Úvaha na téma přítel

 

Jméno práce: Přítel

Slohový útvar: Úvaha

Přidal(a): LK

 

 

 

Přítel

Na úvahu jsem si vybrala citát od Fredericka Cranea “Přítel je člověk, s nímž se odvažujete být sami sebou.”

Jinak se chováme, když jsme s přáteli, jinak když jsme s lidmi, které za přátele nepovažujeme. V běžném každodenním prostředí můžeme být sotva sami sebou. Otázky typu “Co by si o mně pomysleli?” nebo “To by se se mnou už nikdy nechtěli bavit.” jsou na místě, protože lidé, kteří nás dobře neznají, nemohou pochopit třeba náš specifický humor, a hned bychom se mohli dostat do pěkného průšvihu. Vlastně každou chvíli mimo domov nebo okruh přátel se musíme “utlumovat”, potlačovat naše pravá já. A proč? No, protože okolí je pomlouvačné, nepřátelské, a tak pokaždé, když jdeme ven, ze sebe musíme potlačit naše specifické osobní stránky a chovat se, co nejvíce společensky přijatelně.

Právě ale naše osobní specifika, která ukazujeme přátelům, a i přesto se s námi ti lidé stále přátelí, jsou ty unikáty, co nás činí tím, čím jsme. A občas si stejně dovolíme projevit naše třeba šílená nebo trapná specifika, protože kdybychom se všichni chovali pořád sešněrovaně a neutrálně, náš svět by se stal velmi nudným. Přátel si musíme cenit právě proto, že právě těch našich osobních specifik, která my shledáváme jako trapná a příšerná, si oni na nás cení.

A můj názor? Všichni máme ty stránky, které ukazujeme jen lidem, kterým plně důvěřujeme. Také já je mám. S citátem plně souhlasím. Nikomu ostatnímu je ukázat nemůžeme, protože by se na nás dívali třeba skrz prsty. Je důležité mít přátele, protože komu bychom ty naše jedinečnosti ukazovali a neustále se chovat přísně běžně nemůžeme.

 

Hodnocení: 1 = výborně





Další podobné materiály na webu: