Václav Hájek z Libočan – životopis

 

Jméno: Václav Hájek z Libočan

Přidal(a): David Hampl

 

 

Tento spisovatel byl známý především jako kronikář. Působil také jako kněz – nejprve utrakvistický a od roku 1521 jako katolický.

 

Život

Václav Hájek z Libočan se narodil někdy na konci patnáctého století – přesný letopočet ani místo nejsou známé. Zemřel 18. března 1553 v Praze. Přídomek „z Libočan“ svědčí o tom, že pochází ze šlechtické rodiny. Nejedná se ale o příliš významný rod, spíše jen drobnou šlechtickou rodinu od Žatce.

Od roku 1520 působil jako farář v obci Kostelec u Budyně nad Ohří. Od roku 1521 už byl kaplanem ve Zlonicích. Pro Hájka jsou typické spory se šlechtou, která považovala kněze obecně jako své sluhy. To Hájek nechtěl dopustit.

V letech 1524 až 1527 působil jako farář v Rožmitále a současně jako kazatel v kostele svatého Tomáše na Malé Straně v Praze. Jako kazatel byl velice oblíbený. Od roku 1527 získal místo děkana na Karlštejně – zde si začal psát poznámky a údaje pro svou kroniku. Měl dobré srdce o čemž svědčí to, že se zastal týraných služek – i přesto, že se tak dostal do sporu se „zaměstnancem“ těchto služek, purkrabím Bechyněm z Katan.

Poté začal působit jako farář na Tetíně. Nyní už začal psát svou kroniku, kterou dokončil v roce 1539. Ačkoli dostal královské privilegium, prošla kronika censurou. Ta sice znamenala průtah, ale nezabránila ve vydání, ke kterému došlo v roce 1541 v nákladu jeden tisíc výtisků.

Navzdory tomu, že byla kronika úspěšná, Hájek se dostal do dluhů. Neměl totiž stálý příjem. To se změnilo roku 1544, kdy začal pracovat jako děkan kapituly ve Staré Boleslavi. Toto místo pro něj ale nebylo šťastné, protože se zapletl do případu, kdy byla jedna z poddaných obviněna z čarodějnictví. Hájek se jí zastal a kvůli tomu ho pan Krajíř z Krajku nechal uvěznit. Stalo se tak roku 1545. Od roku 1549 se vzdal v Boleslavi svých kapitulních hodností. Zemřel 18. března 1553 v klášteře dominikánek u svaté Anny (Staré město pražské).

 

Dílo

Kronika česká

Tato kronika je nejdůležitějším dílem tohoto autora. Ačkoli byla psána v průběhu let 1533 až 1539, vyšla až v roce 1541 (důvody jsou uvedeny výše). Autor v ní zahrnul příchod Slovanů do Čech (podle Hájka se tak stalo roku 644) a pokračoval postupně historií dál a dál až do roku 1526. Poslední událostí takto zahrnutou se stala korunovace Ferdinanda I. roku 1526. Ačkoli se jedná o velmi pěkně a poutavě napsanou kroniku, bohužel jsou v ní určité nepřesnosti. Proto se nedá tak zcela spoléhat na její pravdivost. Autor například uvádí příchod Slovanů do Čech v roce 644. Kde však k tomuto datu přišel, není jasné. A i u jiných letopočtů lze říci, že si je autor zřejmě vymyslel. To jí ale neubírá na významu. Někteří další spisovatelé (Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, Jan František Beckovský a Daniel Adam z Veleslavína) si vzali tuto kroniku jako příklad a podle nich zpracovávali vlastní témata.

Kronika česká byla přeložena i do němčiny, a to celkem třikrát. Poprvé v roce 1598, podruhé 1697 a nakonec v roce 1718. Překlad do latiny měl vyjít roku 1761, avšak byla vydána pouze první část. Vydavatel Gelasius Dobner dílo zkritizoval, po něm později také František Palacký a Josef Dobrovský. Václav Flajšhans se kroniky naopak zastal, říkal, že její autor měl omezené vzdělání, a přesto z různých zdrojů dokázal zpracovat takto rozsáhlé dílo.

 

O nešťastné příhodě, kteráž se stala skrze oheň v Menším Městě pražském a na hradě svatého Václava i na Hradčanech

Toto dílo pochází z roku 1541 a popisuje, jak pražský hrad vyhořel při největším požáru.

 

Život Adamův aneb jinak od starodávna Solfernus, kniha velmi kratochvilná a utěšená. 

Jedná se o dílo z roku 1553.

 

Bible zlatá Ant. de Rampigolis 

Toto dílo bylo pouze přeloženo.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme celý web, ale nic parádního jsme nenašli :-(.