studuje, píše Lola, má čisté nehty. Za čtyři roky se vrátí se mnou, protože takový muž ví, že ve vsi bude pánem. Že holič za ním bude chodit až domů a boty si zuje přede dveřmi. Už nikdy ovce, píše Lola, už nikdy melouny, jen moruše, protože listy máme všichni.“[9]

Postavou, která nejvíce nutí čtenáře k zamyšlení, je Tereza. S Edgarem, Kurtem, Georgem a vypravěčkou je spojena jen okrajově, nepřísluší k nim národností ani hlubokým přesvědčením o nespravedlnosti rumunské společnosti. Přesto k nim patří, svázaná nesmírně zvláštním přátelstvím, od počátku odsouzeným k zániku a zradě. Tereza je komplikovaná tragická postava. V určitém smyslu má, díky svému otci, patřícímu k prominentům režimu, jednodušší život vedoucí k pocitu nedotknutelnosti. Právě to je však jádrem, z něhož klíčí její tragédie. Mylná představa o volnosti, umožněné jejím postavením, z ní paradoxně dělá nevědomou, ale o to poslušnější otrokyni diktátorova režimu.

Některé obrazy Hertu Müllerovou zavádějí do dětských let, na okamžik se stává dítětem. Vypráví jeho ústy, ocitá se doma s matkou a otcem. Příslušnost hlavní hrdinky k národnostní menšině, k rodinám, z nichž otcové byli nuceni rukovat do německé armády, z ní dělá nežádoucího cizince. Na rozdíl od svých rodičů nemá pocit, že dům, ve kterém se narodila, je její domov. V několika větách to vyjadřuje korespondenční dialog, kde píše matce:

„Doma je tam, kde jsi ty.
A máma mi odepsala: Co je to doma, to ty nemůžeš vědět. Tam kde se hodinář Tiktaktoni stará o hroby. To je doma. Asi.“[10]

Příběh prózy Srdce bestie je naplněn realitou Ceauşeskova režimu.Všechny výše teroru se díky bohaté metaforice a jisté abstraktnosti stávají daleko sugestivnějšími a surovějšími.

 

 

 

RADKA DENEMARKOVÁ

Narodila se v roce 1968 v Kutné hoře. Je českou spisovatelkou, scénaristkou a překladatelkou. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, taky jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí. Vydala monografii divadelního a filmového režiséra Evalda Schorma- Sám sobě nepřítelem a za román Peníze od Hitlera získala Magnesii Literu. Překládá z němčiny, zejména studie a divadelní hry, ale také postupně díla od Herty Müllerové.

Ve své eseji pro Hospodářské noviny napsala, jak překládala její knihu : „Překládat Rozhoupaný dech znamenalo vláčet vozík s uhlím, vápnem, nosit pytle s cementem. A autorka s vrbovou píšťalkou v koutku úst mě popohání.“[11]

 

 

NICOLAE CEAUSESCU

Byl rumunský politik, poté prezident Rumunské socialistické republiky (1967-1989) a od roku 1989 se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Rumunska. Jeho režim tzv. Ceausescův režim byl velice nesmlouvaný- patřil mezi nejtvrdší mezi evropskými komunistickými režimy. Ceausescova vláda se opírala zejména o tajnou policii, která dohlížela na sdělovací prostředky a potírala sebemenší protikomunistický odpor.

 

 

ZÁVĚR

Nelituji, že jsem si vybrala spisovatelku, která si Nobelovu cenu za literaturu zasloužila. Její knížka se mi četla velice těžce. Musela jsem se doslova přemlouvat, abych si k ní sedla. Není to čtení, jako každé jiné. Člověk musí hodně přemýšlet nad textem a najít skrytý význam. Tuto knihu doporučuji lidem, kteří se zajímají o dějiny, hlavně teda o totalitní režim.

 

 

POUŽITÁ LITERATURA

http://www.databazeknih.cz/zivotopis/herta-muller-8243

http://cs.wikipedia.org/wiki/Herta_M%C3%BCllerov%C3%A1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Radka_Denemarkov%C3%A1

http://www.topzine.cz/recenze-srdce-bestie-herty-mullerove-totalita-planouci-silenstvim

http://www.iliteratura.cz/Clanek/29205/muller-herta-srdce-bestie

kniha:

Hertha Müllerová: Srdce bestie. Přeložila: Radka Denemarková Mladá fronta. Praha. 2011. 216 stran. Mladá fronta

---