Kniha: Válka s mloky
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): xoxo
AUTOR: Karel Čapek
Český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století patřící do demokratického proudu, známý i v zahraničí . Pocházel z Malých Svatoňovic v Podkrkonoší. Jeho otec na něj měl velký vliv, byl morálně založený, a tak se na něj v knihách odvolává. Citlivost prý Čapek zdědil po matce a lásku k jazyku v něm pěstovala babička. Studoval na fakultě filosofie UK v Praze a vrhnul se i na studium filosofie v Berlíně a Paříži. Díky nemoci se vyhnul 1. sv. válce, ale i tak ho ovlivnila. Po ukončení studií se stal vychovatelem, ale brzy se z něj stal novinář a redaktor časopisů Nebojsa, Národních listů a Lidových novin. Později se také stal dramaturgem divadla na Vinohradech. V době hrozící nacistické okupace byl jedním z hlavních motorů odporu, kdy využil veškeré své možnosti a kontakty pro vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody. Zemřel na zápal plic chvíli před zatčením gestapem.
Jeho díla:
Tvořil zejména prózu, divadelní hry (dramata), cestopisy, knížky pro děti, knihy se zahradnickou tematikou, ale i politická díla:
- PRÓZA: Krakatit (1924); Továrna na absolutno (1922); Povídky z jedné a druhé kapsy (1929);
- DRAMA: Loupežník (1920); R.U.R. (1920); Ze života hmyzu (1921; spolu s bratrem Josefem); Věc Makropulos (1922); Bílá nemoc (1937); Matka (1938);
- PRO DĚTI: Dášenka (1938; spolu s bratrem Josefem);
- ZAHRADA: Zahradníkův rok (1929);
- CESTOPISY: Italské listy; Anglické listy; Výlet do Španěl; Obrázky z Holandska; Cesta na sever
ÚVOD – CHARAKTERISTIKA DÍLA: Válka s mloky
- protiválečný – antiutopistický (jak by svět neměl vypadat) román -> epika
- Titul je považován za jedno z prvních děl sci-fi literatury.
- román varuje před nebezpečím nadcházející války a vyjádřit odsuzující postoj k fašizmu a upozorňuje na jeho rozpínavost
- Čapek vydával Válku s mloky v Lidových novinách na pokračování (93. výtisků) od roku 1935. Když vyšel první díl, konec nebyl ještě hotov.
- Mločí národ představuje nastupující fašistickou generaci v Německu, která slepě následuje svého vůdce. Velmi zajímavá a důležitá je autorova myšlenka, že ne mloci, ale samotní lidé jsou a budou strůjcem vlastního neštěstí. (vůdce je člověk) . Společnost se tomuto problému staví lhostejně a nezastaví zásobování mloků zbraněmi ani po tom, co mloci zničí několik části kontinentů.
Rozbor obsahu
kniha začíná předmluvou a zbytek je rozdělen do tří částí (knih), z nichž každá obsahuje několik kapitol.
- Kapitám van Toch jednou objeví na jednom z Tichomořských ostrůvků mloky při lovu perel. Naskytuje se mu možnosti se s nimi domluvit, protože jsou to inteligentní tvorové a chce je využít: učí je zabíjet žraloky, lovit perly, zacházet s nožem a zbraněmi či mluvit. Nastane však populační exploze mloků, jejich přemnožení a ohrožení lidstva. Jejich vůdce Chief Salamander vyhlásí válku proti lidem. Konec je otevřený dozvídáme se to z novinových utržků. Na konci se mlok vynoří v Praze -> před mloky nejsme v bezpečí nikde, mloci (fašismus) se týká všech, beznadějná situace
První kniha, nesoucí název Andrias Scheuchzeri, zastává úlohu epické, dějové části, ve které je popsáno objevení a zlidšťování mloků a jejich přijetí lidskou společnosti.
Kniha druhá nazvaná Po stupních civilizace naopak popisuje další vývoj mloků, jejich rozšíření a využití lidskou společnosti. Jejich vývoj je popsán v odborných novinových článcích a doplněno mnohými soubory encyklopedických, studijních a deníkových článků.
Třetí – Poslední kniha nejprve popisuje menší konflikty mloků s lidmi, které vyústí až v celosvětovou válku. Jedinečná a v podstatě nejdůležitější je poslední kapitola třetí knihy, kde autor rozmlouvá sám se sebou a přemýšlí, jak příběh ukončit. A mluví vlastně sám se svým svědomím, Zda válka skončí vyhubením, nebo jestli budou míst mloci stejný osud jako lidé a postupem času se sami zahubí.
POSTAVY a DĚJ:
Dílo nemá hlavní postavu, v první části by se za hlavní postavu dal považovat kapitán van Toch, ovšem jinde v knize už potom osobně nefiguruje. Jediná postava, která je přítomna ve všech třech částech je Povondra VRÁTNÝ. Je pouze vedlejší postavou, která za všechno může, ptž vpustil kapitána k panu Bondymu, ale je pracovitý a ochotný společník pana Bondyho
kapitán Van Toch – objevitel mloků, milý a hodny, ale trošku naivní pán a naprosto si zamiluje své TapaBoys
Bondy : bohatý továrník, financoval projekt s mloky (bez něho by se nic neuskutečnilo),
Chief Salamander: velitel mloků sám ale není mlok – začal si klást požadavky pro život mloků – na úkol lidí. alegorie s Hitlerem
mloci– černí, slizcí
Děj knihy se odehrává v Tichomoří, Tana Masa – zátoka Devil Bay, tak v Čechách nebo londýnské ZOO či La Manche
FORMA:
- er forma – ke konci ich forma
- Forma díla je informativní,
- nejde tam o žádné citové výlevy, snad kromě kapitána,
- popis je, jasný až stručně informativní.
- využití detailu
- Není tam mnoho nějakých jazykových prostředky, které by nějak „obalovaly“, přikrášlovaly -> Čapek psal hlavně do novin jako reportér. Tento jeho styl (publicistický)se projevuje zvláště ve druhé části o historii mloků, kde je použit princip filmového střihu – do děje jsou zasazovány novinové výstřižky, učená pojednání a záznamy z konferencí, vědecké studie -> docílení věrohodnosti.( čapek tak předběhl ve své době postmodeermu)
- Ve čtenáři to navozuje dojmu, že mloci musí existovat, když je o nich tolik zmínek a jsou tak prozkoumaní.
- 1. kniha- dobrodružné, humor, ironie, sarkastická alegorie, výsměch
- jazyková různorodost – dost jsou používány anglické výrazy, ale také němčina, francouzština, latina či nespisovné tvary – vulgarismy
- (člověk chtěl pomoc mlokům – dal jim nůž na obranu před žraloky;varování a nadčasovost, zásah člověka do přírody škodí; mloci jsou zprvu atrakce, ale jejích síla roste )
MOTIVY
HLAVNÍ MYŠLENKA:
Celá kniha je obrazem společnosti. Kritika probíhala přes satiru a zesměšnění. Čapek se podle mě snažil vyjádřit svou obavu, z nás samotných, ne z přírody. – hlavně v poslední kapitole to jde vidět
V poslední kapitole rozmlouvá autor sám se svým svědomím. Zhodnocuje děj událostí, projevuje lítost nad lidstvem a jeho zkázou a snaží se vymyslet jak lidstvo zachránit.Svědomí se diví, jak to že nechá tak jednoduše zahynout celé lidstvo – ale ono to jinak nejde, když lidstvo chtělo, to co chtělo – své mloky. V RUR vyjadřuje obavu z technického pokroku a lidskou zaostalostí, zde jde o lidskou chamtivost a jiné člověku blízké vlastnosti. A varuje tím před zneužíváním levné pracovní síly a nedemokratickým režimům.
