Václav Řezáč – životopis

 

 Jméno: Václav Řezáč

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Václav Řezáč (1901 – 1956)

Život

Český spisovatel Václav Řezáč byl původním jménem Václav Voňavka. Narodil se 5. května 1901 v Praze. Jeho otec byl drožkář a s jeho matkou Marií měl ještě jednoho syna, staršího Josefa. Doba jeho dětství byla spojena s částí Na Františku, stejně jako s chmurnou událostí, kterou byla smrt jeho otce. Ten zemřel v době jeho 3 let. Matka si později našla Josefa Hagelbauera, se kterým neměl nijak dobrý vztah. Společně bydleli na Novém Městě.

Po základní škole nastoupil na reálku v Ječné ulici, kde v roce 1919 úspěšně odmaturoval. Následně absolvoval také abiturientský kurz. V roce 1920 byl přijat na Státní úřad statistický, kde pracoval až do roku 1940. Od dvacátých let již aktivně připíval do řady periodik, a to mimo jiné i z existenčních důvodů.

V roce 1920 se také seznámil s manželkou Emou Řezáčovou. Ta pracovala v nakladatelství Karel Šolc. Tu pojal v roce 1923 za manželku. V tu chvíli převzal také její příjmení, pod kterým vystupoval v osobním i profesním životě. Společně počali dva syny. Starší Ivan byl hudebním skladatelem. Mladší syn Tomáš byl normalizačním novinářem.

V roce 1940 nastoupil jako redaktor do Lidových novin, kde působil až do roku 1945. Byl vedoucím dětské rubriky, do které přispíval řadou fejetonů. V roce 1945 začal spolupracovat s Janem Drdou v deníku Práce, kdy byl také na pozici redaktora. V témže roce se stal také dramaturgem barrandovské skupiny Karla Feixe. V roce 1948 se dokonce stal členem skupiny Řezáč-Fábera-Šmída, kde působil jeden rok.

S jeho životem je spojena také aktivní politická kariéra. Václav Řezáč spolu s Janem Drdou byli jedni z hlavních spisovatelů komunistického režimu a byly jmenovány místopředsedy Syndikátu českých spisovatelů. Na počátku roku 1948 dokonce iniciovali vylučování nekomunistických členů výborů. Později nastoupil Václav Řezáč do Svazu československých spisovatelů, kde měl funkci předsedy sekce prozaiků.

Václav Řezáč neboli Václav Voňavka zemřel 22. června roku 1956 v Praze. Pohřbený je na pražském hřbitově Šárka. Po naší zemi je možné najít řadu jeho pomníků. Jeden ze známých se nachází v obci Pernštejn.

 

Dílo

V době svých začátků publikoval Václav Řezáč svá díla především časopisecky. Až později začal svou tvorbu vydávat klasickou cestou. Toto je výčet z jeho nejvýznamnějších děl.

Knír – Významný prozaický debut, který se objevil v časopise Světozor v roce 1928. Unikátem tohoto díla je také fakt, že bylo napsáno spolu s jeho manželkou Emou Řezáčovou.

Poplach v Kovářské uličce – Povedený titul z tématu dětských povídek, který byl vydá v roce 1934. Příběh popisuje nepoctivého obchodníka, který svým zákazníkům vytvářel smyšlené dluhy. Ilustroval Josef Čapek.

Kluci, hurá za ním – Dětská povídka s detektivním motivem, která byla vydána v roce 1934. Zatímco děti zaujme příběh, dospělého důraz na odlišení socialistického a kapitalistického světa. Kniha byla ilustrována díly Josefa Čapka.

Černé světlo – Román z roku 1940, který popisuje tuhu po moci, spojenou s manipulováním, intrikami, ale i neupřímností a slabostí. Hlavní postavou románu je Karel Kukla, jehož dětská slabost se změnila v touhu ovládat druhé.

Nástup – Dílo popisující osudy Jiřího Bagára, vyslaného v roce 1945 do pohraničí, kde se střetává s nacistickými Němci. Tento román byl vydán v roce 1951.

Bitva – Román s vydáním v roce 1954 je pokračováním knihy Nástup. Odehrává se o dva roky později, v létě roku 1947. Popisuje boje mezi komunistickými a antikomunistickými silami.

Mezi další populární díla autora patří básně pro děti Fidlovačka, autobiografický román Větrná setba, psychologický román Slepá ulička, nebo dílo Čarovné dědictví s polo-pohádkovým motivem.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————