Kniha: Tankový prapor
Autor: Josef Škvorecký
Přidal(a): Jakub
I.Typ literatury: umělecká(krásná)
II.Literární druh: epika
III.Literární žánr: próza
IV.Původ a vznik:
a)autor-Josef Škvorecký(narozen 27.září .1924 v Náchodě-zemřel 3.ledna 2012 v Torontu). Byl to český prozaik,esejista,spisovatel a nakladatel. Jeden z nejvýznamnějších českých prozaiků.
b)původ,doba a průběh vzniku
Kniha byla poprvé vydána v roce 1954,podruhé v roce 1971 v Torontu a v roce 1990 v Praze.Autor v tomto humorném románu popisuje vojenskou službu v období v socialistickém československu v době 50.let 20.století.Těžil přitom ze svých vlastních vzpomínek ze svého mládí ve vojenském táboře.
V.Tématický plán:
a) námět: Humorně a zároveň realisticky laděný román velmi dobře vystihuje absurditu tehdejší doby a to, jaká většinou byla intelektuální úroveň vojenských důstojníků a některých rekrutů ve vojenských táborech.
b) téma: Hlavní hrdina románu Danny Smiřický(alter ego autora) tráví ve vojenském táboře Kobylec poslední měsíce své služby.Snaží se vojnu “přežít“ bez jakýchkoliv problémů.Jeho cíl komplikuje řada okolností z nichž nejvýraznější jsou tupost důstojnického sboru, buzerace všech přítomných zakrslým majorem Borovičkou přezdívaným “Malinkatý Ďábel“ a jeho vášnivý vztah s “Janinkou“ Pinkasovou,manželkou jeho nadřízeného, nadporučíka Pinkase.
c) prostředí:Děj se odehrává ve vojenském táboře Kobylec,situovaném pravděpodobně ve středních Čechách.Časové období jsou 50.-tá léta tvrdé totality,kdy je ministrem obrany zeť Klementa Gottwalda Alexej Čepička.Na základě nově utvořených zákonů byla zavedena dlouhá vojenská služba pro každého zdravého muže(pro muže bez vysokoškolského vzdělání až na tři roky!).Pár krát se Danny vydá na výlet do Prahy za svojí dívkou Lizetkou.
d) postavy hlavní:
rotný Danny Smiřický:milý,velmi sarkastický mladík,absolvent filozofické fakulty na Karlově univerzitě, těžko se vyrovnává s hloupostí velitelů a absurditou ve vojenském prostředí,nemá vyřešený vztah se svou bývalou přítelkyní z Prahy,která je již vdaná,zároveň má vztah s manželkou jednoho ze svých velitelů.
postavy vedlejší:
major Borovička : major malého vzrůstu přezdívaný “Malinkatý ďábel“, postrach všech vojáků(i důstojníků,kteří mají po službě a ve vojenském táboře jsou zaměstnáni), pověstný svou hloupostí a buzerací ostatních, poslední noc,kdy vojáci oslavují konec vojenské služby, je násilně vyhozen ven z budovy a na druhý den je nezvěstný, vše nasvědčuje tomu,že spadl do žumpy.
nadporučík Pinkas:důstojník,který je známý tím,že má velmi krásnou manželku,zajímavé je, že během druhé světové války působil v americké armádě,jeho manželka je milencem Dannyho,hlavní postavy.
Jana Pinkasová- Dannyho milenka, má malého syna,je smutné povahy a cítí se osamělá, velmi krásná,jeden z vojáků(vojenský lékař-původně gynekolog) kvůli ní praktikuje černou magii.
Ludmila Neumannová-Hertlová-přezdívaná Lizetka,Dannyho bývalá přítelkyně,pochází z nábožensky založené rodiny s antikomunistickým smýšlením, paradoxně,je vdaná za vojáka čsl.armády( v době,kdy jsou vazby vojenské služby na politiku velmi silné).
četařka Babinčáková-četařka vykonávající službu ve vojenském táboře Kobylec, je přistihnuta s jedním z vojáků při sexu.
a další postavy…
literární typ: román
e) postavení autora: er-forma
f) pojetí díla: tragikomické,autorovy vtipné postřehy hodně přidávají na čtivosti
g) Děj:
Je první polovina 50.-tých let a mladík Danny Smiřický s hodností rotného má do konce vojny jen pár měsíců z povinné dva a půlleté vojenské služby.Jako velitel tanku o posádce čtyř mužů snáší neustálou buzerací svých důstojníků.Těší na slíbené místo redaktora v oddělení anglické a americké literatury v nakladatelství v Praze.Volný čas vyplňuje románkem s manželkou nadporučíka Pinkase,Janou.Jana neustále zdůrazňuje,jak se cítí v táboře sama.V táboře se od velitelů dozví,že má připravit jako odborník na literaturu ostatní sloužící vojáky ke zkouškám FO-Fučíkův odznak. Přihlásí se pouze dva vojáci.Podstatné je, že zkoušku absolvují formou debaty z důstojníky, při které vyjde najevo, že znalosti zkoušejících důstojníků určené literatury jsou skoro stejně (někdy i více) chabé,jako zkoušených vojáků, ze kterých se většina na doporučenou literaturu ani nepodívala.Ačkoliv se dá vztah mezi Dannym a důstojníkovou manželkou považovat za intenzivní, po nějakém čase rotný vykoná návštěvu v Praze a to v domácnosti rodičů své bývalé přítelkyně Lizetky,kterou stále miluje(skončí s ní v posteli). Danny také navštíví nakladatelství,kde pracuje Lizetka a kde má slíbené pracovní místo.O jeho pracovní uplatnění se také zasloužila svou přímluvou jeho sestřenice Alena,která je hereckou hvězdou budovatelských filmů(role zednic,zemědělských dělnic atd.).V táboře rotný po celou provádí činnosti,které jsou direktivně orientovány na vymývání mozků(např.plánování strategie proti útoku amerických tanků, čtení jen určitého typu literatury, ostatní knihy včetně i těch v angličtině jsou v táboře distribuovány načerno).Jedním z nejvyhrocenějších okamžiků příběhu je,kdy rotný Maňas,voják držící několik ocenění za politickou propagandu,je vybrán svými nadřízenými, aby ze účastnil ukázkového cvičení před sovětským poradcem. Je tu jenom jeden háček-rotný Maňas za celou dobu ani jednou nevystřelil z tanku(byl zaneprázdněn uměleckou a propagční činností). Výsledek je,že rotný sovětského poradce spolu s ostatními důstojníky stojícími na věži málem zastřelí.Příběh je zakončen kapitolou o kulturním večírku na rozloučenou. Ten se zvrtne v bujarou zábavu,kde alkohol teče proudem a dojde dokonce i na zpěv písní utahujících si z tehdejšího režimu(připojí se i důstojníci).Hysterický Malinkatý ďábel je ostatními násilně vyhozen z okna.Další den vojáci odjíždí domů,nikdo neví, kam se Malinkatý ďábel v noci poděl.Uplyne docela dlouhá doba. V žumpě,kde se sléval odpad z celého tábora je při odsávání hadicí nalezena jednavěc-bota Malinkatého ďábla.
VI.Kompoziční plán:
a) struktura:kniha má 319 stran,obsahuje rekomandaci Jiřího Voskovce a devět kapitol
b) forma vypravování: monology,dialogy,popis autora
c) uspořádání děje:chronologické
d) gradace
VII.Jazykový plán:
a) útvar jazyka:spisovný,nespisovný
b) slovní zásoba:vulgarismy,slang
c) textové prostředky:popis,monology,dialogy,přímá řeč
d) zvukové prostředky:onomatopoie
Filmová zpracování: V roce 1991 knihu zfilmoval režisér Vít Olmer podle společného scénáře s Radkem Johnem.Roli Dannyho hrál Lukáš Vaculík a roli Malinkatého ďábla Roman Skamene.
Úryvek
“Tak třeba vy soudruhu,kdyby jste se více méně chtěl tak nějak oženit ,“ obrátil se na Bamzu.“Čeho byste si dnes u své dívky nakonec nejvíce cenil cenil ?“
Bamza se zasnil.Pohlédl na poručíka a zdálo se,že váhá.Mlčel,zamrkal očima,zase mlčel.
“Nu?“pobídl ho poručík laskavě.“Nu přece jestli-tady-“A mimovolně učinil gesto,jež se projevilo jako osudné.Prsty obou rukou si ukázal na krajinu srdeční,čímž chtěl naznačit čistotu srdce.Nebylo to příliš marxistické,souviselo to spíše s fází poručíkova života,kdy podobně jako nyní pro vojenskou pedagogiku zahořel pro ministrování a katechismus.“Nu-jestli tady-? “naléhal tázavě.
“Kozy?“pravil nedůvěřivě Bamza. To poručíka knokautovalo.Do zvadlého kolektivu však jakoby to přililo života.V lavicích zašumělo,od stolu komise se ozvalo zatroubení.To svobodník dr.Mlejnek užíval kapesník.“Bané!“Hlavní sou nohy!“ozval se desátník Střevlíček,jenž tak poprvé přispěl k diskutované látce Fučíkova odznaku.
“Co nohy“,pravil pohrdavě Soudek.“Ve tmě nejsou nohy vidět“
“Však kozy taky ne!“namítl Střevlíček.
“Ale sou cejtit“řekl Soudek.
“Však s ní furt nechrápeš,“zasáhl ideologicky politruk Mácha.“Taky s ní chodíš mezi lidi,že jó.““Na chození jí stačej protézy,“odbyl ho pohrdavě Soudek.
“Aj peniaze súdôležité ,súdruhovia!“zapištěl malý dieslák.“Periny-gazdovstvo-aj čosi kamsi na knižke by sa patrilo!“
“Po tom je hovno,“vložil se do diskuse zkušený Bamza.“Udělaj reformu a prachy sou v prdeli.Lepší je dům.“
“Ty seš chytrej!“zvolal rozhořčeně četař Mácha,jako by Bamza ťal do nějakého živého,osobního problému.“Do domu abys dneska furt něco vrážel!“
“Ale je v ňom uloženej kapitál.“
“Voni ti ho zestátněj i s kapitálem,“ řekl Kobliha.
“Eště je nezestátnili!“
“Ale zestátněj!“
Poručík Prouza sledoval tu diskusi podoben Alence v říši divů.Nebyl s to vypravit ze sebe jediné slovo.
Otázky:
1. Splnila nakonec debata poručíkova očekávání?
2. Daly se některé názory vojáků s ohledem na tehdejší dobu považovat za provokaci?
3. Odpověděl vojín Bamza poručíkovi slovem “kozy“ z toho důvodu,že odpověď byla myšlena vážně nebo chtěl vyzkoušet trpělivost přítomných důstojníků a udělat si z nich legraci?
