Viktor Sergejevič Rozov – životopis

 

 Jméno: Viktor Sergejevič Rozov

 Přidal(a): David Hampl

 

 

Viktor Sergejevič Rozov (1913 – 2004)

Život

Ruský dramatik Viktor Sergejevič Rozov se narodil 21. srpna roku 1913 v ruské Jaroslavli. Jeho autorský život byl spojený hlavně s psaním her a také scénářů. Měl za sebou na několik desítek děl, díky čemuž byl jedním z nejznámějších ruských autorů své doby. Jeho kvalitu potvrdila například i Stalinova cena, kterou obdržel za svá díla. Stal se také předsedou Ruské akademie divadelních umění a členem Svazu spisovatelů.

Narodil se do rodiny ruského účetního Sergeje Fyodorovicha Rozova a jeho ženy Ekateriny Ilinichny. V době dětství, konkrétně v roce 1918 vypukl vlivem vzpoury ve městě v jejich domě požár a rodina se musela přestěhovat do Vetlougy. Zde také dokončil svou školní docházku. Následně učením nekončí, jelikož studuje v Kostromě.

V roce 1929 se hlásí na Ruskou státní zemědělskou univerzitu, ale přijímací zkoušky jsou nad jeho síly. Proto vyhledá zaměstnání v Kostromě, a to v textilní továrně. Stejný rok se ale začíná projevovat jeho umělecký talent a pravidelně navštěvuje místní divadlo, kde také začíná hrát. V roce 1932 začíná studovat vysokou školu.

V době války vedl propagandistickou komunitu na frontě. Po konci války se rozhodl pro založení divadla pro děti a mládež s názvem Alma Ata. To se nacházelo v Moskvě, kde ještě po ukončení války působil. A to hlavně jako herec místních divadel. Během války, ale i po ní, se stále věnuje studiu. Nejprve na Institutu literatury Maxime-Gorki a později na Ústavu literatury.

Jeho život se ubírá hlavně směrem uměleckým, a to jak v souvislosti s tím, že píše a představuje hlavně divadelní hry a scénáře. Také má řadu úkolů v divadlech, kde stále působí jako herec. Viktor Sergejevič Rozov se dožil i velmi vysokého věku, konkrétně 91 let. Zemřel 28. září 2004 v Moskvě, kde až do posledního vydechnutí působil. Pochován je na Vagankově hřbitově v Moskvě.

 

Dílo

Jak již bylo zmíněno, Viktor Sergejevič Rozov se zaměřoval hlavně na divadelní a také na filmovou tvorbu. Napsal celou řadu zajímavých děl. Úplně první dílo bylo celkem jednoduché a vyšlo v roce 1943. Když jde o mapování díla, nelze zapomenout třeba na názvy Jeho přátelé, Ve správný čas, Při hledání štěstí, Nerovný boj, ale také Před večeří, nebo i Den svatby.

Věčně živý – Hra, která vyšla v roce 1943. Má pouze dvě dějství a byla napsána v období války, kde je autor kvůli zranění v nemocnici, kde se léčí po úrazu. Zde se aktivně věnuje tvorbě, a právě tato divadelní hra je jedním z výsledků.

Jestřábi táhnou – Scénář z roku 1957 lze považovat za nejznámější dílo tohoto autora. I tady lze najít témata války. Jedná se o válečné drama, které charakterizuje především boje na Východní frontě v rámci druhé světové války. Po zfilmování se jednalo o velmi populární film, který se dočkal také významného ocenění. V roce 1958 mu byla udělena Zlatá palma na festivalu v Cannes.

Nedokončený dopis – Dílo, které je inspirováno zprávou Valeri Ossipova. Napsáno bylo v roce 1960. tedy 3 roky po vydání autorova patrně nejlepšího díla.

Špatný den – I pod tímto názvem je možné najít film, pro který se stal podkladem stejnojmenný scénář, který byl vydán v roce 1960. jedná se o adaptaci hry nesoucí název Hledání štěstí.

Filmografie autora je však o poznání bohatší než několik detailně popsaných titulů. Na motivy jeho her nebo scénářů vznikla celá řada dalších zajímavých a dobře hodnocených i přijatých filmů. Jedná se třeba o díla, jako Ve správný čas!, stejně jako film Hledání štěstí, s originálním názvem Auf der Suche nach Glück. Zapomínat nelze také na Svatební den, ale i film Odpověď všem, či Životní stránka, nebo Na konci světa. Toto jasně potvrzuje jeho oblibu.





Další podobné materiály na webu:

    Prohledali jsme celý web, ale nic parádního jsme nenašli :-(.