Těžká hodina – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Těžká hodina

Autor: Jiří Wolker

Přidal(a): Mark

 

 

 

 

 

Jiří Wolker

pocházel z dobře situované měšťanské rodiny bankovního úředníka v Prostějově. Zde vystudoval gymnázium a na přání otce odešel na práva, ale mimo to se zapsal na některé přednášky na filozofické fakultě.Rodinné prostředí Jiřího Wolkera bylo naplněno kulturou a také profesoři prostějovského gymnázia podporovali Wolkerovy umělecké sklony. Byl všestranně nadaný – literárně, výtvarně i hudebně. Už na gymnáziu publikoval ve studentských časopisech, kromě toho byl nadšený Sokol a skaut. Jiří Wolker byl členem Literární skupiny a Devětsilu. Zde také získal přátelství se svými vrstevníky – začínajícími básníky a literáty. Zdraví Jiřího Wolkera nebylo od dětství pevné, proto rodina usilovala o jeho pobyty ve skautských táborech a u moře. Za pražských studií u něho propukla tuberkulóza. Opakovaný pobyt u moře, ani léčení ve Vysokých Tatrách mu nepomohly..

 

Těžká hodina

– básnická sbírka obsahující i 3 sociální balady

přerod chlapce v muže – těžkost tohoto období = “Těžká hodina”. Básník definitivně opouští idylu svého pokoje a přírody a ocitá se v ulicích velkoměsta

 

Celková charakteristika:

Těžká hodina je jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie.

Sbírka proletářské poezie, autorova proměna: symbol láskyplného srdce nahrazen symbolem rukou = symbolem práce, boje, činu (= kontrast), který má zlidštit svět. Mizí idylický pohled na svět, stává se básníkem osudu proletáře , místo soucitu nastupuje vědomí nespravedlnosti, s níž se nechce smířit. Prostředkem jsou tradiční balady s mravním posláním (sociální, dramatické, zdůrazňující dějové prvky, bohaté na konflikty a obrazy osobních tragédií. Tragédie jsou výsledkem reálných společenských jevů. baladami Wolker usiloval o epiku, byl si vědom přelyrizovanosti poezie, vyzývá k

zvrácení řádu.

Těžká hodina je jeho nejvýznamnější sbírka, obsahuje nejtypičtější básně proletářské poezie.

zde rozvinul sociální baladu, ta má již úplně jinou podobu než v 19. stol. U Erbena je člověk drcen silou osudu a nemohl se bránit, naproti tomu u Wolkera je člověk drcen sociálními problémy, ale může se bránit.

Sociální balada – Zvláštní typ balady, která se orientuje na vztahy ve společnosti

(nerovný boj chudých, bezmocných s životem s bohatými)

 

Proletářská literatura:

-reaguje na sociální bídu a důsledky války

-vyznačuje se kritikou sociální nespravedlnosti

-objevila se u nás v první polovině 20. století

-myšlenka revoluční proměny kapitalistické společnosti na socialistickou

– v dílech nový typ hrdiny – dělník

– Umění musí být proletářské, musí směřovat k pádu nespravedlivého řádu.

-revolučnost, optimismus, kolektivismus proti individualismu.

  • Požadavek kolektivismu byl společný všem básníkům proletářské poezie, rozdílné však bylo jejich pojetí! Wolker chce vyjádřit problematiku jednotlivce, kterého jeho touha po štěstí vede k pochopení vzájmené závislosti na druhých – uvědomění si, že je aktivní společenský činitel. →podstata lidské existence spočívá v sepětí s jinými životy a v odpovědnosti za ně = Wolkrovo mravní pojetí kolektivismu

 

Další autoři Proletářské literatury:

Jindřich Hořejší – „Den a noc“

  • Jaroslav Seifert – „Město v slzách“ – stylizuje se do postoje mluvčího těch, kteří jsou vyřazeni z bohatství a radosti moderní civilizace
  • Josef Hora – „Pracující den “ – kladl vedle sebe problematiku osobní a problematiku mas
  • Stanislav Kostka Neumann –„Rudé zpěvy“ – potlačil svou individuálnost

 

Host do domu Těžká hodina
harmonické mládí přetváří do harmonického světa harmonický svět je vytouženým snem
vyzdvihuje lidskou družnost a porozumění, potlačuje erotickou stránku vztahu vyzdvihováno úsilí muže a ženy před jejich osobním vztahem
básník trpí především samotou básník trpí realitou nespravedlivé společnosti

 

Kompoziční schéma básní:

  1. báseň vyjde z představy určité skutečnosti
  2. metaforickou proměnou je odhalen její vnítřní smysl
  3. z tohoto odhalení je vyvozen důsledek většinou mravního charakteru

Př.: metafora proměna –

-topičovi oči se mění ve světlo žárovek

-dítě, které se nesmí narodit se stává symbolem neuskutečnitelné lásky

-Janův sen je symbolem lidské touhy po šťastném světě

 

POSTAVYY

Neustále se mění

často příslušníci smetánky a vůbec vyšších vrstev

PROSTŘEDÍ

Kontrast mezi bídou a bohatství, město x příroda (dotváří atmosféru)

TÉMATICKÝ ROZBOR

Hlavní téma: Lásky milenců

Vedlejší téma: pesimistická stránka, bída a utrpení, těžká práce, výzva k boji za uskutečnění spravedlivějšího společenského řádu, dělník – nositel nového lidství, hrdina; sociální problémy – špatné poměry

 

DĚJ – ROZBOR JEDNOTLIVÝCH BÁSNÍ

Těžká hodina – přerod z chlapce na muže

Celá sbírka je uvedena stejnojmennou básní, která je věnovaná příteli A. M. Píšovi.

Básníkovo dětské srdce zemřelo, ale mužovo srdce se ještě nenarodilo:

„… jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám…“

Autor vyjadřuj skok z naivní, dětské, všeobjímající lásky ke světu k vážnějšímu a realističtějšímu přístupu dospělého muže.

Báseň v podstatě popisuje celý život člověka. Narodí se, je plný energie, nápadů, předsevzetí, šlechetnosti, dobromyslnosti. S postupem času dospívá a z chlapce se stává muž. Vše musí zaplatit tvrdou prací, aby si alespoň částečně splnil svůj sen z mládí. Vitalita se ztrácí a nastává čas zklamání. Všechny ideály dětství jsou nenávratně ztraceny, ušlechtilost se vytrácí s každodenní prací. Zbaven iluzí musí jít světem a ačkoliv se mu to nelíbí, musí stále pracovat, aby měl z čeho žít.

 

Balada o nenarozeném dítěti – neschopnost uživit dítě

Většina básní je o lásce, ale často nedojde k jejímu naplnění – většinou ze sociálních důvodů. Jako v této baladě .

Ideou balady je tragický konec lásky dvou lidí. Ne však z jejich pohledu, ale z pohledu nenarozeného dítěte, které je zde symbolem nenaplněné lásky ze sociálních důvodů

Slepí muzikanti – jedinec se obětovává ve prospěch společnosti

Wolker jakožto proletářský básník je kolektivista. Proto jeho básně jsou často o obětování se jedince ve prospěch celku. V této básni dva slepí žebráci hrají lidem, ač sami slepí, svou písní otevírají lidem oči krásám světa, aniž by z toho sami něco měli

Báseň ukazuje, jak lze skrz hudbu vidět lépe svět

Čepobití – motiv válka

Tato báseň popisuje dvě největší prolévání krve války. To první je na bojišti, kde teče skutečná krev a vyhasínají skutečné životy. To druhé je v srdcích vojáků, kteří jsou nuceni rozloučit se s rodinou a se svými dívkami. Zde neteče žádná krev, nevyhasíná žádný život, ale rána se hojí velmi dlouho

Ideou této básně je, že válka nezmrzačí jen tělo, ale i duši. Autor popisuje těžký boj mladého muže se svým srdcem, kterému se žádný jiný boj nevyrovná.

Tvář za sklem – proletařská poezie

V kavárně sedí bohatí lidé a veselí se. Tu se za okny v mrazivém počasí objeví tvář chudého muže, který pozoruje celou tu krásu za sklem. Jeho pohledem se však stoly mění v mramorové náhrobky, úsměvy strnou v mrtvolné tváře. Takto odsuzuje vyšší třídu k zániku.

Třídílná kompozice, která je nejvíce patrná právě v této básni. Básník nejdříve uvede prostředí a jeho atmosféru

Kázání na hoře – vybízí k spravedlnosti a lepším podmínkám pro všechny

V této básni řečník káže, že když budou lidé za svého života dobří, po smrti se jim dobře povede. Zároveň ale také říká, že vrazi, vojáci nemusí být smutní, protože je lepší být živý a špatný než mrtvý a dobrý:

Neboť:

Každý má někde srdce, i když s sebou je nenosí.“

i – přirovnání k bráně do srdce

Tato báseň je věnovaná malíři O. Lasákovi. Popisuje lidské oči jako nejširší moře, oči člověka mnohé prozradí.Oči jsou oknem do duše, a tak jsou schopné vstřebat to nejkrásnější, ale také to nejhorší. Vše, co za celý život uvidí, putuje do srdce:

Jaro – přirovnání přírodního jara k obrození lidské společnosti

V této básni autor popisuje jaro a probouzející se přírodu, ale ve skutečnosti mu nejde o přírodní

výjev, ale proti tomuto přírodnímu jaru staví  Wolker jaro lidské společnosti.

Báseň milostná

V očích dívky se obrazí celý krásný svět. Spolubojovnice lyrického hrdiny, muže a vojáka, stejně jako on zodpovědná za stav skutečnosti:

Balada o snu – proletářská poezie

Básník staví do kontrastu dva světy, objevuje se střídání motivu snu (krásný život plný radosti, práce) a skutečnosti (bída, hlad). Nicméně tragismus je překonáván vírou v možnost revoluční proměny světa.

Tato lyricko-epická báseň je věnovaná J. Seifertovi. Hrdinou je mladý dělník Jan, který žije ve světnici v podkroví. Uvědomuje si, že jsou na světě lidé bohatí a chudí a touží po spravedlnosti. Svěřuje se své dívce Marii. Ta mu sděluje, že i ona, než ho poznala měla sen o muži. Po seznámení se jí sen přestal zdát. Jan se tedy rozhodne zabít svůj sen tím, že ho uskuteční:

Báseň končí bojovným zvoláním, kterým autor vyzývá k revoluci a násilí proti vyšším sociálním třídám ve jménu blaha třídy dělnické:

Sloky – motiv: pesimismus má být potlačen nadějí lepšího zítřka

Tato báseň popisuje pocity člověka, který byl něčím zraněn a cítí bolest v srdci, vše vidí černě a nic mu nedělá radost. Ideou básně je, že lidé by se neměli vzdávat a podléhat svým chmurným myšlenkám a vždy by se měli snažit vidět to lepší a bojovat o to:

Pohřeb – smrt Wolkerovy babičky Anežky Skládalové

Wolker se také často věnuje otázce smrti. Báseň Pohřeb zaujímá ve sbírce důležité místo, dotýká se smrti Wolkerovy babičky Anežky Skládalové. Vnuk jde po pohřbu své babičky na vojnu. Nechce zemřít doma, ale v boji za slávu světa.

Muž – smrt Wolkrova dědečka Jiřího Skládala

Podobně jako předchozí, tak i tato báseň se týká jednoho z Wolkerových prarodičů. Tentokrát píše o smrti dědečka Jiřího Skládala. Dědeček bezmocně a statečně umírá uprostřed noci, aby nevzbudil vnoučata. Vnouček pak uvažuje, zda i on bude jednou tak mužný, jako byl jeho dědeček:

Fotografie – sobeckost vyšších vrstev, proletářství

Sociálně-politicky laděná báseň zdůrazňuje, že pokud někde na světě někdo trpí hladem, mnozí na něj umírají a druzí jsou ze stejných důvodů nuceni se stát kanibaly, pak ti, kteří, jinde na světě nestrádají nebo dokonce žijí v přepychu a nepomohou, jsou pro svoji nevšímavost a nezájem stejnými lidožrouty.

Dům v noci – motiv lásky a chudoby nižších vrstev

Uprostřed ulice stojí dům se šedesáti okny, každé okno má svůj příběh. V každém z nich bydlí někdo z dělnické třídy a žije svůj těžký život. Jen nahoře v podkroví bydlí dva milenci, které láska udržuje při životě:

Setkání

Tato báseň je o nevěstce podobné hvězdě, její zevnějšek působí krásně, přitažlivě, ale mluví sprostě.

Báseň je uvedena metaforou, pokračuje přirovnáním :

Mirogoj – válka, hřbitov, smrt …

Mirogoj je záhřebský hřbitov, kde jsou pochovány oběti vojny. Je jich tam mnoho a člověk se tam cítí jako by byl jeden z nich. Autor přemýšlí nad smyslem války a lituje ty, kteří v boji padli. Chce je všechny oživit a nějak jim pomoci.

Nevěrná – nedodržená věrnost ženy muži

Tato báseň vypráví o krásné ženě, která slíbí muži věrnost:

Odjezd –  pobyt Wolkera v Jugoslávii

Tato báseň je inspirovaná autorovým pobytem v Jugoslávii.

Krajina okolo nádraží je smutná jako cizinec, který ji opouští:

„… a proto ta krajina v očích svých chová

bludný žal cizince bez domova.“

Milenci – láska a práce

Hlavními motivy básně jsou láska, fabrika a pracující ruce. Vyznání narušuje řev sirény z fabriky:

„Na srdci milenců řve fabrik siréna,

do tiché noci polnice zní, …“

Balada o očích topičových – kolektivismus

Topič Antonín již 25 let přikládá do kotle a to i v noci, kdy jiní spí. Tvrdě pracuje a vyrábí tak lidem světlo, ale sám přitom oslepne. Balada je i o významu práce, topič svůj život a své štěstí obětuje pro ni a pro kolektiv

„Antonín rukama, jež nad oheň ztuhly,

přikládá plnou lopatu uhlí,

a že jenom z člověka světlo se rodí,

tak za uhlím vždycky kus očí hodí…

Moře – pobyt Wolkera u Jadranu na ostrově Krk

Inspirací k této básni byl léčebný pobyt básníka u Jadranu na ostrově Krk. Vypravěč hledá šest dnů moře a nemůže ho najít. Až večer v hospodě u mola skutečně spatří moře.

Hlavní ideou básně je osvojení si života. Skutečnost nejskutečnější jsou lidé – dělníci.

 

II. KOMPOZICE

Sbírka básní, poezie – epická a milostná lyrika. Hlavně sociální balady (se brání x Erben a Bezruč se poddávají problémům), reflexivní básně.

 

III.JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY

Jiří Wolker má výjimečný a originální styl s pestrou paletou básnických vyjadřovacích prostředků.

Metafory- velmi časté, pestré a zároveň dokáže mnohé vyjádřit

Rýmy – často se objevuje rým sdružený a střídavý

Básně mají lyrickoepický charakter, většinou jsou o lásce, působí citově a zároveň mají i děj. Jako např. zde:

Personifikace ,,Mrtví na ulicích oživnou,

muziky ve vsi zahrají,

na cestách rozkvete kamení“

profesionismy, vulgarismy; poetismy

přímé x obrazné pojmenování, citově zabarvené výrazy

figury,pravidelný rytmus

 

IV.POSLÁNÍ

Chce vytvořit lepší svět, poukazuje na vztahy mezi lidmi

 

Celkové vyznění, vlastní emocionální postoj:

navázal zde na tradici české balady a vtiskl jí novou etickou dimenzi, optimistickou společenskou perspektivu

-oproti “Host do domu” zde postoupil od “zbásňování iluzí ke skutečnému životu”

láska k lidem přerostla ke kolektivismus lidí

práce, která “je živá”, ve víru ve spravedlivou budoucnost, jíž však musí předcházet třídní nenávist.

 

Další tvorba

Host do domu – vliv vitalismu

Na obyčejné věci nahlíží jakoby souvisely s životem člověka (poezie prostých věcí)

Kamna – báseň

Poetizace věcí, personifikace, zlidšťování věcí, metafora

Citově orientovaná sbírka

Idealistický pohled na svět, harmonické rodinné prostředí

Svatý kopeček – báseň

Polytematická báseň, návrat do domova – prochází známými místy a vzpomíná na mládí

Báseň pozůstalosti

Básně, které po něm zůstaly

Báseň Umírající





Další podobné materiály na webu: