Utrpení mladého Werthera – rozbor díla

 

Kniha: Utrpení mladého Werthera

Autor: Johann Wolfgang Goethe

Přidal(a): Ewuška

 

 

Johann Wolfgang Goethe

• 1749 – 1832, Německo
• nejvýznamnější německý básník, představitel hnutí Sturm und Drang
• studium práv ->právník
• dvorní rada, ministr státní správy Sasko-výmarského vévodství
• v čele hnutí Sturm und Drang
  • německé literární preromantické hnutí 18. století – “Bouře a vzdor”
  • ze stejnojmenné hry F. M. Klingera (obtížný překlad; Sturm – útok, bouře; Drang – touha, pud, nápor)
  • idealizace individuální vzpoury jedince; tragický konec
  • reakce na racionalismus, osvícenství; návrat k emocím
  • snaha o rozvoj geniální osobnosti, rozvoj emocionality – “éra géniů”
  • osobní svoboda; nadřazenost osobnosti nad autoritami; fantazie; originalita; příroda; lidová slovesnost
  • hudba, literatura (drama)
  • Goethe, Klinger, Shiller
• cesty po Evropě, láska k Antice

Dílo

• Faust
  • drama, dvojdílná filozofická veršovaná tragédie
  • zpodobnění životní poutě člověka, Faust podle dohody mezi ďáblem a Bohem ten, na kom se má prokázat hodnota, či bezcennost člověka
• Trilogie vášně
  • lyrická básnická sbírka
  • trojice básní inspirovaná láskou stárnoucího autora k sedmnáctileté Ulrice
• Viléma Meistera léta učednická, tovaryšská
  • dvojdílný vývojový, výchovný román, protiklad tragického Fausta
  • o životní cestě chlapce od iluzí ke zmoudření, o cestě za uměním

 

Zařazení do literárního kontextu

Literární směr

• preromantismus, sentimentalismus, 2. polovina 18. století
• přechod mezi klasicismem a romantismem, umělecký směr i životní styl měšťanstva
• odpor k strohému racionalismu osvícenství, zdůrazňování citovosti, prožitků, nálad, pocity melancholie a smutku
• návrat k přírodě, venkovskému způsobu života, sklon k jeho idealizaci, citové hodnoty prostého, nezkaženého člověka
• neporušené venkovské prostředí je ideální pro rozvoj lidského ducha a naplnění potřeby svobody – odpor k moderní společnosti, inspirace lidovou slovesností, opravdovost citu, prožitek srdce, právo na plný, neomezený citový život
• motivy přírodních scenérií, tajemnosti (zříceniny, jezera, měsíční svit)
• hrdinové nejsou buřiči, naopak jsou čestní, odvážní, cituplní, vznešení a důstojní
• hnutí Sturm und Drang v Německu – prosazování citu, vášně, svobody a kreativity, odpor k útlaku a nespravedlnosti

 

Další spisovatelé daného období

• Friedrich Schiller
  • jeden z předních představitelů hnutí Sturm und Drang
  • studium medicíny, později vojenský lékař, profesor historie, přátelství a spolupráce s Goethem
  • v tvorbě úvahy o svobodě jednotlivce i národa, historické hry i vědecké práce, balady
  • Loupežníci
    • drama, autorova prvotina, zamyšlení, že proti bezpráví nelze bojovat jiným bezprávím
  • Úklady a láska
    • drama, zachycení tragického příběhu lásky mezi dcerou chudého hudebníka a synem šlechtice
  • Óda na radost
    • báseň oslavující štěstí a nezištné přátelství, výzva ke sbratření lidí

• Jean Jacques Rousseau
  • přispívání do encyklopedií, politických periodik, spolupráce na Encyklopedii – přátelství s Denisem Diderotem
  • nucené exily v zahraničí – často vlivní nepřátelé
  • důraz na přirozenost, návrat k neporušené přírodě, která jediná zachová člověka v jeho přirozeném stavu (vymezení proti civilizaci, která člověka kazí a dochází k úpadku mravů)
  • Emil čili O výchově
    • pedagogický román, inspirace pro moderní pedagogiku, podrobná studie o výchově dětí, důraz na cit a přirozený vývoj
  • Společenská smlouva
    • politický spis, řeší vznik státu, který vzniká na základě společenské smlouvy
  • Vyznání
    • velice otevřený popis autorova života, dán ke strýci a tetě na vyučení a vzdělání – neúspěšné – mnoho profesí

 

Rozbor díla: Utrpení mladého Werthera

Literární druh: epika

Literární žánr: román – sentimentální/milostný

Datum vydání: 1774

 

Hlavní myšlenka:

• Konflikt jedince a společnosti, motiv nešťastné lásky. Může být člověk opravdu šťastný? Ano, ale jen když nebude mnoho přemýšlet o životě

 

Tematický plán:

• Ústřední konflikt: ztroskotání lásky k Lottě
• Téma: Werther se zamiluje do zadané ženy. Po zjištění, že je nemožné ji získat, se zastřelí.
• Motivy: nešťastná láska, smrt, příroda
• Epizody: Nevyskytují se.

 

Kompozice:

• dva díly, obsah rozdělen do jednotlivých dopisů
• veškerý děj probíhá chronologicky

 

Vyprávěcí způsoby:

• ich-forma, v závěru er-forma

 

Typy promluv

• přímá řeč

 

Kompoziční plán:

• Děj je rozčleněn na dvě knihy (Kniha první – dopisy Vilémovi, Vydavatel čtenáři – čtenář je prostřednictvím třetí osoby informován o dalším Wertherově počínání až do jeho sebevraždy) a krátké úseky, které mají formu dopisů. Jejich délka je různá a jsou označeny datem.

 

Jazykový plán:

• Napsáno formou dopisů od Werthera, a to většinou Vilémovi, několik i Lottě.
• Zastaralé a spisovné výrazy, dlouhá souvětí, nekončící myšlenky a úvahy, časté podrobné popisy přírody.
• Werther v dopisech užívá zdrobněliny a eufemismy, Viléma občas oslovuje i „drahoušku“. Romantické až preromantické dílo (důraz na cit, přírodu, prožitky).
• Spisovný jazyk, knižní výrazy, zvolací věty, řečnické otázky
• Tropy a figury: přirovnání – kalich

 

Místo a čas děje:

• odehrává se ve Waldheimu, fiktivním místě v Německu (1771-72)

 

Postavy:

• Werther – básník, romantik, pravý poeta, avšak zaslepila ho láska; je citlivý, jemný, bez okolků milující Charlottu; za nejdůležitější považuje city, duši, nenávidí namyšlenost, obzvláště u šlechticů, opovrhuje lidmi řídícími se pouze rozumem
• Charlotta – podle Werthera je to to nejkrásnější, nejlaskavější a nejušlechtilejší stvoření s láskou se starající o své mladší sourozence a plně se oddávající svému manželovi Albertovi; všichni lidé v okolí oceňují její osobnost, kvality, Werther je však zaslepen, nevidí sebemenší chybičku, nejniternější vadu, je na ní naprosto závislý a trpí, že ji nemůže mít; Lottin vztah k němu je poněkud nejasný
• Albert – Lottin manžel, později i Wertherův přítel
  Vilém– Wertherův přítel, jsou mu adresované dopisy

 

Děj:

Převážná část románu je psána formou dopisů, které Werther píše svému příteli Vilémovi a ve kterých popisuje své příhody. Myslím si, že mnohem důležitější než děj románu je Wertherova osobnost jako taková, neboť je odrazem osobnosti samotného Goethea. Werther je mladý, emotivní muž, vše prožívá naplno, obdivuje vše krásné, zbožňuje přírodu a Homérovy básně. Je to člověk s velikým srdcem, vyžívá se v popisování svých citových stavů. Někdy mívá „záchvaty soucitu“, kdy se bojí vyjít ven z domu, aby nezašlápl brouka či rostlinku. Je to také veliký diskutér, svůj názor dokáže horlivě obhajovat a plamenitě o něm hovořit. Protiví se mu třídění společnosti do jednotlivých kast a má také poměrně pokrokový názor na sebevraždu. Nebere ji jako útěk před svými problémy, ale jako velký čin.

Werther žije na venkově, kam utekl před měšťanským stereotypem. Vše si naplno užívá, kochá se venkovskými výjevy, přírodou. Unáší ho krása zdejší přírody. Najde si oblíbené místo, odkud má rozhled do celého údolí. Jednou tam uvidí na zemi chlapce, který k sobě tiskne mladšího sourozence. Rozhodne se děti namalovat. Obraz s rozmanitým pozadím ho inspiruje a Werther se zapřísáhne, že bude malovat jen přírodu. Ta mu totiž dává mnoho námětů. Za dětmi přichází jejich matka, která byla ve městě se svým nejstarším synem. Vypráví Wertherovi svůj příběh. Má tři syny a její manžel odjel do ciziny pro dědictví, o které ho chtěli připravit. Wertherovi se jí zželí a dá matce i dětem několik peněz.

Jednoho dne se seznámí s krásnou Lottou, do které se na první pohled zamiluje. Lotta je však zasnoubena s Albertem. Ten je sice na počátku Lottina a Wertherova vztahu mimo město, ale Werther si je vědom jeho existence a proto nepodniká žádné další kroky. Pravidelně navštěvuje Lottin dům, stává se dobrým přítelem jejího otce i sourozenců. Jak bylo řečeno na začátku, vše neúměrně prožívá a tento vztah není výjimkou, dalo by se říci, že hraničí až z posedlostí. Ve chvíli, kdy se Albert vrací do města, je Werther ještě nešťastnější než dříve, zvlášť vidí-li ty dva spolu. Přesto nepřestává Lottu navštěvovat, záhy se spřátelí s Albertem a je dojatý jeho pochopením. Albert totiž Wertherovi návštěvy naprosto toleruje a občas mu dovolí být s Lottou o samotě. Werther je však nespokojen, jeho citová krize se stále prohlubuje, začíná mít deprese.

Na radu svého přítele Viléma přijímá místo u vyslance. Zprvu je zde šťasten, pohybuje se mezi lidmi, nemá čas utápět se v sebelítosti a zapomíná i na Lottu. Brzy se zde však projeví pověstné dělení společnosti a Werther se kvůli svému zápalu pro diskuzi dostane do nepříjemností. Začíná opět myslet na Lottu, znovu se dostaví deprese, tentokrát silnější než předtím. Požádá o propuštění a vrací se zpět k Lottě, která si mezitím vzala Alberta. Werther si myslí, že se vše vrátí do starých kolejí, ale už se nesetkává s tak výraznou Albertovou podporou. Začíná se stále víc utápět v sebelítosti, ve svých depresích a stále častěji myslí na sebevraždu.

Posledním pomyslným hřebíčkem do jeho rakve je fakt, že ho Lotta na Albertův popud požádá, aby jejich dům tak často nenavštěvoval. Lotta sama si však – ač nechce – začíná uvědomovat, že Werthera také miluje a začíná mít o něj vážné obavy. Své city mu však již nestihla sdělit. Werther je plně odhodlán k činu. Napíše Albertovi dopis, ve kterém ho žádá, aby mu zapůjčil pistole. Albert vyhoví, neboť neví, k jakému účelu pistole poslouží. O půlnoci toho dne se Werther zastřelí. Ráno je nalezen sluhou, který vše oznámí Charlottinu otci. Je pohřben na místě, které si sám určil.

 

Vliv:

• Film z roku 1976 od režiséra Egona Gunthera. Dílo se také hraje jako divadelní hra.

 

Ukázka

 „Že vy lidé,“ zvolal jsem, „když o něčem hovoříte, musíte hned říci: To je pošetilé, to je moudré, to je dobré, to je zlé! A co to vlastně všechno má znamenat? Vyzkoumáte tím vnitřní pohnutky toho kterého skutku? Dokážete s určitostí dovodit příčiny, proč se stal, proč se stát musil? Kdyby tomu tak bylo, nesypali byste ty své soudy tak tuze lehce z rukávu.“