Ústní lidová slovesnost – literatura

 

 Jméno: Ústní lidová slovesnost

 Přidal(a): sliwkova.svetlana

 

 

 

 

  • po bitvě na Bílé hoře (1620) museli čeští nekatolíci opustit svou zemi, emigrovali i česky píšící spisovatelé, proto se v době úpadku umělé lit. snaží zaplnit prázdné místo lidová slovesnost
  • vznikala na venkově, popisovala všední starosti i radosti člověka, o lásce, smrti, o přírodě, o práci, o odporu proti vrchnosti
  • byla anonymní, šířila se ústním podáním, vznikaly hlavně pohádky, pověsti, písně, proroctví, lidové dramata

 

pohádky – touha po spravedlnosti, vítězí dobro, prostý člověk, nadpřirozené bytosti, kouzla, zvířata jednají jako lidé, magická čísla(3,7,9), ustálené obraty( byl jednou jeden…)

proroctví – o naději v lepší budoucnost

pověsti – vztahují se ke konkrétním místům (hrady, skály, stromy,…), nadpřirozeným bytostem (strašidla),  historickým osobnostem (císař Josef II.), jsou plné tajemna, jádro je pravdivé

lidové písně – duchovní, ukolébavky, milostné, robotní, balady, obsahují pravidelné sloky, rytmus, rýmy, opakující refrén, zdrobněliny, dialog

lidové dramata – zvláště velikonoční, vánoční i loutkové

 

  • prvopočátky ÚLS souvisejí s potřebou lidí sdělovat si různé zkušenosti získané při styku s přírodou, vysvětlovat si různé jevy a předávat je dalším generacím

 

Folklór

  • kulturní proud, kt. se vyvíjí nezávisle na umělé tvorbě, i když z ní může přijímat podněty
  • je základem pro lit. a umělou tvorbu. Protože jde o kulturu přirozenou zachovávající si svůj určitý ráz, sloužila v dobách, kdy se ocitla lit. ve špatné situaci, jako zdroj inspirace i jazyka

 

členění folklóru

národní píseň – má povahu lyriky

národní pohádka – ta má povahu epiky

lidová hra – vyvinula se z církevních obřadů

zlidovělá píseň – umělá píseň, kt. postupně zlidověla

 

slovesnost má poměrně dlouhou řadu žánrů

pranostiky – založeny na sledování počasí (např. „ Svatá Anna, chladno zrána.“)

pořekadla – vyjadřují životní zkušenost, bez mravního naučení (např.: „Hrách na stěnu házet.“)

přísloví – obdobně jako pořekadla vyjadřují určitou situaci či zkušenost, ale přidávají mravní ponaučení (např.: „ Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“)

pohádky – epický žánr slovesnosti, kt. má poutavý děj, v němž statečný a dobrý hrdina vítězí nad zlem s pomocí nadpřirozených bytostí nebo zázračných předmětů, není časově ani místně situována

písně – mají většinou lyrickou povahu, ale existují i písně epického rázu (např. hrdinské písně)

balady – stojí na rozhraní všech 3 žánrů (lyriky, epiky i dramatu), převládají ale prvky lyricko-epické

pověsti – obsahují určitý historický fakt, kt. se během doby za působení tvůrčí fantazie obměňuje. Existuje mnoho druhů pověstí, např. národní ( o praotci Čechovi), hrdinské (o Žižkovi), rodové (bílé paní), místní a legendární

 

sběratelé slovesnosti

Karel Jaromír Erben

  • sbíral čes. pohádky i další žánry lidové slovesnosti, patřil též k největším odborníkům na slovanský folklór a vytvořil si mytologickou teorii folklóru, na níž založil svou činnost

 

Božena Němcová

  • byla velice inspirována lidovým prostředím, v němž vyrůstala, sbírala i pohádky (Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti)

Na základě slovesnosti vznikaly i tzv. ohlasy napodobující lidová díla – největším tvůrcem byl František Ladislav Čelákovský (Ohlasy písní ruských, Ohlasy písní českých)

 

Tvorba katolicky zaměřených autorů

 

  • autory spojuje víra v boha, mystický vztah k Zemi, přírodě a naší historii
  • inspiruje je baroko, v lit. netíhnou k žádnému experimentování
  • soustřeďují se kolem časopisů Řád a Akord

 

prozaici

Jaroslav Durych

  • prozaik, básník, dramatik, publicista
  • vyloučen z církevního semináře, poté se stal vojenským lékařem
  • dílo je typické kontrasty (upřímnost x mystifikace)
  • psali historické romány-tvrdil, že dějiny tvoří nadprůměrní jedinci z celé společnosti

 

Boží duha

  • novela, o vztahu němky a poutníka v době osídlování pohraničí po 2.sv. válce

 

Tři dukáty

  • povídky psané v zákopech na frontě

 

Sedmikráska

  • milostná mystická povídka o chudobě
  • chudobu vnímá jako nejvyšší krásu, božský dar

 

Bloudění

  • trojdílný román neboli tzv. Velká valdštejnská trilogie

Tragický milostný příběh českého chlapce Jiříka a španělské dívky Andělky. Celý příběh se odehrává na pozadí 30.leté války

 

Rekviem

  • Malá valdštejnská trilogie

3 povídky, kt. dokreslují osud Albrechta z Valdštejna po jeho smrt

 

Jakub Deml

  • básník, prozaik
  • celé dílo je o hledání smyslu lidské existence
  • katolický kněz polemizoval s nadřízenými, byl poslán na časově neomezenou dovolenou mimo Prahu, usadil se v rosném Tasově, kde žil se spisovatelkou Pavlou Kytlicovou, mělo na něj vliv také přátelství s Otokarem Březinou.

 

Hrad smrti, Tanec smrti

  • lyrizované prózy
  • motivy smrti, úzkosti, ohrožení
  • psáno po vyhoštění

 

Miriam

  • báseň k próze
  • motivem je láska k ženě, bohu

 

Mojí přátelé

  • báseň v próze
  • rozhovory s rostlinami

 

Zapomenuté světlo

  • příběh mladého faráře, kt. se chce prosadit ve vesnici
  • motiv poutníka, kt. bloudí rodným Tasovem
  • pocity marnosti, beznaděje, nicoty

 

Šlépěje

  • z let 1917 -1941
  • soubor próz, básní, deníků, dopisů

 

Mé svědectví o Otokaru Březinovi

  • uznává osobu, dílo tohoto básníka, ale vyslovuje velmi kritické soudy (např.o antisemitismu)
  • kniha nebyla přijata kladně

 

Jan Čep

  • pocházel ze sev. Moravy, odešel do Prahy, pracoval v nakladatelství Melantrich( nejznámější, tradice 300 let), r. 1948 emigroval do Francie a spolupracoval se stanicí Svobodná Evropa

 

v díle se spojují 2 světy (každodenní život, venkov, rolníci x tajemno, věčnost, posmrtný život)

soubory povídek

Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť

 

Hranice stínu

  • román

Mladý hrdina odchází z venkova, kt. je založeno na tradicích, do města. To je z počátku opojné, plné netušených možností, dobrodružství. Po ztroskotání v osobním životě najde útěchu zase na venkově.

 

básníci

Jan Zahradníček

  • pocházel z Vysočiny, věnoval se knihovnickému oboru, pak se stal redaktorem v čas. Řád, Akord
  • 1951 byl s dalšími kat. autory ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu, r. 1960 byl propuštěn na amnestii, téhož roku zemřel (48 let)

 

Pokušení smrti

  • motivy bolesti a smrti

 

sbírky

Jeřáby, Žíznivé léto, Pozdravení slunci

  • sbírky z 30. let, snaží se pochopit život díky smrti, tragice

 

sbírky po 2.sv. válce

Korouhve, Svatý Václav, Stará Země

  • vydáno po osvobození, motiv sv. Václava, jako symbol češství

 

La Saletta

  • zklamání z poválečného vývoje ve světě, odklon od náboženství

 

Znamení moci

  • popisuje své špatné zkušenosti s totalitním režimem, u nás mohla být kniha vydána až po r. 1989

 

Bohuslav Reynek

  • básník, grafik
  • znalec franc. lit., jádrem jeho překladu byli něm. expresionisté
  • užívá často motivy bolesti, chudoby, strachu

 

Rybí šupiny, Rty a zuby, Podzimní motýli

  • básně v próze
  • časté motivy ze Starého zákona, popisuje utrpení jako součást cesty k bohu

 

Souvětí souřadné

  • obsahuje nejméně dvě věty hlavní, tj. mluvnicky nezávislé (na počtu vedlejších vět nezáleží)
  • věty jsou spojeny spojkami souřadicími nebo beze spojek (graficky odděleny jen čárkou)

 

Půjdeme, nebo nepůjdeme?

Půjdeme, nepůjdeme?

 

Poměry mezi větami hlavními

 

slučovací

  • věty jsou významově rovnocenné, děj je současný nebo následující po sobě
  • spojovací výrazy: a, i, ani-ani, i-i, též, pak, potom

př. Koupali jsme se v moři a sbírali mušle na pláži.

 

stupňovací

  • druhá věta stupňuje význam první věty
  • ba, ba i, dokonce, nýbrž, nejen-ale, a

př. Bylo chladno, ba dalo se i do deště.

 

odporovací

  • druhá věta odporuje první větě
  • ale, však, avšak, a přece, sice-ale, nýbrž, a

př. Poslouchal pozorně, ale ničemu z toho nerozuměl.

 

vylučovací

  • jedna věta vylučuje platnost druhé
  • nebo, anebo, buď-nebo, zdali-či

př. Buď se budeš slušně chovat, nebo zůstaneš doma.

 

příčinný

  • druhá věta udává příčinu věty první
  • neboť, vždyť, totiž

př. Dobře se oblékni, neboť je venku zima.

 

důsledkový

  • druhá věta je důsledkem věty první
  • proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tak

př. Venku je zima, a proto se dobře oblékni.





—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————