Tracyho tygr – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Tracyho tygr

Autor: William Saroyan

Přidal(a): Hatkins, Barbish

 

William Saroyan

• byl americký prozaik, básník, dramatik a publicista. Narodil se 31.srpna 1908 v kalifornském Fresnu ve velmi chudé rodině arménských imigrantů. Jeho otec byl majitelem malé vinice. Když byly Saroyanovi tři roky, jeho otec umřel na zánět pobřišnice a jeho matka z existenčních důvodů dala svoje děti – Williama a jeho dva sourozence do sirotčince v Alamedu. Vyzvedla je po pěti letech, když si našla práci a dokázala je uživit. Saroyan chodil jen do základní školy ve Fresnu. Prošel různými zaměstnáními (mj.poslíček, telegrafista nebo přednosta poštovního úřadu). Přispívat do anglické přílohy časopisu pro Armény začal už od roku 1930.
• Napsal mnoho povídek a divadelních her, již prvním souborem získal peníze a popularitu. Hodně peněz utrácel za alkohol, sázky a karty a byl často zcela na mizině. To bylo také důvodem a hlavním impulsem pro jeho psaní. V roce 1940 odmítl převzít Pulitzerovu cenu s odůvodněním, že k těmto oceněním nemá důvěru. Oženil a rozvedl se dvakrát se stejnou ženou – krásnou Carol Marcusovou, se kterou měl dceru Lucii a syna Arama. Byl dvakrát ženatý a rozvedený (se stejnou ženou-herečkou Carol Marcus) a měl dvě děti. Po druhé světové válce o povídky a divadelní hry Saroyana již není zájem . Od roku 1958 žil střídavě v Paříži a rodném Fresnu, kde také zemřel 18.května 1981 na rakovinu prostaty.

 

Další díla:

• • Jeho dílo je velmi rozsáhlé, napsal více než 100 knih. Kritikou je nejvíce ceněn soubor povídek Odvážný mladý muž na létající hrazdě (1934). Za peníze z této knihy si Saroyan dopřál výlet do Evropy a Arménie. Z dalších povídkových souborů: Jmenuji se Aram (1940), román z 2.svět.války Lidská komedie (1947), fiktivní životopis Dobrodružství Wesleye Jacksona (1947), lyrická pohádka pro dospělé Tracyho tygr (1951), soubor povídek vyprávěných chlapcem Tati, tobě přeskočilo (1957).
  • Z divadelní tvorby nejvýznamnější je Čas tvého života (za tu dostal onu Pulitzerovu cenu) – 1939, Mé srdce je v horách (1938), Stará sladká píseň lásky (1940), Jeskynní lidé (1958).
  • Autobiografická tvorba je představována knihou O neumírání (1963), Náhodná setkání (1978), Nekrology (1979). Dále vydává i monografie a eseje.

 

Literárně-historický kontext (USA)

• Marcel Pagnol
  • autor lyrických a vtipných vzpomínek z dětství
  • Jak voní tymián, Tatínkova sláva
• Betty MacDonaldová
  • autorka vzpomínkových románů
  • Vejce a já, Co život dal (a vzal)
• Jerome David Salinger
  • Kdo chytá v žitě – generační román
• Robert Fulghum
  • protestantský pastor, autor drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů z každodenního života
  • Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, Už hořela, když jsem si do ní lehal
• William Styron
  • americký prozaik a esejista
  • Sophiina volba – román – zaměření na psychiku lidí, kteří přežili válku, nepřežili však hrůzy, které v nich toto období zanechalo, Sophie se musí rozhodnout – smrt syna, nebo dcery
• John Steinbeck
  • Nobelova cena za literaturu (1962)
  • Hrozny hněvu – zobrazuje osudy kalifornských drobných farmářů v době hospodářské krize -> ztráta půdy, vystěhovalectví
  • Na plechárně – povídky o životě kalifornských chudáků
  • Na východ od ráje – z období přelomu století 19. – 20. – román o lidských charakterech (rodina Trasků) – farmaření

 

Rozbor díla: Tracyho tygr (1951)

• Literární druh, žánr: epika, pohádková novela (nápadný dějový zvrat před koncem příběhu), povídková groteska
• Literární směr/sloh: téma rodiny v 2. pol. 20. století, imaginativní román

 

Imaginace – sám tygr

• Jako 3 letý zaslechl slovo tygr, které si zamiloval. Toužil něco takového mít. Neměl představu, jak vypadá. Tušil, že mu s ním bude dobře. Tracyho tygr je láska, sen, touha, radost, fantazie, což současný svět postrádá. Každý z nás nosí v sobě uvnitř takového tygra, mnozí to však zapomněli, považují to za bláznivinu. Zabili ho v sobě.

 

Inspirace

• Imaginativní báseň Tygr od W. Blakea (Vizionář, rytec, básník vymykající se racionalismu doby osvícenství. Napsal báseň o tygrovi, jenž se stal pro celé čtenářské generace (hl. beatníky 60.let) ztělesněním síly a energie, stvořené tajemnou silou kosmu, jehož součástí lidstvo je. Každý by měl mít svého „tygra“, který mu pomáhá smysluplně naplňovat život, a který je součástí jeho duše. Saroyan se zde zamýšlí nad hranicí mezi normálnem a bláznovstvím a nad důležitostí lásky v dnešním světě. Jsou normální „blázni“ nebo jsou blázni ti normální? Kdo totiž hledá víc cit než peníze, jsou skutečně spíše ti blázni v sanatoriu. Proč se lidem vytratila ze života ta pravá zábava, hra, fantazie, kouzla a čárymáry? Proč? Že by pro peníze?

 

Prvky surrealismu

• Tracyho tygr je téměř surrealistická fraška, nádherná lyrická bláznivina, připomínající cirkusovou klauniádu o neviditelném tygrovi, kterého vidí jen ten, kdo ho v sobě objeví. Thomas ho od dětství hledal a nakonec našel, dokonce s ním i promlouvá zvláštní brumlavou tygří řečí. Thomas svého tygra vidí jakožto nádherného černého pantera, který mu učaroval jednou v ZOO. Otec mu tehdy sdělil, že jde o pantera, ne o tygra, ale Thomas si spojil tělesnou nádheru šelmy se slovním spojením tygr, které mu jako dítěti znělo tak přitažlivě.

 

Postavy:

• Thomas Tracy – mladík, který má svého „tygra“, pracoval v jedenadvaceti u dovozce kávy a chtěl se stát ochutnávačem tohoto nápoje
• Laura Luthyová – hezká, černovlasá, mladá dívka, do které se zamiluje Tracy
• Doktor Pingitzer – malý, usměvavý, asi sedmdesátiletý, známý a uznávaný psychiatr, kouří dýmku a vyšetřoval Tracyho

 

Místo a doba děje:

• San Francisco, New York, léčebný ústav Bellevue (20. století)

 

Námět, dějová osnova:

• William Saroyan má tygry rád a jeho hrdiny jsou většinou mladíci, co něco hledají. Námětem je tedy hledání. (Čehokoliv.)

 

O čem kniha je:

• Kniha vypráví o newyorském mladíkovi Tracymu a o jeho tygrovi, který je vlastně symbolem jeho mládí a lásky k Lauře, a o ztřeštěných dobrodružstvích, která spolu prožívají.

 

Předpokládaný autorův záměr:

• Ukázat, že v obyčejném životě lze hledat neobyčejné věci; že láska je pro život důležitá – nelze bez ní normálně žít.

 

Kontext:

• Americká próza 1. poloviny 20. století, 60. léta 20. století:
• J.D.Salinger – Kdo chytá v žitě (vydané o pár let později než Tracyho tygr)
• Vladimir Nabokov – Lolita

 

Umělecké a kompoziční prostředky:

• Krátké srozumitelné věty, které jsou nutné, pro vyjádření složité skutečnosti.
• Využívá základní vypravěčské postupy a jednoduchou syntax.
• Hravost a prvky nonsesnosvé literatury se prolínají s rysy satirickými.
• Jednoduché dialogy v absurdním kontextu.Opakování stejných slov, vět.
• Stejná písmena ve jménech dvou hlavních postav.
• Parodický nádech, př: výsměch novinářům.

 

Styl a umělecké prostředky:

• Er-forma, pohádkovost, zvláštní kouzlo, pozitivní pohled na svět, slohový postup vyprávěcí, přímý jazyk, nekomplikovaná výstavba příběhu, jednoduchost, stručnost, nevšední téma.

 

Děj:

Když byl Tracy ještě malý, slyšel jednou někde báseň o tygrovi. Tehdy se rozhodl, že chce mít svého tygra, a tak ho od té doby hledal, ale nemohl ho najít.

Jednoho dne, když bylo Tracymu již 15 let, procházel se Tracy v zoo a uviděl v kleci černého pantera. Řekl si, že je to jeho tygr, zapamatoval si ho a od té doby měl svého tygra, nerozlučného kamaráda, který chodil stále s ním a s kterým zažil mnoho dobrodružství.

Ve svých jednadvaceti letech začal Tracy pracovat u Otto Seyfanga, dovozce kávy. Po krátké době práce (přenášel pytle s kávou) požádal Tracy o nejžádanější místo ve firmě – ochutnávání kávy, na které staří a kvalifikovanější zaměstnanci čekávali třeba i dvacet let. Při jednání za Tracyho mluvil jeho mazaný a drzý tygr, který pak ale při jednání usnul z nudy, a Tracy se pak musel omluvit a vrátit se ke své staré práci.

Při jedné polední přestávce, když si Tracy povídal s ochutnávači, prošla kolem krásná dívka v žlutých šatech. Tygr zařval a rozběhl se za ní. Tracy pochopil, co se mu tygr snažil říci, a když ji potkal znovu, pozval Tracy tuto dívku na oběd.

Když se Laura ( zmíněná dívka ) seznámila na obědě s Tracym, domluvili se na příští schůzce. Tracy šel navštívit Lauru k ní domů. Na návštěvě potkal její krásnou matku, která mu po odchodu svého manžela a dceři takřka vnutila šest bonbónů. Tracy ji pak políbil. Do pokoje ale zrovna přišla Laura. Její tygřice byla velmi naštvaná a překvapená, a tak Tracy raději odešel. Od té doby Tracy již Lauru neviděl.

Pak zemřel nejstarší z ochutnávačů a na jeho místo nastoupil jiný.

Jednou po šesti letech od těchto událostí (Seyfarův podnik byl již dávno zavřen) šel Tracy se svým Tygrem do kostela. Lidé ale před nimi začali utíkat a báli se jich, jako kdyby tygra viděli(vždy před tím Tracyho tygra viděl jen Tracy). Pak přijel obrněný vůz, lidé v něm chtěli tygra zastřelit a tvrdili, že utekl z cirkusu. Tygr jim ale naštěstí stačil utéci.

Tracy pak byl odveden na psychiatrii, kde ho měl vyšetřit jeden psychiatr – doktor Pingitzer. Chvíli si spolu povídali o životě a vypili něco kávy. Pak doktor Pingitzer prohlásil, že Tracy je úplně v pořádku. Jiný psychiatr s ním ale nesouhlasil a poslal Tracyho do blázince v Bellevue.

V blázinci potkal Tracy mnoho nešťastných lidí, kteří měli své tygry ( jen ten Tracyho chyběl – byl zraněný schován pod jedním pohřebním ústavem, kde pomalu umíral) – smutné a zbídačené. Tracy zde našel i Lauru Luthyovou. Byla nešťastná a nemocná, lékaři tvrdili, že umře, a ona si to myslela také. Tracy ale Lauru přesvědčil, že jí má rád, a ona se pak začala uzdravovat.

Mezitím se lidé v New Yorku stále ještě děsili černého pantera, který byl stále na svobodě. Policie byla již zoufalá, byl na ní vytvářen tlak ze všech stran, nejen z novin. Pátrání po panterovy neustávalo, ale nemělo žádné výsledky.

Zoufalá policie přistoupila na Tracyho plán. Připravila vše tak, aby to vypadalo jako před šesti lety, když Tracy byl v práci a seznámil se s Laurou. Tracy opět nosil pytle s kávou a přesně včas pak kolem při polední přestávce prošla Laura. Tehdy policisté viděli tygra, který se připojil k Tracymu a šel s ním, jak Tracy slíbil. Tracy se vydal za Laurou a spolu s ní a tygrem odešli do jednoho krámu, kde měli zavřít tygra do klece. Pak vyšli Tracy s Laurou opět ven a policisté tygra již neviděli. Mysleli, že je zavřený, ale on zmizel. V krámu ho vůbec neviděli.

Příběh končí vysvětlením, že Tracyho tygr je láska.

 

Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny:

• Dobová kritika mu vyčítala naivní, nereálný pohled na život a odmítala jeho redukci světa na harmonii skutečnosti a fantazie. Dílo napsal v roce 1951. Ve své autobiografii O neumírání popisuje, že novelu psal spolu s dalšími dvěma knihami v období velké finanční tísně a sám dobředu nevěděl, co z ní bude. V Americe a v řadě dalších zemí se však stala bestsellerem a je považována za kultovní text mladé generace. Tracy a jeho tygr se stali symbolem zdravého jedince v nemocné euroamerické kultuře a společnosti.

 

Inspirace dílem

• Tracyho tygr byl několikrát divadelně zpracován. U nás ho hraje divadlo Na blízko ve dvou variantách. Normální a s překladem do znakového jazyka (každý herec má svého dvojníka, který všechna jeho slova překládá do znakového jazyka a zároveň je mu hereckým partnerem).
• Tracyho tygr byl inspirací pro název hudební skupiny Laura a její tygři. Písničku s motivem Tracyho tygra má ve svém repertoáru i zpěvačka Radůza, skupina Kryštof či pardubická pop punková kapela Vypsaná fiXa (píseň Tracy z demoalba Smutné a veselé vraždy) nebo projekt Psychedelic morning [1] (píseň My Laura).
• Tracyho tygr vyšel i jako dramatizovaná audiokniha v obsazení Vojtěch Dyk, Martha Issová, Lukáš Hlavica, Jiří Lábus, Ivan Trojan, Josef Abrhám, Ilja Racek, Jiří Schmitzer, Arnošt Goldflam (Tympanum, 2010, dvě CD). V jiné, starší audioknize účinkuje Vlastimil Brodský (Audiostory, 1996, dvě MC).

 

Ukázka:

„Tracy přijal každý bonbón, který mu nabídla, a když už jich snědl šest, aniž si to dovedl vysvětlit, náhle vstal a přijal vše. Čekal, že ji to překvapí, ale překvapilo ho, že to čekala. Stejně jako kdysi Glear chopil se i on té nevinné ženy a do obličeje jí vtiskl cosi, co snad měl být polibek. I z jeho úst zavanulo, uvědomila si hned paní Luthyová. Stačil ještě včas poodstoupit a nechal tygra proběhnout mezi nimi, pak musel poodstoupit ještě jednou, to když se rozběsněný tygr přihnal zase zpátky. Nato se Tracy pokusil naplnit svou představu o polibku podruhé. A byl právě uprostřed tohoto druhého pokusu, když se do místnosti vrátila Laura. Tracy se snažil dělat, jako že vlastně nedělal to, co bylo zjevně vidět, že dělal, přestože, ať dělal co dělal, nedokázal si představit nic jiného, co byl měl dělat, jako že dělal.“ „Thomas Tracy měl tygra. Vlastně šlo o černého pantera, ale co na tom, pro Tracyho to byl tygr. Měl krásné bílé zuby. Takto Tracy svého tygra získal: Když mu byly tři roky a věci kolem sebe poznával podle zvuků, tu kdosi řek tygr! Ať už tygr! Bylo cokoli, Tracy to chtěl.“