Kniha: Strakonický dudák aneb Hody divých žen
Autor: Josef Kajetán Tyl
Přidal(a): Tomáš Vondrák
Rozbor díla: Strakonický dudák
Postavy:
- Švanda (mladý dudák, který nemá peníze a nezná svou matku ani otce; důvěřivý, dobrosrdečný, obětavý, bláhový; v touze po penězích zapomíná na svou milou Dorotku; charakter Švandy se vyvíjí – směřuje k dobrému)
- Dorotka (dcera hajného Trnky; prostá venkovská dívka; statečná, obětavá, kladný hrdina, věrná; miluje Švandu – došla pro Švandu až na popraviště do ciziny)
- Kalafuna (prostý český člověk a muzikant, který hraje se Švandou na housle; dobrotivý, obětavý, nevyvíjí se, nedokáže zradit přítele)
- Kordula (Kalafunova žena; starostlivá, pečlivá matka, moudrá, dobrosrdečná, žárlivá)
- Vocilka (záporný postava příběhu; vychytralý, zbabělý, příživník)
- Rosava (polednice, lesní panna; Švandova matka o které neví)
Vedlejší postavy:
Lesana (panovnice nad lesními pannami, polednicemi a divými ženami); lesní panny- Bělena, Květena, Lupina, Jarona, Leskava; divé ženy – Divuka, Mihulice; děti Kalafuny a Korduly – Honzík, Frantík, Kačenka, Liduška; Tomáš (starý dudák); Koděra (rychtář ve vsi blízko Strakonic); Šavlička (voják na dovolené); Trnka (starý hajný); Nalejváček (hospodský); venkovští chasníci – Franěk, Váša, Kuba, Matěj; Pataleon Vocilka (bývalý študent, teď na cestách); král Alenoros (pán neznámých zemí); Zulika (smutná princezna, jeho dcera); Alamir (hrdina a její ženich); v zemmi Alenorosově: Mikuli (hospodský); Dulina (sklepník); posluhovačky – Gulinari, Vanika; Dvořenín, + komonstvo princezny Zuliky, králova pážata, Alamirovi oděnci, česká chasa venkovská o pěkné hodince, lesní panny, divé ženy.
TÉMATICKÝ PLÁN:
Děj:
Švanda je zamilovaný do Dorotky, dcery starého myslivce Trnky. On ale jejich lásce brání, protože Švanda nemá rodiče a je chudý. Aby si mohl Dorotku vzít, musí vydělat nějaké peníze. Švanda umí hrát na dudy. Od vojáka Šavličky se dozví, že se ve světě dají muzikou vydělat velké peníze. Proto se rozhodne odejít do světa, rozloučí se s Dorotkou a slíbí jí, že se vrátí. Cestou usne na palouku v lese, kde ho najdou víly. Na přímluvu jeho matky – víly Rosavy – je Švandovým dudám vdechnuto zvláštní kouzlo. Rosava žádá Lesanu, panovnici nad lesními pannami, polednicemi a divými ženami, aby směla svého syna doprovázet. Lesava svolí, ale podmínkou je, že se Švanda nesmí dovědět, kdo je jeho matka.
Švanda má v cizině velké úspěchy. Potkává podvodníka Vocilku, který mu dělá sekretáře a přitom ho neustále šidí. Švandovi se podaří pomocí své hry na dudy rozesmát princeznu Zuliku, která si hned rozhodne, že si ho chce vzít. Vocilka mu říká, ať neváhá a Švanda úplně zapomíná na Dorotku. Švanda se dlouho nevrací domů a Dorotce se začne stýskat a rozhodne se ho jít hledat se Švandovým kamarádem, také muzikantem, Kalafunou. Zastihnou ho zrovna v době, kdy si má brát princeznu. Dostanou až na hrad, kde se jich ale Švanda nezastane, a tak jdou vyvedeni strážemi. Nato přijíždí princ Alamir, s kterým byla Zulika zasnoubena, a Švandu nechá uvrhnout do vězení. Až tam si Švanda uvědomí chybu.
Zjeví se mu polednice, jeho matka Rosava a řekne mu celou pravdu o tom, kdo vlastně je, a proto je královnou víl uvržena mezi divé ženy. Pomůže Švandovi dostat se z vězení, aby se mohl vrátit zpátky domů k Dorotce. Ta už o něm ale nechce ani slyšet. Švanda odejde společně s Vocilkou do hospody a tam se opije. Mezitím se Rosava zjeví Dorotce a řekne jí, že Švandovi hrozí nebezpečí. Dorotka ho stále miluje a tak se rozhodne jít ho zachránit.
Švanda byl totiž vlákán Vocilkou o půlnoci do lesa, kde hodlá Švandovi ukrást kouzelné dudy. Švanda je ale donucen hrát na reji divých žen, které ho chtějí zabít. Dorotka se však včas objeví a Švandu osvobodí od kouzel. Švanda slíbí Dorotce, že se změní a oba odcházejí do rodné vsi. Královna víl odpustí i Rosavě, protože ji dojme její láska k Švandovi, jejímu dítěti.
Téma:
- (divadelní hra „Strakonický dudák“ byla napsána v roce 1847 v období, kdy revoluční síly narůstaly)
- Tyl v dudákovy ukázal sílu českého lidu a jejich vztahu k domovu, národu, vlasti
- Strakonický dudák oslavuje český lid a ukazuje, že peníze porušuji vztahy mezi lidmi
- Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny
- chtěl, aby lidé pracovali doma – pro národ
Motivy:
- láska, peníze, příživnictví, dudy
Žánr:
- drama; dramatická báchorka se zpěvy o třech jednáních; v díle mimo řečí přímých a básní se objevují i scénické poznámky
Děj:
- mladý dudák Švanda velmi miluje Dorotku, jejíž otec (hajný Trnka) však o něm jako o jejím nápadníkovi nechce vůbec slyšet (pro Dorotku chce bohatého ženicha) -> Švanda se vydává do světa, kde chce zbohatnout, aby se mohli s Dorotkou vzít -> v lese upadá do snového spánku, po němž se mu zjeví víla Rosava -> ostatní víly jeho dudy začarují tak, že získají kouzelnou moc -> po svolení královny víl Lesany se Švanda v doprovodu Rosavy vydává dál -> Švandovy dudy mají po začarování obrovský úspěch, což k němu přiláká lstivého Vocilku -> ten s vidinou svého vlastního prospěchu zařídí seznámení Švandy s princeznou Zulikou, kterou také okouzlí začarované dudy a chce se za Švandu provdat -> mezitím se však Švandu vydávají hledat jeho přítel Kalafuna s Dorotkou, kteří o něj mají strach -> dostanou se až na samotný hrad, kde chtějí sňatku Švandy s princeznou zabránit -> Vocilkou, princeznou a penězi ovlivněný Švanda se jich však nezastane a tak jsou z hradu vyvedeni -> i Švanda se však brzy dostane do problémů, když ho princeznin původní snoubenec Alamir nechá uvěznit -> ve vězení se mu zjeví Rosava a prozradí mu, že je ve skutečnosti jeho zesnulou -> za prozrazení tohoto tajemství ji Lesana uvrhne mezi divé ženy do té doby, než spojí Švandu s nějakou dívkou prostá láska -> Švanda se vrací do vesnice, kde se usmiřuje s přítelem Kalafunou, ale Dorotka ho odmítá -> brzy mu však hrozí nebezpečí, když má hrát divým ženám o půlnoci -> Rosava, Švandova matka, prosí o pomoc právě Dorotku -> ta ho na poslední chvíli zachraňuje z kruhu divých žen -> Vocilka poté ukradne již odčarované dudy, ale to už se Švanda s Dorotkou objímají -> jejich ohromná láska dojme nakonec i Lesanu, která z Rosavy snímá prokletí divé ženy.
KOMPOZIČNÍ PLÁN:
- skládá se ze tří jednání:
- 1. jednání má čtrnáct výstupů,
- 2. jednání má šestnáct výstupů, str. 33-61
- 3. jednání má čtrnáct výstupů, str. 62-84
- objevují se zde písně, básně v pravidelném rýmu:
- střídavý:
- Pojďte, pojďte, sestry milé,
- čekalať jsem této chvíle,
- abych svoje drahé dítě
- z náplasti a sítě
- obkročný:
- lidských nehod vyvedla,
- a pak utišená,
- štěstím jeho potěšená
- v klidné lůno zase usedla
- sdružený:
- Rád by dostal milou svoji;
- otec ale svazek dvojí,
- že je ženich tuze chudý neboť nemá nic než svoje dudy.
- postupný:
- vraťme se zpátky;
- za dne nám dáno
- vlády čas krátký.
JAZYKOVÝ ROZBOR:
- útvar jazyka: hovorový, nespisovné výrazy
- archaismy: apatyka, trdlovat, zevlovat, fortel, kápo, traktace, nynčko (teď)
- historismy: šlejfírna, ekšplikace, v prezónu, groš, drnkačka
- nespisovná mluva: brněj
