Kniha: Velký Gatsby
Autor: Francis Scott Fitzgerald
Přidal(a): Panthy
Velký Gatsby
- román
- poprvé publikováno 1925
- reakce na 1. světovou válku
STYL, JAZYK a KOMPOZICE
Autor se hodně věnuje popisům, obzvlášť detailně popisuje Gatsbyho majetek – dům s bazénem, automobil (který sehraje důležitou roli v příběhu) atd. Soustřeďuje se na vykreslení atmosféry 20. let s celou její pompézností.
Kompozice : retrospektivní
ich forma, vypravěč : Nick Carraway; střídají se úseky, kde vypravěč prezentuje pouze to, co vidí, s úseky kde se zamýšlí nad samotným poselstvím příběhu a motivací postav.
Postoj Nicka ke Gatsbymu se zdá být rozporuplný, občas tíhne k nesouhlasu s Gatsbyho excesy, jeho porušením morálky a mravů, zároveň však Gatsbyho idealizuje a vykresluje ho v nostalgickém a elegickém tónu.
Místo děje: Long Island, New York City
Hlavní témata: vystřízlivění z amerického snu, rozdíly mezi sociálními třídami, dopad minulosti na budoucnost
Motivy: souvislost mezi geografickou polohou bydliště a sociálními hodnotami, význam času, snaha o získání bohatství za každou cenu
Jazyk: spisovný
Zápletka, postavy, souvislosti
Hlavním hrdinou románu je mladý muž kolem 30 let, který vyrostl na farmě a v chudobě. Díky nelegální distribuci alkoholu a zapletení se do organizovaného zločinu se mu pak podařilo podivuhodně zbohatnout. Největší motivací k shromáždění velkého bohatství mu však nebyla touha po moci, ale láska k Daisy Buchanan, s níž se setkal jako mladý a chudý vojenský důstojník v Louisville těsně před svým odchodem do boje za 1. světové války (rok 1917).
Za účelem přesvědčit ji, že je pro ni dost dobrý, lhal dívce o dobrém zázemí, které ji může poskytnout. Daisy mu slíbila, že na něj bude čekat, nicméně se už v roce 1919 vdala za Toma Buchanana, mladíka ze solidní aristokratické rodiny, jež jí mohl zajistit život v luxusu a bohatství, zatímco Gatsby studoval na Oxfordu ve snaze získat vzdělání. Gatsby se však nikdy nevzdal myšlenek na Daisy a zasvětil celý svůj život snaze získat ji zpět Koupil si honosné sídlo na Východním vejci a denně vyhlížel k jejímu bydlišti na Západní vejce, s myšlenkami, jak by bylo možné dostat se s ní zpět do kontaktu.
Děj samotného příběhu se rozbíhá ve chvíli, kdy se Gatsbyho novým sousedem stává Nick Carraway, bratranec Daisy, jež přijíždí, jako mnoho dalších vrstevníků, na Východ, aby tam obchodoval s cennými papíry. Nick se pomalu seznamuje s místními obyvateli – úspěšnou golfistkou Jordan Bakerovou, do které se víceméně zamiluje, a rovněž s Gatsbym, od něhož jednoho dne dostává pozvánku na jeden z jím pravidelně konaných velkolepých večírků. Postupem času se Nick se svým historkami opředeným sousedem spřátelí a dozvídá se i něco o jeho minulosti. Dokonce pomůže uspořádat Gatsbyho schůzku s Daisy a oba dva se do sebe po letech znovu zamilují. Daysin manžel Tom má v New Yorku také milenku, přesto ale nevěru své manželky nenese dobře. Po jednom společném výletě do města vyjde pravda najevo a rozčilená Daisy odjede s Gatsbym v jeho autě domů a nešťastnou náhodou srazí a zabije Tomovu milenku Myrtle. Závěrečná katastrofa přichází ve chvíli, kdy manžel Myrtle vystopuje Gatsbyho auto a zastřelí Gatsbyho v bazénu v domnění, že auto v osudový okamžik řídil on.
Celá kniha končí pohřbem Gatsbyho, kde se neukáže ani Daisy, ani žádný z Gatsbyho známých, pouze Nick a Gatsbyho otec.
Monika (komentáře): Na pohřbu byl i ten opilý muž ze začátku, co tak obdivoval Gatsbyho knihovnu (měl „soví oči“, pokud si pamatuju dobře). Nebyl to ale nejspíš žádný přítel, takže se to dá brát různě, samozřejmě.
POSTAVY
Daisy – charakter vytvořen na základě Fitzgeraldovy ženy Zeldy; Nickova sestřenice, pro Gatsbyho ztělesněním dokonalosti; v realitě sice krásná, ale povrchní, znuděná a přelétavá; schopna dokonalé přetvářky, prioritou je pro ni materiální luxus a pohodlí; representuje amorální hodnoty aristokratického Východního vejce
Nick – vypravěč, román stylizován jako jeho osobní vzpomínky na léto 1922; tolerantní, otevřený, dobrý posluchač – lidé mu rádi říkají svá tajemství; postava sloužící spíše k popisu událostí než že by dominovala akci
Gatsby – narozen jako James Gatz, ochotný udělat cokoliv aby získal kýžené místo na sociálním žebříčku, jeho minulost je veřejnosti zahalena tajemstvím. Z Nickova pohledu neupřímná osoba s mnoha nedostatky, nicméně hýřící optimismem a s pozoruhodnou schopností jít si za svými sny.
Tom – nesmírně bohatý, arogantní, jeho názory často rasistické a sexistické
Jordan Baker – v průběhu děje přítelkyně Nicka, golfistka, reprezentuje „novou ženu“ 20.let – cynickou, sebestřednou a soběstačnou; podváděla, aby vyhrála svůj první golfový turnaj
Hlavním námětem knihy je přetvářka, nestálost laciného pozlátka společenské smetánky. Ve světě vyšší společnosti není nic opravdové, všechny city, a to dokonce i láska, jsou jednou velkou hrou. Demonstrováno na příkladu, že na první pohled všemi oblíbený Gatsby, s velkým množstvím přátel, nemá přátele opravdové. Ostatně i na jeho pohřeb přijdou pouze dva lidé.
Román se stylizuje do kritiky amerického snu, éry ohromné ekonomické prosperity a materiálního blahobytu, ale také éry úpadku sociálních a morálních hodnot, chamtivosti, cynismu, zoufalé honbou za potěšením, úplatnosti ( – příkladem jsou sobotní party pořádané Gatsbym – kupuje si oblíbenost lidí)
Po skončení první světové války se generace mladých Američanů potýkala s desiluzí a snažila s ní nějak vyrovnat.
Západní vejce representuje starou aristokracii, Východní vejce pak nedávno zbohatlou smetánku. Obecně je Východ spojován s morálním úpadkem a sociálním cynismem (New York se svou nevázaností), zatímco Západ je více spojen s tradičními sociálními hodnotami a ideály.
Symboly se dají najít i v počasí, počasí dokresluje vyznění příběhu. Gatsbyho a Daisy první setkání se odehrává během přívalu deště, což dokresluje melancholii okamžiku, ve chvíli, kdy se do sebe znovu zamilují, vysvitne slunce.
AUTOR A KONTEXT JEHO TVORBY
Narodil se 24. září 1896 v St. Paul v Minnesotě. Ačkoli byl inteligentní, nevedl si ve škole příliš dobře a v roce 1911 byl poslán na internátní školu v New Jersey. Navzdory chybějícím studijnímu nadšení se mu podařilo zapsat se na Princeton, nikdy však nepromoval, místo toho se dal na konci 1. světové války k armádě. Stal se podporučíkem a byl umístěn do Alabamy. Tam se setkává a vzápětí se zamiluje do své budoucí manželky Zeldy Sayre. Zelda však dlouho váhala se sňatkem, před manželstvím upřednostňovala svoji touhu po bohatství, zábavě a volnosti. Nabídku přijala až v roce 1920, kdy se Fitzgerald proslavil svojí knihou Na prahu ráje.
Mnoho událostí z Fitzgeraldova života se objevuje i v jeho nejznámějším románu Velký Gatsby z roku 1925. Stejně jako vypravěč románu Nick Carraway pocházel z Minnesoty, stejně jako on se stěhuje do New Yorku po válce. Určitou podobnost má i s Jayem Gatsbym, a to sice že se zamiloval do mladé ženy, zatímco byl umístěný ve vojenském táboře na jihu. Ve chvíli kdy se Fitzgerald stává celebritou, dostává se do víru lehkomyslného života, snaží se vydělávat peníze psaním románů, aby uspokojil Zeldinu touhu po penězích. Přichází však Velká hospodářská krize, Zelda se nervově zhroutí, Fitzgerald se potýká s alkoholismem. V 1937 odchází do Hollywoodu psát scénáře, už v roce 1940 (ve 44 letech) však umírá na infarkt. Poslední román, na kterém pracoval, Láska k poslednímu magnátovi, zůstal nedokončen.
Aktuálnost díla:
Vztahy založené na přetvářce a finančním přínosu či jiných výhodách existují v hojné míře dodnes, Fitzgeraldova kritika je tedy nadčasová, dokazuje to i oblíbenost díla, které bylo i zfilmováno.
Ukázka
A když jsem tam seděl a hloubal o starém, neznámém světě, myslel jsem na Gatsbyho úžas, když poprvé spatřil zelené světlo na konci Daisyiny loděnice. Ušel hezký kus cesty, než přišel k tomu modravému trávníku, a jeho sen mu musel připadat tak blízko, že se sotva zdálo pravděpodobné, že by mu unikl. Nevěděl, že už je mimo jeho dosah v tomto nesmírném, záhadném prostoru za městem, kde se tmavá pole republiky valí pod příkrovem noci do dálky.
Gatsby věřil v to zelené světlo, vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje. Dnes nám unikla, ale nevadí – zítra poběhneme rychleji, rozpřáhneme paže dále… A jednoho krásného rána…
A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.
