Šťastný Jim – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Šťastný Jim

Autor:  Kingsley Amis

Přidal(a): Don

 

 

I. Obecná charakteristika literárního díla:

Literární druh: epika

Literární žánr: román; tzv. univerzitní román ( specifický pro anglickou literaturu 50. let, zrod iniciován zakládáním univerzit i v menších provinčních městech a intelektualizací společenského života,hrdinové jsou profesoři a vědci, ale i studenti především z humanitních oborů.)

Literární směr: Světová literatura po roce 1945; román vychází roku 1954.

 

II. Organizace jazykových prostředků:

Próza:

Stylistická charakteristika textu:

Kniha je psána spisovným i hovorovým jazykem. Projevuje se zde i jazyk odborný, který se objevuje u přednášek. Hodně se objevuje, humor, ironie, satirické prvky, trapné situace. Ironie je už v samotném názvu románu, protože hlavní postava – Jim Dixon – na provinční univerzitě, kde působí, rozhodně šťastný není. Dále karikování postav, hrdinova sebeironie, absurdní vážnost, parodií je i samotný happy end románu.

 

Slovní zásoba:

Pronikání hovorového jazyka ulice i úřadů.

III. Tematická výstavba

Téma: Kniha popisuje příběh mladého lektora Jima Dixona na provinční univerzitě, který se svým provokativním chováním brání a vysmívá konzervativním poměrům na univerzitě i snobismu profesorů.

 

Vypravěč:

Kniha je psána v er-formě. Ústřední postavou je Jim Dixon, který vše s humorem, nadsázkou a ironií hodnotí.

 

Postavy:

Jim Dixon –  mladý lektor historie, má obdivuhodný smysl pro humor. Svými provokativními kousky dává nepokrytě najevo, jak je mu protivná bezduchost a zkostnatělost univerzitního prostředí.

profesor Welch – univerzitní profesor, kariérista, snob.

Margareta , Bertrand Welch, Christina Callaghanová

 

Děj:

James Dixon působí na katedře dějin univerzity v Cambridge. Je neobratný, chybí mu sebědomí a jeho nejistota je podtržena ještě i jeho nejistým postavením, neboť má uzavřenu smlouvu na dobu neurčitou a o jejím prodloužení se má v dohlednu rozhodnout. Na jedné straně je pronásledován strachem o místo, na druhé straně v hloubi duše cítí, že o místo učitele vlastně nestojí, navíc vidí nedostatky odborné i charakterové svého nadřízeního i svých kolegů. Okolnostmi je dotlačen do vztahu s kolegyní Margaretou, který sice udržuje na přátelské úrovni, ale rád by ho ukončil, protože Margareta se chová, jako by byla jeho snoubenka. Jenže si netroufá jí o tom říct, protože Margareta ho citově vydírá. Snaží se plnit všechny úkoly uložené vedoucím katedry, roztržitým profesorem Welchem a zavděčit se mu, ale bez valného úspěchu. Navíc mu podráží nohy spolubydlící Johns, který na něj při každé příležitosti Welchovi donáší. Jim se v soukromí odreagovává provozováním zesměšňující mimiky a ve chvílích nervozity a trémy provádí neuvědoměle svá mimická gesta i na veřejnosti.

Jednoho dne je Jim pozván k Welchovým na hudební víkend a seznamuje se tam s arogantním Welchových synem Bertrandem a hlavně s jeho dívkou Christinou Calaghanovou. Na večírku způsobí výtržnost, když se s Bertrandem pohádá, odchází do hospody a po návratu způsobí řadu škod. Brzy ráno se potkává s Christinou, která mu pomáhá škody zamaskovat. Christina se mu líbí, ale patří k vyšší společnosti (má bohatého strýce) a Jim má pocit, že pro ni nemůže být zajímavý. Bertrand i Margareta vycítí, že Christina si s Jimem rozumí. Bertrand Jimovi vyhrožuje, že ho nechá z univerzity vyhodit a Margareta přitvrdí ve vydírání.

Jim má mít přednášku, jíž by se měl kvalifikovat pro další setrvání na katedře dějin. Ztrémován se opije a přednášku na téma Alžbětinská doba přednese se svou bohatou komickou mimikou, jíž nevědomky paroduje jak Welche, tak rektora. Má pocit, že všechno je ztraceno, ale dozvídá se, že Margaret se stejně chovala i v dřívějším vztahu, který nepřerostl přátelství a navíc mu Gore-Urquhart nabízí místo tajemníka, které bylo původně určeno Bertrandovi. Místo přijme, podaří se mu odpoutat se od Margaret a na nádraží se setkává s Christinou, která se rozešla s Bertrandem, když se dozvěděla o jeho delší dobu trvajícím vztahu s Carol, manželkou Jimova kolegy.

 

Kompozice:

Kniha je rozdělena do 27 kapitol. Je užita poetika filmové grotesky – nejen střih, ale i detailní popis Jimovy mimiky ( úsměvy, grimasy).

 

Místo a čas:

50. léta 20. století, Anglie – cambridgská univerzita.

 

IV. Význam sdělení ( hlavní myšlenka)

Výsměch pseudovědecké atmosféře malé univerzity, kariérismu, snobismu, falešné morálce. Ukázka toho, jak se člověk musí přetvařovat, aby se mohl zařadit do soudobé společnosti.

 

V. Společensko-historické pozadí

Charakteristika doby vzniku díla:

Ve státech jihovýchodní a střední Evropy, které na konci války osvobodila Rudá armáda, začal Sovětský svaz postupně upevňovat svůj vliv, v letech 1946 – 1948 zde vznikly tzv. lidově demokratické režimy. Ve snaze oslabit sovětský vliv vyhlásily USA tzv. Marshallův plán hospodářské pomoci evropským zemím. Jeho odmítnutí některými zeměmi dovršilo rozdělení Evropy tzv. na Východ a Západ  – začala studená válka doprovázená zbrojením a vznikem vojenských bloků. Období studené války se protáhlo až do počátku 90. let, kdy padly komunistické režimy ve střední a jihovýchodní Evropě a rozpadl se SSSR.

V uplynulém půlstoletí došlo k nebývalému rozvoji vědy a techniky. Poslední desetiletí posílilo evropské integrační procesy. Tendence k propojování a postupnému vytváření jednotného světa jsou urychlovány rozvojem moderních informačních technologií ( tento vývoj však s sebou přináší takové problémy jako jsou národní a rasové spory, mezinárodní terorismus apod.)

 

Kontext dalších druhů umění:

Výtvarné umění:

V USA se rozvíjí abstraktní expresionismus, který se po skončení války snaží vyrovnat s novou realitou. Centrem tohoto umění se stává New York.

Téměř současně v USA i Anglii vzniká pop-art. Název odvozen z anglického popular art ( lidové umění), rozvíjí se v 1.polovině 60. let. Pop-art hledá kontakt umění s tímto světem. Od 60. let do poloviny 70. let se také rozvíjí minimalismus.

 

Kontext literárního vývoje:

Válka se stala významným tématem literatur všech zemí, které byly 2. světovou válkou zasaženy. Autoři protestovali ve svých románech proti krutosti války, oslavovali hrdinství, statečnost a odvahu, ale i vlastenectví a kamarádství bojujících. Ukazovali i strach, zbabělost, kolaboraci. V tzv. pohledech zdola podávali rozbor psychiky lidí v extrémních podmínkách. Některí autoři však zachycovali válku také satiricky nebo humoristicky. Postupem času se od tohoto tématu upouští a autoři začínají reagovat na nové problémy ve společnosti.

Vznikají také nové směry umění (existencialismus, neorealismus, postmodernismus, magický realismus) a skupiny (beatníci, rozhněvaní mladí muži). Vliv na tvorbu má také nový román a absurdní drama. Rozvoj sci-fi a fantasy ( zejména v anglické literatuře).

 

VI. Autor

Život: *16.4.1922  + 22.10.1995

Byl to spisovatel, básník, kritik a učitel. K. Amis studoval v Londýně na City of London School a poté St. John’s College v Oxfordu. Jelikož vypukla druhá světová válka, musel přerušit studia, během této války sloužil v britské armádě (konečná hodnost – poručík). Po válce (roku 1949) studium v Oxfordu dokončil.

Od roku 1949 působil jako vysokoškolský profesor angličtiny na několika universitách ve Velké Británii a Spojených státech.

 

Vliv na jeho tvorbu:

Kingsley Amis patřil k hnutí autorů, kteří byli označování jako rozhněvaní mladí muži. Ti nesouhlasili s konzumní společností, tradičními britskými pořádky a konzervatismem britské společnosti. Pro vyjádření svých odmítavých postojů vůči společnosti vytvořili speciální žánr – univerzitní román – dílo spojuje motiv – mladý hrdina, nejlépe čerstvý absolvent univerzity, má nastoupit do zaměstnání, kde má zahájit kariéru. To však odmítá, protože má odpor ke komerční společnosti.

 

Další díla:

Ten nejistý pocit – 1957, hrdina tohoto románu je obdobou Jima Dixona. Také on vyšší společenské vrstvy obdivuje, ale zároveň jimi pohrdá.

Mně se tu líbí ,Tlustý Angličan,Chci to hned,Liga proti smrti

Pozdější realistické, satirické komedie:

Stanley a jeho ženy ,Děvče z Ruska ,Obtíže s dívkami

Amis psal i povídky a televizní hry:

Sebrané povídky

Jen malou část jeho díla tvořila poezie:

Sebrané básně

 

VII. Inspirace daným literárním dílem

Román byl několikrát zfilmován.





Další podobné materiály na webu: