Kniha: Utrpení mladého Werthera
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Přidal(a): Najny
Johann Wolfgang Goethe (1749-1832)
- Německý básník, prozaik, dramatik, historik umění a uměleckých kritik
- Otec byl císařský rada a dohlížel na výchovu svého syna. Mladý Goethe se učil řecky, latinsky, hebrejsky, francouzsky, anglicky a italsky
- Jako mladý se seznámil s Herderem, toto přátelství velmi ovlivnilo jeho tvorbu.
- Byl v čele skupiny Sturm und Drang (Bouře a vzdor), která je zaměřena proti klasicismu a osvícenství, přiklání se k venkovu a lidovým tradicím, tvůrčí nespoutanost a genialita je stavěna nad morálku
- hodně cestoval, při návštěvě Itálie (Řím) a Sicílie (Palermo) se seznámil s antikou, pokládal ji za vrchol kultury, Řecko považoval za nedostižný vzor
- dílo: Faust, Nálada zamilovaného, Prometheus
- detailně propracovaná a komplikovaná
- Goethova tvorba z let 1795–1805 bývá označována jako výmarský klasicismus
- Tvořeno v duchu preromantismu: přechod mezi klasicismem a romantismem. Odmítání pravidel, příkazů a řádů. V díle je kladen důraz na cit (láska, nenávist…) a fantazii, odmítá rozum. V literatuře zobrazován ideální svět. Vzorem je venkovský prostý a nezkažený člověk, prostý způsob života. Obdiv ke schopnému a podnikavému jedinci.
- Poslání literatury chápal jako možnost vyjádření citů a myšlenek. Nechtěl se však nechat omezovat žádnými pravidly, jak tomu tehdy bylo zvykem. Shakespearovo dílo pro něj zosobňovalo ideál tvůrčí svobody.
Historické souvislosti:
Preromantismus – 18. století
- přechod mezi klasicismem a romantismem
- posun k citu až k přecitlivělosti
- = sentimentalismus – orientuje se na emocionální působivost uměleckých děl
- odklon od rozumu
- návrat k přírodě, k lidové slovesnosti, tajemná místa, mystika
-
- hrdina na okraji společnosti (poutník, vězeň, …)
Hnutí Sturm und Drang (Německo)
- zaměřeno proti klasicismu a osvícenství
- zdůrazňuje tvůrčí svobodu, odmítá konvence a předsudky /řídit se jen vlastním srdcem/
- přiklání se k venkovu a lid. tradicím
- proti společenské nerovnosti, útlaku a nesvobodě
- velké osobnosti, kt. postavily německou kulturu a umění na vyšší úroveň
- tvůrčí nespoutanost a genialita, genialitu stavěli nad morálku
- jejich vzorem: W. Shakespeare
- Friedrich Schiller: Loupežníci
Kontexty:
- Friedrich Nicolai – Radosti mladého Werthera: mírná satira, kdy na konci je Werther s Lottou → Goetheovi se to nelíbilo – zkritizoval ho
- Mary Shelley – Frankenstein: netvor najde Goetheovu knihu a přirovnává se k Wertherovi – oba byli zamítnutí těmi, které milovali
- Giovanni Boccacio – Dekameron: podobný rámec a kompozice knihy – na začátku vypravěčův úvod, na konci zpráva o smrti
Rozbor díla: Utrpení mladého Werthera (1774)
- Milostný román z roku 1774.
- Autobiografické prvky.
- Je psán formou dopisů v ich-formě.
- Po vydání této knížky následovala vlna sebevražd. Lidé se s Wertherem ztotožňovali a nacházeli v něm sami sebe
- Goethe si tímto románem získal velkou slávu, i když se od něj ve starším věku distancoval.
- Je založena na pocitech, dějová linie je potlačena.
- Děj knihy se odehrává během dvou let (dopisy začínají v květnu a končí následujícího roku v prosinci). Počasí a roční období se odrážejí na jeho myšlení, chování a pocitech.
- o mladém muži, který prožívá zklamání v lásce, v zaměstnání i ve společenském životě
- utrpení – neopětovaná láska k Lottě, která je zasnoubena s jiným mužem
- milostný motiv je završen tragickým závěrem – Werther spáchá sebevraždu
- Námět: Nenaplnění hluboké lásky. Hledání smyslu života.
- tragické ztroskotání nadaného a citlivého mladého muže = typický romantický hrdina
- je okouzlen přírodou, řeší životní konflikt mezi sebou a společností, která je svázána úzkoprsými pravidly
- individualista, prudký, vášnivý, věčně nespokojený, emotivní x racionální, necitová společnost, která ho nechápe a odsoudí
- podkladem pro dílo pro Goetheova láska k Charlottě, která byla zasnoubená za jeho přítele a kterou poznal jako začínající právník
- poslední část – sebevražda Werthera je také založena na skutečné události – Goethe znal mladého muže, který se z nešťastné lásky zastřelil
Kompozice:
- chronologická
- Kniha je členěna do dvou částí: první díl, druhý díl.
- První díl vypráví o Wertherově příchodu do městečka Wahlheimu (název je záměrně pozměněn), o jeho seznámení s Lottou a jejím snoubencem Albertem. Werther nám zde přibližuje vzhled přírody společnosti a vztah Lotty ke své rodině.
- Druhá část pak pojednává o jeho odchodu za prací k velvyslanci, jeho návratu k Lottě a závěrečné pomalé cestě ke smutnému konci: sebevraždě.
- Díly jsou dále členěny do kapitol, které se skládají z dopisů. Werther píše dopisy Vilémovi nebo Lottě.
- Obsaženy deníkové záznamy Werthera.
Jazyk. kompozice:
- nostalgicky laděný styl, jazyk spisovný, s řadou citoslovcí a zvolacích vět
- Používány knižní výrazy: činíš, popřál, posečkej, udá, metafory: Je třeba, aby nic nebylo utrženo, pokud to neuzrálo.
- Převládají dlouhá souvětí
- Časté jsou dialogy mezi hlavními postavami, Často oslovení (V dialozích nebo na začátku dopisu.). Př. Viléme
Postavy:
- Werther – Mladý umělec
- Charlotta S. – Zkráceně Lotta, mladá venkovská dívka
- Albert – Snoubenec, později manžel Lotty
- Vilém – přítel Werthera. Jsou mu směřovány dopisy od Werthera (nevystupuje přímo).
Děj:
Werther odjíždí a hned v prvním dopise se loučí s Vilémem, kterému po celou dobu jeho trápení píše. Ve Wahlheimu se seznamuje s přírodou a okolím a věnuje se malování. Zpočátku se lidí straní, ale postupem času se začíná seznamovat se svými sousedy. Jednoho dne se s nově poznanými přáteli vydá na taneční zábavu. Zde pozná Lottu. Krásnou ženu, kterou od první chvíle obdivuje pro její klid, trpělivost a dobrotu.
Stanou se velmi dobrými přáteli a Wertherovo přátelství k Lottě se časem vyvine ve vroucný cit. Werther nedbá varování, že Lotta je zasnoubena a on u ní tudíž nemá žádné šance. Dokonce na ono varování zapomene a bezhlavě se pohrouží do své lásky. Avšak čas příjezdu Alberta, snoubence Lotty, je naplněn a Werther zažívá první okamžiky beznaděje a pochybností. Když se s Albertem poznají, Werther zjistí, že Albert je moudrý a rozumný člověk, že si Lottu zaslouží a upřímně ji miluje. Stanou se přáteli. Jejich přátelství má však zvláštní podobu. Werther zaslepen svojí láskou zapomíná, že Albert se s Lottou opravdu chce oženit, a když mu to dojde, začne se mezi Albertem a jím stavět neviditelná zeď podezření a nenávisti.
Se svým trápením se Werther svěřuje svému příteli Vilémovi. Ten mu doporučí odjet a přijmout práci u velvyslance. Werther se nedokáže začlenit do společnosti, jež ho odmítá a vrací se zpátky ke své milované do Wahlheimu. Mezitím se ale Lotta a Albert vzali a Werther tímto okamžikem propadá vnitřní sebelítosti a ztrácí smysl pro dobré chování.
Každý den navštěvuje Lottu a vyznává se jí ze své lásky. Lotta jeho přátelství přijímá, ale jeho city neopětuje. Albert si všimne Wertherových častých návštěv a pojme podezření. Od té doby jsou vztahy mezi jím a Wertherem téměř na bodě mrazu. Lotta ho odmítá a on nalézá konečné východisko: smrt. Poslední večer s Lottou se odehrává bez přítomnosti Alberta a Werther předčítá Lottě z Homéra.
Poslední dny píše dopis na rozloučenou Lottě a vysvětluje jí své počínání. Nakonec se Werther zastřelí.
