Kniha: Tyrolské Elegie
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Sarkaolivka
Autor:
Karel Havlíček Borovský /1821 – 1856/
- básník, publicista a literární kritik
- Další díla: Obrazy z Rus, Epištoly Kutnohorské,
- Satiry vzniklé v Brixenu: Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, Král Lávra, vychází z lidové poezie.
Dílo:
Z knihy Básně, Tyrolské elegie, 1854 v Rusku
Bibliografické údaje:
Z knihy: Básně
Vydal Filip Tomáš – Akropolis
Rok vydání: 2006
Počet stran: 91
Zařazení díla:
LITERÁRNÍ DRUH: lyricko – epický /lyrika – satirická,reflexivní, vlastenecká/
LITERÁRNÍ ŽÁNR: Elegie
KOMPOZICE DÍLA:
- Skladba je rozdělena na 9 nestejně dlouhých zpěvů, jsou označeny římskými číslicemi
- Jednotlivé strofy mají 4 verše, rýmuje se vždy 2 a 4 verš
- Častá je ironie až sarkasmus a nadsázka.
- Retrospektiva: autor vypráví svůj příběh zpětně měsíčku jako svému příteli, skladba končí příjezdem do Brixenu
- Autobiografické rysy
- Vkládané rozhovory s měsícem
TÉMA: Ostrá kritika rakouské vlády a policie.
KDY A KDE:19stol., habsburská monarchie, Německý brod kde byl zatčen a cesta do Brixenu.
OBSAH:
Dílo je autobiografické.
I.zpěv: Úvod tvoří verš lidové písně – Sviť, měsíčku, polehoučku. Havlíček je uvězněn a mluví k měsíčku.
II.zpěv: Havlíček satiricky popisuje své noční probuzení policií. Po svém psu štěkajícím pod postelí, hodí říšský zákoník, aby neštěkal.
III.zpěv: Čte si psaní od Bacha/ministr spravedlnosti/, který píše jako doktor: že potřebuje změnu povětří.
IV.zpěv: Komisař Dedera radí Havlíčkovi, aby spěchal a aby se o nich nikdo nedozvěděl. Také aby si zbraň nebral, že oni ho ochrání…
V.zpěv: Opět promlouvá k měsíčku a popisuje smutné loučení s rodinou
VI.zpěv: Cesta k Jihlavě, Borovský kostelík promlouvá k autorovi, zná ho celý jeho život a je smutný z toho kam a jak Havlíček odjíždí.
VII.zpěv: Havlíček neví, kam ho vezou, jen telegraf nese zprávy o tom, že dorazí, ještě dříve než tam jsou. V Budějovicích kupuje Dedera víno i pro Havlíčka,toho napadá zda se v Dederovi nepohnuly vlastenecké myšlenky.
VIII.zpěv: Autor oslovuje měsíc. Vypravuje mu, jak se jim splašili koně a on si vzpomněl na příběh z bible o Jonášovi, toho vyhodili z loďky, aby se utišila bouře. Tak řekl, že někdo z nich musí být hříšník a oni všichni vyskáčou z vozu. A on v klidu dojel až k poště a tam počkal na svou stráž, než přikulhala pěšky. Strach policajtů autor ironicky komentuje, poukazuje na skutečnost, že on jediný jako hříšník zůstal v kočáře a také, že vláda, která chce vládnout národům, nedokáže ovládnout čtyři koně na opratích.
IX.zpěv: Příjezd do Brixenu, kde Havlíček zůstává.
Hlavní postavy:
Autor: ironický, odvážný, výsměšný, rezignovaný a hlavně velký vlastenec.
Komisař Dedera a žandarmové: směšní a zbabělí vykonavači absolutistické moci
Styl autora:
- Ich forma
- Převaha spisovné češtiny
- Knižní: toť, jsemť
- Nespisovná slova
- Obecná: prej, ouřední, outraty, policajti, počta,držka
- Citově zabarvená
- Zhrubělá: držka
- Hanlivá: pupek
- Dobová slova
- Historismy: žandarm
- Cizí výrazy: krágle, Lethe, stafáž
TROPY:
- Ironie: dal mi více moudrých rad, ty mi dali za anděla strážce v té sibérii
- Personifikace: nepokojný kvas, trubka vřeští, tichý pláč
- Metafora: policie starostlivá máti
- Přirovnání: vůz jak šipka, propast bezedná jak držka armády
- Metonymie: kraj muzikantů
Citát:
„Sviť, měsíčku, polehoučku
skrz ten hustý mrak,
jakpak se ti Brixen líbí? –
Neškareď se tak!
Nepospíchej, pozastav se,
nechoď ještě spát:
abych s tebou jen chvilinku mohl
diškutýrovat.“
Období:
pol. 19století, Národní obrození, Romantismus/konec 50let – prolíná se s Realismem/
V této době tvořili: B. Němcová, K.J. Erben
