Kniha: Tři legendy o krucifixu
Autor: Julius Zeyer
Přidal(a): Anežka Matějková
Julius Zeyer (1841 Praha – 1901 Praha)
Český prozaik, dramatik a epický básník. Odborníky bývá většinou řazen k lumírovcům a je rovněž označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků. V české literatuře a poezii stojí ve skutečnosti mimo hlavní literární proudy. Julius Zeyer byl synem Jana Zeyera a jeho ženy Eleonory. Otec pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny ze Štrasburku a matka z židovské rodiny, která se ale již delší čas hlásila ke katolictví. Studoval na filosofické fakultě a intenzivně se věnoval studiu jazyků. Julius Zeyer po celý život sbíral památky výtvarného umění, které shromažďoval ve své vile v Praze . Dále sbíral sádrové odlitky slavných středověkých či renesančních artefaktů, zejména krucifixy a madony
Dílo (další knihy)
- Ondřej Černišev (1875)
- Jan Maria Plojhar (1891)
- Dům U Tonoucí hvězdy
- Vyšehrad
- Čechův příchod
- Legenda z Erinu
- Libušin hněv
- Radúz a Mahulena
Zajímavosti, zvláštnosti, perličky
- Velmi dobře si rozuměl se ženami. Je třeba zmínit například Annu Marii Stoneovou, Kershawovou nebo Mikschovou. V jeho dílech se často vyskytuje motiv silného přátelství mezi mužem a ženou.
Období a umělecký směr
Kdy a za jakých okolností kniha vznikla
- byl vydán časopisecky v Lumíru roku 1892 jako povídkový triptych
Odpovídá/neodpovídá uměleckému směru tohoto období (v čem ano, v čem ne)
Náboženské témata byla stále aktuální, takže ano, odpovídá.
Další autoři tvořící v tomto období (ze stejné země i zahraniční)
Čechy :
- z Lumírovců : Jaroslav Vrchlický , Josef Václav Sládek
- z Májovců – Jan Neruda , Vítězslav Hálek, Jakub Arbes
- z Ruchovců – Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, (Sládek)
(světový realismus a naturalismus)
Zahraničí :
- Tolstoj, Dostojevskij, Turkeněv, Gogol, Dickens, Twin, London , Balzac , Zola, Flaubert
Rozbor díla: Tři legendy o krucifixu
Obecná charakteristika:
Literární druh a žánr: novela, povídkový triptych
Tematická výstavba (tematický plán):
Námět ( inspirace -z minulosti, současnosti, z lid. slovesnosti, autobiografická …)
- náboženský námět – zjevení Krista, krucifixy
Téma (obecnější a abstraktnější – o co v díle jde)
- spasení , dobové reálie ( Praha na začátku baroka,španělské Toledo, středověké Slovensko)
Sociální rozdíly, dobrovolné mučednictví spojené se zázrakem, kritika společnosti
Děj (příběh)
Inultus : Legenda pražská
Dona Flavia je sochařkou, která má pro Španěla dona Baltazara zhotovit sochu ukřižovaného Ježíše Krista. Flavii se ale stále nelíbí obličej sochy. Jednoho večera potkává mladého básníka Inulta. Rozhodne se, že ho chce jako modela pro svou sochu. Poetovi se nejdříve nelíbí, že by měl mít Kristus jeho tvář-myslí si, že není hoden. Nakonec ale, hlavně z vlasteneckých důvodů, souhlasí. Inultus k Flavii dochází, vždy se nechá přivázat na kříž a dona Flavia dle něj obličej sochy modeluje. Stále ale není se svým dílem spokojena. Dona Flavia proto Inulta zabije, aby měl výraz takový, jaký si představuje-naprostá agonie. Inulta poté se svým služebnictvem shodí do sklepa. Socha má u dona Baltazara velký úspěch, Flavia však pod tíhou svého skutku spáchá sebevraždu. Služebnictvo Flavie následně řekne pravdu. Při pohřbu Inulta padá chudina do mdlob, neboť kráčí před jeho rakví David a za rakví sám Kristus. Ty ovšem vidí pouze ,,praví“ věřící-chudina, chudý kněz, oproti tomu bohatí a hamižní měšťané, šlechta a dokonce ani kardinál ho nevidí.
El Cristo de la Luz: Legenda toledská
Abisaín je ortodoxní žid. Miluje dceru žida Meribála, Rispu. Meribál však svou dceru nechce dát člověku, u kterého by si nebyl jist, že nenávidí křesťany stejnou mírou jako on. Abisaín se proto rozhodne, že napustí Kristovu nohu na kříži jedem a tím zabije křesťany, kteří budou jeho nohu líbat a modlit se. Rispa se však po zjištění, co se Abisaín chystá udělat, rozhodne obětovat a jedem otrávit sebe. Zázrak, při kterém však Kristus posune své nohy výš, ji zachrání. Křesťané ovšem míní, že Kristus pouze nechce, aby mu líbala nohy, odhalí, že je židovka a chtějí jí ukamenovat. Zachrání ji abatyše, která ukáže, že Kristus zvedne nohu i před čistou křesťankou. Rispa vstoupí do kláštera. Později se Abisaínovi v jeskyni zjeví Kristus, který ho zve na stranu křesťanů. Abisaín však v rozčilení při návratu do Toleda Kristovu sochu z kostela probodne a odvleče domů. Tam ho ráno nachází rozzuřený dav, který jde po krvavé stopě Krista. Abisaína uvrhne do vězení a později umučí. Abisaínovu duši při umírání vezme Kristus do nebe a tělo je rozcupováno lidmi. Kristus krvácí vždy, když se na světě někdo hněvá nebo touží po vraždě.
Samko pták: Legenda slovenská
Samko Pták bydlel na samotě mimo společnost lidí, pouze s ptáky se baví a kamarádí. V mládí ztratil oba rodiče a později při jeho únosu i babičku. Samko je zajat a má pomoci stavět hrad jistému pánu, kde ho všichni mučí a posmívají se mu. Po postavení hradu jsou všichni rozehnáni a Samko se vrací k místu, kde dříve bydlel. Tam již ale stojí jiný dům. Odchází tedy bloudit přírodou a je zvony přilákán do města, kam má zrovna přijet Byzantský císař. Chudina je bičována a bita, aby svými těly utvořila jakousi cestu. Pro císaře a jeho družinu je soužena mše svatá, kdy se chudině zjeví Kristus, jenž ovšem nežehná císaři, ale chudině. Po vyslechnutí řeči kněze se Samko rozhodne jít trnitou cestou do nebe. Přichází k bohatému klášteru uprostřed lesů, ke kterému spadne ze stráně a je mnichy přijat za jednoho z nich. O Samkovi si všichni myslí, že je prostoduchý a potají se mu smějí. Samko je však jednoho dne objeven, jak dává jíst Kristově soše, která jídlo přijímá. Kristus se nakonec rozhodne vzít Samkovu duši s sebou do nebe. Posledním přáním Samka je, aby byl pohřben bez okázalostí a jeho tělo bylo uloženo do země bez náhrobku nebo kříže. Samko totiž chce, aby bylo po jeho srdci šlapáno tak, jak to bylo činěno za jeho života.
Místo děje :
Inultus – Praha
El Cristo de la Luz – Toledo
Samko pták – vysoké slovenské hory
Doba děje
Inultus – doba pobělohorská (pol. 17.st)
Samko pták- středověk
Postavy (stručné charakteristiky)
- Inultus – chudý básník, jenž smutní nad pokořenou svou vlastí-zastával myšlenky čechů, dokonce na nabídku Flavie přistoupí až po tom, co mu sdělí, že by tím mohl pomoci vlasti
Dona Flavia – ambiciozní, bezohledná , chladná, tvrdá umělkyně, co se pro své dílo, nezdráhá zavraždit Inulta, ke které dokonce cosi sítí
- Abisaín – velmi vzdělaný a bohatý muž, ortodoxní žid, zamilovaný do Rispy, což ho donutí k jeho činu
Rispa – obětavá, věřící, laskavá, neskonale krásná
Meribál – též nenávidí křesťany-ortodoxní žid, bohatý obchodník
- Samko – chudý, věřící, mučedník, prosťáček, jeho největšími přáteli jsou ptáci, jež vidí i ve věcech lidmi vytvořených-zvony, oheň atd.
Hlavní, důležité, rozporuplné nebo originální myšlenky
- hlavní myšlenka díla – společným tématem je krucifix, příběhy jsou o pocitu ponižované a uražené národní a lidské cti a je formováno touhou po lidské ušlechtilosti , která kontrastuje se skutečností
- autor probouzí představy o lepším světě ( křesťanský ráj)
Jazyková výstavba (jazykový plán):
- er-forma
Jazyk (spisovnost, různé vrstvy jazyka, obraznost – používání přenesených pojmenování, básnických prostředků…)
Zastaralý jazyk, dlouhá souvětí, synekdochy, personifikace, metafory, obrácený slovosled
Kompoziční výstavba (kompoziční plán):
- chronologický postup
Kritika a další vliv díla:
Jak bylo dílo přijato a hodnoceno v době svého vzniku
- Byly hodnoceny jako umělecky dokonalá, avšak nepravděpodobné.
Jak je hodnoceno dnes (stejně nebo jinak), popularita
- Dnes je dílo hodnoceno velmi dobře, možná jako nejlepší Zeyerovo dílo. I přes to, že je to o náboženství je pro čtenáře velmi čtivé .
Adaptace díla (pro divadlo a film)
- Nevím o žádné adaptaci.
