Stařec a moře – rozbor díla (9)

 

Kniha: Stařec a moře

Autor: Ernest Hemingway

Přidal(a): Krista.s

 

 

• americký prozaik, nositel Nobelovi ceny za literaturu (1954)
• vyrůstal v rodině vzdělanců, otec – venkovský lékař
• začínal jako žurnalista, pracoval i dobrovolně jako řidič ambulance
• souhlasil s Fidelem Castrem  (s jeho vírou ve svobodu a revoluci pro svobodu)
• účastnil se Španělské občanské války (i Picasso a Orwell)
• od roku 1921 žil v Paříži, později na Kubě, kde napsal novelu Stařec a moře
• byl kritizován kvůli svému přístupu k ženám (hulvát), politice (prostoduchost) a okolí (sobecký, prolhaný)
• byl nejvýraznějším představitelem ztracené generace, ovlivnil lit. vývoj
• -> ztracená generace – mladí Američané, kteří po zasažení krutostmi 1. světové války a poválečné depresi přestali věřit dosud vyznávaným životním hodnotám a procházeli hlubokou duchovní krizí -> základním tématem autorů poznamenaných válkou bylo : zklamání, skepse, rozklad hodnot lidských a společenských
• 2x se pokusil o sebevraždu (jeho otec ukončil život také sebevraždou), 2. pokus se mu stal osudným (zastřelil se)
• v 70. letech byla vyhlášena soutěž v jeho napodobování – nejlepší díla vyšla knižně
• Využívá mezní situaci postav (rozhoduje se  o jejich životě a smrti, která může přijít kdykoli) a metodu ledovce (příběhy jsou pouze naznačeny, otevřený konec, smysl díla je ponechán na čtenáři)
•  „metoda ledovce“ – postupné odhalování skutečnosti, podtext, náznaky
• rysy jeho novinářského stylu – jasnost, jednoduchost, přehlednost

Další díla :

• Sbohem, armádo! – autobiografický román, příběh o tragicky končící lásce amerického poručíka a anglické ošetřovatelky, zfilmován – Láska a válka (Sandra Bullock, 1996) -> považován neprávem za zběha, málem popraven, žije ve Švýcarsku s Catherine (těhotnou), ta porodí mrtvého chlapečka a nakonec sama umře
• Za našich časů; Muži bez žen – povídkové soubory
• Fiesta  (1926) – román; dílo, ve kterém hlavnímu hrdinovi Jakovi Barnesovi brání válečné zmrzačení v naplnění lásky k Brett Ashleyové, se kterou z toho důvodu nemůže chodit
• Pátá kolona – román
• Komu zvoní hrana – román, bestseller – téma španělské občanské války
• Román – z francouzského „la conte roman“
  – mnoho postav, spletité osudy na nejrůznějších prostředích v delším čase,
  – má velkou tematickou šíři, má různé umělecké prostředky,
  – historický, psychologický
  – vznikají románové kroniky – „Sága rodu Forsythů“ – John Galworthy,
  – román-řeka – Romain Rolland: „Jan Kryštof“

 

• novela z roku 1952 oceněná Nobelovou cenou
• novela = z italského „novella“ – povídka, blíží se povídce, sleduje jednu časově omezenou linii, vyžaduje pointu, vznikla v renesanci -> zajímavý a napínavý příběh, který směřuje rychlým spádem k často nečekanému závěru – pointě, za zakladatele je považován G. Boccaccio, na něj navázali např.: G. Chauce, Guy de Maupassant a E.A.Poe
• jde o poslední vydané dílo E. Hemingwaye
• kniha byla 2x zfilmována – poprvé v roce 1957 jako normální snímek americkým režisérem, podruhé zahraničním režisérem jako 20 minutový animovaný film složený z 29 000 olejových maleb (byl oceněn Oscarem)

 

Téma a motiv

• téma: prohra boje s přírodou -> zápas starého rybáře nabývajícího na intenzitě
• motiv: tragická osamělost jedince, hrdinství

 

Námět

• autor neuvádí, domněnka, že kniha je napsána podle jeho kubánského přítele –rybáře

 

Charakteristika díla

• jde o epickou metaforu o životě – o oslavu síly, schopnosti maximálního vzepětí
• obsahuje: hemingwayovské teskno nad věčně končícím životem, ale víra v stálý začátek
• „Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“ = obsahuje velikost prostého lid. přátelství a nezdolnost lidské houževnatosti
• myšlenka: bojovat, i když víme, že prohrajeme
• boj s překážkami má větší hodnotu, než jejich případné překonání (za předpokladu, že boj byl čestný a konán s plným nasazením a že jsme pro dosažení cíle udělali vše, co jsme mohli)
• hl. hrdina – hem. rysy = muž vytavený zásadní zkoušce, v níž musí obstát fyzicky i mravně
• sociální problémy – společenské pozadí

 

Struktura díla, kompozice

• monolog, chronologický děj, popisný postup, křesťanská symbolika (lano=kříž), metafora o životě (člověk, příroda, zlo), spisovný jazyk, strohé věty, výrazová jasnost, dynamika, skromný děj
• text není nijak formálně členěn
• chronologický děj, popisný postup
• důležitou roli hrají, vévodí – monology -> starcova samota je vyjadřována vnitřními monology i oslovováním sama sebe (např.: oslovuje svou zraněnou ruku)
• většinou používá přívlastkové a časové vedlejší věty
• spisovný jazyk
• metoda ledovce poukazuje na skrytou křesťanskou symboliku – na rukou rybáře, rozedřených lany, se objevují krvavá stigmata (stigmata se v křesťanství označují rány na těle v místech, kde byl podle Bible zraněn Kristus během ukřižování) upozorňující na Kristovo utrpení
• hemingw. rysy = muž vytavený zásadní zkoušce, v níž musí obstát fyzicky i mravně
• chybí autorské hodnotící soudy
• snaha zachytit bezprostřední vjemy a reakce, tzv. co přesně stařec zažívá, „to pravé“ a bez sentimentu

 

Jazyk

• spisovný, strohé věty (zvláště v dialogu)
• v překladu ponechány španělské výrazy
• místo konkrétních pojmenování preferuje obecná označení (stařec, ryba, chlapec, moře, žraloci) = výrazová jasnost
• vnímá moře jako ŽENU (mluví tak o ní), rybě vyjadřuje úctu a respekt
• skromný děj, dynamika (pohyb chycené ryby)

 

Postavy

• stařec Santiago
  • hl. hrdina, stařec, samotář
  • houževnatý, odvážný, vytrvalý, neúnavný, hloubavý, hrdý, fyzicky i duševně silný člověk
  • schopen bojovat do posledních sil
  • prokazuje své morální lid. kvality, je vystaven těžké životní zkoušce, má pevný charakter
  • charakteristická hem. postava = samotář odloučený od společnosti, zamlklý samorostlý člověk, je to jednoduchý člověk (= žádný intelektuál), žijící velice skromně a v souladu s přírodou
• chlapec Manolin
  • věrný a obětavý hoch, pomocník při lovu, citové pouto se starcem
  • zlo (žralok), příroda (moře), lidstvo (stařec)

 

Časoprostor

• děj se odehrává na Kubě (vesnice poblíž Havany) ve 20.století (nejspíše 40. léta)

 

Obsah (děj) 

Santiago nemůže již 84 dní chytit pořádnou rybu, všichni přátelé ho opustili, jediný, kdo s ním stále zůstává je chlapec Manolin, kterého však jeho otec nakonec převelel na jinou úspěšnější loď a tak Santiago se vydává na moře sám, vydává se do veliké vzdálenosti od pevniny, mnohem dále než ostatní rybáři, aby chytil co největší rybu. Santiagovi se z počátku nedaří nic chytit, chytne akorát lososa, poté se mu ale na hák chytí tak veliký mečoun, že loď málem překotí. Santiago pomalu tahá za lano, které nesmí přivázat k lodi, protože by se lano prudkými pohyby ryby utrhlo, lano tedy drží v ruce. Ryba táhne celou loďku do otevřeného moře. Začíná boj, kdo s koho. Santiago je na pokraji vyčerpání, ale je to drsný muž a jen tak se nevzdává, přes obrovskou bolest, pořezání od provazu, křeč v levé ruce vytrvá, dokud mečoun nezačne kroužit kolem lodi. Během cesty s mečounem konverzuje, mluví sám na sebe, ale i tak se snaží udržet si tu špetku rozumu, kterou má a nezbláznit se.

Mečouna nakonec zabije harpunou a plaví se zpět, po cestě se těší, jaký úlovek chytil, ale nejde mu ani tak o peníze než o to, že splnil svůj cíl. Ryba je tak obrovská, že ji nemůže dát na loď, a proto ji veze přidělanou na boku lodi. Při cestě zpět je ale ryba napadena žraloky, Santiago oba zabije harpunou, ta se ale rozbije. Santiago improvizuje a přiváže nůž na pádlo. Při dalším útoku žraloků je i tato primitivní zbraň žraloky zničena. Při těchto útocích žraloci odtrhli z ryby dost masa, už zbývá zhruba 50 %. Když už vidí světla svého města v dáli, přijde další vlna žraloků, kteří cítili krvácející zbytek ryby. Žraloci kladivouni tedy dokončí práci svých předchůdců. Když Santiago dorazí totálně vyčerpaný na břeh, z ryby zbyla jenom kostra. I tak získává obdiv ostatních.

 

Okolnosti vzniku díla

• přelom 40/50. let byl pro H. tvůrčí krizí (jeho román Přes řeku do stínu, totiž kritikou nebyl přijat dobře), proto se přestěhoval na Kubu, kde napsal během dvou měsíců příběh o zdejším rybáři
• publikace byla otisknuta v časopise Life a zaznamenala úspěch, už od vydání byla kniha považována za H. vrcholné dílo

 

Vliv  díla

• Raymond Carver patřil mezi jeho nejvýznamnějšího pokračovatele
• jeho úsečnost a náznakovost ovlivnila i dílo Josefa Škvoreckého (pracoval s metodou heming. „nic neříkajících“, zdánlivě banálních dialogů)
• stopy zanechal i v rané tvorbě Arnošta Lustiga